907

Levnosť, i, f., mírnosť, Linderung, Ros.,
Wohlfeilheit.

Levný, leven, vna, vno, mässig, leident-
lich, wohlfeil. Za levný peníz, v levné ceně
něco koupiti, D., Ros. L. povětří = mírné.
D. Tak hříbě levnou (snadnou) prací vy-
vedeš. Ja.

Levo, vz Levý. — L., subst. a adv. Na
levo, v levo = na levou stranu, na levé straně,
links, linker Hand. Kynu na pravo, na levo.
Rkk. Stojí v l., na l. D. Šel v 1., na 1. Us.
Ani na pravo, ani na levo se neuchyluj. Br.
V levo se vyhýbati. V levo toč!

Levoboček, čka, m., ein natürlicher Sohn.
Rk.

Levobočka, y, f., eine natürliche Tochter.
Rk.

Levoč n. Levoče, e, f., město v Uhřích,
Leutschau. — Levočan, a, m. — Levočanka,
y, f. — Levočský, Levocký (Bern. ) Vz S. N.

Levonoska, y, f., Krummschnabel, pták. D.

Levoruký, linkhändig. Jg.

Levostranný. L. dcera, eine natürliche
Tochter. Bart. 326. 27.

Levovati, z lat. levare. L. při (začíti). Na
Slov.

Levský = lvový. Na Slov.

Levý; lev, a, o; krchý, kršňavý. V. Lěvb,
laevus. řec. ). aióg, něm. link. Schl. Levá
ruka; levou rukou psáti, jísti (levák). L.
místo. V. L. strana lodí. D. Dítě z levého
boku (nemanželské). V. Na levou stranu, na
levé straně. D. Na levou stranu něco vy-
ložiti = zle. V levé ruce drželi pochodně,
v pravé trouby. Br. Cyprus nechali na levé
straně. Skut. — L. Hradec, hrad u Prahy
nad Vltavou. Vz S. N., Tk. I. 615., III. 128.

Lexa, y, f., Alexius. Gl., Jg.

Lexen, Lišnice u Mohelnice.

Lexikalní, z řec., slovnický, k slovníku
se vztahující, lexikalisch.

Lexikograf, a, m., z řec. slovníkopisec,
slovníkář. Rk. Lexikograph.

Lexikografie, e, f., skládání slovníku;
seznam slovníků vyšlých. S. N. Lexikographie.

Lexik-on, a, n., dle Slovo, z řec., slovník,
Wörterbuch. Rk.

Lexipyret-on, a, n., řec., lat. febrifugum,
lék střídavou zimnici zahánějící. S. N.

Lez, u, m., das Kriechen. Červa po lezu
(plazu) poznáš. Zlob.

Lezací stroj, Fahrmaschine, v horn. Vys.

Lezák, a, m., der Kletterer. D. — L.
= lezec. — L., housenka, Kohlraupe. V.

Lézati, ve složených: do-, nalézati.

Lezavý, lazivý, plazivý, kriechend. L.
kořen. Rostl.

Lezec, zce, m., lezák (kdo leze); v horn.
Steiger. Lezci, jenž obecně slovú štajgři.
Rkp. pr. hor. V Příbr. podůlný. Prk.

Lezejna, y, f., u zedníků vyčnívající zdi,
polopilířky. Kmp.

Lezení, n., plazení-se po zemi, das Krie-
chen. V. — L. = vstoupání, do komína, na
strom, das Steigen, Klettern — L. vlasův,
chlupův = vypadávání, pelichání, das Aus-,
Abfallen. V.

Lezenice, e, f., Kriecherei, Kletterei. To
byla l. !

Lezenka, y, f., serpicula. Rostl.

Lezice, e, f., tmesipteris. Rostl.

Lezina, y, f., die Staffelleiter (u tesařů).
Rk. — L., drážka ve zdi ozdobou, Lesine,
Steg. Jg., Rk.

Lezka, y, f., nyní neznámá čásť hory
hradčanské v Praze. Tk. II. 105.

Lezlosť, i, f. Zudringlichkeit. Jg.

Lezlý, zudringlich, dotíravý. Us.

Lezna, y, f., v hornictví, vz Báně.

Lezné, ého, n., v horn., die Fahrgebühr.
Rk.

Leznice, e, f., epibaterium. Rostl.

Lezný, kriechend. L. jehla. Us. Táb.

Lezoun, a, m. L. indický, anabas scan-
dens; l. čínský, osphromenus olfax, ryba.
Frč. 295.

Lezovka, y, f., serpula, červ. Krok. Röh-
renwurm.

Lézti n. lezti, lezu, lez, leza, zl, zení, lézati;
lézávati; laziti, kriechen (gehen). Jg. — abs.,
jak. Čtveřmo, čtyrnoch 1. Výb. I. Želvy,
žáby, hadi, brouci, červi lezou. Jg. Mladého
raka starý rak trestal, proč leze znak; ne-
ukázal mu lépe jak, i lezou oba podnes tak.
Leze opak jako rak. Zpátkem lézti. V. Děti
lezou prve než chodí. Jg. Já již sotva lezu
(se hýbám). Us. Kam lezeš ? Us. Tím tížeji padá,
čím kdo výš leze. D. Po všech čertech l. Jg.
Leze co pes po břiše. — co: šichtu (v horn. ).
Aby dělníci jeho šichty dobře lezli, něm.
die Schicht fahren. Vys. — odkud (z čeho,
s čeho). Lezli červi z toho bezbožníka.
Br. Leze co moucha z pomyjí. D., Lb. Chlubné
plíce lezou z hrnce. D. Pravda z něho leze.
Jg. Leze ze šatů (chudne). Ros. L. se sto-
lice, Km., s koně, s vozu. Us. — kudy.
Rostlina leze po zemi. Jg. L. přes plot.
Us., V. Leze ježek podlé meze. Er. P. 30.
L. starou branou. (instr. ) Kom. Lab. 157.
Já nejsem žádný pes, abych k vám okny
lez. Er. P. 144. Aby lez mocí po schodech
v noci k děvčeti. Er. P. 251. Skrze díru.
Okolo stromu l. Us. Leze jako kočka po
střeše. Jg. Leze po žebříku dolů. Us. —
kam, v co. Když kocour přijde, myši v kout
lezou. D. V nebezpečenství l. Jg. L. v hrad.
Dal. — komu. Dítěti lezou zuby. Jg. Zima
nám leze (blíží se). Jg. Nehet mu leze (opa-
dává). — (komu) kam (v co, nač, do
čeho, k čemu, za co, pod co): smrti
v hrdlo. Jg. Oči mi lezou v hromadu (ospa-
lému). Samson. Nelez mu v oči, když tě ne-
chce. Us. L. pro zapadlý míč. Lezou proti
sobě. Aby musil k jeho slovu lézti do pekla
s ďábly v oheň věčný. Chč. 299. Už leze
ke kříži (už se koří). Jg. Rabín leze za
basu. Er. P. 32. Leze pod postel, pod la-
vici. Us. Pořád na nás leze! Dch. Leze
na strom, Us., na horu, V., na vůz. Pořád
nám na krk leze. Us. Myš leze do díry. Us.
Do dolu l. Vys. Do všech koutů l. Vlez do
boudy! Do postele. Lezou mi vlasy do očí.
Us. To mi samo do rukou leze (mám k tomu
příležitosť). Jg. Leze to do sta (blíží se ke
stu). Us. — Zima do člověka leze. Dch. Kdo
nemá peněz, před muziku nelez. Na Mor.
Mřk. — kde: v dolech. Vys. — v čem
kam: V kožichu do vody leze (= hloupý).
Č. — za kým. Kočka leze za myší. Us. Za
někým na věž 1. Har. — od čeho. Lezou mu



	907

	Levnosť, i, f., mírnosť, Linderung, Ros., Wohlfeilheit. Levný, leven, vna, vno, mässig, leident- lich, wohlfeil. Za levný peníz, v levné ceně něco koupiti, D., Ros. L. povětří = mírné. D. Tak hříbě levnou (snadnou) prací vy- vedeš. Ja. Levo, vz Levý. — L., subst. a adv. Na levo, v levo = na levou stranu, na levé straně, links, linker Hand. Kynu na pravo, na levo. Rkk. Stojí v l., na l. D. Šel v 1., na 1. Us. Ani na pravo, ani na levo se neuchyluj. Br. V levo se vyhýbati. V levo toč! Levoboček, čka, m., ein natürlicher Sohn. Rk. Levobočka, y, f., eine natürliche Tochter. Rk. Levoč n. Levoče, e, f., město v Uhřích, Leutschau. — Levočan, a, m. — Levočanka, y, f. — Levočský, Levocký (Bern. ) Vz S. N. Levonoska, y, f., Krummschnabel, pták. D. Levoruký, linkhändig. Jg. Levostranný. L. dcera, eine natürliche Tochter. Bart. 326. 27. Levovati, z lat. levare. L. při (začíti). Na Slov. Levský = lvový. Na Slov. Levý; lev, a, o; krchý, kršňavý. V. Lěvb, laevus. řec. ). aióg, něm. link. Schl. Levá ruka; levou rukou psáti, jísti (levák). L. místo. V. L. strana lodí. D. Dítě z levého boku (nemanželské). V. Na levou stranu, na levé straně. D. Na levou stranu něco vy- ložiti = zle. V levé ruce drželi pochodně, v pravé trouby. Br. Cyprus nechali na levé straně. Skut. — L. Hradec, hrad u Prahy nad Vltavou. Vz S. N., Tk. I. 615., III. 128. Lexa, y, f., Alexius. Gl., Jg. Lexen, Lišnice u Mohelnice. Lexikalní, z řec., slovnický, k slovníku se vztahující, lexikalisch. Lexikograf, a, m., z řec. slovníkopisec, slovníkář. Rk. Lexikograph. Lexikografie, e, f., skládání slovníku; seznam slovníků vyšlých. S. N. Lexikographie. Lexik-on, a, n., dle Slovo, z řec., slovník, Wörterbuch. Rk. Lexipyret-on, a, n., řec., lat. febrifugum, lék střídavou zimnici zahánějící. S. N. Lez, u, m., das Kriechen. Červa po lezu (plazu) poznáš. Zlob. Lezací stroj, Fahrmaschine, v horn. Vys. Lezák, a, m., der Kletterer. D. — L. = lezec. — L., housenka, Kohlraupe. V. Lézati, ve složených: do-, nalézati. Lezavý, lazivý, plazivý, kriechend. L. kořen. Rostl. Lezec, zce, m., lezák (kdo leze); v horn. Steiger. Lezci, jenž obecně slovú štajgři. Rkp. pr. hor. V Příbr. podůlný. Prk. Lezejna, y, f., u zedníků vyčnívající zdi, polopilířky. Kmp. Lezení, n., plazení-se po zemi, das Krie- chen. V. — L. = vstoupání, do komína, na strom, das Steigen, Klettern — L. vlasův, chlupův = vypadávání, pelichání, das Aus-, Abfallen. V. Lezenice, e, f., Kriecherei, Kletterei. To byla l. ! Lezenka, y, f., serpicula. Rostl.	Lezice, e, f., tmesipteris. Rostl. Lezina, y, f., die Staffelleiter (u tesařů). Rk. — L., drážka ve zdi ozdobou, Lesine, Steg. Jg., Rk. Lezka, y, f., nyní neznámá čásť hory hradčanské v Praze. Tk. II. 105. Lezlosť, i, f. Zudringlichkeit. Jg. Lezlý, zudringlich, dotíravý. Us. Lezna, y, f., v hornictví, vz Báně. Lezné, ého, n., v horn., die Fahrgebühr. Rk. Leznice, e, f., epibaterium. Rostl. Lezný, kriechend. L. jehla. Us. Táb. Lezoun, a, m. L. indický, anabas scan- dens; l. čínský, osphromenus olfax, ryba. Frč. 295. Lezovka, y, f., serpula, červ. Krok. Röh- renwurm. Lézti n. lezti, lezu, lez, leza, zl, zení, lézati; lézávati; laziti, kriechen (gehen). Jg. — abs., jak. Čtveřmo, čtyrnoch 1. Výb. I. Želvy, žáby, hadi, brouci, červi lezou. Jg. Mladého raka starý rak trestal, proč leze znak; ne- ukázal mu lépe jak, i lezou oba podnes tak. Leze opak jako rak. Zpátkem lézti. V. Děti lezou prve než chodí. Jg. Já již sotva lezu (se hýbám). Us. Kam lezeš ? Us. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze. D. Po všech čertech l. Jg. Leze co pes po břiše. — co: šichtu (v horn. ). Aby dělníci jeho šichty dobře lezli, něm. die Schicht fahren. Vys. — odkud (z čeho, s čeho). Lezli červi z toho bezbožníka. Br. Leze co moucha z pomyjí. D., Lb. Chlubné plíce lezou z hrnce. D. Pravda z něho leze. Jg. Leze ze šatů (chudne). Ros. L. se sto- lice, Km., s koně, s vozu. Us. — kudy. Rostlina leze po zemi. Jg. L. přes plot. Us., V. Leze ježek podlé meze. Er. P. 30. L. starou branou. (instr. ) Kom. Lab. 157. Já nejsem žádný pes, abych k vám okny lez. Er. P. 144. Aby lez mocí po schodech v noci k děvčeti. Er. P. 251. Skrze díru. Okolo stromu l. Us. Leze jako kočka po střeše. Jg. Leze po žebříku dolů. Us. — kam, v co. Když kocour přijde, myši v kout lezou. D. V nebezpečenství l. Jg. L. v hrad. Dal. — komu. Dítěti lezou zuby. Jg. Zima nám leze (blíží se). Jg. Nehet mu leze (opa- dává). — (komu) kam (v co, nač, do čeho, k čemu, za co, pod co): smrti v hrdlo. Jg. Oči mi lezou v hromadu (ospa- lému). Samson. Nelez mu v oči, když tě ne- chce. Us. L. pro zapadlý míč. Lezou proti sobě. Aby musil k jeho slovu lézti do pekla s ďábly v oheň věčný. Chč. 299. Už leze ke kříži (už se koří). Jg. Rabín leze za basu. Er. P. 32. Leze pod postel, pod la- vici. Us. Pořád na nás leze! Dch. Leze na strom, Us., na horu, V., na vůz. Pořád nám na krk leze. Us. Myš leze do díry. Us. Do dolu l. Vys. Do všech koutů l. Vlez do boudy! Do postele. Lezou mi vlasy do očí. Us. To mi samo do rukou leze (mám k tomu příležitosť). Jg. Leze to do sta (blíží se ke stu). Us. — Zima do člověka leze. Dch. Kdo nemá peněz, před muziku nelez. Na Mor. Mřk. — kde: v dolech. Vys. — v čem kam: V kožichu do vody leze (= hloupý). Č. — za kým. Kočka leze za myší. Us. Za někým na věž 1. Har. — od čeho. Lezou mu