908

vlasy od bolení hlavy. Reš. — s čím. Leze
jako rak s kvasnicemi (= lenoch). Č. L.
s hříchy k papeži. Chč. 305.

1. Lež, gt. lži, f., i-ový kmen vedle â-ového,
lže ze lža z lh (lháti), srovnej staroslovanské
l-bžb vedle l'BŽa, Prk.; h v ž, vz H. Lüge, Un-
wahrheit, Verstellung, Irrthum. Skloňuje se
podlé Kost, tedy dat. pl. lžem, V., Ben. V., lok.
pl. lžech a instr. pl. lžmi, V., Br., Kom.; Brs. 7.
připouští sice instrum. pl. lžemi, poněvadž
prý, lžmi´ tvrdě se vyslovuje, dat. lžím a lok.
lžích, ale tyto tvary nejsou doloženy. Ležka,
lžička, na Mor. lžina. L. hrubá, pouhá, patrná,
makavá, hmotná, nestydatá, V., smradlavá,
hanebná, z žertu (Hš. ), z nouze. D. To je l.
L. mluviti, vymysliti, V., roznášeti, rozhla-
šovati. Jg. Od lži se nezdržeti. V. Lžem věřiti.
Ve lži zůstati. L. napřísti. Reš. L. velmi
tlustě předená. Čr. Lež sobě složiti (fingere
mendacium. 1177). Lež složiti a mluviti pravdu.
Bart. II. 17. Ve lži někoho postihnouti. Bart.
I. 34. Někomu za lež dávati, der Lüge zeihen.
Štr., Kn. rož. 37. Lidé lží darebně se kojí.
Kom. Lží oklamati; falešné lži mluviti. V.
V hrdlo lež, eine Erzlüge. Zlob. To co pak
jest jiného, nežli pravdu lží chtíti opeřiti
a jako omastiti. V. Lež a klam Us. L. činí,
že často lidé nevěří pravdě. Št. L. chodí
o jedné noze, pravda o dvou. Lb. Kto se
lžou zachádza, o vieru přichádza. Mt. S. Lží
se nevylžeš; Lží ač svět projdeš, ale zpět
nepřijdeš; Pravdy se nenajíš, lží se neudávíš;
Lepší l. k spáse nežli pravda k záhubě. Vz
Lháti. Lež by jak chtěl premoval (lemoval,
líčil), pravdou nebude. Jg., Bs., Lb. L. má
plitké (mělké) dno. Č. L. má krátké nohy,
daleko neujde. Č., Lb. Vz S. N.

2. Lež = než, leč. Na Slov.

Ležací úl, také: ležatý. Chml. Liegend.

Ležačka, y, f., faules Weib. Jg.

Ležačky = leže, liegend. Jg.

Ležák, a, m., lenoch, zaháleč. V. Nemá
býti konšelem, ktož ležáky chová. V., Sob.
Aby ležákóv nepřechovávali. VI. zř. 544. —
L. Wer das ležení, Einlager leistet. Vz
Ležení. Zříz. Z. Mor. 1604. — L. = cizí
služebník kupecký, který na jednom místě
leží t. j. k ruce svého pána kupuje a pro
dává. V. Lieger, Magaziner. — L., u, m.,
druh silnějšího piva. Vz Pivo, Ležatý. —
To žíto je l. (leží). — L., u postřihovače
spodní océlka nůžek na sukně ležící olovem
obtížená, der Lieger. D.

Ležanka, y, f. = lenoška, D. Schlafbank.
Ležati = ležeti. V.

Ležatosť, i, f., ležení, das Liegen. Pivo
na 1. Ros. — L. hory, die Abschüssigkeit.

Ležatý, Lager-, liegend. O tvaru srv. Prk.
v Archiv f. slaw. Phil. II. 698. Anmerk. 2.
L. pivo (ležák), Ros., ovoce (zimní, pozdní),
V., úl, D., obilí, Us., peníze (na úroky půj-
čené), Th., dříví v lese (které tam leží). D.
L. strana (v horn., das Liegende). Rk. Kromě
v této příhodě, ač by kdo z visuté nebo
ležaté skály při hoře měřené jiný pramen
nalezl. CJB. 303.

Leže; chybně: vleže, liegend. Leže četl =
ležel a četl (leže je přechodník); ležíc čtla
n. čtlo, ležíce jsme čtli; tedy ne; leže čtla,
leže jsme čtli.

Ležečky = leže. L. něco dělati. Ja.

Leželý, der gelegen hat. Staré l-lé klády.
Um. les.

Ležení na zemi, na posteli atd. Mám tvrdé
1. = postel, das Liegen, Lager, Lage. Ros. —
L. v středověku jisté rukojemství, dle něhož dlužník neplatící n. rukojmě jeho n. obadva
v hospodě jim věřitelem vykázané na útraty
dlužníka tak dlouho bydleti museli, až za-
placeno bylo. D. Dle Kn. dr. str. 134. L.,
obstagium, die Einlagerung, záleželo v tom,
když dlužník neplatil, že rukojmě, jeho do
jisté hospody vlehnouti musili buď všichni
aneb v jistém pořadu; takoví rukojmě, pokud
v hospodě byli, sluli ležáci a žili na útraty
dlužníkovy. Z takových ležení vznikaly roz-
ličné nešvary. Brandl. Vz tam více a v Gl. —
126. —132. — L. = exekuce. Na l. někoho
poslati. Ros. — L. = l. polní, tábor, Lager.
L. letní, zimní. L. rozbiti = stany rozbiti, V., zaraziti. Skl. 806. L. vyměřiti. Kom. Do
l. se klásti, ein Lager beziehen. Jg. L. lodí.
Vz Tábor, Pole. — Jg.

Ležeti (zastr. ležati), 3. pl. -ží, lež, -že
(íc), el, ení; léhati, líhati. V obec. mluvě:
léžeti. Šb. Liegen, ruhen, müssig sein; býti
ve vykázaném místě, až by dluhy zaplatil,
Einlager halten. Vz Ležení. Jg. Leže, místo
toho často chybně: v leže. Vz Leže. V již.
Čech. leža m. leže. — abs. Tuť vlk leží,
a zajíc spí. Prov. Šel ležet. Us. V. Jdeš
ležet (psu)! Us. Kdo leží, ten leží; kdo běží,
ten běží (= kdo umřel, ten tam). Vz Lho-
stejný. Lb. Leží n. běží (říkavají střelci po
ráně). Us. Zvěř (dančí, srnčí) leží = jest
mrtva. Šp. Na tři sta jich již ležieše. Dal.
Nedbati, ať to leží nebo běží. Alle vier ge-
rade sein lassen. Dch. Bác, tu to leželo! D.
Peníze leží přichystané. V. Zboží to leží
(nejde na odbyt). D. — na čem (kde). Na
horách leží sníh. Ml. L. na smrti (o těžce
nemocném). Lk., V. Paní na malém oknu
ležela čekající. BN. L. na smrtelné posteli.
Na kůži medvědí (zaháleti), na lůži, někomu
na hrdle, V.; na posteli, na trávě, na ban-
durce (bit býti), na straně 1. Us. Ležel na
děravé plachtě (často se budil). Us. Zůstal
na cestě 1. (= nemohl dále). Jg. Na břichu l., Kom., na hromadě. D. Střecha na krovích
leží. Kom. Na čem to leží? Na něm mnoho
leží (mnoho starostí). Us. Ana na řetězích
ležichu (zvířata). Výb. II. 64. L. na modlit-
bách. Chč. 380. Leželo mu to kamenem na
srdci. Brt. Jnstr. 14. Ležel trupem na zemi.
Na levé ruce leží zámek. Pref. 407. Těžko
nám to leží (na svědomí), co jsme činili.
Us. — jak. Peníze na hotově leží. Žer. L.

I. 44. Druh s druhem za umrla ležesta. Anth. I.
Sníh ležel do kolenou. V. Předměstí kairské

po různu leží. Har. II. 172. Přes práh l.
Us. L. beze vší paměti, citelnosti, D., bez
sebe. Lk. Zvířata vázaná řetězi s pokojem
leží. Flav. L. zbitú hlavú. Výb. I. 1124. Ležel
otevřenýma očima, jakoby mrtvý byl. Har.

II. 169. Poustkou leží služby boží. Br. Město
poustkou leží. Plác. Vz Poustka. Rolí svých
nechá oulehlem l. V. Polem před městem
ležel. Us. Pole leží úhorem, ladem, město
lehlo popelem. Us. Zlou radou někomu v uších
ležeti. Háj. — komu na čem, kde. Ně-



	908

	vlasy od bolení hlavy. Reš. — s čím. Leze jako rak s kvasnicemi (= lenoch). Č. L. s hříchy k papeži. Chč. 305. 1. Lež, gt. lži, f., i-ový kmen vedle â-ového, lže ze lža z lh (lháti), srovnej staroslovanské l-bžb vedle l'BŽa, Prk.; h v ž, vz H. Lüge, Un- wahrheit, Verstellung, Irrthum. Skloňuje se podlé Kost, tedy dat. pl. lžem, V., Ben. V., lok. pl. lžech a instr. pl. lžmi, V., Br., Kom.; Brs. 7. připouští sice instrum. pl. lžemi, poněvadž prý, lžmi´ tvrdě se vyslovuje, dat. lžím a lok. lžích, ale tyto tvary nejsou doloženy. Ležka, lžička, na Mor. lžina. L. hrubá, pouhá, patrná, makavá, hmotná, nestydatá, V., smradlavá, hanebná, z žertu (Hš. ), z nouze. D. To je l. L. mluviti, vymysliti, V., roznášeti, rozhla- šovati. Jg. Od lži se nezdržeti. V. Lžem věřiti. Ve lži zůstati. L. napřísti. Reš. L. velmi tlustě předená. Čr. Lež sobě složiti (fingere mendacium. 1177). Lež složiti a mluviti pravdu. Bart. II. 17. Ve lži někoho postihnouti. Bart. I. 34. Někomu za lež dávati, der Lüge zeihen. Štr., Kn. rož. 37. Lidé lží darebně se kojí. Kom. Lží oklamati; falešné lži mluviti. V. V hrdlo lež, eine Erzlüge. Zlob. To co pak jest jiného, nežli pravdu lží chtíti opeřiti a jako omastiti. V. Lež a klam Us. L. činí, že často lidé nevěří pravdě. Št. L. chodí o jedné noze, pravda o dvou. Lb. Kto se lžou zachádza, o vieru přichádza. Mt. S. Lží se nevylžeš; Lží ač svět projdeš, ale zpět nepřijdeš; Pravdy se nenajíš, lží se neudávíš; Lepší l. k spáse nežli pravda k záhubě. Vz Lháti. Lež by jak chtěl premoval (lemoval, líčil), pravdou nebude. Jg., Bs., Lb. L. má plitké (mělké) dno. Č. L. má krátké nohy, daleko neujde. Č., Lb. Vz S. N. 2. Lež = než, leč. Na Slov. Ležací úl, také: ležatý. Chml. Liegend. Ležačka, y, f., faules Weib. Jg. Ležačky = leže, liegend. Jg. Ležák, a, m., lenoch, zaháleč. V. Nemá býti konšelem, ktož ležáky chová. V., Sob. Aby ležákóv nepřechovávali. VI. zř. 544. — L. Wer das ležení, Einlager leistet. Vz Ležení. Zříz. Z. Mor. 1604. — L. = cizí služebník kupecký, který na jednom místě leží t. j. k ruce svého pána kupuje a pro dává. V. Lieger, Magaziner. — L., u, m., druh silnějšího piva. Vz Pivo, Ležatý. — To žíto je l. (leží). — L., u postřihovače spodní océlka nůžek na sukně ležící olovem obtížená, der Lieger. D. Ležanka, y, f. = lenoška, D. Schlafbank. Ležati = ležeti. V. Ležatosť, i, f., ležení, das Liegen. Pivo na 1. Ros. — L. hory, die Abschüssigkeit. Ležatý, Lager-, liegend. O tvaru srv. Prk. v Archiv f. slaw. Phil. II. 698. Anmerk. 2. L. pivo (ležák), Ros., ovoce (zimní, pozdní), V., úl, D., obilí, Us., peníze (na úroky půj- čené), Th., dříví v lese (které tam leží). D. L. strana (v horn., das Liegende). Rk. Kromě v této příhodě, ač by kdo z visuté nebo ležaté skály při hoře měřené jiný pramen nalezl. CJB. 303. Leže; chybně: vleže, liegend. Leže četl = ležel a četl (leže je přechodník); ležíc čtla n. čtlo, ležíce jsme čtli; tedy ne; leže čtla, leže jsme čtli.	Ležečky = leže. L. něco dělati. Ja. Leželý, der gelegen hat. Staré l-lé klády. Um. les. Ležení na zemi, na posteli atd. Mám tvrdé 1. = postel, das Liegen, Lager, Lage. Ros. — L. v středověku jisté rukojemství, dle něhož dlužník neplatící n. rukojmě jeho n. obadva v hospodě jim věřitelem vykázané na útraty dlužníka tak dlouho bydleti museli, až za- placeno bylo. D. Dle Kn. dr. str. 134. L., obstagium, die Einlagerung, záleželo v tom, když dlužník neplatil, že rukojmě, jeho do jisté hospody vlehnouti musili buď všichni aneb v jistém pořadu; takoví rukojmě, pokud v hospodě byli, sluli ležáci a žili na útraty dlužníkovy. Z takových ležení vznikaly roz- ličné nešvary. Brandl. Vz tam více a v Gl. — 126. —132. — L. = exekuce. Na l. někoho poslati. Ros. — L. = l. polní, tábor, Lager. L. letní, zimní. L. rozbiti = stany rozbiti, V., zaraziti. Skl. 806. L. vyměřiti. Kom. Do l. se klásti, ein Lager beziehen. Jg. L. lodí. Vz Tábor, Pole. — Jg. Ležeti (zastr. ležati), 3. pl. -ží, lež, -že (íc), el, ení; léhati, líhati. V obec. mluvě: léžeti. Šb. Liegen, ruhen, müssig sein; býti ve vykázaném místě, až by dluhy zaplatil, Einlager halten. Vz Ležení. Jg. Leže, místo toho často chybně: v leže. Vz Leže. V již. Čech. leža m. leže. — abs. Tuť vlk leží, a zajíc spí. Prov. Šel ležet. Us. V. Jdeš ležet (psu)! Us. Kdo leží, ten leží; kdo běží, ten běží (= kdo umřel, ten tam). Vz Lho- stejný. Lb. Leží n. běží (říkavají střelci po ráně). Us. Zvěř (dančí, srnčí) leží = jest mrtva. Šp. Na tři sta jich již ležieše. Dal. Nedbati, ať to leží nebo běží. Alle vier ge- rade sein lassen. Dch. Bác, tu to leželo! D. Peníze leží přichystané. V. Zboží to leží (nejde na odbyt). D. — na čem (kde). Na horách leží sníh. Ml. L. na smrti (o těžce nemocném). Lk., V. Paní na malém oknu ležela čekající. BN. L. na smrtelné posteli. Na kůži medvědí (zaháleti), na lůži, někomu na hrdle, V.; na posteli, na trávě, na ban- durce (bit býti), na straně 1. Us. Ležel na děravé plachtě (často se budil). Us. Zůstal na cestě 1. (= nemohl dále). Jg. Na břichu l., Kom., na hromadě. D. Střecha na krovích leží. Kom. Na čem to leží? Na něm mnoho leží (mnoho starostí). Us. Ana na řetězích ležichu (zvířata). Výb. II. 64. L. na modlit- bách. Chč. 380. Leželo mu to kamenem na srdci. Brt. Jnstr. 14. Ležel trupem na zemi. Na levé ruce leží zámek. Pref. 407. Těžko nám to leží (na svědomí), co jsme činili. Us. — jak. Peníze na hotově leží. Žer. L. I. 44. Druh s druhem za umrla ležesta. Anth. I. Sníh ležel do kolenou. V. Předměstí kairské po různu leží. Har. II. 172. Přes práh l. Us. L. beze vší paměti, citelnosti, D., bez sebe. Lk. Zvířata vázaná řetězi s pokojem leží. Flav. L. zbitú hlavú. Výb. I. 1124. Ležel otevřenýma očima, jakoby mrtvý byl. Har. II. 169. Poustkou leží služby boží. Br. Město poustkou leží. Plác. Vz Poustka. Rolí svých nechá oulehlem l. V. Polem před městem ležel. Us. Pole leží úhorem, ladem, město lehlo popelem. Us. Zlou radou někomu v uších ležeti. Háj. — komu na čem, kde. Ně-