910

lže, až stěny se rozstupují; lže, jakoby tiskl;
umí dobře l., lež jednu s druhou tkáti. Č.
Lháti jako Turek. Dch. — komu. Lhouce
lidu mému, kteříž poslouchají vás. Ezech.,
Jd. Z daleka přišlým snadno lháti. Č. —
o kom. Lhouce o vás, všecko zlé mluviti
budou. Mat. — jak: v hrdlo lžeš. Kom.
Posel v hrdlo lhal; V hrdlo lžeš, ty malý
ptáčku. Er. P. 332., 117. Lhář má z pa-
měti lháti. Č. L. ve svou hlavu. Háj., Har.
Lže ve všecky hambalky. D. Lže na všecky
hambalky. D. Každý lhář lže na svou hlavu.

Č. Dobře l. bez pravdy. Č. — na koho co.
Lháti na koho křivdu. Št. — kde. Před
lhářem těžko lháti. Ros. — z čeho. Lhář má
z paměti lháti. Č. Rači (radši) bude z peněz

1. Dač. Zb. — aby. Lhal, aby se z toho
vysekal. — kým. Hospodú svú lháti (po-
mlouvati). Kn. rož. č. 130. Mnú viece nelžete,
jest-li živa, toť mi povězte. St. skl. IV. 116.
Aby vašemi milostmi nelhal, jako mnú lže.
Tov. k. 97. 173. Gl. 132. — se čím: nuzným.
Sš. — Stran přísloví vz: Bájiti, Barva, Ham-
balky, Krájeti, Lhář, Most, Nos, Ořech, Prach,
Pravda, Stříleti, Tesati, Vylhati, Zajíc.

Lhavosť, i, f. Lügenhaftigkeit. D.

Lhavý = lživý, lügenhaft, lügnerisch.

Lhenice, dle Budějovice, Elhenitz, mě.
v Písecku. Vz S. N.

Lhostajstvo, a, n. = lhostejnosť. Č. Tělo
má duši potřeby hledati, aby ani přílišným
utrpením, ani přílišným obžerstvem neb l-vem
mdla byla neb obtiežena hledati Boha. O 7vstup.

Lhostejně. Tak vytrženi budou synové
israelští sedící v Samaří l. na postelích a na
ložích rozkošných. Br. Vz Lhostojnosť. Weich-
lich.

Lhostejnec, nce, m., lhostejný, Weichling.
Zlob.

Lhostejněti, ěl, ění, weichlich werden. Jg.

Lhostejnice, e, f., eine Weichliche. Jg.

Lhostejník, a, m. Weichling.

Lhostejnosť, i, f. (strč. lehostejnosť, 1ho-
stajnosť) = rozmazanosť, přílišná svoboda,
měkkosť, něžnosť, Weichlichkeit, Zärtlichkeit,
Fahrlässigkeit. D. Panna procházek a lhostej-
nosti pilná. Žalansk. V rozkoše a l. se oddali.
Jel. Než že někdy rodičové sami rozmazlením
svým v l. je uvodí; někdy od zlé chasy leda-
cos postranního jim vstřelováno bývá. Kom. —
L. = nevšímavosť, Gleichgültigkeit. L. svých
krajanů také znal. Mus. Raď se s přátely,
aby i spravedliv jsa nedbanlivostí a lhostej-
ností nebyl za křivého odzouzen. Vš. III.
13. (3?). Abyste se v l. vydali a hotového
čekali. Br. L. u víře, také: vlažnosť u víře.
Brs. 99. Vz Lhostejný.

Lhostejný, (strč. lehostejný, lhostajný od
lhosť-ajný; lhosť = lehkosť. Gb. ) rozmařilý,
měkký, zženilý, choulostivý, weich, zart, fahr-
lässig. Jg. Nejsme pro l. a zahálčivý život
stvořeni. V.. Pro život rozkošný a l. Br.
Tak-li nás máte za l-né a hedbávné, abychom
měli tak brzo ustati? Ler. — L. = nevšímavý.
Poněvadž původní význam jest, choulostivý
atd. ', tedy nezdá se nesnadným býti přechod
k pojmu, nedbalý, ničeho si nevšímající. '
O osobách možno zajisté tohoto slova v tomto
smyslu užívati. Ženy l-né (bezpečně si ve-
doucí, nic nedbající. Jg. ) vstaňte. Br. L.

a lenivý ve svém povolání. Cyr. Cf. významy
slova Lhostejnosť. Ale o věcech nelze toho
slova v tomto smyslu užívati. Ku př. Barva
kabátu je lhostejná, lépe: na barvě kabátu
nic nezáleží. Lhostejnou myslí na něco hleděti,
lépe: chladně. To je mi lhostejné; lid říká:
To mi vše jedno, jednostejné. Kmp. Cf. To
je mu vše jednako. Zlob. Jest jednaká věc.
Ros. Gleichgültig. — Lhostejným býti na
někoho šp. m. k někomu. Cf. Brs. 99.
Stran přísloví a pořekadel vz: Čert, Jeden,
Kobyla, Ležeti, Makový.

Lhota, lhotka, y, f., statek, dvůr na jistý
čas platu osvobozený; osada na čas platu
osvobozená, ein zeitweilig steuerfreies An-
siedel. Jg. Vz Mtc. 1875. str. 149. Mš. —
Vz Lhůta. — L., jméno mnoha vsí. Tk. I.
615., III. 652. Vz Gl. 133.

Lhoták, a, m., Landmann, Dorfbewohner.
Víd. list.

Lhotař, e, m. Ackervogt; hajný, Heger.
Na Slov.

Lhotice, ves. Tk. 406., 408.

Lhotka, y, f., ves u Loděnic. Tk. I. 426.,
II. 540., III. 652.

Lhotní rok, das Fristjahr. Od berny do
let lhotných je vysvobozujem. Rkp. 1511.
Gl. 133.

Lhotník, a, m., nový osadník, der neue
Ansiedler, Fristler. L-ci aneb v nově usedlí.
1598. Vz Gl. 133.

Lhotovati, ein Fristler sein (vz Lhotník),
nach Fristen zahlen. Gl. 133.

Lhůta, y, f. (staroč. lhota), lhotka, na
Slov. lehota, lahotka = sečkání, prodlení,
shovění, hojemství; uložený čas právem neb
smlouvou, den, rok. Aufschub, Bedenken, Fri-
stung, Termin. Jg. L., lhota znamená jistý
vyměřený čas zvl. při platech, tedy tolik co
rok: po lhůtách platiti; pak tolik co odklad
n. hojemství, die Frist. Nejvíce tohoto slova
užívalo se při zakládáni nových osad, kde
se ustanovil jistý počet let čili lhůta, po
kterou svobodni byli noví osadníci buď všech
nebo veliké části všelikých poplatkův, od-
kudž pak osady ty samy dostaly jméno lhoty.
, Že jsem dal Vojtěchovi, kterýž se postavil
pod kopcem na Přerově, lhotu svobodú plnú
od datum tohoto listu za 10 let pořád sbě-
hlých. Kn. dr. 134. Brandl. Vz více v Gl.
132. — L. dupliční (Fristen der Duplik),
vydržecí (Ersitzungs-), prošlá, l. k dražbě,
roční, k dodání něčeho, měsíční, propadná
(Fallfrist), repliční; došlá, vyšlá; berničná n.
poplatní, k rozmyšlení, přestupná, proml-
čená, promlčecí, ku placení, J. tr., právní,
neprodlužitelná, neprodlužná, nepohnutá, ne-
přeložitelná, Nz., ustanovená, žádaná, ulo-
žená, zákonem ustanovená, Řd., předkladná
(Praesentations-), nepřekladná (fix, unverleg-
bar), neprodlužná (fix, unerstreckbar, perem-
torisch), Rk., umořovací (Amortisations-),
opovědní (Anmeldungs-), napřed splatná (An-
ticipationsratte), určitá k zaplacení, provo-
lací (Ediktalfrist), smluvní, k zaslání, splat-
nosti, výpovědní, nepřestupná (zavitá), k pro-
dloužení směnky, účetní, k ozvání-se (rekla-
mační), platební, nájemná, k odvolání, smlu-
vená, k předložení něčeho, směneční, úroční,
propadná. Šp. L. v místě obyčejná, umluvená,