912

ruku. Us. Paty by mu l. mohl (tak mnoho
dobrodiní přijal). Ros. — koho proč: z lásky.
— koho kde, kam: v besídce v čelo, na
čelo, na čele. Líbal ho před otcem, aby
mu svůj vděk najevo dal. — L. = okoušeti,
kosten, V., lízati, lecken. D.

Líbavý, gern küssend; küssbar.

Libček, vz Libeček.

Libčeves, Libčoves, vsi, f., Liebshausen,
ves v Žatecku. Vz S. N., Tk. I. 78.

Libčice, ves v Rakovnicku. Tk. I. 615.,
III. 71., 84.

1. Libě, příjemně, líbezně, lieblich, ange-
nehm. L. mluviti, V., spáti. Us. L. vonný.

2. Libě, říčka padající do Želivky. Tk. I.
405. -407.

Libec, bce, m., les u Jičína. Us.

Libeč, e, m., ves u Trutnova. Tk. I. 430.,
III. 116.

Libeček, libček, libečku, m., levisticum,
ligusticum, Liebstöckel. Rostl. L. obecný lé-
kařský, levisticum officinale, Kk. 198., FB.
94., přespolní, Linn.; jelení, cervaria. FB. 93.

Libečkový, Liebstöckel-. L. voda. Čern.

Liběchov, a, m., ves. Tk. II. 451.

Libein, něm., Líbová u Mohelnice.

Libějice, dle Budějovice, ves v Písecku.
Vz S. N.

Libek, bku, m., ligustrum. Krok.

Líbek, bka, m., milek, Liebhaber. Th.

Libeň, bně, f., Lieben, ves u Prahy. Tk.
I. 37., 248., II. 540.

Líbení, n., obliba. Kb.
Libenky, dle, Dolany', jm. místní. Mus.

Libent, u, m., záliba, Gefallen, Gewohn-
heit. Je to jeho l.; má ten libent. Us. u Pří-
brami. Sml.

Liber, a, m., bůh římský plození, později
Bacchus. — Liberali-a, í, pl., n., dle, Gy-
mnasium', svátek boha Libera, Liberalien.

Liber, e, f., ves u Říčan. Tk. I. 47.

Liberaj, e, m., die Liverei, Livree. Us.
Kram.

Liberalism-us, u, m., z lat., svobodo-
myslnosť. Rk. Freisinnigkeit.

Liberalista, y, m., dle, Despota´, svobo-
domyslník. Rk. Freigesinnter.

Liberalní, z lat., svobodomyslný, liberal,
freisinnig, freigebig. Vz S. N.

Liberec, rce, m.; Liberek, rka, m.; Li-
berka, y, f., město v Čechách, Reichen-
berg, lat. Ligurcum. — Liberčan, a, m. —
Liberecký. Vz více v S. N.

Liberia, e, f., republika černošská v Guinei
u moře. Vz S. N.

Liberka, y, f., ein Pfundgewicht, Pfund,
liberní závaží. Us., D. — L. = Liberec.

Liberní, od libra, dvou-, tří-, čtyr-, pěti-
liberní, půlliberní, čtvrťliberní. Pfündig. Us.
L. jablko, libernáč, Pfundapfel. D. — Jg.

Libernice, e, f., hruška, Pfundbirn. D.

Liběšice, dle, Budějovice', ves v Litomě-
řicku. Vz S. N.

Liběšovice, v Žatecku. Tk. I. 404., III.
71., 122.

Libětice, ves u Sušice. Tk. III. 17.

Libětová, é, f., Libethen, město v Uhřích.
Plk.

1. Liběvý, zastr. = libivý.

2. Liběvý, libivý, libový = masitý. Výb. I.

Líbezně, lieblich, angenehm. V hudbě:
gracioso. Dch.

Líbeznice, e, f., ves v okr. karlínském.
Vz S. N. — V Kouřimsku. Tk. I. 615., II.
487., III. 52., 73. — L., škola. Kom. Did.

Líbeznosť, i, f. = milosť, libosť, lahod-
nosť, die Anmuthigkeit, Anmuth, Annehm-
lichkeit, Lieblichkeit, Holdseligkeit. V. L.
mravův, V., hudby. Plk. Jest mu k líbez-
nosti. Háj. Míti v někom (v něčem) l. Ros.

Líbezný, lubezný = milosť, libosť bu-
dící, milý, milostný, annehmlich, anmuthig,
gefällig, niedlich, lieblich. V. L. hudba, hlas,
spaní, povaha, slova, krajina, vyhlídka, D.,
větrové, Rohn., vůně. Br. Líbezným býti.
Us. — komu proč. Bohu a lidem pro svou
cnosť 1. Pulk. — L. = libosť mající, gefällig,
wohlgefällig. L. vůle, Gefallen, Wohlgefallen.
V., Br.

Libchava, y, f. L. hořejší, Ober-Liebich,
ves v Litom. Vz S. N.

Libice, e, f. (strč. lubica), libička (lu-
bička) = milenka. Rk., Tkadl. — L. = ves
nad ústím Cidliny. Vz S. N. IV.; Tk. I. 615,
III. 131.

Libička, vz Libice.

Libichov, a, m., něm. Liboch, ves v Li-
toměřicku. V z S. N.

Libina, y, f. Amanda. Dch.

Libinovec, vce, m., gymnocladus. Rostl.

Libiš, e, f., ves. Tk. III. 86.

Libišovany, Libichovany, dle, Dolany',
ves. Mus.

Líbiti, (strč. lubiti), 3. pl. bí, lib, líbě(íc),
il, en, ení; líbívati = milovati. — co, koho:
milovati, lieben. L. víno, pečenku, vojnu,
sváry. Plk. Co kdo líbí, to chválí. Kající
jest ten, kdo nižádného hřiecha nelíbí. Hus.
Dcer. 53. Také u Domažlic. Er. P. 248. —
co komu. Líbí si nový kroj (miluje jej,
má jej rád). Ros. Líbil (chválil) mu ten kroj.
Ros. To si dám (nechám) líbiti, german.
a šp. m.: To je dobrá. Brt. Vz Ht. Obr. 18.
— koho kde jak. Lubila (milovala) ho
rovným plamenem v srdci. Víd. list. Ač toho
v srdci nelíbil (nemiloval). Troj. — co na
kom. Ty nejvíc líbíš (miluješ) lásku na nás.
Pís. 1529. — koho čím: ústy = líbati. St.
skl. — se, libým, milým býti, behagen, an-
stehen, belieben, wohlthun, gefallen. Jg. Co
se líbí ? Us. Lib se to neb nelib. V. — se
komu. Tato rada se mi líbí. Háj. Jak se
mi (ti) líbí. V., Kom. Nelíbilo se mu to. Ros.
Mně se to nic nelíbí. Us. Bude-li se Bohu
1. V. Samému sobě příliš se l. V. Každý, co
se mu líbí, káže. Čr. Každý jest svého statku
pánem a s ním učiniti může, co se mu líbí.
Kol. 64. Nenarodil se ten, kdo by se líbil
všem. Č. Není nalezen člověka ten, jenž by
se líbil (zachoval) lidem všem. Č. Co se komu
líbí, tím se neotráví. Lb. Jak se komu líbí,
jednomu trnky, druhému slívy. Pk. — se komu
na koho. Nelíbilo se mi to na něho. Zlob.
— do koho. Jak se všem moudrým lidem
do žen dobře líbí. Št. Velmi se mu dobře
líbilo do toho němého. BN. Líbí se mi to
do něho. Us. To mi sě do tebe nelíbí. Pass.
491. Nelíbilo se jednomu do druhého. Bart.
I. 6. — se komu čím. Postavú rúcha lidem