917

daný, svobodný, vojenský n. válečný n.
branný, jízdný (jízda), pěší (pěchota), po-
mocný, V., Jg., mladý. D. Věc, záležitosť,
potřeby, vzdělání, hnutí, vyučování, shro-
máždění, třída lidu, J. tr., zástup, učitel,
množství, zhoubci, nepřátelé lidu. Jg. Ve-
škeren lid vyšel proti němu. Flav. Ukrutně
s lidem zachází. Flav. Kniha, píseň pro lid.
Us. L. k službám božím svolati. Kom. Lid
zbouřiti; bouřku v lidu stropiti. V. Lid vy-
pleniti (vyhubiti). D. Muž lidu. Volksmann.
Dch. Lid sukovatý, zlotřilý, podvodný, bouř-
livý; Plato jej hlavatou příšerou nazval. Vod.
L. válečný najímati, vojska sbírati. V. Kde
lud náš branný. Rkk. Mnoho lidu jejich po-
razil. Flav. Lidem krajinu osadil. Har. — L.
v počtech = osoba, hlava, Köpfe, Menschen,
Mannschaft, Mann. Jg. Bylo tam do 30. 000 lidu.
Vrat. — L. = národ, Volk, Nation. Cožkoli-
věk králové bláznivě spáší, to lid zlým užiti
musí. Quidquid delirant reges, plectuntur
Achivi. Nyní pak jste lid boží. Br. — L.
= publikum, svět. Publikum. — Lidé, Men-
schen, Leute. Vz Člověk. Nenávistník, ne-
návisť, strážce, krádce, krádež, houf lidí. Jg.
Lidé poctiví, správní, dobří (Rkk. ), smrtelní,
kmetští (sedláci, Rkk. ), poplatní, robotní,
pracovití, svobodní, zlí. Jg. Krom dobrých
lidí (z dovolení). D. Lidi i krajinu vyhubiti.
V. Mezi lidi jíti. V. Přísloví mezi lidi vzešlé.
Har. Všecko to z lidí přišlo, z lidského ná-
vodu, poručeno Bohu. Mor. Pís. 298. Zb.
Dobré slovo mezi lidmi míti. V. Správní
lidé neberou se ledakdes pojednou co hři-
bové; neklátí se se stromu, co plané hrušky.
Us. Ti dva lidé mají se rádi. Us. Lidmi se
máme spravovati. Kram. Lidí tolik, že by
ani jablko nepropadlo, že mohl jablkem po
hlavách kouleti. Č. Lidí jako máku. Č. Vz
Počet (stran přísloví). Víc lidí víc vidí. č.
Všetci ľudia všetko vedia. Mt. S. Kde lidí
není, tu musí člověk stolici na lavice sta-
věti (v nedostatku si ledajak člověk pomáhá).
Č. Kámen zlato prubuje a zlato lidi. V. Víno
není vinno, že se lidé ožírají. Víno, ženy
z mnohých lidí blázny činí, všichni vědí.
Us. Nic bez práce nepřichází lidem. Jez
doma, co máš, praví sv. Tomáš, u lidí co
ti dají. U lidí jez, coť dají, a doma co máš.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
se tluče. Us. Úřad nedědí, jak se v něm kdo
chová, hned lidé zvědí. Us. Nic se tak tence
upřísti nemůže, aby toho lidé při slunci ne-
mohli spatřiti. V. Čím více ctnosť při lidech
chválena bývá, tím větší u nich zrůst a po-
silu přijímá. Budeš-li lidi haněti, hned se
tvá také mele. Boj se Boha, styď se lidí,
nehřeš více, pán Bůh vidí. Us. Kalendáře
lidé dělají, Bůh časy. Us. Malí lidé také se
umějí hněvati. V. V lidech vděčnosti není.
Lom. Lichá v lidech pravda, nevěř každému.
Us. Cizí hoře lidem smích. Pro pravdu se
lidé hněvají. Lidé jsou lidé (chybní). Jsme
lidé ! Ros. Plno lidí a lidí jednak nevidíme
(rozumných). L. — L., zvl. poddaní, die
Unterthanen, Hörigen. Ze mým lidem po-
bral na roli a ve vsi. Mé lidi vybíjel. Půh.
brn. — L., svědci, Zeugen. Právo ludmi do-
učiti; pakli pří, ale mám na to dosti lidí
dobrých. Kn. rož. 122. Vz Gl. 134.

Lida, y, f., Liduška, Liduše = Ludmila.

Lidáčkové, pl., m., lidé, Menschen. Omyl.

Lidé, vz Lid.

Lidherz, něm., Lidhersch, Lidořovice
u Dačic na Mor.

Lidice, u Slaného. Tk. I. 47., 470., II.
428, III. 63., 136.

Lidičky, lidinky, pl., f., lidé, Leutchen.
Sych.

Lidíkrádce, e, m., lidokrádce, Menschen-
räuber. V.

Lídin, a, o, der Lidmila gehörig. Us.

Lidka, vz Lidmila.

Lidlo, a, n. Trichter. Rk.

Lidmaň, ě, f., ves u Pelhřimova. Tk. III. 36.

Lidmil, a, m. = lidomil. Proch. — L.,
scopus, pták. Krok.

Lidmila, Ludmila, Lidomila, Lidumila,
Liduška, Lída, Lidka, y, f., jm. ženské. Vz
Lidomil. — L., Menschenfreundin. Proch.

Lidmilecký, menschenfreundlich. L. spo-
lečnosť. Mus.

Lidmosť, i, f., zastr., Betrüglichkeit. Jg.

Lidmovice, v Prachensku. Tk. I. 444.,
III. 122.

Lidmý, zastr., klamný, betrüglich. St. skl.;
vlídný. Výb. I.

Lidnatěti, ějí, ěl, ění, lidněti, zlidnatěti,
volkreich werden. Jg.

Lidnatiti, 3. pl. -tí, il, ěn, ění, bevölkern,
volkreich machen.

Lidnatosť, i, f. L., hustota obyvatelstva
v zemi. S. N. Bevölkerung. L. prostá, vztažná.
Lidnatosti ubývá, přibývá. Ubývání, přibý-
vání, pohybování lidnatosti. Nz.

Lidnatý, lidný, volkreich, bevölkert, L.
město (Har. II. 91. ), ostrov, země, ulice, Br.,
Kom., V., Ros., vojsko. Plk.

Lidněti = lidnatěti.

Lídník, u, m., černý hrách. Us. Zb.

Lidniti = lidnatiti.

Lidno, lidnato, volkreich. Jest tam lidno.
Ros. Veselo je býti v lidnatu. Us. Vk.

Lidnosť, i, f. = lidnatosť.

Lidný, zastr. ludný = lidnatý. Rkk.

Lidobijce, e, m. Menschenmörder. Us.

Lidobitec, tce, m. Menschentödter. Bl.

Lidobití, n. Menschenmord. Pam. kut.

Lidobuřič, e, m. Menschenaufwiegler.
Macháč.

Lidodřícký, Menschenschinder-. Jg.

Lidodříctví, n. Menschenschinderei. Mus.

Lidodříč, e, m. Menschenschinder. Jg.

Lidohnusenství, n. Menschenscheu. Rostl.

Lidohromce, e, m. Menschenverderber.
Puch.

Lidojedec, dce, lidojed, a, m., Menschen-
fresser. Ler., Žalm. — L., ryba žralok, Hai-
fisch.

Lidojedka, y, f. Menschenesserin.

Lidokrádce, e, m. Menschenräuber. V.

Lidokrádež, e, m. Menschenraub. Kom.

Lidokrmitel, e, m. Volksernährer.

Lidokrmitelka, y, f. Volksernährerin. Jg.

Lidokupec, pce, m. Sklavenhändler.

Lidokupectví, n. Sklavenhandel. D.

Lidolovec, vce, m. Menschenjäger.

Lidomatenice, e, f. Menschengewühl.

Lidomil (ne: lidumil; skládáme-li slova,
v první části složek bývalé pahlásky ^rh a b oží-