918

vají jakožto o a i: ljudi>mil —lidomil, gost&-
vít — hostivít. Mk. ), a, m., kdo lid miluje.
Menschenfreund. Vz Jer.

Lidomila = Lidmila.

Lidomilák, a, m. Humanitätsmeier. Dch.

Lidomilosť, i, f., láska a vlídnosť k lidem,
zalíbení sobě v lidech, die Menschenfreund-
lichkeit, humanitas. V tom dání syna božího
vrchuje 1. boží. Sš. J. 55.

Litiomilství, n. Menschenliebe, Philan-
thropie.

Lidomilý, lid milující; lidu milý = koho
lid miluje.

Lidomír, a, m., Lidomíra, y, f., jm.
vlastní.

Lidomor, u, m. Pest.

Lidomorný, menschenwürgend. Hlas.

Lidořovice, vz Lidherz.

Lidotrap, a, m. Menschenplacker. Jg.

Lidoučitel, e, m. Volkslehrer.

Lidovláda, y, f. Demokratie. L-du zavésti,
odstraniti brannou mocí.

Lidovládný, volkbeherrschend. L. správa,
Demokratie. Šf.

Lidovražedný, lidi vraždící, hubící,
menschenmordend. Dravosť a zloba 1. Sš.
Zj. 441.

Lidozhoubce, e, m. Menschenaufreiber.
Ráj.

Lidozhoubný, menschenwürgend. Jg.

Lidožerce, e, m. =. lidožrout.

Lidožerný, menschenfressend. Koll.

Lidoživný, menschenernährend. Puch.

Lidožráč, e, m. = lidožrout.

Lidožrout, a, m., lidožerce, lidožráč,
Menschenfresser, Anthropophag. Us.

Lidožroutský, kannibalisch. Rk.

Lidožroutství, n. Kannibalenthum. Rk.

Lidskosť, i, f., lidství, die menschliche
Natur, die Menschheit. L. s božstvím. Koll.
L. odložiti; z lidskosti se svléci (z přirození
lidského se vyzouti). Zk. — Č. — L., lidství,
vlídnosť, Leutseligkeit, Menschenfreundlich-
keit, Menschlichkeit, Humanität, Potupna
jest l. jeho. Nej. Jeho lidskosť je veliká. Us.

Lidsky, po lidsku, komp. lidštěji, mensch-
lich. L. mluvil a hovadsky živ byl. Smrž.
L. se chovati. Kom. Mezi lidmi l. (nehovadsky).
Ros. Po lidsku tak mluví. Br. — L., vlídně,
přívětivě, freundlich. Ros., Us.

Lidský, kompar. lidštější. L. = od lidí
pocházející, Volks-, Menschen-. Hlas lidský,
hlas boží. L. přikázání, právo, chvála, Nt.,
dílo. Us. — L. = člověčí, menschlich, Menschen
gewöhnlich. Lidská věc chybiti, zblouditi,
poblouditi. Štr. L. přirození, V., přirozenosť,
povaha, příhoda, Ros., přítel, společnosť,
Kom., láska, D., milosť, předsevzetí, D.,
pomoc, Har., moc, Flav., vtip, Kom., česť,
mrav. V. Nad paměť lidskou. Sych. Přes
paměť lidskou. V. L. pokolení, V., osud,
obydlí, ruka (město l. rukou opevniti), Nt.,
plemena. Vz Frč. 400. Lidské tělo krov
jiskry boží. Dch. — L. = vlídný, laskavý,
neukrutný, leutselig, menschlich, höflich.
L. povaha, V., obyčej. Br. — L. = ein,
jiných lidí, fremd. Na lidské mozoly. Br. — Jg.

Lidství, n., lidskosť, Menschlichkeit. Kom.

Lidstvo, a, n. = lidé, lidnatosť.

Liduňka, Liduška = Lidmila.

Liduprázdný, menschenleer.

1. Liebau, Líbava, Libová na Mor.

2. Liebau, Böhm. -, Deutsch. L., Líbina
moravská, německá u Unčova.

Liebenau, Hodkovice.

Liebenstein, a, m., ves v Chebsku. Vz
S. N.

Liebenthal, Lubomíř u Líbavy na Mor.

Liebesdorf, Obední, Obojedné u Šumperka.

Liebisch, Libhošť u N. Jičína na Mor.

Lieferant, vz Lifrant.

Liegnitz, Lehnice.

Liechtenstein, a, m., svrchované knížectví
mezi Tyroly a Švýcary. Vz S. N.

Lien, lat., slezina.

Lienit-is, y, f., zánět sleziny. S. N.

Lienteria, e, f., z řec., diarrhoea indige-
storum, tracení pokrmu nepožitého, odcházení
látek nestrávených se stolicí. Vz S. N.

Lieutenant (ljétnan), fr., v obyč. mluvě:
lajtnant, a, m., poručík. Rk. Vz více v S. N.

Lifrant, a, m., z něm., dodavatel vojen-
ských zásob, potřeb. Rk. Lieferant, Lieferer.

Lifrovati, šp. z něm. liefern, vojenské
zásoby (potřeby) dodávati.

Lifruňk, u, m., šp. z něm. Lieferung,
dodávka, Rk.

Liga, y, f., špan., v 16. a 17. stol. jednota,
politický spolek knížat n. státův, nyní alli-
ance a koalice. Vz S. N. Bund, Bündniss.

Ligari-us, a, m., jm. římské.

Ligatura, y, f., lat., pod-, obvázání cév.
Verband. — L. v hudbě. Ligatur. Vz S. N.

Liger, u, m., Loire, řeka ve Francii.

Lignum sanctum, dříví franc., svaté, gua-
jakové (tvrdé a těžké). Vz S. N. — L. quas-
siae, dá-li se toto do vody (as lot na žejdlík
vody) a močí-li se v ní as 7 hodin, je prý
tato voda velmi dobrá pro zkažený žaludek.
Jinak se jí mouchy otravují. Us.

Ligo, a, n., koudelné vlákno, Flachsfaden.
Na Slov. Plk.

Ligotačka, y, f., libačka, Flittergold. Na
Slov.

Ligotati se = blýskati se, schimmern.
Na Slov. — kde. Při boku šavlička se mi
ligoce. Ligocí se na obloze hvězdy. Holý.

Ligrus, u, m., onobrychis sativa, Espar-
sette, vičenec. Čl. 30., FB. 104.

Ligue, fr. = liga.

Liguriani, Liguoriani, Liguristé.

Ligurové, Liguři, obyvatelé Ligurie. —
Liguri-a, e, f. zahrnovala jihových. Francii
a severozáp. Italii. Vz S. N. — Ligurský.

Ligusti-cum, ka, n., rod rostlin okolič-
natých. Vz S. N.

Ligustr-um, a, n., rod rostl. z řádu ole-
aceí. Vz S. N.

Líh, lih, u, m. L., alkohol ethylnatý
C₄H₆O₂ či alkohol prostě, Alkohol, Wein-
geist, je vlastně hydrat kysličníku ethylna-
tého C₄H₆ O. HO (Aethyloxydhydrat). Vz
více v Šfk. 462., Kk. 234. L. vinný, prosto-
čistý, salmiakový, z jeleního rohu, májkový,
mýdlový, kafrový, Jg., dřevěný (alkohol me-
thylový, C₂ H₄ O₂. Methylalkohol, vz S. N. ),
Nz., sehnaný (rektificirter Alkohol), přepu-
zený; bez vody: prostočistý, bezvodý; 1.
nejsehnanější, Šp., amylový, anýzový, čpav-



	918

	vají jakožto o a i: ljudi>mil —lidomil, gost&- vít — hostivít. Mk. ), a, m., kdo lid miluje. Menschenfreund. Vz Jer. Lidomila = Lidmila. Lidomilák, a, m. Humanitätsmeier. Dch. Lidomilosť, i, f., láska a vlídnosť k lidem, zalíbení sobě v lidech, die Menschenfreund- lichkeit, humanitas. V tom dání syna božího vrchuje 1. boží. Sš. J. 55. Litiomilství, n. Menschenliebe, Philan- thropie. Lidomilý, lid milující; lidu milý = koho lid miluje. Lidomír, a, m., Lidomíra, y, f., jm. vlastní. Lidomor, u, m. Pest. Lidomorný, menschenwürgend. Hlas. Lidořovice, vz Lidherz. Lidotrap, a, m. Menschenplacker. Jg. Lidoučitel, e, m. Volkslehrer. Lidovláda, y, f. Demokratie. L-du zavésti, odstraniti brannou mocí. Lidovládný, volkbeherrschend. L. správa, Demokratie. Šf. Lidovražedný, lidi vraždící, hubící, menschenmordend. Dravosť a zloba 1. Sš. Zj. 441. Lidozhoubce, e, m. Menschenaufreiber. Ráj. Lidozhoubný, menschenwürgend. Jg. Lidožerce, e, m. =. lidožrout. Lidožerný, menschenfressend. Koll. Lidoživný, menschenernährend. Puch. Lidožráč, e, m. = lidožrout. Lidožrout, a, m., lidožerce, lidožráč, Menschenfresser, Anthropophag. Us. Lidožroutský, kannibalisch. Rk. Lidožroutství, n. Kannibalenthum. Rk. Lidskosť, i, f., lidství, die menschliche Natur, die Menschheit. L. s božstvím. Koll. L. odložiti; z lidskosti se svléci (z přirození lidského se vyzouti). Zk. — Č. — L., lidství, vlídnosť, Leutseligkeit, Menschenfreundlich- keit, Menschlichkeit, Humanität, Potupna jest l. jeho. Nej. Jeho lidskosť je veliká. Us. Lidsky, po lidsku, komp. lidštěji, mensch- lich. L. mluvil a hovadsky živ byl. Smrž. L. se chovati. Kom. Mezi lidmi l. (nehovadsky). Ros. Po lidsku tak mluví. Br. — L., vlídně, přívětivě, freundlich. Ros., Us. Lidský, kompar. lidštější. L. = od lidí pocházející, Volks-, Menschen-. Hlas lidský, hlas boží. L. přikázání, právo, chvála, Nt., dílo. Us. — L. = člověčí, menschlich, Menschen gewöhnlich. Lidská věc chybiti, zblouditi, poblouditi. Štr. L. přirození, V., přirozenosť, povaha, příhoda, Ros., přítel, společnosť, Kom., láska, D., milosť, předsevzetí, D., pomoc, Har., moc, Flav., vtip, Kom., česť, mrav. V. Nad paměť lidskou. Sych. Přes paměť lidskou. V. L. pokolení, V., osud, obydlí, ruka (město l. rukou opevniti), Nt., plemena. Vz Frč. 400. Lidské tělo krov jiskry boží. Dch. — L. = vlídný, laskavý, neukrutný, leutselig, menschlich, höflich. L. povaha, V., obyčej. Br. — L. = ein, jiných lidí, fremd. Na lidské mozoly. Br. — Jg. Lidství, n., lidskosť, Menschlichkeit. Kom. Lidstvo, a, n. = lidé, lidnatosť. Liduňka, Liduška = Lidmila.	Liduprázdný, menschenleer. 1. Liebau, Líbava, Libová na Mor. 2. Liebau, Böhm. -, Deutsch. L., Líbina moravská, německá u Unčova. Liebenau, Hodkovice. Liebenstein, a, m., ves v Chebsku. Vz S. N. Liebenthal, Lubomíř u Líbavy na Mor. Liebesdorf, Obední, Obojedné u Šumperka. Liebisch, Libhošť u N. Jičína na Mor. Lieferant, vz Lifrant. Liegnitz, Lehnice. Liechtenstein, a, m., svrchované knížectví mezi Tyroly a Švýcary. Vz S. N. Lien, lat., slezina. Lienit-is, y, f., zánět sleziny. S. N. Lienteria, e, f., z řec., diarrhoea indige- storum, tracení pokrmu nepožitého, odcházení látek nestrávených se stolicí. Vz S. N. Lieutenant (ljétnan), fr., v obyč. mluvě: lajtnant, a, m., poručík. Rk. Vz více v S. N. Lifrant, a, m., z něm., dodavatel vojen- ských zásob, potřeb. Rk. Lieferant, Lieferer. Lifrovati, šp. z něm. liefern, vojenské zásoby (potřeby) dodávati. Lifruňk, u, m., šp. z něm. Lieferung, dodávka, Rk. Liga, y, f., špan., v 16. a 17. stol. jednota, politický spolek knížat n. státův, nyní alli- ance a koalice. Vz S. N. Bund, Bündniss. Ligari-us, a, m., jm. římské. Ligatura, y, f., lat., pod-, obvázání cév. Verband. — L. v hudbě. Ligatur. Vz S. N. Liger, u, m., Loire, řeka ve Francii. Lignum sanctum, dříví franc., svaté, gua- jakové (tvrdé a těžké). Vz S. N. — L. quas- siae, dá-li se toto do vody (as lot na žejdlík vody) a močí-li se v ní as 7 hodin, je prý tato voda velmi dobrá pro zkažený žaludek. Jinak se jí mouchy otravují. Us. Ligo, a, n., koudelné vlákno, Flachsfaden. Na Slov. Plk. Ligotačka, y, f., libačka, Flittergold. Na Slov. Ligotati se = blýskati se, schimmern. Na Slov. — kde. Při boku šavlička se mi ligoce. Ligocí se na obloze hvězdy. Holý. Ligrus, u, m., onobrychis sativa, Espar- sette, vičenec. Čl. 30., FB. 104. Ligue, fr. = liga. Liguriani, Liguoriani, Liguristé. Ligurové, Liguři, obyvatelé Ligurie. — Liguri-a, e, f. zahrnovala jihových. Francii a severozáp. Italii. Vz S. N. — Ligurský. Ligusti-cum, ka, n., rod rostlin okolič- natých. Vz S. N. Ligustr-um, a, n., rod rostl. z řádu ole- aceí. Vz S. N. Líh, lih, u, m. L., alkohol ethylnatý C₄H₆O₂ či alkohol prostě, Alkohol, Wein- geist, je vlastně hydrat kysličníku ethylna- tého C₄H₆ O. HO (Aethyloxydhydrat). Vz více v Šfk. 462., Kk. 234. L. vinný, prosto- čistý, salmiakový, z jeleního rohu, májkový, mýdlový, kafrový, Jg., dřevěný (alkohol me- thylový, C₂ H₄ O₂. Methylalkohol, vz S. N. ), Nz., sehnaný (rektificirter Alkohol), přepu- zený; bez vody: prostočistý, bezvodý; 1. nejsehnanější, Šp., amylový, anýzový, čpav-