919

kový, hoffmannský, jalovcový, kalmusový,
kantaridový, kmínový, ledkový, mateří-
douškový, meduňkový, melasový, mravenčí,
ocetní, octový, olovný, ořechový, pomorančí,
puškvorcový, rozmarinový, sirkový, skoři-
cový, slívový, solný, třešňový, ammonatý,
višňový. Kh. L. jak se dělá? vz Kořalka.

1. Líha, y, f., dle Gl. 134. méně správně:
líza, y, f.; liz, u, m. L. řez do stromu k na-
značení hranic; odtud: borovice lizovaná,
habr lizovaný atd. Pr. Die Lache, Anplätzung,
Plätzung, das Waldzeichen.

2. Líha, (liha, Plk. ), y, f., ližina, ližinka =
podklad, podkladek, Unterlage. — L., jedna
ze dvou klad, které jsouce prkny položené na
lešení vedou, Balken zur Laufbrücke. — L.,
líhy, klády ve sklepě, na kterých sudy leží,
die Kantner. Us. — L., líhy, lížiny, dvě
hladká dřeva podlouhlá a spojená, po nichž
se sudy smýkají (pivo do spílky atd. ), die
Schrotleiter, Schrotstangen, der Schrotbock.
Jg. Pivo po lize spouštěti. Ros. Jde mu
všecko jako po líhách. Vz stran přísloví:
Štěstí, Šťastný. Č., Lb. — L., líhy, rámec,
na který se běhoun převrhne, když má býti
křesán, die Schleife. Rohn., Vys. — L. od
koše, rámec, v němž koš mlýnský visí, ližiny
n. kačátka, die Rumpfleiter. Us., Vyš. — L.,
veliký záhon, někde: lícha. Vz Lícha. — L.
u řezníka přístroj, na který se poražený
dobytek klade. Us. — L. Líhy u saní a u vozu.

Jg.

Lihanec, nce, m., der Fladen, Honigkuchen.
Kom., V. Koláči, vaječníci, l-ci, lektvaře,
perník. Reš.

Líhanice, e, f. = líhárna. Reš.

Líhař, e, m., kdo pivo po líhách smýká,
Schröter. Ros. — L. Spiritusfabrikant.

Líhárna, y, f., léhárna, Schlafstube.

Líhati, vz Léhati.

Líhatý, plný líhu, geistig; o nápojích.
Světoz.

Lihéř, lihýř, e, m., prut železný n. dřevěný,
kterým se píst pumpy zdvíhá a spouští, die
Druckstange. Sedl.

Líhnouti, hnul a hl, utí; vylíhnouti, hecken,
gebären, brüten. — koho. Slepice líhne kuřata
(vysedí), Ros.; koza, ovce atd. líhne mladé.
Us. — se = roditi se. Kuřátka se líhnou.
D. Kde místa nemá ctnosť, tu se líhne vše-
liká zlosť. Kor. — se z čeho. Kuře z vejce
se líhne. Us. Vetché slovo jest, že ze zlých
obyčejů dobrá se práva líhnú. Vš. III. 21. —
se kde, v čem. Vš.

Líhnutí, n., das Hecken, Gebären, Brüten.
D.

Lihoměr, u, m. Alkoholometer, Areometer.
Us., Ck.

Lihováha, y, f. Spirituswage.

Lihovar, u, m., lihopalna, y, f., Spiritus-
brennerei. Us.

Lihovarnický. L. spolek. Spiritusindustrie-
Verein. Dch.

Lihovarnictví, n. Spiritusbrennerei.

Lihovati, na stromech líhy dělati, an-
plätzen, Lachen machen. Us.

Líhovatý, geistig (o nápojích). Rk.

Lihovina, y, f., geistige Essenz. Rk.

Lihoviny, pl., f. Spirituosen, geistige Ge-
tränke. Rk.

Lihovka, y, f. Liqueur. Rk.

Lihovna, y, f. Spiritusbrennerei. Rk.

Lihový, Geist-, Spiritus-. L. tinktura
(Alkoholatura), nápoje (jichž podstatnou část-
kou líh jest): kořalka, pivo, víno likéry atd.,
S. N., lak. Prm.

Lich, vz Lichý.

Licha, y, f., liše, e, lišice, e, f., lichý
počet, ungerade Zahl. Vz Lichý. Jg. — L.,
= věc vybívající, co nad míru, nad počet

jest, etwas Ueberflüssiges, Ueberfluss; tento
význam jest původní. Št. Polepší sě tiem
(vidúce), že lišice nepášem a móžem na
mále dosti jmieti. O 7 vstupn.

Lícha, y, f, líha, plocha podlouhlá, na
jakovéž dělí se zahrada n. pole, větší záhon,
breites Beet, Ackerbeet. L. má 12 i více
brázd, záhon méně (6—8). Někde l. znamená
půl záhonu. Jg. — L., trať, řad v lese,
die Waldflur. Na Mor. Vz Gl. 124.

Lichati, líchati = hráti na lich sudu,
gerad und ungerad spielen. — se čeho
= vzdáti se čeho. D., Šm.

Líchati, brázdami líchy znamenati. Us.

Lichenin, u, m. lichenový škrob v lišej-
nících. Moosstärke. Šfk. 553.

Lichevní hřích = lichva. Boč. Úroky li-
chevní nad obyčej sobě dotahují vymyšle-
nými koláči, sedlanými koňmi, šubami. V.
Wucher-.

Lichevnice, e, f., Wucherin. Jg.

Lichevnický = lichvářský. Brikc., D.

Lichevnictví, n. = lichva. Koll.

Lichevník, a, m. = lichvář. V., Št., Sob.,
Br., Kom. L. horší jest nežli zloděj; L. je
vražedlník. Rb. Mozk a krev sirotků vyssá-
vají lichevníci. Ler. Kdo nad hlavní summu
úroky vytahuje, je l. Kom. Wucherer.

Lichevnosť, i, f., Wuchergier.

Lichní, lichý, ungerad. L. prst. = lich-
ník. Reš.

Lichník, u, m., lichní prst, der Ohrfinger,
kleine Finger. V.

Licho = zle, na Slov. Se mnou je licho.
Plk. — L., a, n. = lich, lichý počet. Sudo
licho. Na Slov. — L. = neštěstí. Nevěděti,
komu padne lichem, komu sudem. Jg. Ně-
koho v licho vpraviti. Jg. — L., vz Lichý.
Na licho o něčem sníti. Sš. J. 52.

Lichoběžník, u, m., v němž jsou jen
dvě strany rovnoběžné. Trapez.

Lichoběžný, trapezisch. Krok.

Lichocení, n., das Schmeicheln, Lieb-
kosen. D.

Licholist, u, m., phyllodium, Blattstiel-
blatt. Vz Kk. 31.

Lichoměrnosť, i, f., Schmeichelei, Falsch-
heit. Jg.

Lichoměrný, pochlebný, schmeichlerisch,
falsch. Puch.

Lichometněti, falsch werden. Rk.

Lichometník, a, m. = pochlebník. Vz
násled.

Lichometný, krajinomluv m. lichotný,
slabika me jest vsutá tak jako slabika pa
v: nešťa-pa-štný, zatrace-pa-ný. Mš. Dle Prk.
je slovo toto složeno z lichb a metný od
metati.

Liehoples, i, f., ochechule, sirene. Mat.
verb.



	919

	kový, hoffmannský, jalovcový, kalmusový, kantaridový, kmínový, ledkový, mateří- douškový, meduňkový, melasový, mravenčí, ocetní, octový, olovný, ořechový, pomorančí, puškvorcový, rozmarinový, sirkový, skoři- cový, slívový, solný, třešňový, ammonatý, višňový. Kh. L. jak se dělá? vz Kořalka. 1. Líha, y, f., dle Gl. 134. méně správně: líza, y, f.; liz, u, m. L. řez do stromu k na- značení hranic; odtud: borovice lizovaná, habr lizovaný atd. Pr. Die Lache, Anplätzung, Plätzung, das Waldzeichen. 2. Líha, (liha, Plk. ), y, f., ližina, ližinka = podklad, podkladek, Unterlage. — L., jedna ze dvou klad, které jsouce prkny položené na lešení vedou, Balken zur Laufbrücke. — L., líhy, klády ve sklepě, na kterých sudy leží, die Kantner. Us. — L., líhy, lížiny, dvě hladká dřeva podlouhlá a spojená, po nichž se sudy smýkají (pivo do spílky atd. ), die Schrotleiter, Schrotstangen, der Schrotbock. Jg. Pivo po lize spouštěti. Ros. Jde mu všecko jako po líhách. Vz stran přísloví: Štěstí, Šťastný. Č., Lb. — L., líhy, rámec, na který se běhoun převrhne, když má býti křesán, die Schleife. Rohn., Vys. — L. od koše, rámec, v němž koš mlýnský visí, ližiny n. kačátka, die Rumpfleiter. Us., Vyš. — L., veliký záhon, někde: lícha. Vz Lícha. — L. u řezníka přístroj, na který se poražený dobytek klade. Us. — L. Líhy u saní a u vozu. Jg. Lihanec, nce, m., der Fladen, Honigkuchen. Kom., V. Koláči, vaječníci, l-ci, lektvaře, perník. Reš. Líhanice, e, f. = líhárna. Reš. Líhař, e, m., kdo pivo po líhách smýká, Schröter. Ros. — L. Spiritusfabrikant. Líhárna, y, f., léhárna, Schlafstube. Líhati, vz Léhati. Líhatý, plný líhu, geistig; o nápojích. Světoz. Lihéř, lihýř, e, m., prut železný n. dřevěný, kterým se píst pumpy zdvíhá a spouští, die Druckstange. Sedl. Líhnouti, hnul a hl, utí; vylíhnouti, hecken, gebären, brüten. — koho. Slepice líhne kuřata (vysedí), Ros.; koza, ovce atd. líhne mladé. Us. — se = roditi se. Kuřátka se líhnou. D. Kde místa nemá ctnosť, tu se líhne vše- liká zlosť. Kor. — se z čeho. Kuře z vejce se líhne. Us. Vetché slovo jest, že ze zlých obyčejů dobrá se práva líhnú. Vš. III. 21. — se kde, v čem. Vš. Líhnutí, n., das Hecken, Gebären, Brüten. D. Lihoměr, u, m. Alkoholometer, Areometer. Us., Ck. Lihováha, y, f. Spirituswage. Lihovar, u, m., lihopalna, y, f., Spiritus- brennerei. Us. Lihovarnický. L. spolek. Spiritusindustrie- Verein. Dch. Lihovarnictví, n. Spiritusbrennerei. Lihovati, na stromech líhy dělati, an- plätzen, Lachen machen. Us. Líhovatý, geistig (o nápojích). Rk. Lihovina, y, f., geistige Essenz. Rk. Lihoviny, pl., f. Spirituosen, geistige Ge- tränke. Rk.	Lihovka, y, f. Liqueur. Rk. Lihovna, y, f. Spiritusbrennerei. Rk. Lihový, Geist-, Spiritus-. L. tinktura (Alkoholatura), nápoje (jichž podstatnou část- kou líh jest): kořalka, pivo, víno likéry atd., S. N., lak. Prm. Lich, vz Lichý. Licha, y, f., liše, e, lišice, e, f., lichý počet, ungerade Zahl. Vz Lichý. Jg. — L., = věc vybívající, co nad míru, nad počet jest, etwas Ueberflüssiges, Ueberfluss; tento význam jest původní. Št. Polepší sě tiem (vidúce), že lišice nepášem a móžem na mále dosti jmieti. O 7 vstupn. Lícha, y, f, líha, plocha podlouhlá, na jakovéž dělí se zahrada n. pole, větší záhon, breites Beet, Ackerbeet. L. má 12 i více brázd, záhon méně (6—8). Někde l. znamená půl záhonu. Jg. — L., trať, řad v lese, die Waldflur. Na Mor. Vz Gl. 124. Lichati, líchati = hráti na lich sudu, gerad und ungerad spielen. — se čeho = vzdáti se čeho. D., Šm. Líchati, brázdami líchy znamenati. Us. Lichenin, u, m. lichenový škrob v lišej- nících. Moosstärke. Šfk. 553. Lichevní hřích = lichva. Boč. Úroky li- chevní nad obyčej sobě dotahují vymyšle- nými koláči, sedlanými koňmi, šubami. V. Wucher-. Lichevnice, e, f., Wucherin. Jg. Lichevnický = lichvářský. Brikc., D. Lichevnictví, n. = lichva. Koll. Lichevník, a, m. = lichvář. V., Št., Sob., Br., Kom. L. horší jest nežli zloděj; L. je vražedlník. Rb. Mozk a krev sirotků vyssá- vají lichevníci. Ler. Kdo nad hlavní summu úroky vytahuje, je l. Kom. Wucherer. Lichevnosť, i, f., Wuchergier. Lichní, lichý, ungerad. L. prst. = lich- ník. Reš. Lichník, u, m., lichní prst, der Ohrfinger, kleine Finger. V. Licho = zle, na Slov. Se mnou je licho. Plk. — L., a, n. = lich, lichý počet. Sudo licho. Na Slov. — L. = neštěstí. Nevěděti, komu padne lichem, komu sudem. Jg. Ně- koho v licho vpraviti. Jg. — L., vz Lichý. Na licho o něčem sníti. Sš. J. 52. Lichoběžník, u, m., v němž jsou jen dvě strany rovnoběžné. Trapez. Lichoběžný, trapezisch. Krok. Lichocení, n., das Schmeicheln, Lieb- kosen. D. Licholist, u, m., phyllodium, Blattstiel- blatt. Vz Kk. 31. Lichoměrnosť, i, f., Schmeichelei, Falsch- heit. Jg. Lichoměrný, pochlebný, schmeichlerisch, falsch. Puch. Lichometněti, falsch werden. Rk. Lichometník, a, m. = pochlebník. Vz násled. Lichometný, krajinomluv m. lichotný, slabika me jest vsutá tak jako slabika pa v: nešťa-pa-štný, zatrace-pa-ný. Mš. Dle Prk. je slovo toto složeno z lichb a metný od metati. Liehoples, i, f., ochechule, sirene. Mat. verb.