Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |
|
|||
919
|
|||
|
|||
kový, hoffmannský, jalovcový, kalmusový,
kantaridový, kmínový, ledkový, mateří- douškový, meduňkový, melasový, mravenčí, ocetní, octový, olovný, ořechový, pomorančí, puškvorcový, rozmarinový, sirkový, skoři- cový, slívový, solný, třešňový, ammonatý, višňový. Kh. L. jak se dělá? vz Kořalka. 1. Líha, y, f., dle Gl. 134. méně správně:
líza, y, f.; liz, u, m. L. řez do stromu k na- značení hranic; odtud: borovice lizovaná, habr lizovaný atd. Pr. Die Lache, Anplätzung, Plätzung, das Waldzeichen. 2. Líha, (liha, Plk. ), y, f., ližina, ližinka =
podklad, podkladek, Unterlage. — L., jedna ze dvou klad, které jsouce prkny položené na lešení vedou, Balken zur Laufbrücke. — L., líhy, klády ve sklepě, na kterých sudy leží, die Kantner. Us. — L., líhy, lížiny, dvě hladká dřeva podlouhlá a spojená, po nichž se sudy smýkají (pivo do spílky atd. ), die Schrotleiter, Schrotstangen, der Schrotbock. Jg. Pivo po lize spouštěti. Ros. Jde mu všecko jako po líhách. Vz stran přísloví: Štěstí, Šťastný. Č., Lb. — L., líhy, rámec, na který se běhoun převrhne, když má býti křesán, die Schleife. Rohn., Vys. — L. od koše, rámec, v němž koš mlýnský visí, ližiny n. kačátka, die Rumpfleiter. Us., Vyš. — L., veliký záhon, někde: lícha. Vz Lícha. — L. u řezníka přístroj, na který se poražený dobytek klade. Us. — L. Líhy u saní a u vozu. Jg.
Lihanec, nce, m., der Fladen, Honigkuchen.
Kom., V. Koláči, vaječníci, l-ci, lektvaře, perník. Reš. Líhanice, e, f. = líhárna. Reš.
Líhař, e, m., kdo pivo po líhách smýká,
Schröter. Ros. — L. Spiritusfabrikant. Líhárna, y, f., léhárna, Schlafstube.
Líhati, vz Léhati.
Líhatý, plný líhu, geistig; o nápojích.
Světoz. Lihéř, lihýř, e, m., prut železný n. dřevěný,
kterým se píst pumpy zdvíhá a spouští, die Druckstange. Sedl. Líhnouti, hnul a hl, utí; vylíhnouti, hecken,
gebären, brüten. — koho. Slepice líhne kuřata (vysedí), Ros.; koza, ovce atd. líhne mladé. Us. — se = roditi se. Kuřátka se líhnou. D. Kde místa nemá ctnosť, tu se líhne vše- liká zlosť. Kor. — se z čeho. Kuře z vejce se líhne. Us. Vetché slovo jest, že ze zlých obyčejů dobrá se práva líhnú. Vš. III. 21. — se kde, v čem. Vš. Líhnutí, n., das Hecken, Gebären, Brüten.
D. Lihoměr, u, m. Alkoholometer, Areometer.
Us., Ck. Lihováha, y, f. Spirituswage.
Lihovar, u, m., lihopalna, y, f., Spiritus-
brennerei. Us. Lihovarnický. L. spolek. Spiritusindustrie-
Verein. Dch. Lihovarnictví, n. Spiritusbrennerei.
Lihovati, na stromech líhy dělati, an-
plätzen, Lachen machen. Us. Líhovatý, geistig (o nápojích). Rk.
Lihovina, y, f., geistige Essenz. Rk.
Lihoviny, pl., f. Spirituosen, geistige Ge-
tränke. Rk. |
Lihovka, y, f. Liqueur. Rk.
Lihovna, y, f. Spiritusbrennerei. Rk.
Lihový, Geist-, Spiritus-. L. tinktura
(Alkoholatura), nápoje (jichž podstatnou část- kou líh jest): kořalka, pivo, víno likéry atd., S. N., lak. Prm. Lich, vz Lichý.
Licha, y, f., liše, e, lišice, e, f., lichý
počet, ungerade Zahl. Vz Lichý. Jg. — L., = věc vybívající, co nad míru, nad počet jest, etwas Ueberflüssiges, Ueberfluss; tento
význam jest původní. Št. Polepší sě tiem (vidúce), že lišice nepášem a móžem na mále dosti jmieti. O 7 vstupn. Lícha, y, f, líha, plocha podlouhlá, na
jakovéž dělí se zahrada n. pole, větší záhon, breites Beet, Ackerbeet. L. má 12 i více brázd, záhon méně (6—8). Někde l. znamená půl záhonu. Jg. — L., trať, řad v lese, die Waldflur. Na Mor. Vz Gl. 124. Lichati, líchati = hráti na lich sudu,
gerad und ungerad spielen. — se čeho = vzdáti se čeho. D., Šm. Líchati, brázdami líchy znamenati. Us.
Lichenin, u, m. lichenový škrob v lišej-
nících. Moosstärke. Šfk. 553. Lichevní hřích = lichva. Boč. Úroky li-
chevní nad obyčej sobě dotahují vymyšle- nými koláči, sedlanými koňmi, šubami. V. Wucher-. Lichevnice, e, f., Wucherin. Jg.
Lichevnický = lichvářský. Brikc., D.
Lichevnictví, n. = lichva. Koll.
Lichevník, a, m. = lichvář. V., Št., Sob.,
Br., Kom. L. horší jest nežli zloděj; L. je vražedlník. Rb. Mozk a krev sirotků vyssá- vají lichevníci. Ler. Kdo nad hlavní summu úroky vytahuje, je l. Kom. Wucherer. Lichevnosť, i, f., Wuchergier.
Lichní, lichý, ungerad. L. prst. = lich-
ník. Reš. Lichník, u, m., lichní prst, der Ohrfinger,
kleine Finger. V. Licho = zle, na Slov. Se mnou je licho.
Plk. — L., a, n. = lich, lichý počet. Sudo licho. Na Slov. — L. = neštěstí. Nevěděti, komu padne lichem, komu sudem. Jg. Ně- koho v licho vpraviti. Jg. — L., vz Lichý. Na licho o něčem sníti. Sš. J. 52. Lichoběžník, u, m., v němž jsou jen
dvě strany rovnoběžné. Trapez. Lichoběžný, trapezisch. Krok.
Lichocení, n., das Schmeicheln, Lieb-
kosen. D. Licholist, u, m., phyllodium, Blattstiel-
blatt. Vz Kk. 31. Lichoměrnosť, i, f., Schmeichelei, Falsch-
heit. Jg. Lichoměrný, pochlebný, schmeichlerisch,
falsch. Puch. Lichometněti, falsch werden. Rk.
Lichometník, a, m. = pochlebník. Vz
násled. Lichometný, krajinomluv m. lichotný,
slabika me jest vsutá tak jako slabika pa v: nešťa-pa-štný, zatrace-pa-ný. Mš. Dle Prk. je slovo toto složeno z lichb a metný od metati. Liehoples, i, f., ochechule, sirene. Mat.
verb. |
||
|
|||
Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |