920

Lichopobožný, gleissnerisch. Čas. duch.

Lichopříživné rostl., pseudoparasiticae,
unechte Parasiten. Kk. 15.

Lichoprorok, a, m., lichý, lživý, nepravý
prorok, ein falscher Prophet. Sš. Zj. 365.

Lichoradka, y, f., kaltes Fieber. Na Slov.

Lichorodý, heterogencus. Sedl.

Lichospeřený, ungleichgefiedert. Rostl.

Lichosť, i, f., lichý počet čísel, die Un-
geradheit (der Zahl), nepodstatnosť, nepra-
vosť. L. zprávy. Vz Lichý.

Lichostranník, u, m., figura lichostranná.
Krok.

Lichostranný, ungleichseitig. L. troj-
hran. Sedl.

Lichota, y, f., neupřímnosť, podvod. (Syn.:
zchytralosť, úskočnosť, šalba, ošemetnosť, ši-
balství), Falschheit, Hinterlist, List. V. Li-
chotou ho podvedl. Aesop. Lichoty užívati.
Plk. — V Opav. nadávka rozpustilým ho-
chům. Ty lichoto! Pk. — L. = bezpráví,
Unrecht. Štelc. — L. na Slov. a na Mor.:
čarodějnice. — L., y, m., vzteklý člověk. Llk.

Lichotář, e, m. Pán Bůh káře l-ře. Pk.
Schmeichler.

Lichotil, a, m. Vz Ocas. Schmeichler. Č.

Lichotilka, y, f., Schmeichlerin. Rk.

Lichotina, y, f., zlomek, Bruch, Rest. Us.

Lichotíř, e, m. Schmeichler.

Lichotiti, il, cení, přilichotiti, lichotívati,
schmeicheln, liebkosen, heucheln. Jg. —
komu. Us. — se ke komu. Lichotí se
k němu. Us., Ml. — aby. Lichotí se k nám,
aby na nás něco vyloudil. Sych.

Lichotivosť, i, f., lísavosť, schmeichleri-
sches Wesen. Jg.

Lichotivý, pochlebný, úlisný, schmeichle-
risch, listig. Ráj.

Lichotník, a, m., schmeichelhafter, listiger
Mensch. Jg.

Lichotnosť, i, f., Falschheit, Arglistig-
keit. D.

Lichotný, úlisný, schmeichelhaft. D. —
L., podvodný, úskočný, arglistig, falsch, ver-
schlagen, hinterlistig. Mat. verb.

Lichotský, nezdárný, ungerathen. L. dílo.
Na Mor.

Lichotvar, u, m., ein Gauklerbild. Rk.

Lichotvárce, e, m., ein Gaukler. Rk.

Lichotvárný, gaukelhaft, fälschlich. Dch.,
Rk.

Líchovati, líchy dělati, Beete machen.
Us. Dch.

Lichověští, n., falsche Nachricht. Jg.

Lichpuc, šp. z něm. Lichtputze, štipce
(pl. slova štipec), knotník. Ne: kratiknot. Š.
a Ž. Vz toto.

Lichten, Lichnová u Rožnova ve Slez.

Lichtenberg, Světlov u Mor. Ostravy na
Moravě.

Lichtenbrunn, Bílá studně u mor. Třebové.

Lichtenfeld, ves, neznámo kde v Čech.
Tk. I. 406.

Lichuceves, vsi, f., v Rakovn. Tk. I. 87.,
446., III. 129.

Lichva, y, f., lichvice, lichvička, z něm.
leihen (hebr. lavah), prvotně úrok z peněz
půjčených (usura, Zins, Interesse; plod, pří-
plodek); později tolik co sedlání neb zisk
přílišný a nedovolený z peněz půjčených;

hlavně byla 1. židovská, braní úroků nad
úroky (usura usurarum, anatocismus, Wu-
cher, Wucherzins). Tehdy ihned od toho
času má na mne lichva (úroky) jíti z té ji-
stiny svrchu psané. Chtějíce tu jistinu dluhu
nadepsaného i s lichvou (s úroky) na to
přišlou ode mne zase míti. Zříz. Ferd. 55.
Dle Kn. dr. 134. byla lichva (židovská) úrok,
jenž židům se dával:, dobyti v křesťanech
neb v Židech pod úroky neb lichvami. (Tov.
90. )'; proto se čte ve zříz. o lichvách židov-
ských, které vždy byly větší než obyčejný
úrok zemský a někdy sněmem až na 20 ze
sta ustanoveny byly. Vz Gl. 134. Na Slov. =
užerva, z lat. usura, a l. je tam (a také
u Chodů v Klat. ) = menší dobytek, zvláště
drůbež. Č. Lichvu pásti, chovati. Jg. O pů-
vodu vz také Mz. 56. Ktožť na úrok dávají
penieze, lichvať jest. Št. Na lichvu půjčiti,
půjčovati (lichviti). V. Dáti peníze na lichvu.
Jel., J. tr., Br., V. Na lichvu bráti. Reš.
Z peněz lichvu bráti. V. Lichvu od někoho
bráti. Br., Št. N. 91. Lichvu a úrok béřeš.
Us. Chudoba lichvy nezná. D. L. židovská,
úrok na úrok, lichva na lichvu. V. L. dva-
nácte ze sta do roka. V. (Úrok český= 6%,
úrok císařský = 5%); L. obilná. V. Lichvou
něčeho nabyti. D. Zákon proti lichvě. Jg.
Patent o lichvě. Užitek z lichvy. Šp. Peníze
nebijí se pro lichvu. Rk. Kdo se dle strčes.
práva dopustil lichvy a jak se nakládalo
s lichváři? Vz Rb. 252. —253., 267. Vz S. N.

Lichvací, lichvecí = dobytčí, Vieh-. L.
trh. Plk. Vz Lichva.

Lichvačka, y, f. = lichevnice.

Lichvář, e, m., lichevník, Wucherer. L.
duši hubí. Pk. Dvakrát dvě jest pět, řekl l.
a počítal dále. Hnš.

Lichvařiti, vz Lichviti.

Lichvářka, y, f. = lichevnice.

Lichvářský, wucherisch, wucherhaft. Us.

Lichvář-ství, n., lichvení. Wucherei-. L.
provozovati. Us.

Lichvení, n., das Wuchern.

Lichvice, e, f., kleiner Wucher. Th., Plk.

Lichvička, y, f. = lichvice. Jg.

Lichviti, 3. pl. -ví, il, en, ení. Syn. Li-
chevníkem býti; z peněz lichvu, úrok, užitek,
plat bráti; penězi těžiti; pod úrok bráti,
wuchern. Jg., Sob. — s čím: s penězi. V. —
čím: penězi. Kom. — na kom. Bližním
kradl, na něm lichvil. Peš. — na koho. Št.
N. kř. 99.

Lichvoberný, wucherisch. Reš.

Lichý; lich, a, o = nestejný, nerovný
(počtem), ungleich (von Zahlen); kompar.
lišší. Lichý počet. Us. Číslo je buď sudé n.
liché. Ml. L. setnina, ungerade Kompagnie.
Čsk. Liché osle = samotné, jedno. Výb. I. —
(4n ± 2) sudoliché číslo. Lichomístný l.,
2., 3.,... (2n ± 1). Lichostupný (lichostup-
ňový) x ³, y²ⁿ-¹. Nz. — Kat. 2557. — Lich,
m., licha, y, f., licho, n., subst. = lichý počet,
ungerade Zahl. Lichou býti (bez jednoho).
Žádný neostal lichou (bez druha). Us. Dal
mu lichou. Us. Jest lichem těch ptákův.
Us. Suda n. lich? Sudem n. lichou? Sudo-li
či licho? Us. Hráti na lich sudu n. na sudu
a lichu n. v sud a lich, při čemž se ptáme:
Suda-li či licha? licha n. suda? suda neb