924

Lipara, y, f., byl ostrov u Sicilie. Vz S. N.

Liparka, y, f., liparia. Rostl.

Lípati, vz Lepiti. — co: čáry (prováděti).
Jir. dh. — se na co na Slov. L. na stromy
(lézti). Kollár.

Lípatý. Lípo, lípo lípatá. Mor. P. 472. Zb.

Lípavka, y, f. Klebkraut. Rk.

Lípavosť, i, f., lepkosť, die Klebrigkeit.
D. — L., lepkosť, lepkavý hlen, pituita vi-
trea, Glasschleim. Ja.

Lípavý, lepavý (lepký, lepý), klebrig. V.
Míti lípavé prsty (krásti). L. míza Us.

Lipčany, dle Dolany, Liebeschau, na Mor.
Mus.

Lipen, a, m. = červenec, ve Slez. — L. =
lipan.

Lipenec, nce, m., u Zbraslavi. Tk. I. 361.

Lipěnka, y, f., malá lípa, Lindchen. Jg. —
L., Lindenschwamm. D.

Lípěti, 3. pl. -pějí, pěl, ění = lepiti se,
lnouti, ankleben. L. n. lípnouti za něčím =
bažiti, toužiti, lüsten. Plk.

Lipětín, a, n., v Litom. Tk. I. 157., III. 144.

Lipí, n. = lipoví

Lipice, e, f. Lindenfeld. Us. Ber. Dch.

Lipina, y, f. Lindenholz. Stojí, stojí l.,
pod lipinou děvčina. Mor. P. 202. Zb.

Lipír, a, m. Lipíři, druh denních motýlův,
hesperidae. Frč. 180.

1. Lipka, y, f., malá lípa.

2. Lipka, y, f., ves v Chrudimsku. Vz
S. N. — L., zrno lípové, mor. Lpř.

Lipkáč, e, m., rostl., lipkavá v konopích
rostoucí. Na Slov. Koll.

Lipkavec, vce, m., lipkavý vosk, Pick-
wachs. D.

Lipkavosť, i, f., lepkosť, Klebrigkeit. Jg.

Lipkavý, lepký, klebrig. L. vosk. Us.

Lipkosť, i, f., lepkosť. Klebrigkeit. Jg.

Lipký = lipkavý.

Lipnatosť, i, f., lípavosť. Klebrigkeit.

Lipnatý, lípavý, klebrig, leimig. Ros.

Lipnica, e, f., Leibnitz, mě. u Št. Hradce.

Lipnice, e, f., městys v Čáslavsku. Vz
S. N., Tk. III. 610. — L., poa, Rispengras.
Čl. 155., Kk. 110., FB. 11.

Lipnický 1. z Lipnice, 2. z Lipníka.

Lipník, a. m., mě. na Moravě, Leipnik. —
Lipnický. — Lipničan, a, m. Vz S. N.

Lípnouti, hoditi. Lípni ho. L. = přihoditi,
zuwerfen. — koho, na koho čím. Lípni
ho grošem nebo lípni na něho grošem (ve
hře v karty nebo při dražbě). Da. Ostatně
vz Lípěti, Lepiti, Lepnouti. L. k čemu
Vz Mládí. — za kým. Za tým šuhajom
dievčata len tak lipnú. Ms. S.

Lipobřiška, y, f., coelioxis, hmyz. Krok.

Lipokam, u, m., versteinertes Lindenholz.
Rk.

Lipolistý, Lindenblätter habend. Rk.

Lipoma, řec., tučník, chorobné bujení
tkaniny tučné v podobě obyčejného kulatého
nehrubě tuhého nádoru. Vz Š. N.

Lipostinný, lindenschattig.

Lípovatý, klebrig. D.

Lipovec, vce, m., tiliacus, Lindwurm. Aqu.
— L., ves v Uhřích. Plk.

Lipoví, lipí, n., Linden, Lindenwald.

Lípovitý, lípě podobný. Lípovité rostliny,
tiliaceae, lindenartige. Vz Kk. 228.

Lipovka, y, f., der Lindenschwamm..

Lipovsko, a, n., vz Lipice.

Lípový, lipový; poněvadž se před pří-
ponou -ový kmenová samohláska jen někdy
krátívá (makový, březový z bříza, ale: kří-
žový, cínový, růžový, dýmový, žalářový),
tedy se píše obé. Linden-. L. dřevo, lýko,
med, kůra, vosk, strom, uhlí, mélí. Jg. Roz-
letí se jako lípoví klínové (manželé se na
různo rozdvojí). Reš. Aniť prchají co lípoví
klínové. Reš. Lepší klín lípový a hospodář
nežli šafář ocelový. Mus.

Lipsko, a, n. Lok.: v Lipsku, zřídka:
v Lipště. Vz U. L. v Sasku, Leipzig. —
Lipský. Vz více v S. N.

Liptov, a, m., Liptovo, a, n., v Uhřích,
Liptau.

Liptovan, a, m., u Plk. Lipták. — Lip-
tovský.

Liptyně, (někdy Luptyně, Luptin), ves
v prus. Slez. Vz S. N.

Lipůvka, y, f., lipěnka, Lindenschwamm. D.

Liquet, lat., je patrno, vysvítá, es ist
ersichtlich, klar.

Liqueur, vz Likér.

Liquidace, liquidant, liquidat, liquidator,
liquidovati vz: Likvidace atd.

Liquor, u, m., lat., tekutina.

Lír, u, m., paneratium, Gilgen, rostl. Rk.

Lira, y, f., it. mince = franku. Vz S. N.

Lir-is, a, m., řeka v Latiu.

Lis, u, m., lisek, sku, liseček, čku, m.,
lisice, e, lisička, y, f. = kláda, pod kterou
se něco tlačí, čeřen, Kelter, Presse. Dle S.
N. lis všeliký přístroj k stlačování nějaké
hmoty, aby se zhustila, stlačila, vymačkala
atd. D. Víno z lisu. V. Lis (vinný) rýnský,
Rheinpresse. Z Us. Šk. L. rýnský slouží k liso-
vání matolin. Hlavní částky: stok s pípou;
koš či čeřen s háčky; šroub do stoku; věn-
cová matka s otvory obvodu; kruh s ramenem,
zatykačem a sochorem; závěrka, podkladky;
podložka pod věncovou matku. Šk. L. vinný
a) s pákou skládá se z prostranného stoku
jsoucího mezi 4 sloupy (loutkami), z páky
(žáby) a špalku; b) šroubový. Vz více v Čk.
392. L. malý n. ruční (na ubrousky). Kh. L.
šroubový, papírnický, knihtiskařský, kole-
nový, klínový, hydraulický, hydrostatický,
válcový, výstřední, pákový, složený, vz S.
N., pečetní, na sukno, parní, vodní, Us., hladicí,
Glättpresse, Dch., rtuťový, Quecksilberpresse.
Ck.

Lis, a, m., strč. = liška, lišák. Rkk., Jg.,
L. horní, rusý, křížový, pálený, bílý. Jg. Vz
Liška.

-lis, přípona. Jména staroklassická na -lis
skloňují se po odvrhnutí -is dle „Růže. " Nea-
pol-is, e, f. Ht., Brs. 29.

Lísa, (strč. lésa), líska (léska), y, f. =
deska z proutí upletená k sušení něčeho, Hürde,
Horte. Jg. Lísky ve hvozdě k sušení sladu.
Sládek ječmen na lísky nastírá, na lísce suší.
Us. L. k sýru (syrník), D., u pekaře. Rohn. —
L. = cokoliv z proutí pleteného, Flechte,
Hürde, Thür aus Ruthen, Zaun: dvéře, pří-
hrada, stěna atd. L. k zavírání slepic, ovcí.
Šp. Ovce stojí v lísách. Ros. L. na vůz, Jg.,
pro vlnu. Rohn. L. dřevěný nebo proutěný,
pohyblivý, nízký plot ve stodole, jímž místo



	924

	Lipara, y, f., byl ostrov u Sicilie. Vz S. N. Liparka, y, f., liparia. Rostl. Lípati, vz Lepiti. — co: čáry (prováděti). Jir. dh. — se na co na Slov. L. na stromy (lézti). Kollár. Lípatý. Lípo, lípo lípatá. Mor. P. 472. Zb. Lípavka, y, f. Klebkraut. Rk. Lípavosť, i, f., lepkosť, die Klebrigkeit. D. — L., lepkosť, lepkavý hlen, pituita vi- trea, Glasschleim. Ja. Lípavý, lepavý (lepký, lepý), klebrig. V. Míti lípavé prsty (krásti). L. míza Us. Lipčany, dle Dolany, Liebeschau, na Mor. Mus. Lipen, a, m. = červenec, ve Slez. — L. = lipan. Lipenec, nce, m., u Zbraslavi. Tk. I. 361. Lipěnka, y, f., malá lípa, Lindchen. Jg. — L., Lindenschwamm. D. Lípěti, 3. pl. -pějí, pěl, ění = lepiti se, lnouti, ankleben. L. n. lípnouti za něčím = bažiti, toužiti, lüsten. Plk. Lipětín, a, n., v Litom. Tk. I. 157., III. 144. Lipí, n. = lipoví Lipice, e, f. Lindenfeld. Us. Ber. Dch. Lipina, y, f. Lindenholz. Stojí, stojí l., pod lipinou děvčina. Mor. P. 202. Zb. Lipír, a, m. Lipíři, druh denních motýlův, hesperidae. Frč. 180. 1. Lipka, y, f., malá lípa. 2. Lipka, y, f., ves v Chrudimsku. Vz S. N. — L., zrno lípové, mor. Lpř. Lipkáč, e, m., rostl., lipkavá v konopích rostoucí. Na Slov. Koll. Lipkavec, vce, m., lipkavý vosk, Pick- wachs. D. Lipkavosť, i, f., lepkosť, Klebrigkeit. Jg. Lipkavý, lepký, klebrig. L. vosk. Us. Lipkosť, i, f., lepkosť. Klebrigkeit. Jg. Lipký = lipkavý. Lipnatosť, i, f., lípavosť. Klebrigkeit. Lipnatý, lípavý, klebrig, leimig. Ros. Lipnica, e, f., Leibnitz, mě. u Št. Hradce. Lipnice, e, f., městys v Čáslavsku. Vz S. N., Tk. III. 610. — L., poa, Rispengras. Čl. 155., Kk. 110., FB. 11. Lipnický 1. z Lipnice, 2. z Lipníka. Lipník, a. m., mě. na Moravě, Leipnik. — Lipnický. — Lipničan, a, m. Vz S. N. Lípnouti, hoditi. Lípni ho. L. = přihoditi, zuwerfen. — koho, na koho čím. Lípni ho grošem nebo lípni na něho grošem (ve hře v karty nebo při dražbě). Da. Ostatně vz Lípěti, Lepiti, Lepnouti. L. k čemu Vz Mládí. — za kým. Za tým šuhajom dievčata len tak lipnú. Ms. S. Lipobřiška, y, f., coelioxis, hmyz. Krok. Lipokam, u, m., versteinertes Lindenholz. Rk. Lipolistý, Lindenblätter habend. Rk. Lipoma, řec., tučník, chorobné bujení tkaniny tučné v podobě obyčejného kulatého nehrubě tuhého nádoru. Vz Š. N. Lipostinný, lindenschattig. Lípovatý, klebrig. D. Lipovec, vce, m., tiliacus, Lindwurm. Aqu. — L., ves v Uhřích. Plk. Lipoví, lipí, n., Linden, Lindenwald. Lípovitý, lípě podobný. Lípovité rostliny, tiliaceae, lindenartige. Vz Kk. 228.	Lipovka, y, f., der Lindenschwamm.. Lipovsko, a, n., vz Lipice. Lípový, lipový; poněvadž se před pří- ponou -ový kmenová samohláska jen někdy krátívá (makový, březový z bříza, ale: kří- žový, cínový, růžový, dýmový, žalářový), tedy se píše obé. Linden-. L. dřevo, lýko, med, kůra, vosk, strom, uhlí, mélí. Jg. Roz- letí se jako lípoví klínové (manželé se na různo rozdvojí). Reš. Aniť prchají co lípoví klínové. Reš. Lepší klín lípový a hospodář nežli šafář ocelový. Mus. Lipsko, a, n. Lok.: v Lipsku, zřídka: v Lipště. Vz U. L. v Sasku, Leipzig. — Lipský. Vz více v S. N. Liptov, a, m., Liptovo, a, n., v Uhřích, Liptau. Liptovan, a, m., u Plk. Lipták. — Lip- tovský. Liptyně, (někdy Luptyně, Luptin), ves v prus. Slez. Vz S. N. Lipůvka, y, f., lipěnka, Lindenschwamm. D. Liquet, lat., je patrno, vysvítá, es ist ersichtlich, klar. Liqueur, vz Likér. Liquidace, liquidant, liquidat, liquidator, liquidovati vz: Likvidace atd. Liquor, u, m., lat., tekutina. Lír, u, m., paneratium, Gilgen, rostl. Rk. Lira, y, f., it. mince = franku. Vz S. N. Lir-is, a, m., řeka v Latiu. Lis, u, m., lisek, sku, liseček, čku, m., lisice, e, lisička, y, f. = kláda, pod kterou se něco tlačí, čeřen, Kelter, Presse. Dle S. N. lis všeliký přístroj k stlačování nějaké hmoty, aby se zhustila, stlačila, vymačkala atd. D. Víno z lisu. V. Lis (vinný) rýnský, Rheinpresse. Z Us. Šk. L. rýnský slouží k liso- vání matolin. Hlavní částky: stok s pípou; koš či čeřen s háčky; šroub do stoku; věn- cová matka s otvory obvodu; kruh s ramenem, zatykačem a sochorem; závěrka, podkladky; podložka pod věncovou matku. Šk. L. vinný a) s pákou skládá se z prostranného stoku jsoucího mezi 4 sloupy (loutkami), z páky (žáby) a špalku; b) šroubový. Vz více v Čk. 392. L. malý n. ruční (na ubrousky). Kh. L. šroubový, papírnický, knihtiskařský, kole- nový, klínový, hydraulický, hydrostatický, válcový, výstřední, pákový, složený, vz S. N., pečetní, na sukno, parní, vodní, Us., hladicí, Glättpresse, Dch., rtuťový, Quecksilberpresse. Ck. Lis, a, m., strč. = liška, lišák. Rkk., Jg., L. horní, rusý, křížový, pálený, bílý. Jg. Vz Liška. -lis, přípona. Jména staroklassická na -lis skloňují se po odvrhnutí -is dle „Růže. " Nea- pol-is, e, f. Ht., Brs. 29. Lísa, (strč. lésa), líska (léska), y, f. = deska z proutí upletená k sušení něčeho, Hürde, Horte. Jg. Lísky ve hvozdě k sušení sladu. Sládek ječmen na lísky nastírá, na lísce suší. Us. L. k sýru (syrník), D., u pekaře. Rohn. — L. = cokoliv z proutí pleteného, Flechte, Hürde, Thür aus Ruthen, Zaun: dvéře, pří- hrada, stěna atd. L. k zavírání slepic, ovcí. Šp. Ovce stojí v lísách. Ros. L. na vůz, Jg., pro vlnu. Rohn. L. dřevěný nebo proutěný, pohyblivý, nízký plot ve stodole, jímž místo