929

Listopad, u, m., ne: listopád; padání
listu, der Laubfall. Us. — L., November,
Wintermonat, Windmonat. V. L. od obec-
ného zjevu v přírodě, že totiž měsíce toho
se stromů listí opadává a zemi pomrvuje.
Er. V staroslov. 1. = říjen. Jg.

Listopadní, listopadový, November-.
L. čas. Us.

Listopisec, sce, m. Briefsteller. Rk.

Listoprchání, n. Entblätterung. Rk.

Listorodný, blätterzeugend. Rk., L.

Listoroh, a, m., Blatthorn, hmyz.

Listorozí brouci, lamellicornia. Vz Frč. 187.

Listorožec, žce, m. L. bejložravý, phy-
tophaga; 1. trusožravý, coprophaga, Vz Frč.
188.

Listotrousivosť, i, f., nemoc, Blätterab-
fall. Um. les.

Listovatý, listovitý, blätterähnlich. Rostl.
— L., listnatý, blätterig. D.

Listoví, n., listí, Blätter, Laub. Ros. —
L., Laubwerk. D.

Listovitý = listovatý.

Listovna, y, f., listovní úřad, Grund-
buchsamt. Boč. — L., Archiv. S. N.

Listovně = písemně, skrze listy, po li-
stech, schriftlich, brieflich. L. aneb zápisky
pojištěný statek. Ms. 1609. L. se přimluviti,
Schön, něco dakázati. Er., sepsati. Rk. Často
osobně i listovně prosili jsme. Hl. A těch
má za přivěšení neb přitištění jich pečetí
prositi ústně neb l. Tov. 87. L. poděkování
učiniti; někoho dožádati. Břez. 32., 179.

Listovné, ého, n. Briefporto, plat z listu.
Plk.

Listovní, listovný, Brief-. L. písař,
posel (který listy nosí), V., kniha (listář),
péro, sloh, škoda. Us., Lom., Kram. — L.
psaný. L. svědomí (svědectví, schriftliches
Zeugniss, Pr.; l. svědomí lepší než ústní =
psaní pevnější než mluvení. Brikc. ), věřitel,
chvála, lékařství, věc, dluh (Vš. ), kšaft (se-
psaný), Jg., známka, přepis, poštovné, sazba
(listovné), důkaz (listinami), kolek, J. tr.,
spis, Er., spravedlnosť (brieflich), Th., sbírka.
Sp. L. ordonanční stanice, Brief-Ordonanz-
Posten. Čsk. Byla-liby pře kterýmkoli sou-
sedem zdvižena a k té při žeby svědomí
l. od stran vedeno a ukazováno bylo. Ferd.
I. zř. L. právo, auf Urkunden gegründetes
Recht. Ferd. I. zř. 25. — L., ího, m., písař,
Amts-, Bríefschreiber, D., Grundbuchsführer.

Listovnice, e, f., Briefpost. Jg. — L. =
listovna. — L., Laubkammer. Zlob. — L.,
Briefschreiberin, Archivarin. Zlob. — Jg.

Listovnička, y, f., Brieftasche. Rk.

Listovník, a, m., Briefschreiber. Ros. —
L., Archivar. Zlob. — L., u, m., listovní
kniha, Briefsteller. — L., Brieftasche. Jg.

Listový, Blatt-, Laub-. L. věnec. Ros.

Listuše, e, f., tenthredo, jistá moucha. Jg.
-listý, trojlistý atd.

Lisý, lépe: lysý.

Lišaj, e, m., motýl. Na Slov. Plk. — L.,
sphinx, hmyz. Krok. — L., lišej. Jg.

Lišák, a, m., vz Liška. V. — L., kůň,
Fuchs. Us. — L., chytrý, klamný člověk, ver-
schmitzter Heuchler, dle Lpř. od lichy, ne
od lišky.

Lišátko a, n. = liše ete, n.

Liščati, blýskati, schimmern. Na Slov.
Holý.

Liščí, Fuchs-, füchsen-. L. přirození, sko-
lení n. vrčení. V., štěně (líště), D., doupě
(brloh, díra), ocas (ohon), kůže (liščina), ko-
žich n. čuba, V., padla m. piadla (u kožeš-
níka, tři ploská do špičky spojená dřeva,
na nichž se kůže liščí rozpíná a suší. Rohn),
udice, fialka, vnada, pasť, jáma, měch, štva-
nice, lovec, ohánka, místo, vřeštidlo, trouba,
plahočina, přeska, broky, stopa, Šp., neděle
(první postní). Gl. L. ocas prodávati (=po-
chlebovati). V. Umí liščím ohonem zataho-
vati; Umí řeč svou liščím ocáskem uhlazo-
vati (své chyby chytře vymlouvati. Vz
Chytrý. ). Č., Berl. kr. 1. 110. Umí on liščím
ometati (ocasem). Ros. Hladí (omítá) liščím
ocasem. D. Kde kůže lvová platná býti ne-
chce, tu liščí břevno pokládej. D., Lb. — L.
jablko, boborelka, physalis alkenkengi, Ju-
denkirsche, Bib.; ocas, cauda vulpina, Fuchs-
schwanz, rostl. V.

Liščina, y, f., liščí maso. Liščinou smr-
děti, füchseln. D. — L. = liščí kůže, der
Fuchsbalk. Kde liščiny nestačí, vlčiny nasa-
diti (obyčej tyrannův, nemohou-li vylahoditi,
vyhrožují). Ros. Liščinou podšitý. Rk.

1. Liše, ete, líště, ěte, n. lišenec, nce, m.,
lišátko, a, n., ein junger Fuchs, mládě liščí.
Šp., Veleš.

2. Liše, licho, falsch, verschmitzt. Liše si
počínati. Ros. Liše a fortelně měřiti. Kom.

Lišej, e, m. a f., ve vých. Čechách jen
m. Šb. Flechte, Schwinde, Zittermal, Zitter,
Schwindflechte. D., V. L. leptavý, moučnatý,
mastný n. růžený, neštovičný, porcelánový,
puchýřkovatý, voštinovatý, Jg., divoký,
okrouhlý, obmezený, klikatý, dětský, pupín-
kový, vláskový, obecný, tropický, syfilitický,
bílý, slitý, lesklý, prchavý, porůzný. Lk. L.
na ruce míti, zahnati, sehnati. Us. L. častým
smočováním hojiti. Rostl. — L., motýl, na
Slov. — L., kokotice, kopřivník, Flachs-
kraut, Waldflachs, rostl.

Lišejník, u, m., die Flechte, das Scharf-
moos, Aftermoos. L-y jsou bezkvětné a bez-
listé rostliny, které buď korovité neb lupe-
novité porosty, buď rozvětvené křovité neb
korálovité tvary představují a na holých
zvětrávajících kamenech a skalách, na zdech,
stromech a starých dřevech, jakož i na zemi
rostou. Vz více v Čl. 179. L. islandský neb
plicní n. mech islandský, cetraria islandica,
isländische Moosflechte (také plicník); lišej-
ník bradatý či bradáč, usnea barbata, Bart-
flechte; terčovka zední, parmelia parietina,
Wand-, Schlüsselflechte; l. strupatý či stru-
patka šedá, lecanora tartarea, weinsteinar-
tige Krustenflechte. Čl. 177. Vz Kk. 68., 84.
L. skalní, D., Rk., švédský, žlutý. Kh. Li-
šejníků na stromě netrp. Koubl. Nať lišej-
níků je strupovitá n. křídovitá, zrnitá, hu-
speninovitá n. nitkovitá, málo kde podstatu
listu ukazuje. Rostl.

Lišejovatosť, i, f., plnosť lišejů, Flechten,
Schwindigkeit. V.

Lišejovatý, lišejovitý, schwindig, zit-
termalig. V.

Lišek, šku, m., hojnosť, nadbytek, Uiber-
fluss, rus.