930

Líšeň, lišeň, šně, lišně, ě, f., na Moravě
také lušně, ě, f. a lušnisko (Leistenstiel.
Mřk. ), bidelec při kole v nápravě upevněný,
na němž řebřina leží; někdy znamená toliko
železnou násadu u lišniště (die Leiste). Jg.
— L., Lösch, mě. v Brněnsku. Vz S. N.

Lišenec, nce, n., zastr. = liše, lišátko.
Bibl.

Lišice, e, f. = přílišnosť, nezbednosť. L.
není dobrá. Lišici páchati. Výb. I., Št., vz
Licha. — L. = liška. L.

Lišie, liší, lichý, prázdný. Kat. 1061.

Lišina, y, f., lichotina, co přes sudý počet
přebývá. Us. Příbr.

Lišiti, 3. pl. -ší, il, en, ení; lišívati. Ne:
lišiti, poněvadž od lichý. — L. = liché či-
niti, ungerade machen; kaziti, schlecht ma-
chen, verderben, pfuschen. Jg. — koho od
druhého = odstraniti. L. — čeho. Právo
samobijce cti pohřebové liší. L. — se =
lichým se státi, ungerad werden. Počet se
liší n. láme. Ros. — se = rozdílným býti,
sich unterscheiden. — se v čem. V čem se
znaky stromů liší. Mark. — se čím od
čeho. Čím se liší jedna nemoc od druhé.
Lk. — Mark. — se čeho = pozbaven býti.
Života se lišil. L. — 2. Straniti se čeho. Neliš
se hodnosti, kdo ji má. L. — Jg.

Liška, y, f., lištička, lištička. Gt. pl. lišek.
L. samec i samice; samec také lis, lišák.
Mladá liška: líště, lišče, liše, lišenec, štěně.
Šp., V. L., vulpes, der Fuchs, dravec pso-
vitý. Vz S. N., Frč. 392. L. pálená (která
má na krku a na břiše začernalou srsť, často
také černé běhy. Brandfuchs. Šp. ), lední n.
polarní, stříbrná, křížová, modrá, rusá (která
má rusý hřbet a bělavý krk. Goldfuchs. Šp. ),
černá. S. N. L. blekoce n. blekotá (skolí,
štěká), Kom., skomlí, hafá, Kinský, skučí,
Zlob., skovičí. L. se kaňkuje (ranzt sich),
chruje, vyváží, vyčišťuje. Šp. Lišku houpati,
vymršťovati, na padlo vzíti (prellen), obejíti,
vykouřiti, dobývati, lapati, stříleti, vyko-
pávati, loviti, honiti, hubiti; 1. tejcí (běhá),
loupí n. dere, jde do brlohu, větří n. čije
železa, nechce bráti; dokopati se na lišku;
železa, chytačka, lapačka, jáma, honba, lov,
tlučka na lišky. Šp. L. po ocasu poznána
bývá. Rým. Lišku po ocase, lva a medvěda
po pazouřích poznáš. D., Č. Ostává, kde si
lišky dobrou noc dávají (daleko o samotě).
Us., Č. Kočka myší nenechá, liška slepic a
vlk ovcí. V. L. srsť změní, ale obyčejů ne-
změní. Rad. zv., Lb. Vz Zvyk. Stará liška
těžce se uštvati dá. V. Chytrý jako 1. V. L.
obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Loudí se co
1. zdaleka. Mluví jako 1. před smrtí (mírně,
pobožně). Us., Lb.. L.. hladová dříme, hleď
se kohoute. Pk., Č. Lépe býti liškou mezi
husami, než husou mezi liškami; Krm lišku
kuřaty, ona přece za příznivé příležitosti
uteče do lesa. Hnš. Liška nikdy neběží pra-
vými cestami, jedno (jenom) křivými stez-
kami. Na lišku se musí liškou štváti (lišku
liškou uhoniti) = chytře na chytráky jíti. V.
Umí lišku štváti = chytrý. Us. Každá liška
svůj ocas (na Slov. chvost), svou vlastní
kůži chválí, a blázen cepy. Vz Sobectví.
Lb., D., Č. Ví l., komu řemen ohryzla. Mus.,
Lb. Od lišky husu a od kozy zelí koupiti.

Us. Lišku z díry vykouřiti. Č. Špatně se
slepice poradí s liškou. Č. Vz Liščí, Liščina
(stran přísloví). — L. = kůže liščí, liščina,
Rauhwerk, Pelzwerk von Füchsen, der Fuchs.
Kožich n. kabát liškou podšitý. Us. —L. =kůň,
z červena žluté barvy, ryšavý, der Fuchs.
V. — L. = chytrý člověk, schlauer Mensch,
Fuchs. Jest l., chytrá 1., štvaná 1. Us., Č.
Krmí se liškou zasekávaje vlkem (o chy-
trých dráčích, loupežnících). Č., Lb. Vz
Lstivý, Hladiti. Ty liško! (chytrý jako l. ).
Pk. Přišla l. na lišku (vz Podobný); Loudí
se co 1. z daleka (vz Lstivý); je l-ou pod-
šitý (chytrák); Stará liška (starý zajíc. Vz
Chytrý. ). Lb. Je to stará l., ťažko sa chytiť dá.
Mt. S. — L. = houba hořká, ryzec, der Geis-
bart. L. jedlá, cantharellus cibarius, Eier-
schwamm. Vz Čl. 180., Kk. 78. — L. v pivo-
váře, dymníček za kotlem, das Fuchsloch.
Rohn. — Lišky kouří = 1. vrch kouří, 2.
když v dolech při trhání země kouř z prachu
děrami ven se valí. Šm. — L., díra v peci
hutní a skelní, kterouž jde žár do peci, der
Fuchs. — L. = připálenina, der Brandfleck.
Lišku chytiti (kabát si popáliti). Plk. — L.,
bílá volše, lípa, betula alnus incana, Weiss-
erle. D.

Liškárna, y, f., bouda, v které se na
lišky čeká, die Fuchshütte. Šp.

Liškati se, lichotiti, schmeicheln. Na Slov.
Koll.

Liškavý, na Slov., chytrý jako liška,
fuchsartig, arglistig. Bern. — L., lísavý. Plk.

Liškovati = liškati se, fuchsschwänzen.
Plk.

Lišná, é, f., ves v rak. Slez. Vz S. N.

Lišné, ého, n. (differentiale n. rozčinek):
úplné, částečné. Nz. Vz více v S. N.

1. Lišně, ě, f., vz Lišeň.

2. Lišně, rozdílně, verschieden.

Lišnice, e, f., lišně, Wagenleiste. Vz Liš-
niště, Lišeň. Na Mor. Boč. — L., Lexen, ves
u Olom. Mus.

Lišník, u, m., parallaxis. Sedl. Parallaxe.

Lišniště, ě, n., u vozu dřevo žebřiny
podpírající, aby na kola nepadaly, die Leiste.
Vz Lišnice. Us. Vz Lišeň.

Lišnosť, i, f., rozdílnosť, Unterschied. Mark.

Líšný, differencialní. Differential-. L. sou-
činitel n. podíl, počtářství či lišnictví. Vz
Lišné. Nz. Vz více v S. N. — L. = lišící
se, rozdílný, verschieden. Mark.

Líšný = lískový. Us. v Příbr. Vz Prk.
k nauce o tvoření kmenův. 29., 30.

Lišof, u, m. nádoba na umývání náčiní
kuchyňského postavená na nohách. Pk.

Lišov, a, m., mě. v Budějovsku. Vz S.
N. V Lišově nejídají než dotýkanou řepu. Č.

Lišta (na Mor. a na Slov. lištva), lištička,
y, f., tenké prkénko, jímž se škuliny kryjí,
mečík, tříska, tenká; z něm. liste = Leiste.
Kom., Br. — L., Tellerbrett. Gl. 135. — L.,
Saum, Verbrämung. Mat. verb. — L., maza-
nina mezi stěnami, Leistenschmiere. Us.

Lišťačiti, il, ení = za děvčaty choditi.
Sř. Vz násl.

Lišťák, a, m. = hoch, který mnoho za
děvčaty chodí. Na Želivsku. Sř.

Lištář, e, m., kdo lišty dělá. Leistenmacher.
Let., Gl. 135.