Předchozí (930)  Strana:931  Další (932)
931
Lišťátko, a, n., vz Líště.
Líště, ěte, n., lišťátko = liše, 1. Junger
Fuchs.
Líští, léští, n., lískový háj, Haselbusch. V.
Liští = liščí. Aqu.
1.    Lištička, y, f., malá liška. V.
2.   Lištička, y, f., lišta, Leistchen D.
Lištiti, vz Liskati.
Lištka, y, f. = lišta. — L., zadní ochlí-
pený kraj boltce, helix. Ssav.
Lištnicar, u, m., drobná mince za Ru-
dolfa II.
Lištota, y, f., lištoty, pl., klepy, Klat-
scherei. Us.
Lištované, getafelt, eingefasst. Vz Lišta.
Jg.
Lištování, n., das Tafeln, die Bekleidung,
Einfassung. Br. L. dveří, Thürverkleidung.
D. — L., lištované dílo, Leistenwerk. D.,
Us. — Jg.
Lištovati, lištami pokryti, mit Leisten
beschlagen. — co: světnici. Us.
Lištovatý, mit Leisten beschlagen. Rk.
Lištovník, u, m, Leistenhobel. Rk.
Lištva, lištvička, y, lištvice, e, f., na
Slov., Mor. a v Opav. (Pk. ) = lišta; náčiní
k věšení šatů, rohatina, Plk., Kd.; police,
misník, Tellerbrett.
Lit, vz Líti.
Líto, a, n. Hoblovati po lítě a proti l-u
(od korene i. e. tlustší strany k tenčí straně
a naopak). Vz Léto (na konci).
Litanie, e, f., z lat. litania a to z řec.
Áiraveia, pokorná prosba. Litanei. Střídavé
modlitby,
při nichž jedna osoba stručnou
modlitbu (prosbu) pronáší, sbor pak kratičkou
průpóvědí přisvědčuje. L. o všech svatých,
loretanská, o nejsvětějším jménu Ježíše. Vz
S. N. — L., žalostivé a nudné vypravování,
nářek.
Rk. — L., množství, celý rejstřík
něčeho, eine ganze Litanei, ein ganzes Re-
gister. Je toho celá l. Us.
Lítati, vz Létati.
Litava, y, f., vz Litva, — L. řeka v Ra-
kousích, něm. Leitha. Vz S. N.
Lítavě = létavě.
Lítavka, y, f., pták lehkého letu. Us. Dch.
— L.,
vedlejší řeka Berounky.
Lítavosť, lítavý = létavosť, létavý.
Litba, y, f. = zloba, zlo. Litbu tvořiti.
Výb. I. — L., lijavec, Gussregen. Us. Radim.
— L.,
die Geisserei.
Lítě (strč. liutie, liuto) = prudce, heftig.
L. se na někoho oddati. Troj. L. proti ně-
komu zuřiti. Ráj. — Jg.
Litec, tce, m., slevač, der Giesser, Schmel-
zer. L. obrazů. D.
Lítec, tce, m., lítý člověk, ein Wütherich.
Bluthund. D.
Litecký, Giesser-. L. umění, die Giess-
kunst. D.
Lítel, e, m., líto, a, n, kostroun, jedličí
ratolesť, kterou o velikonočních svátcích
děvčata po vsích nosí zpívajíce: Smrť nesem
ze vsi, nové léto do vsi atd. Us. Na Mor.:
Smrť nesem z města, nové líto do města atd.
Mřk. Cf. Líto. — Jg.
Liteň, tně, f., ves u Karlšteina. Tk. III. 125.
Litenčice, dle Budějovice, mě. na Mor.
U Kroměříže. Vz S. N.
Liter, vz Litr.
Litera, literka, y, f., lat., písmeno, der
Buchstabe. Abecední litery. V. Květovaná
1. (musirter Buchstabe). Nz. Vykláditi něco
(zákon) dle litery (a ne: dle smyslu). J. tr.
L. zabíjí, ale duch obživuje. Br. Poznámky
jsou tištěny drobnějšími literami (Letter). Vz
Kuželka, na níž litera. Us. Tří liter pán =
kep = nestyda, blázen, Hundsfott L., Šm.
Litery = umění. Učiti literám. V.
Literácký, literärisch, Literatur-. L. noviny,
bobek, duch (člověk učený), umění (literní),
společnosť, kůr (jednota). Vz Literák. — Jg.
Literák, a, m., literat, ein Gelehrter, Schrift-
steller. Č. — Literáci zvláště slouli lidé před
službami božími n. při nich v kostele písně
z knih zpívající. Mitglied einer Sängerge-
nossenschaft. Vac. Gabl. Vz více v S. N.,
Literat a Gl. 135.
Literarní, lat., písemnický, písemní, lite-
rärisch, Literär-. L. historie = dějepis píse-
mnictví. Rk. L. společnosť, ústav, historie,
vlastnictví, S. N., pozůstalosť.
Literat, a, literator, a, m., spisovatel, učenec,
ein Schriftsteller, Gelehrter. V. — L., úd spolku
zpěváků v Čechách v 15. stol. vzniklého.
V. Vz Literák, S. N. a Tk. II. 390., Gl. 135.
Literatský, co se týká literata. L. jednota.
Vz S. N., Gl. 135.
Literatura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn
všech knih. L. jest soubor všech písmem
utkvělých plodů duševních, zavírajíc v sobě
písemní památky a práce všech národů, ruko-
pisné i tištěné, aneb i v kámen dlabané
a v kov ryté. S. N. L. čili písemnictvo jest
soujem všech plodů slovesných buď psaných
buď tištěných, jimiž duševní život národa na
jevo vychází prospívaje tudíž rozvoji vzdě-
lanosti lidské. KB. 1. Vz tam. Literatura je
obsahem přesná n. věcná a krásná či básnická.
Věcná: vědecká, prostonárodní (popularní).
Vědecká: filosofická, bohoslovná, jazyko-
zpytná, historická, přírodnická, právnická,
lékařská atd. a každý z těchto oborův opět
podlé svých částí jako filosofická. Filosofická
pak: aesthetická, duševědná atd. Prostoná-
rodní:
pro lid, pro mládež, pro ženské po-
hlaví, pro jisté stavy, pro vzdělané obecenstvo.
Krásná l.: poesie, řečnictví. (Světské: poli-
tické, soudní, naučné. Duchovní). — L. obecná,
l. filosofie, l. řecká, východní n. orientalní,
národní (franc, angl., řecká). L. klassická
č. stará a novověká či moderní. — L. svatá
n. církevní; světská. — L. stará n. mladá,
veliká n. malá. Historie n. dějepis literatury
n. literarní historie. Vz S. N. Dějepis lite-
ratury české, vz S. N. II. 315.
Literka, y, f. Buchstäbchen. Bibl.
Literně, buchstäblich. Slovo l. bráti. Br.
Literní, od liter, Buchstaben-, buchstäblich,
Smysl literní. D. L. pohádka, logogrif. —
L. =
liter n. učenosti se týkající, wissen-
schaftlich. L. umění. Obírati se s literním
uměním; učiti se svobodnému, liternímu
umění; cvičiti se v l. umění; rozvésti se
s literním uměním (učení opustiti). V. L.
umění jest obecným lidem místo stříbra. V.
Lítěti, ěl, ění, grimmig, grausam werden.
Jg.
Litev, vz Litva.
Předchozí (930)  Strana:931  Další (932)