931

Lišťátko, a, n., vz Líště.
Líště, ěte, n., lišťátko = liše, 1. Junger
Fuchs.
Líští, léští, n., lískový háj, Haselbusch. V.
Liští = liščí. Aqu.

1. Lištička, y, f., malá liška. V.

2. Lištička, y, f., lišta, Leistchen D.
Lištiti, vz Liskati.

Lištka, y, f. = lišta. — L., zadní ochlí-
pený kraj boltce, helix. Ssav.

Lištnicar, u, m., drobná mince za Ru-
dolfa II.

Lištota, y, f., lištoty, pl., klepy, Klat-
scherei. Us.

Lištované, getafelt, eingefasst. Vz Lišta.

Jg.

Lištování, n., das Tafeln, die Bekleidung,
Einfassung. Br. L. dveří, Thürverkleidung.
D. — L., lištované dílo, Leistenwerk. D.,
Us. — Jg.

Lištovati, lištami pokryti, mit Leisten
beschlagen. — co: světnici. Us.

Lištovatý, mit Leisten beschlagen. Rk.

Lištovník, u, m, Leistenhobel. Rk.

Lištva, lištvička, y, lištvice, e, f., na
Slov., Mor. a v Opav. (Pk. ) = lišta; náčiní
k věšení šatů, rohatina, Plk., Kd.; police,
misník, Tellerbrett.

Lit, vz Líti.

Líto, a, n. Hoblovati po lítě a proti l-u
(od korene i. e. tlustší strany k tenčí straně
a naopak). Vz Léto (na konci).

Litanie, e, f., z lat. litania a to z řec.
Áiraveia, pokorná prosba. Litanei. Střídavé
modlitby, při nichž jedna osoba stručnou
modlitbu (prosbu) pronáší, sbor pak kratičkou
průpóvědí přisvědčuje. L. o všech svatých,
loretanská, o nejsvětějším jménu Ježíše. Vz
S. N. — L., žalostivé a nudné vypravování,
nářek. Rk. — L., množství, celý rejstřík
něčeho, eine ganze Litanei, ein ganzes Re-
gister. Je toho celá l. Us.

Lítati, vz Létati.

Litava, y, f., vz Litva, — L. řeka v Ra-
kousích, něm. Leitha. Vz S. N.

Lítavě = létavě.

Lítavka, y, f., pták lehkého letu. Us. Dch.
— L., vedlejší řeka Berounky.

Lítavosť, lítavý = létavosť, létavý.

Litba, y, f. = zloba, zlo. Litbu tvořiti.
Výb. I. — L., lijavec, Gussregen. Us. Radim.
— L., die Geisserei.

Lítě (strč. liutie, liuto) = prudce, heftig.
L. se na někoho oddati. Troj. L. proti ně-
komu zuřiti. Ráj. — Jg.

Litec, tce, m., slevač, der Giesser, Schmel-
zer. L. obrazů. D.

Lítec, tce, m., lítý člověk, ein Wütherich.
Bluthund. D.

Litecký, Giesser-. L. umění, die Giess-
kunst. D.

Lítel, e, m., líto, a, n, kostroun, jedličí
ratolesť, kterou o velikonočních svátcích
děvčata po vsích nosí zpívajíce: Smrť nesem
ze vsi, nové léto do vsi atd. Us. Na Mor.:
Smrť nesem z města, nové líto do města atd.
Mřk. Cf. Líto. — Jg.

Liteň, tně, f., ves u Karlšteina. Tk. III. 125.

Litenčice, dle Budějovice, mě. na Mor.
U Kroměříže. Vz S. N.

Liter, vz Litr.

Litera, literka, y, f., lat., písmeno, der
Buchstabe. Abecední litery. V. Květovaná
1. (musirter Buchstabe). Nz. Vykláditi něco
(zákon) dle litery (a ne: dle smyslu). J. tr.
L. zabíjí, ale duch obživuje. Br. Poznámky
jsou tištěny drobnějšími literami (Letter). Vz
Kuželka, na níž litera. Us. — Tří liter pán =
kep = nestyda, blázen, Hundsfott L., Šm.
Litery = umění. Učiti literám. V.

Literácký, literärisch, Literatur-. L. noviny,
bobek, duch (člověk učený), umění (literní),
společnosť, kůr (jednota). Vz Literák. — Jg.

Literák, a, m., literat, ein Gelehrter, Schrift-
steller. Č. — Literáci zvláště slouli lidé před
službami božími n. při nich v kostele písně
z knih zpívající. Mitglied einer Sängerge-
nossenschaft. Vac. Gabl. Vz více v S. N.,
Literat a Gl. 135.

Literarní, lat., písemnický, písemní, lite-
rärisch, Literär-. L. historie = dějepis píse-
mnictví. Rk. L. společnosť, ústav, historie,
vlastnictví, S. N., pozůstalosť.

Literat, a, literator, a, m., spisovatel, učenec,
ein Schriftsteller, Gelehrter. V. — L., úd spolku
zpěváků v Čechách v 15. stol. vzniklého.
V. Vz Literák, S. N. a Tk. II. 390., Gl. 135.

Literatský, co se týká literata. L. jednota.
Vz S. N., Gl. 135.

Literatura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn
všech knih. L. jest soubor všech písmem
utkvělých plodů duševních, zavírajíc v sobě
písemní památky a práce všech národů, ruko-
pisné i tištěné, aneb i v kámen dlabané
a v kov ryté. S. N. L. čili písemnictvo jest
soujem všech plodů slovesných buď psaných
buď tištěných, jimiž duševní život národa na
jevo vychází prospívaje tudíž rozvoji vzdě-
lanosti lidské. KB. 1. Vz tam. Literatura je
obsahem přesná n. věcná a krásná či básnická.
Věcná: vědecká, prostonárodní (popularní).
Vědecká: filosofická, bohoslovná, jazyko-
zpytná, historická, přírodnická, právnická,
lékařská atd. a každý z těchto oborův opět
podlé svých částí jako filosofická. Filosofická
pak: aesthetická, duševědná atd. Prostoná-
rodní: pro lid, pro mládež, pro ženské po-
hlaví, pro jisté stavy, pro vzdělané obecenstvo.
Krásná l.: poesie, řečnictví. (Světské: poli-
tické, soudní, naučné. Duchovní). — L. obecná,
l. filosofie, l. řecká, východní n. orientalní,
národní (franc, angl., řecká). L. klassická
č. stará a novověká či moderní. — L. svatá
n. církevní; světská. — L. stará n. mladá,
veliká n. malá. Historie n. dějepis literatury
n. literarní historie. Vz S. N. Dějepis lite-
ratury české, vz S. N. II. 315.

Literka, y, f. Buchstäbchen. Bibl.

Literně, buchstäblich. Slovo l. bráti. Br.

Literní, od liter, Buchstaben-, buchstäblich,
Smysl literní. D. L. pohádka, logogrif. —
L. = liter n. učenosti se týkající, wissen-
schaftlich. L. umění. Obírati se s literním
uměním; učiti se svobodnému, liternímu
umění; cvičiti se v l. umění; rozvésti se
s literním uměním (učení opustiti). V. L.
umění jest obecným lidem místo stříbra. V.

Lítěti, ěl, ění, grimmig, grausam werden.

Jg.
Litev, vz Litva.



	931

	Lišťátko, a, n., vz Líště. Líště, ěte, n., lišťátko = liše, 1. Junger Fuchs. Líští, léští, n., lískový háj, Haselbusch. V. Liští = liščí. Aqu. 1. Lištička, y, f., malá liška. V. 2. Lištička, y, f., lišta, Leistchen D. Lištiti, vz Liskati. Lištka, y, f. = lišta. — L., zadní ochlí- pený kraj boltce, helix. Ssav. Lištnicar, u, m., drobná mince za Ru- dolfa II. Lištota, y, f., lištoty, pl., klepy, Klat- scherei. Us. Lištované, getafelt, eingefasst. Vz Lišta. Jg. Lištování, n., das Tafeln, die Bekleidung, Einfassung. Br. L. dveří, Thürverkleidung. D. — L., lištované dílo, Leistenwerk. D., Us. — Jg. Lištovati, lištami pokryti, mit Leisten beschlagen. — co: světnici. Us. Lištovatý, mit Leisten beschlagen. Rk. Lištovník, u, m, Leistenhobel. Rk. Lištva, lištvička, y, lištvice, e, f., na Slov., Mor. a v Opav. (Pk. ) = lišta; náčiní k věšení šatů, rohatina, Plk., Kd.; police, misník, Tellerbrett. Lit, vz Líti. Líto, a, n. Hoblovati po lítě a proti l-u (od korene i. e. tlustší strany k tenčí straně a naopak). Vz Léto (na konci). Litanie, e, f., z lat. litania a to z řec. Áiraveia, pokorná prosba. Litanei. Střídavé modlitby, při nichž jedna osoba stručnou modlitbu (prosbu) pronáší, sbor pak kratičkou průpóvědí přisvědčuje. L. o všech svatých, loretanská, o nejsvětějším jménu Ježíše. Vz S. N. — L., žalostivé a nudné vypravování, nářek. Rk. — L., množství, celý rejstřík něčeho, eine ganze Litanei, ein ganzes Re- gister. Je toho celá l. Us. Lítati, vz Létati. Litava, y, f., vz Litva, — L. řeka v Ra- kousích, něm. Leitha. Vz S. N. Lítavě = létavě. Lítavka, y, f., pták lehkého letu. Us. Dch. — L., vedlejší řeka Berounky. Lítavosť, lítavý = létavosť, létavý. Litba, y, f. = zloba, zlo. Litbu tvořiti. Výb. I. — L., lijavec, Gussregen. Us. Radim. — L., die Geisserei. Lítě (strč. liutie, liuto) = prudce, heftig. L. se na někoho oddati. Troj. L. proti ně- komu zuřiti. Ráj. — Jg. Litec, tce, m., slevač, der Giesser, Schmel- zer. L. obrazů. D. Lítec, tce, m., lítý člověk, ein Wütherich. Bluthund. D. Litecký, Giesser-. L. umění, die Giess- kunst. D. Lítel, e, m., líto, a, n, kostroun, jedličí ratolesť, kterou o velikonočních svátcích děvčata po vsích nosí zpívajíce: Smrť nesem ze vsi, nové léto do vsi atd. Us. Na Mor.: Smrť nesem z města, nové líto do města atd. Mřk. Cf. Líto. — Jg. Liteň, tně, f., ves u Karlšteina. Tk. III. 125. Litenčice, dle Budějovice, mě. na Mor. U Kroměříže. Vz S. N.	Liter, vz Litr. Litera, literka, y, f., lat., písmeno, der Buchstabe. Abecední litery. V. Květovaná 1. (musirter Buchstabe). Nz. Vykláditi něco (zákon) dle litery (a ne: dle smyslu). J. tr. L. zabíjí, ale duch obživuje. Br. Poznámky jsou tištěny drobnějšími literami (Letter). Vz Kuželka, na níž litera. Us. — Tří liter pán = kep = nestyda, blázen, Hundsfott L., Šm. Litery = umění. Učiti literám. V. Literácký, literärisch, Literatur-. L. noviny, bobek, duch (člověk učený), umění (literní), společnosť, kůr (jednota). Vz Literák. — Jg. Literák, a, m., literat, ein Gelehrter, Schrift- steller. Č. — Literáci zvláště slouli lidé před službami božími n. při nich v kostele písně z knih zpívající. Mitglied einer Sängerge- nossenschaft. Vac. Gabl. Vz více v S. N., Literat a Gl. 135. Literarní, lat., písemnický, písemní, lite- rärisch, Literär-. L. historie = dějepis píse- mnictví. Rk. L. společnosť, ústav, historie, vlastnictví, S. N., pozůstalosť. Literat, a, literator, a, m., spisovatel, učenec, ein Schriftsteller, Gelehrter. V. — L., úd spolku zpěváků v Čechách v 15. stol. vzniklého. V. Vz Literák, S. N. a Tk. II. 390., Gl. 135. Literatský, co se týká literata. L. jednota. Vz S. N., Gl. 135. Literatura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn všech knih. L. jest soubor všech písmem utkvělých plodů duševních, zavírajíc v sobě písemní památky a práce všech národů, ruko- pisné i tištěné, aneb i v kámen dlabané a v kov ryté. S. N. L. čili písemnictvo jest soujem všech plodů slovesných buď psaných buď tištěných, jimiž duševní život národa na jevo vychází prospívaje tudíž rozvoji vzdě- lanosti lidské. KB. 1. Vz tam. Literatura je obsahem přesná n. věcná a krásná či básnická. Věcná: vědecká, prostonárodní (popularní). Vědecká: filosofická, bohoslovná, jazyko- zpytná, historická, přírodnická, právnická, lékařská atd. a každý z těchto oborův opět podlé svých částí jako filosofická. Filosofická pak: aesthetická, duševědná atd. Prostoná- rodní: pro lid, pro mládež, pro ženské po- hlaví, pro jisté stavy, pro vzdělané obecenstvo. Krásná l.: poesie, řečnictví. (Světské: poli- tické, soudní, naučné. Duchovní). — L. obecná, l. filosofie, l. řecká, východní n. orientalní, národní (franc, angl., řecká). L. klassická č. stará a novověká či moderní. — L. svatá n. církevní; světská. — L. stará n. mladá, veliká n. malá. Historie n. dějepis literatury n. literarní historie. Vz S. N. Dějepis lite- ratury české, vz S. N. II. 315. Literka, y, f. Buchstäbchen. Bibl. Literně, buchstäblich. Slovo l. bráti. Br. Literní, od liter, Buchstaben-, buchstäblich, Smysl literní. D. L. pohádka, logogrif. — L. = liter n. učenosti se týkající, wissen- schaftlich. L. umění. Obírati se s literním uměním; učiti se svobodnému, liternímu umění; cvičiti se v l. umění; rozvésti se s literním uměním (učení opustiti). V. L. umění jest obecným lidem místo stříbra. V. Lítěti, ěl, ění, grimmig, grausam werden. Jg. Litev, vz Litva.