Předchozí (930)  Strana:931  Další (932) |
|
|||
931
|
|||
|
|||
Lišťátko, a, n., vz Líště.
Líště, ěte, n., lišťátko = liše, 1. Junger Fuchs. Líští, léští, n., lískový háj, Haselbusch. V. Liští = liščí. Aqu. 1. Lištička, y, f., malá liška. V.
2. Lištička, y, f., lišta, Leistchen D.
Lištiti, vz Liskati. Lištka, y, f. = lišta. — L., zadní ochlí-
pený kraj boltce, helix. Ssav. Lištnicar, u, m., drobná mince za Ru-
dolfa II. Lištota, y, f., lištoty, pl., klepy, Klat-
scherei. Us. Lištované, getafelt, eingefasst. Vz Lišta.
Jg.
Lištování, n., das Tafeln, die Bekleidung,
Einfassung. Br. L. dveří, Thürverkleidung. D. — L., lištované dílo, Leistenwerk. D., Us. — Jg. Lištovati, lištami pokryti, mit Leisten
beschlagen. — co: světnici. Us. Lištovatý, mit Leisten beschlagen. Rk.
Lištovník, u, m, Leistenhobel. Rk.
Lištva, lištvička, y, lištvice, e, f., na
Slov., Mor. a v Opav. (Pk. ) = lišta; náčiní k věšení šatů, rohatina, Plk., Kd.; police, misník, Tellerbrett. Lit, vz Líti.
Líto, a, n. Hoblovati po lítě a proti l-u
(od korene i. e. tlustší strany k tenčí straně a naopak). Vz Léto (na konci). Litanie, e, f., z lat. litania a to z řec.
Áiraveia, pokorná prosba. Litanei. Střídavé modlitby, při nichž jedna osoba stručnou modlitbu (prosbu) pronáší, sbor pak kratičkou průpóvědí přisvědčuje. L. o všech svatých, loretanská, o nejsvětějším jménu Ježíše. Vz S. N. — L., žalostivé a nudné vypravování, nářek. Rk. — L., množství, celý rejstřík něčeho, eine ganze Litanei, ein ganzes Re- gister. Je toho celá l. Us. Lítati, vz Létati.
Litava, y, f., vz Litva, — L. řeka v Ra-
kousích, něm. Leitha. Vz S. N. Lítavě = létavě.
Lítavka, y, f., pták lehkého letu. Us. Dch.
— L., vedlejší řeka Berounky. Lítavosť, lítavý = létavosť, létavý.
Litba, y, f. = zloba, zlo. Litbu tvořiti.
Výb. I. — L., lijavec, Gussregen. Us. Radim. — L., die Geisserei. Lítě (strč. liutie, liuto) = prudce, heftig.
L. se na někoho oddati. Troj. L. proti ně- komu zuřiti. Ráj. — Jg. Litec, tce, m., slevač, der Giesser, Schmel-
zer. L. obrazů. D. Lítec, tce, m., lítý člověk, ein Wütherich.
Bluthund. D. Litecký, Giesser-. L. umění, die Giess-
kunst. D. Lítel, e, m., líto, a, n, kostroun, jedličí
ratolesť, kterou o velikonočních svátcích děvčata po vsích nosí zpívajíce: Smrť nesem ze vsi, nové léto do vsi atd. Us. Na Mor.: Smrť nesem z města, nové líto do města atd. Mřk. Cf. Líto. — Jg. Liteň, tně, f., ves u Karlšteina. Tk. III. 125.
Litenčice, dle Budějovice, mě. na Mor.
U Kroměříže. Vz S. N. |
Liter, vz Litr.
Litera, literka, y, f., lat., písmeno, der
Buchstabe. Abecední litery. V. Květovaná 1. (musirter Buchstabe). Nz. Vykláditi něco (zákon) dle litery (a ne: dle smyslu). J. tr. L. zabíjí, ale duch obživuje. Br. Poznámky jsou tištěny drobnějšími literami (Letter). Vz Kuželka, na níž litera. Us. — Tří liter pán = kep = nestyda, blázen, Hundsfott L., Šm. Litery = umění. Učiti literám. V. Literácký, literärisch, Literatur-. L. noviny,
bobek, duch (člověk učený), umění (literní), společnosť, kůr (jednota). Vz Literák. — Jg. Literák, a, m., literat, ein Gelehrter, Schrift-
steller. Č. — Literáci zvláště slouli lidé před službami božími n. při nich v kostele písně z knih zpívající. Mitglied einer Sängerge- nossenschaft. Vac. Gabl. Vz více v S. N., Literat a Gl. 135. Literarní, lat., písemnický, písemní, lite-
rärisch, Literär-. L. historie = dějepis píse- mnictví. Rk. L. společnosť, ústav, historie, vlastnictví, S. N., pozůstalosť. Literat, a, literator, a, m., spisovatel, učenec,
ein Schriftsteller, Gelehrter. V. — L., úd spolku zpěváků v Čechách v 15. stol. vzniklého. V. Vz Literák, S. N. a Tk. II. 390., Gl. 135. Literatský, co se týká literata. L. jednota.
Vz S. N., Gl. 135. Literatura, y, f., lat. = písemnictví, úhrn
všech knih. L. jest soubor všech písmem utkvělých plodů duševních, zavírajíc v sobě písemní památky a práce všech národů, ruko- pisné i tištěné, aneb i v kámen dlabané a v kov ryté. S. N. L. čili písemnictvo jest soujem všech plodů slovesných buď psaných buď tištěných, jimiž duševní život národa na jevo vychází prospívaje tudíž rozvoji vzdě- lanosti lidské. KB. 1. Vz tam. Literatura je obsahem přesná n. věcná a krásná či básnická. Věcná: vědecká, prostonárodní (popularní). Vědecká: filosofická, bohoslovná, jazyko- zpytná, historická, přírodnická, právnická, lékařská atd. a každý z těchto oborův opět podlé svých částí jako filosofická. Filosofická pak: aesthetická, duševědná atd. Prostoná- rodní: pro lid, pro mládež, pro ženské po- hlaví, pro jisté stavy, pro vzdělané obecenstvo. Krásná l.: poesie, řečnictví. (Světské: poli- tické, soudní, naučné. Duchovní). — L. obecná, l. filosofie, l. řecká, východní n. orientalní, národní (franc, angl., řecká). L. klassická č. stará a novověká či moderní. — L. svatá n. církevní; světská. — L. stará n. mladá, veliká n. malá. Historie n. dějepis literatury n. literarní historie. Vz S. N. Dějepis lite- ratury české, vz S. N. II. 315. Literka, y, f. Buchstäbchen. Bibl.
Literně, buchstäblich. Slovo l. bráti. Br.
Literní, od liter, Buchstaben-, buchstäblich,
Smysl literní. D. L. pohádka, logogrif. — L. = liter n. učenosti se týkající, wissen- schaftlich. L. umění. Obírati se s literním uměním; učiti se svobodnému, liternímu umění; cvičiti se v l. umění; rozvésti se s literním uměním (učení opustiti). V. L. umění jest obecným lidem místo stříbra. V. Lítěti, ěl, ění, grimmig, grausam werden.
Jg.
Litev, vz Litva. |
||
|
|||
Předchozí (930)  Strana:931  Další (932) |