934

Liturgie, e, f., z řec., bohoslužba; řád
církevní, kostelní, obřadnictví. Rk. L., způ-
sob, dle jistých zákonův a zásad spořádaný,
jakým se konají veřejné a společné služby
boží a obřady posvátné. S. N. Kirchenord-
nung, -gebrauch, -dienst, Anordnung des
Gottesdienstes.

Liturgika, y, f., řec., nauka o církevních
obřadech, o bohoslužbě. Rk. Souhrn pravidel
o zevnější úctě a službě boží jistého nábo-
ženského sboru. Vz S. N.

Litutovice, dle Budějovice, Leitersdorf,
v Přerovsku.

Litva, y, Litev, tvi, f. Lithauen. V. —
Litvan, Litvěnín, a, m., polsky: Litvin, za-
staralé Litvák; Litvanka (pol. Litevka). —
Litevský. — Vz S. N. IV. 1321. —1344., Tk.
I. 616. —

Litvínov, a, m. L. horní, Oberleutens-
dorf, v Žatecku. Vz S. N., Tk. III. 7.

Litvinovice, dle Budějovice, ves v Buděj.
Us.

Litý, od liji, gegossen. L. nádoba, obraz,
měď, železo, zboží, ocel, vdolek. Jg., Vys.
Stojí tu jako litý. Us. — L. = pouhý, samý,
čirý, lauter. L. skála; knoflík, massiv. L.
Němec (kovaný, pouhý), ein Stockdeutscher.
V lité, čiré noci. Až do lité noci. D.

Lítý, komp. lítější; = silný, ostrý, náramný,
scharf, grimmig. Lítého jedu se napiti. Rváč.
L. ocet, Ras., jed, V., oheň, Troj., saň, L.
S., bouře, Jg., pryskýř, nežit, zvěř, šelma,
fena. Jg. — L. = divoký, ukrutný, grimmig,
grausam, wüthend. Jg. Ĺ. tyran, V., muka,
Jg., boj, půtka, seč, dav, vrah, Tatar, Rkk.,
čert, Us., nepřítel, Troj., saň, had, šelma,
pohan, hněv, Brt., zvěř (das Raubwild). Šp. —
Kat. 2793., 3141. — na koho čím. Proto
naň jiným lít nebyl než tiem, ež ho jest
z dvora zbyl. Kat. 87. V již. Čech. litý: litej
drak. Kts. — L., lítostný, lítostivý, zastr. Jg.

Liubica, zastr. = milá žena. Jir.

Liubiti, zastr. = milovati.

Liut, zastr. = lít, lítý.

Líva, y, f. Südwestwind. — L., druh houby.

Livák, u, m., die Schöpfschaufel. D.

Lívanec, nce, m., lévanec, lívaneček =
litý vdolek nejvíce z ječné mouky, gegossener
Talken. D.

Livěti, ěl, ění, sich kümmerlich ernähren.
Koll.

Livia, e, f., manželka Augustova, Vz S. N.

Livi-us, a, m., slavný římský dějepisec.
Vz S. N.

Livka, y, f. Giesskanne. Berg.

Livo, a, n., nové, Gussmaterie. Techn.

Livonie, e, f., Livony, pl., Livonsko, a,
n., Liefland, jedna z tak zvaných baltických
gubernií. Vz S. N.

Livrej, e, f., z frane. livrée, služebnický
oděv, šat. Rk. Die Liverei.

-livý (-livb) přípona jmen přídavných, vz
-avý: bedlivý, hanlivý, pohoršlivý, nakažlivý,
svárlivý, bázlivý, bouřlivý, zdánlivý, mlčen-
livý, pamětlivý, strašlivý, stydlivý, učenlivý.
Mkl. B. 227., 228.

Liz, u, m., vrub na stromě na znamení
hranic lesních, liha, das Mahl, Wahlzeichen,
die Lache, Abplätzung. Jg., Pr. měst. Lizy
sekati. Ms. stol. 16. — L., líz = lízání, die

Lecke. Ovce lizem jehně očistila. Svob. ovc. —
L. =jazyk jelení. Vz Lizák. Der Lecker,
die Zunge des Hirsches. D. — L. = sůl n.
jiné věci k lízání dobytku dané, též samo
místo k tomu určené. Liz, Salzlecke, Sulz.
Míšenina z hlíny a soli, kterou ráda lízá
zvěř jelení, daňčí a srnčí. L. dáti, nastrojiti.
D. Dáti ovcím něco do lizu. Us. Liz pro
ovce. D. Zvěř jde na liz (na sůl). Us. L.
opuštěný, vytlučený, vylízaný, ausgeleckte
Lecko. Šp. L. dobytku dáti; natloukati, na-
bíjeti (dělati), Sulzen schlagen. Šp. Liz bráti,
die Lecke annehmen; 1. vylízati. Šp. Jelena
u lizu zastřeliti. Ros., Šp.

Liza, Lizenka, y, f. = Alžběta na Slov. —
Líza, y, f. Us.

Lízač, e, m., der Lecker. V. — L., břicho-
pásek, fatkář, lízálek, Tellerlecker.

Lízačka, y, f., die Leckerin. D. — L.,
liz, lízání, die Lecke. Jíti na l-ku. Zlob.

Lízačnosť, i, f., mlsnosť, Leckerhaftig-
keit. Jg.

Lízačný, mlsný, leckerhaft. Bern.

Lízák, lizák, liz, u, m., jazyk jelení a daňčí
zvěři, Graser, Lecker, Weidlöffel. Šp.

Lízal, a, m., der Lecker. Ros. — L., břicho-
pásek, Tellerlecker. Reš.

Lízálek, lka, m., der Lecker. L. talířů =
fatkář. Reš.

Lízání, n., das Lecken, die Lecke. D. To
jako koček l. dlouho netrvá. Kom. — L.,
liz, die Lecke. L. pro dobytek. Us.

Lízati, lízám (zastr. lzám) a líži; lízáváti;
líznouti, znul a zl, ut, utí. L., lecken, nippen,
kosten; líbati, küssen, lecken. Jg. — abs.
Rád lízá = mlsá. Us. — co: med, krev, sůl.
Us. Miluj svého bližního a kde můžeš, lízni ho
(mrskni ho). Prov. Dr. I. Axamit. Staré kozy
také rády sůl líží. Mladá koza sůl líže a stará
i se slánkou vezme. Vz Koza. Ros. — komu
co. Kočka si tlapy líže. Us. — čeho. L. noh
tvých. Jza. — co čím: jazykem. V. Sprahlým
hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Vlny
lehčím tokem líží břeh. Gníd. — co jak.
Dávati komu skrze sklo med lízati. Vz Slib.
Č. Z předu líže, ze zadu škrabe (lichý přítel).
Us. — co s kým. Vz Meluzina. — v co,
kde. Moucha lva v hřbet, v pysk, po uších
i po slabizně lízá (bodá). L. — proč. Dlaň
pro hlad l. Reš. — se s kým (hubičkovati).
Rk. — Vz stran přísloví: Pes, Koza.

Lízavka, y, f., bolavé koutky. U Bydž.
Mý.

Lízavý, kdo rád lízá, gern leckend. Jg.

Liziti se, lizávati se, smáti se ulizuje se,
schmunzeln, lächeln. Ros.

Líziti, lizem znamenati stromy lesní, platzen.
— co: stromy. Um. les.

Lizka, y, f., die Lache am Baume. Rk.

Lizna, liznička, y, f., znamení, Strieme,
Mahl, Mahlzeichen. D. Tak si připil, až má
liznu na čele. Us.

Lizné, ého, n., das Schrotamt. Boč., Gl.

Liznice, e, f. = lekořice. Lex. vet.

Lizník, u, m., lizovaný strom, ein Lach-
baum. D.

Lizniti, il, en, ění, fein und ungleich
spinnen. Na Slov. Plk.

Lizoň, ě, m., lízavý, ein Lecker. Zlob.

Líznutý = opilý, betrunken. Lpř.