Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |
|
|||
934
|
|||
|
|||
Liturgie, e, f., z řec., bohoslužba; řád
církevní, kostelní, obřadnictví. Rk. L., způ- sob, dle jistých zákonův a zásad spořádaný, jakým se konají veřejné a společné služby boží a obřady posvátné. S. N. Kirchenord- nung, -gebrauch, -dienst, Anordnung des Gottesdienstes. Liturgika, y, f., řec., nauka o církevních
obřadech, o bohoslužbě. Rk. Souhrn pravidel o zevnější úctě a službě boží jistého nábo- ženského sboru. Vz S. N. Litutovice, dle Budějovice, Leitersdorf,
v Přerovsku. Litva, y, Litev, tvi, f. Lithauen. V. —
Litvan, Litvěnín, a, m., polsky: Litvin, za- staralé Litvák; Litvanka (pol. Litevka). — Litevský. — Vz S. N. IV. 1321. —1344., Tk. I. 616. — Litvínov, a, m. L. horní, Oberleutens-
dorf, v Žatecku. Vz S. N., Tk. III. 7. Litvinovice, dle Budějovice, ves v Buděj.
Us. Litý, od liji, gegossen. L. nádoba, obraz,
měď, železo, zboží, ocel, vdolek. Jg., Vys. Stojí tu jako litý. Us. — L. = pouhý, samý, čirý, lauter. L. skála; knoflík, massiv. L. Němec (kovaný, pouhý), ein Stockdeutscher. V lité, čiré noci. Až do lité noci. D. Lítý, komp. lítější; = silný, ostrý, náramný,
scharf, grimmig. Lítého jedu se napiti. Rváč. L. ocet, Ras., jed, V., oheň, Troj., saň, L. S., bouře, Jg., pryskýř, nežit, zvěř, šelma, fena. Jg. — L. = divoký, ukrutný, grimmig, grausam, wüthend. Jg. Ĺ. tyran, V., muka, Jg., boj, půtka, seč, dav, vrah, Tatar, Rkk., čert, Us., nepřítel, Troj., saň, had, šelma, pohan, hněv, Brt., zvěř (das Raubwild). Šp. — Kat. 2793., 3141. — na koho čím. Proto naň jiným lít nebyl než tiem, ež ho jest z dvora zbyl. Kat. 87. V již. Čech. litý: litej drak. Kts. — L., lítostný, lítostivý, zastr. Jg. Liubica, zastr. = milá žena. Jir.
Liubiti, zastr. = milovati.
Liut, zastr. = lít, lítý.
Líva, y, f. Südwestwind. — L., druh houby.
Livák, u, m., die Schöpfschaufel. D.
Lívanec, nce, m., lévanec, lívaneček =
litý vdolek nejvíce z ječné mouky, gegossener Talken. D. Livěti, ěl, ění, sich kümmerlich ernähren.
Koll. Livia, e, f., manželka Augustova, Vz S. N.
Livi-us, a, m., slavný římský dějepisec.
Vz S. N. Livka, y, f. Giesskanne. Berg.
Livo, a, n., nové, Gussmaterie. Techn.
Livonie, e, f., Livony, pl., Livonsko, a,
n., Liefland, jedna z tak zvaných baltických gubernií. Vz S. N. Livrej, e, f., z frane. livrée, služebnický
oděv, šat. Rk. Die Liverei. -livý (-livb) přípona jmen přídavných, vz
-avý: bedlivý, hanlivý, pohoršlivý, nakažlivý, svárlivý, bázlivý, bouřlivý, zdánlivý, mlčen- livý, pamětlivý, strašlivý, stydlivý, učenlivý. Mkl. B. 227., 228. Liz, u, m., vrub na stromě na znamení
hranic lesních, liha, das Mahl, Wahlzeichen, die Lache, Abplätzung. Jg., Pr. měst. Lizy sekati. Ms. stol. 16. — L., líz = lízání, die |
Lecke. Ovce lizem jehně očistila. Svob. ovc. —
L. =jazyk jelení. Vz Lizák. Der Lecker, die Zunge des Hirsches. D. — L. = sůl n. jiné věci k lízání dobytku dané, též samo místo k tomu určené. Liz, Salzlecke, Sulz. Míšenina z hlíny a soli, kterou ráda lízá zvěř jelení, daňčí a srnčí. L. dáti, nastrojiti. D. Dáti ovcím něco do lizu. Us. Liz pro ovce. D. Zvěř jde na liz (na sůl). Us. L. opuštěný, vytlučený, vylízaný, ausgeleckte Lecko. Šp. L. dobytku dáti; natloukati, na- bíjeti (dělati), Sulzen schlagen. Šp. Liz bráti, die Lecke annehmen; 1. vylízati. Šp. Jelena u lizu zastřeliti. Ros., Šp. Liza, Lizenka, y, f. = Alžběta na Slov. —
Líza, y, f. Us. Lízač, e, m., der Lecker. V. — L., břicho-
pásek, fatkář, lízálek, Tellerlecker. Lízačka, y, f., die Leckerin. D. — L.,
liz, lízání, die Lecke. Jíti na l-ku. Zlob. Lízačnosť, i, f., mlsnosť, Leckerhaftig-
keit. Jg. Lízačný, mlsný, leckerhaft. Bern.
Lízák, lizák, liz, u, m., jazyk jelení a daňčí
zvěři, Graser, Lecker, Weidlöffel. Šp. Lízal, a, m., der Lecker. Ros. — L., břicho-
pásek, Tellerlecker. Reš. Lízálek, lka, m., der Lecker. L. talířů =
fatkář. Reš. Lízání, n., das Lecken, die Lecke. D. To
jako koček l. dlouho netrvá. Kom. — L., liz, die Lecke. L. pro dobytek. Us. Lízati, lízám (zastr. lzám) a líži; lízáváti;
líznouti, znul a zl, ut, utí. L., lecken, nippen, kosten; líbati, küssen, lecken. Jg. — abs. Rád lízá = mlsá. Us. — co: med, krev, sůl. Us. Miluj svého bližního a kde můžeš, lízni ho (mrskni ho). Prov. Dr. I. Axamit. Staré kozy také rády sůl líží. Mladá koza sůl líže a stará i se slánkou vezme. Vz Koza. Ros. — komu co. Kočka si tlapy líže. Us. — čeho. L. noh tvých. Jza. — co čím: jazykem. V. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Vlny lehčím tokem líží břeh. Gníd. — co jak. Dávati komu skrze sklo med lízati. Vz Slib. Č. Z předu líže, ze zadu škrabe (lichý přítel). Us. — co s kým. Vz Meluzina. — v co, kde. Moucha lva v hřbet, v pysk, po uších i po slabizně lízá (bodá). L. — proč. Dlaň pro hlad l. Reš. — se s kým (hubičkovati). Rk. — Vz stran přísloví: Pes, Koza. Lízavka, y, f., bolavé koutky. U Bydž.
Mý. Lízavý, kdo rád lízá, gern leckend. Jg.
Liziti se, lizávati se, smáti se ulizuje se,
schmunzeln, lächeln. Ros. Líziti, lizem znamenati stromy lesní, platzen.
— co: stromy. Um. les. Lizka, y, f., die Lache am Baume. Rk.
Lizna, liznička, y, f., znamení, Strieme,
Mahl, Mahlzeichen. D. Tak si připil, až má liznu na čele. Us. Lizné, ého, n., das Schrotamt. Boč., Gl.
Liznice, e, f. = lekořice. Lex. vet.
Lizník, u, m., lizovaný strom, ein Lach-
baum. D. Lizniti, il, en, ění, fein und ungleich
spinnen. Na Slov. Plk. Lizoň, ě, m., lízavý, ein Lecker. Zlob.
Líznutý = opilý, betrunken. Lpř.
|
||
|
|||
Předchozí (933)  Strana:934  Další (935) |