Předchozí (935)  Strana:936  Další (937)
936
Ločkati, kollern. — komu kde. Ločká
mi v žaludku (bručí). Jg. — se. Flaše ne-
dolitá se ločká. Plk.
Ločovec, vce, m., Leithammel; ločovka,
y, f., das Leitschaf. D.
Loď, i, nebo lodí, i, f., loďka, lodice, lo-
dička, das Schiff, die Arche. Loď, i, podlé
, Kosť, v obecné mluvě: loď, ě, podlé Daň;
lodí dle, Paní' (Znamení). V dat. a lok. pl.
raději dle, Lodí (Paní), ' než dle, Kosť, ' neboť
lodem a lodech jsou nám nyní tvrdými tvary,
tedy: lodím, lodích. Vz konec článku tohoto.
Bs. V již. Čech. užívá se jen tvaru: lodí
a slovo to jest tam rodu středního. Kts. Loď
mořská slove také koráb. O původu slova
loď vz Mz. 54., Mkl. B. 72. Části lodi: trup
(Rumpf, Schiffskörper) a úprava (Zurüstung).
Části trupu: hořejšek (nad vodou, todtes
Werk, Oberschiff), dolejšek (lebendes Werk,
Unterschiff, pod vodou); přída (Vorschiff)
od hlavního stěžně až nakonec klounu(pysku,
Schnabel); zaď (Achter) od hlavního stěžně
ke kormě (krmě; toto slovo již zobecnělo,
jako i kormidlo, kormidelník. Pk. navrhuje,
abychom m. neurčitého slova, zaď položili
slovo, korma', ale, korma'jest jen částí zadi,
zadek lodi a nejde až k hlavnímu stěžni);
strany trupu: boky (pravý, Steuerbord; levý,
Backbord, hledíme-li od kormy k přídě).
Oba boky se klínovitě stýkají na přídě v čelo
(nos, hlaviznu, Bug., Šp. ), na zádi spojuje je
v hořejšku korma, pod tou se opět sbíhají
a přecházejí před vrtulí (Schraube, totiž na
vrtulových lodích) n. před kormidlem v do-
lejšek. Dno lodi (široké, úzké, ploché, za-
okrouhlené) končí se v kýli (Kiel), v základním
břevnu celého trupu. Na hořejším čele je
kloun, jenž na svém ostří mívá nějakou figuru.
Hořejšek boků spojen jest palubou (plochým
hořejškem trupu, Verdeck, Oberdeck). Prostora
mezi palubami slove mezipalubí (Zwischen-
deck), na válečných lodích: střílna. Křivá
dřeva n. žebra lodi, na kterých prkna po-
boční přibita jsou, slovou kleče. (D., V., vz
Kleč. ). K úpravě lodí patří: stěžně,
tyče, ráhna; plachty a vlajky; lánoví a táhla
(Tau-, Takelwerk); schody, čerpadla, nátoče,
kuchyně; čluny s plachtami a vesly atd. Dle
S. N. a Pt. Stěžně jsou se všech stran k bokům
lodi lány (velbloudy) upevněny; hlavní láno
stěženní slove: stěh. Stěžeň na přídě slove
přední, u prostřed lodí hlavní a na zadi
zadní stěžeň. Na stěžních visí ráhna (rejny,
žezla)
a na těch plachty, které se provazy
otáčejí a proti větrům staví. Na stěžních jsou
koše, do kterých plavci po provazových ře-
břících hlídat lezou; na vrcholu stěžně bývá
korouhvička, větrův ukazovačka a vlajky
ukazující, kterému národu lodníci náležejí.
Na lodi je kotva, střelka (dralka n. kompas),
olovnice
(kterou hloubka moře se měří). Pt.
Úprava přechází v přistrojenosť (Ausrüstung),
dá-li se do lodi mužstvo, děla, malá zbraň,
střelivo, léky, potrava, jiné zásoby, mapy,
astronomické nástroje, náčiní řemeslnická.
Vezme-li se toto z lodi, loď se odstrojila
(abrüsten, abtakeln). S. N. — Stran částí
lodi vz také: Koráb. Druhy lodí. L.
veslová (veslo leží, když se jím vesluje, ve
vlčku), plachtová, parní o kolesech n. o vrtuli
n. o obojím, obchodní (kupecká), válečná:
řadová, Linienschiff, o více než 60; fregatta
o 30—60; korvetta o méně než 30 dělech;
všecky mají po 3 stěžních; briga má 12—20
děl a 2 stěžně; které mají méně děl, slují
skunery, kutery, dělové lodice; lodí obrněné
(Panzersch. ) až na 6 střevíců pod vodu že-
leznými deskami ztloustl 4—6" pobité; lodí
zapalovací (k zapalování nepřátelských lodí,
Brander). L. jedno. -, dvou-, třístěžné (Ein-,
Zwei-, Dreimaster, Čsk. ), Pt., S. N.; l. dřevěná,
železná, vlečená (Schleppsch. ), galeje, S. N.,
k pobřežní plavbě (Küstenfahrer), vedlejší,
poštovská, Nz., přepravní (Transportschiff),
J. tr., kuter (rychlá, válečná loď), Nz., skuner
(Schoner, Schooner, angl. úzká a rychle plo-
voucí 1. s 2 stěžni), skuta (čuchoňská l., úzká
o jednom stěžni), steamer (stímer, ang., parník),
steamboat (stímbót, ang. parník), šalupa (z fr.
chaloupe, menší 1. rychle plovoucí k posluze
lodím větším), brigantina (lehká loď řecká
o jedné plachtě s nízkým bordem), paličí
(Brandschiff, der Brander), parní (parník,
paroloď), povlečná (Remorqueur, Bugsirschiff),
korsar (l. loupežnická), krak (1. s třemi stěžni
na baltickém moři), levantinky (španělské lodi
k plavbě do Levanty určené), lugger (ang.
rychle plovoucí 1. s 2—3 stěžni), čajka (zvláštní
druh lodí na Dunaji a na Dněpru, též: šajka),
allegra (na niž se zboží z velikých lodí skládá),
propeller (1., která má kola vzadu, z lat.
propellere), Rk., malá, dlouhá (galeje), při-
krytá, otevřená, dvou-, tří-, čtyř-, pěti-,
šesti-, sedmi- atd. řadní (o dvou, třech atd.
řadích, jedněch na druhých n. nad druhými),
dopravná, přívozní (prám), špížní, prázdná,
loupežná či loupežnická či zlodějská, obranní
či strážní, střelčí (hončí n. honná), hlavní
(admirálova), dobytá, zajatá, na řeku, okovaná,
přistrojená či hotová, vypravená (V. ), ry-
bářská (Har. ), nákladní či nákladová, špe-
hýřská či špehovní, Kom., ohnivá (zápalovací),
D., obtěžkaná, vz Obtěžkati. D. L. převozná,
Fahr-, cvičebná, Schul-, obslužná, o vrtuli
(Propellersch. ), baštová (Kuppel-, Thurm-)
o trojí palubě(Dreidecker), praporní(Flaggen-),
Čsk., věžná (Thurm-), bitevní (Schlacht-).
Dch. — Majetník lodi (loďař), Nz., správce,
majitel, pán, spolek majitelů lodí (spolek
lodnický), škoda na lodi, J. tr,; břicho, vydutí
lodi, dříví na l.; dno, pažení, přída atd. lodi,
most z lodí, Šp.; přístav, stanoviště lodí. V.
L. vlnami se zmítá. Us. L. se na kusy ztro-
skotala. Jg. L. na loupež táhla, plula. Har.
Loď n. lodí stavěti, hotoviti, přistrojiti (aus-
rüsten), opraviti, k přístavu doplaviti, zlomiti,
V., ztratiti, odvázati, někoho s lodí vypra-
viti; 1. potopiti, Har., k něčemu přivázati,
Vrat., kotvemi držeti, Har., do přístavu ve-
hnati, Kom., prostřeliti, D., odstrojiti (ab-
rüsten), lánovím opatřiti (antakeln); z lodi vy-
praviti (avisschiffen). Čsk. L. pustiti, od břehu
odstrčiti (odplouti), prachem do povětří vy-
hoditi, Us., loď proti vetru táhnouti, Vrat.,
vesly hnáti, převrátiti, do vody s břehu
spustiti, tyčkami postrkovati. Us. — Do lodi
vsednouti, Vrat., vstoupiti. D. Na lodi (po
moři) plaviti, se plaviti, jeti, se vézti, se
převézti, odjeti, přijeti, přinésti, přeplaviti,
plouti, V., na lodi při vesle seděti. Kom. Na
Předchozí (935)  Strana:936  Další (937)