938

Logický, logičný, logiční, z řec., myslový,
Sš. L. 189., umnický, důsledný, logisch, fol-
gerecht, vernunftgemäss. Rk.

Logik, a, m., rozumovědec, umník, ein
Logiker. Rk. Vz Logikář.

Logika, y, f., z řec., umnice, umověda,
rozumověda, Rk., myslověda, Logik, Denk-
lehre, Denkkunst. L. je nauka o správných
dobách (formách) myšlének. L. pouhá neb
obecná (pura), užitá n. zvláštní (applicata).
L. užitá je vývodná (deductiva) a přívodná
(inductiva). Jd. L. psychologická (fysiolo-
gická), formalní, dialektická, Hš. (S. N. )

Logikář, e, m. Logiker. Jel. O hubení
logikáři, že takové bláznivé konsekvence či-
níte. Štr. Vz Logik.

Logirovati, z něm. a to z fr., lépe tedy
ložovati, bydleti, logiren, wohnen. S. N.

Logis, loží, fr., byt, obydlí, Wohnung.
S. N.

Logistika, y, f., či čára logarithmická
(mth. ) slove křivka, jejíž úsečky k sobě se
mají jako logarithmy příslušných pořadnic
stálým číslem znamenaných. Rovnice její
jest: x = n. log. ay. — Osa úseček jest ne-
dopadnicí (asymptotou) a podtečnice (sub-
tangenta) jest veličina stálá. S. N.

Logograf, a, m., z řec. L-vé, první děje-
pisci národa řeckého pověsti prosou píšící.
S. N.

Logogrif, u, m., taková hádanka, při níž
přesmyknutím čili přesazením hlásek vždy
jiné slovo povstává: líbím — bílím, skála —
láska. Vz S. N. L. (z ^óyog, řeč a yctyoc,
síť rybářská), řeč vtipně tak nastrojená, aby
se v ní zapletl jak v síti. KB. 315., 224.

Logrfuky, šp. z něm. Lagerfuge u zed-
níků m. ležmé, ložní spary.

Loh, u, m., řeka v Rakousích, Laa; 2. =
sklep = loch, Keller, vz Loch., Kts., Us.
v již. Čech., u Petrovic v Ber., Dch.; 3. špatně
m. hloh.

Lohaza, y, f., ječná kroupa, Gerstengraupe.
Na Slov. Ryb.

Lohniti, il, ěn, ění, chlastati, saufen. Na-
lohnil se. Us.

Lohoť, ě, f., krupky s deštěm, Graupeln
mit Regen. L. padá. Us.

Lohova, y, f., sezam, das Sesam. D.

Lohový, lépe hlohový. Jád. — L., Laa-
fluss-. Th.

Lohyně, ě, f., lépe: hlohyně.

Loch, u, lůšek, šku, m. = důl, dutina,
díra, jeskyně, Grube, Loch, Štelc., Puch.
Vodu v lochu, studnici, rybníce bráti. Mus.
1864. 30. — L. = sklep, Keller. V., Háj.,
Lom., v již. Čech. Kts. — L. = hloh, v již.
Čech., Kts., v Krkon. — L., místo v Ra-
kousku, Laa. D. — L. Aus dem letzten Loch
pfeifen, z posledního mlátiti, mlíti. Brs. 100.
Lochan, u, m., pánvice, Becken im thie-
rischen Körper. Ssav.

Lochcivý, lochtivý, kitzelig. Us. Bolesl.

Lochenice, vz Lochynice.

Lochia, e, f., očistky, slove výtok dělohy
aneb materníku v době omladků se jevící.
S. N.

Lochna, y, f., lépe snad lachna, manda,
škápa, chlapkyně, ein langes Weibsbild, eine
Standarte. Jg.

Lochočice, ves. Tk. I. 363.

Lochovati = vydrážeti, lochy dělati. —
V hornictví = skálu dlabati, vrtati, Rohn.,
prorážeti, díru v ní dělati. Vys. — L., bíti,
schlagen, prügeln. — koho. Us. u Petrov.
Dch.

Lochovice, dle, Budějovice', ms. v Ho-
rovicku. Vz S. N.

Lochtati, vz Lektati.

Lochtivý = lektavý.

Lochviště, ě, n., v Krkonoších ležení,
ložisko zajícovo. Hasenlager. Kb.

Lochyně, e, f., vlochuně (brusnice), vac-
cinium uliginosum. FB. 67.

Lochynice, Lochenice, ves u Kr. Hradce.
Tk. I. 88., III. 57.

Loitsch, Logac, Legatec v Krajinsku.

Loj, e; lůj, gt. loje, m.; v již. Čech. luj
(vz ů), Kts., u myslivců: běl, bělí. Šp. Od
li (lí-ti), vz i v oj a ůj. Unschlitt, Inselt,
Talg. V. L. hovězí, kozí, jelení, skopový,
ovčí (vz Šfk. 498. ), malobarský, jadrný,
přepouštěný n. přečištěný. Kh. Loj čínský,
(z plodů stromu stilingie), Šfk. 499.; telecí.
Šfk. 498. L. propouštěti, přeškvařovati. Šp.
Svíčka bez loje = knot, hlupec. Prov. Sádlo
se nessedá tak hustě jako lůj, protože je
břidší. Kom. Loj míti; lůj dáti. D. Nehledej
na šťávě loje = marná věc. Vz Marný (stran
přísloví). Flaška, Č., Lb.

Lojalní, vz Loyalní.

Lojan, u, m., Stearin, Šm., Talgsäure. Tpl.

Lojanka, y, f., Bergtalk. Presl.

Lojanovka, y, f., Stearinkerze. Šm.

Lojda, lajda, y, f., ženština i životem
i strojem nepořádná, Schlampe. Na Slov.
Ryb. — L., ženština krhavá, eine Trief-
äugige. Bern.

Lojdák, lajdák, a, m., chlap drzý, nepo-
řádně strojený, frecher, unordentlich geklei-
deter Kerl. Na Slov. Plk.

Lojdavý = krhavý, triefäugig. Na Slov. Plk.

Lojdisko, a, n. = lojda. Plk.

Lojdy, pl., f., krh, das Triefen der Augen.
Plk.

Lojiti, il, ení = lojem mazati, mit Un-
schlitt bestreichen. Na Slov. Plk.

Lojník, u, m., kámen omakáním loji po-
dobný, der Talg. D.

Lojný, talkig, fett. L.

Lojolita, y, m., Jesuit. Kom.

Lojovačka, y, f., u tkadlců, lojovací
štětka. Pinsel zum Bestreichen des Anzet-
tels mit Unschlitt. Vz Tkadlcovství.

Lojovatěti, ěl, ění, talkicht werden. Us.

Lojovati, mit Unschlitt bestreichen. —
co čím. Tkadlec osnovu lojovačkou lojuje,
aby změkla. Krok.

Lojovatosť, i, f., Talkigkeit. Us.

Lojovatý, talkicht, voll Unschlitt. Zlob.

Lojové, ého, n., das Unschlittgeld. Od
řezníků platu lojového. 1701. Gl. 136.

Lojovice, e, f., lojová svíčka, Unschlitt-
kerze. D.

Lojovina, y, f., Stearin. Techn.

Lojovitý, talkicht. Rk.

Lojovník, a, m., Unschlitter. Tk. II. 375.,
381., Mus.

Lojový, Unschlitt-, Talg-, Talk-, talkig.
L. svíčka, svíce. Kom.



	938

	Logický, logičný, logiční, z řec., myslový, Sš. L. 189., umnický, důsledný, logisch, fol- gerecht, vernunftgemäss. Rk. Logik, a, m., rozumovědec, umník, ein Logiker. Rk. Vz Logikář. Logika, y, f., z řec., umnice, umověda, rozumověda, Rk., myslověda, Logik, Denk- lehre, Denkkunst. L. je nauka o správných dobách (formách) myšlének. L. pouhá neb obecná (pura), užitá n. zvláštní (applicata). L. užitá je vývodná (deductiva) a přívodná (inductiva). Jd. L. psychologická (fysiolo- gická), formalní, dialektická, Hš. (S. N. ) Logikář, e, m. Logiker. Jel. O hubení logikáři, že takové bláznivé konsekvence či- níte. Štr. Vz Logik. Logirovati, z něm. a to z fr., lépe tedy ložovati, bydleti, logiren, wohnen. S. N. Logis, loží, fr., byt, obydlí, Wohnung. S. N. Logistika, y, f., či čára logarithmická (mth. ) slove křivka, jejíž úsečky k sobě se mají jako logarithmy příslušných pořadnic stálým číslem znamenaných. Rovnice její jest: x = n. log. ay. — Osa úseček jest ne- dopadnicí (asymptotou) a podtečnice (sub- tangenta) jest veličina stálá. S. N. Logograf, a, m., z řec. L-vé, první děje- pisci národa řeckého pověsti prosou píšící. S. N. Logogrif, u, m., taková hádanka, při níž přesmyknutím čili přesazením hlásek vždy jiné slovo povstává: líbím — bílím, skála — láska. Vz S. N. L. (z ^óyog, řeč a yctyoc, síť rybářská), řeč vtipně tak nastrojená, aby se v ní zapletl jak v síti. KB. 315., 224. Logrfuky, šp. z něm. Lagerfuge u zed- níků m. ležmé, ložní spary. Loh, u, m., řeka v Rakousích, Laa; 2. = sklep = loch, Keller, vz Loch., Kts., Us. v již. Čech., u Petrovic v Ber., Dch.; 3. špatně m. hloh. Lohaza, y, f., ječná kroupa, Gerstengraupe. Na Slov. Ryb. Lohniti, il, ěn, ění, chlastati, saufen. Na- lohnil se. Us. Lohoť, ě, f., krupky s deštěm, Graupeln mit Regen. L. padá. Us. Lohova, y, f., sezam, das Sesam. D. Lohový, lépe hlohový. Jád. — L., Laa- fluss-. Th. Lohyně, ě, f., lépe: hlohyně. Loch, u, lůšek, šku, m. = důl, dutina, díra, jeskyně, Grube, Loch, Štelc., Puch. Vodu v lochu, studnici, rybníce bráti. Mus. 1864. 30. — L. = sklep, Keller. V., Háj., Lom., v již. Čech. Kts. — L. = hloh, v již. Čech., Kts., v Krkon. — L., místo v Ra- kousku, Laa. D. — L. Aus dem letzten Loch pfeifen, z posledního mlátiti, mlíti. Brs. 100. Lochan, u, m., pánvice, Becken im thie- rischen Körper. Ssav. Lochcivý, lochtivý, kitzelig. Us. Bolesl. Lochenice, vz Lochynice. Lochia, e, f., očistky, slove výtok dělohy aneb materníku v době omladků se jevící. S. N. Lochna, y, f., lépe snad lachna, manda, škápa, chlapkyně, ein langes Weibsbild, eine Standarte. Jg.	Lochočice, ves. Tk. I. 363. Lochovati = vydrážeti, lochy dělati. — V hornictví = skálu dlabati, vrtati, Rohn., prorážeti, díru v ní dělati. Vys. — L., bíti, schlagen, prügeln. — koho. Us. u Petrov. Dch. Lochovice, dle, Budějovice', ms. v Ho- rovicku. Vz S. N. Lochtati, vz Lektati. Lochtivý = lektavý. Lochviště, ě, n., v Krkonoších ležení, ložisko zajícovo. Hasenlager. Kb. Lochyně, e, f., vlochuně (brusnice), vac- cinium uliginosum. FB. 67. Lochynice, Lochenice, ves u Kr. Hradce. Tk. I. 88., III. 57. Loitsch, Logac, Legatec v Krajinsku. Loj, e; lůj, gt. loje, m.; v již. Čech. luj (vz ů), Kts., u myslivců: běl, bělí. Šp. Od li (lí-ti), vz i v oj a ůj. Unschlitt, Inselt, Talg. V. L. hovězí, kozí, jelení, skopový, ovčí (vz Šfk. 498. ), malobarský, jadrný, přepouštěný n. přečištěný. Kh. Loj čínský, (z plodů stromu stilingie), Šfk. 499.; telecí. Šfk. 498. L. propouštěti, přeškvařovati. Šp. Svíčka bez loje = knot, hlupec. Prov. Sádlo se nessedá tak hustě jako lůj, protože je břidší. Kom. Loj míti; lůj dáti. D. Nehledej na šťávě loje = marná věc. Vz Marný (stran přísloví). Flaška, Č., Lb. Lojalní, vz Loyalní. Lojan, u, m., Stearin, Šm., Talgsäure. Tpl. Lojanka, y, f., Bergtalk. Presl. Lojanovka, y, f., Stearinkerze. Šm. Lojda, lajda, y, f., ženština i životem i strojem nepořádná, Schlampe. Na Slov. Ryb. — L., ženština krhavá, eine Trief- äugige. Bern. Lojdák, lajdák, a, m., chlap drzý, nepo- řádně strojený, frecher, unordentlich geklei- deter Kerl. Na Slov. Plk. Lojdavý = krhavý, triefäugig. Na Slov. Plk. Lojdisko, a, n. = lojda. Plk. Lojdy, pl., f., krh, das Triefen der Augen. Plk. Lojiti, il, ení = lojem mazati, mit Un- schlitt bestreichen. Na Slov. Plk. Lojník, u, m., kámen omakáním loji po- dobný, der Talg. D. Lojný, talkig, fett. L. Lojolita, y, m., Jesuit. Kom. Lojovačka, y, f., u tkadlců, lojovací štětka. Pinsel zum Bestreichen des Anzet- tels mit Unschlitt. Vz Tkadlcovství. Lojovatěti, ěl, ění, talkicht werden. Us. Lojovati, mit Unschlitt bestreichen. — co čím. Tkadlec osnovu lojovačkou lojuje, aby změkla. Krok. Lojovatosť, i, f., Talkigkeit. Us. Lojovatý, talkicht, voll Unschlitt. Zlob. Lojové, ého, n., das Unschlittgeld. Od řezníků platu lojového. 1701. Gl. 136. Lojovice, e, f., lojová svíčka, Unschlitt- kerze. D. Lojovina, y, f., Stearin. Techn. Lojovitý, talkicht. Rk. Lojovník, a, m., Unschlitter. Tk. II. 375., 381., Mus. Lojový, Unschlitt-, Talg-, Talk-, talkig. L. svíčka, svíce. Kom.