941

chen. Oščepóv lom, rachet kopí. Rkk. 54.

— L. = čin lámání, der Bruch; pranice,
šarvátka. Dal. — L. = místo vylámané, díra,
ein Bruch, eine Bruchöffnung. Lom kamene
(kamenný, na kámen). Rk., V. L. mramoru
(mramorový), solný. Har., Reš. V lomích se
skrývati. L. Trhovati jako o kamenný lom.
Č. Vz Lomař. — L., lože medvědí. Bären-
lager. Šp. — L., Krümmung. Takovými
okolky a lomy troudil svůj život. Jel. Přes
doly a lomy. Kom.

Lomař, e, m. (skalník, kamenolomec). L.
láme kámen v lomu (v kamenici, kameništi,
lomnici) ocelovým klínem, sochorem a per-
líkem (kladivem) a trhá tvrdé skály pra-
chem provrtav je vrtadlem. Pt. Der Stein-
brecher.

Lomazice, ves v Žatecku. Tk. I. 78.

Lombardie, e, f., krajina v severní Italii.

— Lombardové, staroněmecký národ. Rk.
Vz více v S. N.

Lombardský, lombardisch. Lombardská
škola malířská, sloh stavitelský. Vz S. N.

Lomcování, n., das Schütteln, Plage. L.
zimničné. Jg.

Lomcovati, hin und her schütteln, rüt-
teln. Jg. — kým, čím. Zimnice jím lom-
cuje. Us. Zima mnou lomcuje. Zlob. Vítr
lomcuje stromy. Puch. Duch zlý Saulem
lomcuje. Br., Štr., V. Ústy lomcovati =
tlampati. Rokyc. — co. Nešlechetnosti mysl
jeho lomcují. Záv. — kým kdy. L. sebou
v padoucnici. D.

Lomec, mce, m. = lomař. D.

Lomení, n., das Brechen, die Brechung.
L. rukama, das Händeringen, Kom., hlasu
(ve zpívání). Br. — L., námětky, Gesims.
L. na kamnech, na zdi. Aqu.

Lomenice, e, lomenička, y, f., přístřešek
v čele stavení n. z prken sbitý štít domu,
štít průčelí, bedra, hlaviny, svisle, der Schild,
Giebel. Jg.

Lomenička, y, f., die Giebelspitze. Plk.

Lomeničný, Giebel-. L. prkna. Um. les.

Lomený, gebrochen. L. paprslek světla,
úhel, Sedl., číslo, Us., čelí, gebrochene Front,
Čsk., samohláska, vz Samohláska.

Lomič, e, m., der Brecher.

Lomidlo, a, n., stůl k lámání a převalo-
váni těsta, die Brechbank. Jg.

Lomihnát, a, m., orel mořský, Seeadler,
halietos albicella. Palliardi.

Lomikamen, e, m., Steinbrech, saxifraga,
rostl. Čl. 47., Kk. 202., FB. 96.

Lomitel, e, m., v math., Brechungsexpo-
nent. Stč.

Lomitelnosť, i, f., die Brechbarkeit. Sedl.

Lomitelný, lomný, brechbar. Jg.

Lomiti, vz Lámati.

Lomizeď, zdi, m., der Mauerbrecher. Tpl.

Lomiželezo, a, m., lamželezo, ein Eisen-
brecher, Bramarbas. Rk. Často ve sloven.
pověstech. Fr.

Lomnice, e, f., jméno místa, L. u Budě-
jovic, u Jičína. — Lomničan, a, m. — Lom-
nický. Vz S. N., Tk. III. 652.

Lomnosť, i, f., Zerbrechlichkeit. Jg.

Lomný, zerbrechlich. L. zem, skála, ká-
men. Ros.

Lomot, u, m. = lomoz. Kartig.
Lomotati, krachend brechen, zerknacken.

Jg.

Lomový, Uhel l-ý světla. Brechungs-
winkel. Presl. L. kámen. Lagerstein. Um. les.

Lomvia, e, f. L. tenkozobá, uria lomvia,
pták plovací. Frč. 342.

Lomoz, u, m., lomot, Gekrache. L. kopí,
bitevný. Jg. L. v přehbí = klání, lámání.

Lomozitel, e, m., der Kämpfer. Leg.

Lomoziti, krachen, durchbrechen, schüt-
teln, kämpfen, sich rackern; 2. na Moravě
= povykovati. — kým, čím = lomcovati.
Ďábel jal se královicem lomoziti = smýkati.
Pass. 821. Ďábel tři hodiny jím lomozil.
Svěd. — Leg., D., Pass. 481. — se s kým,
s čím = potýkati se. L. se a ďáblem. Leg.
S prací (= pachtiti se).

Lompoš, e, m., lumpus. Lump. Na Slov.
Plk.

Lompošovati, liederlich sein. Plk.

Lon, lun, u, lonek, lounek, nku, loník,
louník, u, m. = zákolník, kolek železný do
osy k zatýkání kol u vozu. Die Lünse, Lüne,
Lone, der Achsennagel, Lindennagel. Je-li
nahoře širší, aby blátu nedal do os padati,
slove záblatník. Kothdeckel. Us., D. — Jg.
Vz Mz. 58.

Lona, y, f., vodní vlna, Welle. Na Mor.

Loncovati se, házeti se jako vlny, sich
herumwerfen. Na Mor.

Lonč, e, m., Deutsch - Landsberg, mě.
v Štýrsku. Vz S. N.

Lončák, a, m., divoké sele, kterému jde na
druhý rok a tak až do konce druhého roku
se nazývá, überlaufener Frischling. Šp.

Lončatník, u, m., couroupita. Rostl.

Lončík, u, m. Topfstein. Krok.

Londyn, a, m., hl. mě. v Anglii, angl.
London, něm. London, lat. Londinum. —
Londyňan, a, m. — Londynský. Km. Vz S. N.

Lonějšek, šku, m. = loňsko, das vorige
Jahr. Na Slov. Ryb.

Lonější = loňský. Na Slov.

Longobardové, něm. národ plemene suev-
ského. Vz S. N.

Loni, lůni (= v loni, v lůni) lokal bez
předložky; vz Lokal, Vloni, Dole. Vor einem
Jahre, vorigen Jahrs. To se stalo loni. L.
V loni tu byl, ne letos. Us. Až dá-li Bůh
v lůni (= nikdy). Vz Nikdy. Lb. Co bylo
loni, nikdo nedohoní. Bern.

Lonicerka, y, f., lonicera. Rostl.

Lonigsdorf, Lomigsdorf, Dlouhomílov
u Záhřebu na Mor.

Loňsko, lonsko, a, n., předešlý rok, das
vorige Jahr. Us.

Lonský, loňský, na Slov. také lonější,
vorjährig. Lonského roku = v loni. D. L.
vino, ovoce. Kom. Z loňského smíchu pláč.
D. Loňské slívy připomínati (= něco minu-
lého velebiti). Ros. Lonského sněhu zpomí-
nati. D.

Lonšťák, lonštík, a, m., lonské hovádko. L.

Lontar, u, m. L. obecný, borassus flabelli-
formis, Fächerpalme. Kk. 121.

Loosan, Lažany u Chomútova,

Lootse, něm., lodní průvodčí, lodivoda.

Lopáč, e, m., viniční lopata na krátké
násadě, flache Schaufel. Čsk. 185.