Předchozí (940)  Strana:941  Další (942) |
|
|||
941
|
|||
|
|||
chen. Oščepóv lom, rachet kopí. Rkk. 54.
— L. = čin lámání, der Bruch; pranice,
šarvátka. Dal. — L. = místo vylámané, díra, ein Bruch, eine Bruchöffnung. Lom kamene (kamenný, na kámen). Rk., V. L. mramoru (mramorový), solný. Har., Reš. V lomích se skrývati. L. Trhovati jako o kamenný lom. Č. Vz Lomař. — L., lože medvědí. Bären- lager. Šp. — L., Krümmung. Takovými okolky a lomy troudil svůj život. Jel. Přes doly a lomy. Kom. Lomař, e, m. (skalník, kamenolomec). L.
láme kámen v lomu (v kamenici, kameništi, lomnici) ocelovým klínem, sochorem a per- líkem (kladivem) a trhá tvrdé skály pra- chem provrtav je vrtadlem. Pt. Der Stein- brecher. Lomazice, ves v Žatecku. Tk. I. 78.
Lombardie, e, f., krajina v severní Italii.
— Lombardové, staroněmecký národ. Rk.
Vz více v S. N. Lombardský, lombardisch. Lombardská
škola malířská, sloh stavitelský. Vz S. N. Lomcování, n., das Schütteln, Plage. L.
zimničné. Jg. Lomcovati, hin und her schütteln, rüt-
teln. Jg. — kým, čím. Zimnice jím lom- cuje. Us. Zima mnou lomcuje. Zlob. Vítr lomcuje stromy. Puch. Duch zlý Saulem lomcuje. Br., Štr., V. Ústy lomcovati = tlampati. Rokyc. — co. Nešlechetnosti mysl jeho lomcují. Záv. — kým kdy. L. sebou v padoucnici. D. Lomec, mce, m. = lomař. D.
Lomení, n., das Brechen, die Brechung.
L. rukama, das Händeringen, Kom., hlasu (ve zpívání). Br. — L., námětky, Gesims. L. na kamnech, na zdi. Aqu. Lomenice, e, lomenička, y, f., přístřešek
v čele stavení n. z prken sbitý štít domu, štít průčelí, bedra, hlaviny, svisle, der Schild, Giebel. Jg. Lomenička, y, f., die Giebelspitze. Plk.
Lomeničný, Giebel-. L. prkna. Um. les.
Lomený, gebrochen. L. paprslek světla,
úhel, Sedl., číslo, Us., čelí, gebrochene Front, Čsk., samohláska, vz Samohláska. Lomič, e, m., der Brecher.
Lomidlo, a, n., stůl k lámání a převalo-
váni těsta, die Brechbank. Jg. Lomihnát, a, m., orel mořský, Seeadler,
halietos albicella. Palliardi. Lomikamen, e, m., Steinbrech, saxifraga,
rostl. Čl. 47., Kk. 202., FB. 96. Lomitel, e, m., v math., Brechungsexpo-
nent. Stč. Lomitelnosť, i, f., die Brechbarkeit. Sedl.
Lomitelný, lomný, brechbar. Jg.
Lomiti, vz Lámati.
Lomizeď, zdi, m., der Mauerbrecher. Tpl.
Lomiželezo, a, m., lamželezo, ein Eisen-
brecher, Bramarbas. Rk. Často ve sloven. pověstech. Fr. Lomnice, e, f., jméno místa, L. u Budě-
jovic, u Jičína. — Lomničan, a, m. — Lom- nický. Vz S. N., Tk. III. 652. Lomnosť, i, f., Zerbrechlichkeit. Jg.
Lomný, zerbrechlich. L. zem, skála, ká-
men. Ros. |
Lomot, u, m. = lomoz. Kartig.
Lomotati, krachend brechen, zerknacken. Jg.
Lomový, Uhel l-ý světla. Brechungs-
winkel. Presl. L. kámen. Lagerstein. Um. les. Lomvia, e, f. L. tenkozobá, uria lomvia,
pták plovací. Frč. 342. Lomoz, u, m., lomot, Gekrache. L. kopí,
bitevný. Jg. L. v přehbí = klání, lámání. Lomozitel, e, m., der Kämpfer. Leg.
Lomoziti, krachen, durchbrechen, schüt-
teln, kämpfen, sich rackern; 2. na Moravě = povykovati. — kým, čím = lomcovati. Ďábel jal se královicem lomoziti = smýkati. Pass. 821. Ďábel tři hodiny jím lomozil. Svěd. — Leg., D., Pass. 481. — se s kým, s čím = potýkati se. L. se a ďáblem. Leg. S prací (= pachtiti se). Lompoš, e, m., lumpus. Lump. Na Slov.
Plk. Lompošovati, liederlich sein. Plk.
Lon, lun, u, lonek, lounek, nku, loník,
louník, u, m. = zákolník, kolek železný do osy k zatýkání kol u vozu. Die Lünse, Lüne, Lone, der Achsennagel, Lindennagel. Je-li nahoře širší, aby blátu nedal do os padati, slove záblatník. Kothdeckel. Us., D. — Jg. Vz Mz. 58. Lona, y, f., vodní vlna, Welle. Na Mor.
Loncovati se, házeti se jako vlny, sich
herumwerfen. Na Mor. Lonč, e, m., Deutsch - Landsberg, mě.
v Štýrsku. Vz S. N. Lončák, a, m., divoké sele, kterému jde na
druhý rok a tak až do konce druhého roku se nazývá, überlaufener Frischling. Šp. Lončatník, u, m., couroupita. Rostl.
Lončík, u, m. Topfstein. Krok.
Londyn, a, m., hl. mě. v Anglii, angl.
London, něm. London, lat. Londinum. — Londyňan, a, m. — Londynský. Km. Vz S. N. Lonějšek, šku, m. = loňsko, das vorige
Jahr. Na Slov. Ryb. Lonější = loňský. Na Slov.
Longobardové, něm. národ plemene suev-
ského. Vz S. N. Loni, lůni (= v loni, v lůni) lokal bez
předložky; vz Lokal, Vloni, Dole. Vor einem Jahre, vorigen Jahrs. To se stalo loni. L. V loni tu byl, ne letos. Us. Až dá-li Bůh v lůni (= nikdy). Vz Nikdy. Lb. Co bylo loni, nikdo nedohoní. Bern. Lonicerka, y, f., lonicera. Rostl.
Lonigsdorf, Lomigsdorf, Dlouhomílov
u Záhřebu na Mor. Loňsko, lonsko, a, n., předešlý rok, das
vorige Jahr. Us. Lonský, loňský, na Slov. také lonější,
vorjährig. Lonského roku = v loni. D. L. vino, ovoce. Kom. Z loňského smíchu pláč. D. Loňské slívy připomínati (= něco minu- lého velebiti). Ros. Lonského sněhu zpomí- nati. D. Lonšťák, lonštík, a, m., lonské hovádko. L.
Lontar, u, m. L. obecný, borassus flabelli-
formis, Fächerpalme. Kk. 121. Loosan, Lažany u Chomútova,
Lootse, něm., lodní průvodčí, lodivoda.
Lopáč, e, m., viniční lopata na krátké
násadě, flache Schaufel. Čsk. 185. |
||
|
|||
Předchozí (940)  Strana:941  Další (942) |