Předchozí (941)  Strana:942  Další (943) |
|
|||
942
|
|||
|
|||
Lopar, a, Lopař, e, Lapon, Lappländer. —
Lopary, pl., Loparsko. — Loparský, lapp- ländisch. Lopár, u, m., na Slov.: vál; košík, odbytí.
Jde s lopárem = dostal košík. Bern., Šm. — L., dřevěné lopatovité náčiní kuchyňské s krátkým držadlem k cezení, sekání, sázení do peci; též dřevěný talíř, na němž se pečeně krájí. Us. na Slov. Lopata, y, f., die Schaufel. L. rýčová
(rýč), opalací (opálka), chlebová (chlební, V., chlebná, D., pekařská, sazečka, Pt. ), vějicí (obilná, V., vějačka, Jg., k přehazování obilí), hnojná, mouční, železná, V., na vybírání krup, Us., uhelní (na uhlí), Jg., k nabíjení děl. Plk., veliká mělká: lopač, Š. a Ž., k pře- sazování sazenic (vz Nástroj zahradnický). Cn. Lopatou něco vyhazovati, V., bráti, vzíti, házeti, odhoditi, zaházeti, D., kopati, vyklí- zeti. Kom. Nevtípil se, ačkoli mu to jako po lopatě na rozum dávali. (Vz Hloupý). Sych., Č. Leda s lopaty shodil (= leda odbyl, o špatném díle). Ros. Shodil (ssadil) ho s lo- paty (= se služby. Vz stran přísloví: úřad). Č. L. se pohrabáči směje. Pk. — Lopaty = parohy daňka, das Geweih der Damhirsche; přední široké zuby člověčí; prkénka vodního kola; širší díl vesla; široké kosti v těle. Š. a Ž. Vz Lopatka. — L., hrad v Plzeňsku. Vz S. N. Lopatář, e, m. = daněk, který má parohy
nahoře lopatkovité n. dlaňovité. Schaufel- hirsch, Damschaufler. Šp., Dch. — L., Schaufel - macher. Lopatárna, y, f. Schaufelhütte, kde lopaty
dělají. Jg. Lopatce, tce, m., cychrus, hmyz. Krok.
Lopatečník, lopatník, u, m., lopatní
kolo n. stroj, Schaufelrad, -werk. Sedl. Lopatice, e, f., lopatka, eine Schaufel. D.
Lopatka, y, f., vz Lopata. Schaufelchen,
Spatel, Löffel. L. n. špata v lékárně k mí- chání věcí v chemické peci vroucích, V., ku- chyňská (měchačka), L., k hlazení (u knihaře, cínaře), rovnací, Rohn., k míči (chlapci míč lopatkou lupají, cukají), Us., kolní (u vod- ního kola; lopatky zapustiti, zapeřiti. Vys. ), V., D., u vesla (širší díl vesla), V., zvonu (širší dřevo, za něž provaz uvázán jsa zvon táhne). Us. L. na řepnou kaši, Breikelle. Prm. — L., scapula, das Schulterblatt, jest sudá
kosť na kostře obratlovců, činící s klíčem pás plecní, na němž visí přední končetiny. L. vysedlá, vztažená, Šp. Důlek mezi lopat- kama neb plecoma (meziplecí, puška). V. Záda svrchu mají lopatky, pak ledví. Kom. — L. Lopatka, nástroj ranlékařský: 1. ústní
(něm. Spatel), ústní skladací, vz Nástroj k operacím v ústech; žlábkovaná, vz Nástroj k operaci kýly; jazyková z nového stříbra n. z tvrdého pružce, vz Nástroj k ohledávání hřtánu; ústní z ocele n. z nového stříbra, vz Nástroj ranlékařský; mozková, vz Ná- stroje k pitvě; poševní Bozemannova, vz Nástroje k operacím píštěle pochvo-měchý- řové. Cn. — Vz více v S. N. Lopatkář, e, m., ovce, kteréž po shození
dvou prostředních jehněčích řezáků ve druhém roce nové vyrostají, slove též dvoulopatář, Zweischaufler. Ja. |
Lopatkovati, co: kolo (lopatkami opatřiti,
mit Schaufeln versehen). Vys.
Lopatkový, Schaufel-, Schulter-. L. násada,
Jg., kosť. Sal. Lopatní, -tný, Schaufel-. Jg.
Lopatník, a, m., der Schaufler, Schaufel-
macher, -handler. Tk. II. 376., Troj. — L., u, m., kolík k upevnění kolu v zemi, der Pflock. Jg. Lopatový, Schaufel-. Us.
Lopot, u, m., lopoť, i, f., klopot, starosť,
péče, nelibosť, tesknosť, žalosť, nesnadnosť, Kummer, Sorge. Takť brzo lopoť potká jako libosť (v manželstvu); Ktož vstupují v man- želstvo, jmievají i tělesné l-ti dosti; Lopoť i jiné nesnadnosti trpěti. Št. Kdež se nadál rozkoši, tu bude přielišná lopoť. Št. Když se dítky nepodaří, všelikou lopoť a starosť rodičům činí. Mel. 1. Lopota, y, f., klopot, klopota, lopotnosť,
starosť. Kummer, Elend, Mühseligkeit, Trübsal. V. Práci a lopotu při dětech potřebnou podni- kati. V. Lopot plný byt. Kom. Mnoho lopot někomu nadělati. D. V ustavičných pracech a lopotách. Pís. Br. — L., široký řemen n. šle nosičův. Jg. 2. Lopota, logota, y, m., (dle Despota).
Lopoty nazýval Hájek strčeské župany pravě: Lopotové byli nejvyšší starší a jako hejtma- nové v krajích, kteří netoliko lid obecný aneb zemany, ale i vládyky spravovali. ' Lopot takových nikdy v Čechách nebylo, jestiť to smyšlénka Hájkova, nicméně v časech, kde autorita jeho panovala, i jiní spisovatelé na př. sám Veleslavín slova toho po něm užívali. KB. 314. Soudili se před ní dva z předních lopotův. V. Lopotati se, lopotám se a lopoci = klo-
potati se, sich kümmern. — se v čem: v psotě a bídě. Ctib. Lopotiti, lopotím a lopoci se, sich plagen. —
se v čem: v psotě a bídě se 1. — se s čím. Celý den se s tou prací lopotím. Us. Lopotnosť, i, f. Mühseligkeit, Trübselig-
keit. D. Lopotný, klopotný, bídný, mühselig, trüb-
selig, kümmerlich. L. člověk = starostlivý. V. L. úřad, život. Ros. Lopotování, n. Mühlsal, Noth. Kom., Br.
Lopotovati se, sich kümmern, rackern,
sich kümmerlich durchbringen. V. Lopoučí, n. Klettengesträuch. Rk.
Loppek, pku, m., zastr., scamonea, rostl.
Aqu. Lopta, y, f., na Slov. = míč, Fangball. —
V lučbě: recipient. Rostl. L. povětrná, Luft- ballon. Presl. Lopucha, y, f., lopuch, u, m., lappa bar-
dana, Klette. Čl. 102., Kk. 167., FB. 45. Lopuchový, lopouchový, Kletten-. L.
kořen. Us. Lopuna, y, f., v Klatovech štorc, obrácený
dutý kužel přitmelený ku kraji kotla, sklá- dající se z prken, která místo obručí silnými řetězy spojena jsou. Us. u Domažl. Lor, u, m., v minci, Läuterung der schwarzen
Platten. Rohn. Lord, a, m., ang., titul vyšší šlechty. L.
-mayor: (1. mér), purkmistr. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (941)  Strana:942  Další (943) |