942

Lopar, a, Lopař, e, Lapon, Lappländer. —
Lopary, pl., Loparsko. — Loparský, lapp-
ländisch.

Lopár, u, m., na Slov.: vál; košík, odbytí.
Jde s lopárem = dostal košík. Bern., Šm. —
L., dřevěné lopatovité náčiní kuchyňské
s krátkým držadlem k cezení, sekání, sázení
do peci; též dřevěný talíř, na němž se pečeně
krájí. Us. na Slov.

Lopata, y, f., die Schaufel. L. rýčová
(rýč), opalací (opálka), chlebová (chlební,
V., chlebná, D., pekařská, sazečka, Pt. ), vějicí
(obilná, V., vějačka, Jg., k přehazování obilí),
hnojná, mouční, železná, V., na vybírání krup,
Us., uhelní (na uhlí), Jg., k nabíjení děl.
Plk., veliká mělká: lopač, Š. a Ž., k pře-
sazování sazenic (vz Nástroj zahradnický).
Cn. Lopatou něco vyhazovati, V., bráti, vzíti,
házeti, odhoditi, zaházeti, D., kopati, vyklí-
zeti. Kom. Nevtípil se, ačkoli mu to jako
po lopatě na rozum dávali. (Vz Hloupý). Sych.,
Č. Leda s lopaty shodil (= leda odbyl,
o špatném díle). Ros. Shodil (ssadil) ho s lo-
paty (= se služby. Vz stran přísloví: úřad).
Č. L. se pohrabáči směje. Pk. — Lopaty =
parohy daňka, das Geweih der Damhirsche;
přední široké zuby člověčí; prkénka vodního
kola; širší díl vesla; široké kosti v těle. Š.
a Ž. Vz Lopatka. — L., hrad v Plzeňsku.
Vz S. N.

Lopatář, e, m. = daněk, který má parohy
nahoře lopatkovité n. dlaňovité. Schaufel-
hirsch, Damschaufler. Šp., Dch. — L., Schaufel -
macher.

Lopatárna, y, f. Schaufelhütte, kde lopaty
dělají. Jg.

Lopatce, tce, m., cychrus, hmyz. Krok.

Lopatečník, lopatník, u, m., lopatní
kolo n. stroj, Schaufelrad, -werk. Sedl.

Lopatice, e, f., lopatka, eine Schaufel. D.

Lopatka, y, f., vz Lopata. Schaufelchen,
Spatel, Löffel. L. n. špata v lékárně k mí-
chání věcí v chemické peci vroucích, V., ku-
chyňská (měchačka), L., k hlazení (u knihaře,
cínaře), rovnací, Rohn., k míči (chlapci míč
lopatkou lupají, cukají), Us., kolní (u vod-
ního kola; lopatky zapustiti, zapeřiti. Vys. ),
V., D., u vesla (širší díl vesla), V., zvonu
(širší dřevo, za něž provaz uvázán jsa zvon
táhne). Us. L. na řepnou kaši, Breikelle. Prm.

— L., scapula, das Schulterblatt, jest sudá
kosť na kostře obratlovců, činící s klíčem
pás plecní, na němž visí přední končetiny.
L. vysedlá, vztažená, Šp. Důlek mezi lopat-
kama neb plecoma (meziplecí, puška). V.
Záda svrchu mají lopatky, pak ledví. Kom.

— L. Lopatka, nástroj ranlékařský: 1. ústní
(něm. Spatel), ústní skladací, vz Nástroj
k operacím v ústech; žlábkovaná, vz Nástroj
k operaci kýly; jazyková z nového stříbra
n. z tvrdého pružce, vz Nástroj k ohledávání
hřtánu; ústní z ocele n. z nového stříbra,
vz Nástroj ranlékařský; mozková, vz Ná-
stroje k pitvě; poševní Bozemannova, vz
Nástroje k operacím píštěle pochvo-měchý-
řové. Cn. — Vz více v S. N.

Lopatkář, e, m., ovce, kteréž po shození
dvou prostředních jehněčích řezáků ve druhém
roce nové vyrostají, slove též dvoulopatář,
Zweischaufler. Ja.

Lopatkovati, co: kolo (lopatkami opatřiti,

mit Schaufeln versehen). Vys.

Lopatkový, Schaufel-, Schulter-. L. násada,
Jg., kosť. Sal.

Lopatní, -tný, Schaufel-. Jg.

Lopatník, a, m., der Schaufler, Schaufel-
macher, -handler. Tk. II. 376., Troj. — L.,
u, m., kolík k upevnění kolu v zemi, der
Pflock. Jg.

Lopatový, Schaufel-. Us.

Lopot, u, m., lopoť, i, f., klopot, starosť,
péče, nelibosť, tesknosť, žalosť, nesnadnosť,
Kummer, Sorge. Takť brzo lopoť potká jako
libosť (v manželstvu); Ktož vstupují v man-
želstvo, jmievají i tělesné l-ti dosti; Lopoť
i jiné nesnadnosti trpěti. Št. Kdež se nadál
rozkoši, tu bude přielišná lopoť. Št. Když
se dítky nepodaří, všelikou lopoť a starosť
rodičům činí. Mel.

1. Lopota, y, f., klopot, klopota, lopotnosť,
starosť. Kummer, Elend, Mühseligkeit, Trübsal.
V. Práci a lopotu při dětech potřebnou podni-
kati. V. Lopot plný byt. Kom. Mnoho lopot
někomu nadělati. D. V ustavičných pracech
a lopotách. Pís. Br. — L., široký řemen n.
šle nosičův. Jg.

2. Lopota, logota, y, m., (dle Despota).
Lopoty nazýval Hájek strčeské župany pravě:
Lopotové byli nejvyšší starší a jako hejtma-
nové v krajích, kteří netoliko lid obecný
aneb zemany, ale i vládyky spravovali. ' Lopot
takových nikdy v Čechách nebylo, jestiť to
smyšlénka Hájkova, nicméně v časech, kde
autorita jeho panovala, i jiní spisovatelé
na př. sám Veleslavín slova toho po něm
užívali. KB. 314. Soudili se před ní dva
z předních lopotův. V.

Lopotati se, lopotám se a lopoci = klo-
potati se, sich kümmern. — se v čem: v psotě
a bídě. Ctib.

Lopotiti, lopotím a lopoci se, sich plagen. —
se v čem: v psotě a bídě se 1. — se s čím.
Celý den se s tou prací lopotím. Us.

Lopotnosť, i, f. Mühseligkeit, Trübselig-
keit. D.

Lopotný, klopotný, bídný, mühselig, trüb-
selig, kümmerlich. L. člověk = starostlivý.
V. L. úřad, život. Ros.

Lopotování, n. Mühlsal, Noth. Kom., Br.

Lopotovati se, sich kümmern, rackern,
sich kümmerlich durchbringen. V.

Lopoučí, n. Klettengesträuch. Rk.

Loppek, pku, m., zastr., scamonea, rostl.
Aqu.

Lopta, y, f., na Slov. = míč, Fangball. —
V lučbě: recipient. Rostl. L. povětrná, Luft-
ballon. Presl.

Lopucha, y, f., lopuch, u, m., lappa bar-
dana, Klette. Čl. 102., Kk. 167., FB. 45.

Lopuchový, lopouchový, Kletten-. L.
kořen. Us.

Lopuna, y, f., v Klatovech štorc, obrácený
dutý kužel přitmelený ku kraji kotla, sklá-
dající se z prken, která místo obručí silnými
řetězy spojena jsou. Us. u Domažl.

Lor, u, m., v minci, Läuterung der schwarzen
Platten. Rohn.

Lord, a, m., ang., titul vyšší šlechty. L.
-mayor: (1. mér), purkmistr. Rk.