943

Lordos-is, y (e), f., řec., zkřivení páteře
ku předu. Vz S. N.

Lorec, rce, m., hrad u Kutné Hory. Vz
S. N.

Lorety, z fr. roulette (rulet), ruleta, roleta,
opona spouštěcí v okně. Rk. Tak v mluvě
obecné. Spusť ty lorety m. opony.

Lorgnette (fr., lornět), druh brejlí, opa-
třených zvláštní rukovětí, by rukou libovolně
držena býti mohla. Vz S. N.

Loricati, ještěři štítnatí. Vz S. N.

Lorovati co: pláty (v mincovně), pláty
vyválené z černa na bílo vyvařovati, aus-
sieden. Am.

Lorýř, e, m., kdo loruje. Vz Lorovati.
Der Anssieder.

1. Los, u, m., věc (hůlka, kostka, koule,
cedule atd. ), kterou se rozděluje n. rozhozuje
to, co náhodou n. štěstím rozhodnouti chceme,
losovní znamení, das Los, Kabel. V. Los vrci,
metati. Jg. Los o něco klásti. L. spadl na
Matěje. Skut. Padl los = (rozhodnuto je).
Us. L. vrzme, abychom zvěděli. Jan. O můj
šat metali los. Jan. — L. = l. loterní, ein
Lotterielos. Číslo, výmena losu; vytažený,
částečný los. Šp. Losy koupiti, táhnouti. Ten
1. vyhrál. Us. — L. = rozhodnutí něčeho ná-
hodou. Losem něco děliti, rozhodnouti, voliti,
vzíti. Us. Vzíti, co los n. štěstí přineslo. V.
Díl losem připadlý. V. — L. = co se komu
dostane náhodou, losováním. Vyhráti veliký
1. (největší díl, zisk). Jg. — L. = štěstí,
zdaření, osud. Los, Bestimmung, Amt, Stand.
Šťastný los na něho spadl. Chč. 449. Nikdo
na svém losu přestávati nechce. Záv. Málo
kdo se svým losem spokojen jest (se svým
štěstím). Us. Ten jest náš nyní los. Ros.
Tvůj 1. je šťastný. Ros. — L. = počet, Zahl.
Počísti v los se svatými. Jg. — L. = heslo
(vojenské), das Losungswort. V. — Jg.

2. Los, a, m., das Elenthier, cervus alces,
ssavec z čeledi jelenův. Vz S. N., Frč. 381.
Od losa lůsata, od svině prasata. Pk.

Losa, y, f., kůň, Pferd. Us. Bydž.

Losament, lozament, losument, lozument,
ložament, u, m., byt, Wohnung, Quartier,
z fr. logisment. V.

Lösch, Líšeň, Lišňa u Brna.

Loschitz, Loštice u Mohelnice.

Losen, Lažany u Mor. Třebové.

Losí, od losa, Elen-. L. kůže. Us.

Losice, e, f., samice losová, die Elenkuh.

Losina, y, f., Elenfleisch. Rk.

Losiny, dle, Dolany', Ullersdorf, ves na
Moravě.

Loskati = luskati, knallen. Na Hané.

Loskot, u, m., loštění, das Geprassel. L.
od mečů. Háj., slona. Jg.

Loskotati, knallen, krachen. L.

Loskotný, knallend, krachend. Rk.

Loskuň, ě, m., liparis, ryba. Krok.

Losní, -ný, od losu, Los-. L. nádoba,
cedulka, kamének. V.

Losnice, Lössnitz, v Sasku. Vz S. N.

Losník, losovník, a, m., kdo losuje, der
Loser, Losdeuter. Losníci s ďáblem v losy
a punty vcházejí. Br.

Losokoz, a, m., antilope eleotragus, der
Rietbock. Ssav.

Losos, a, losůsek, ska, m., salmo, der

Lachs. Vz Frč. 288. L. nakládaný, nasolený
n. tunný, růžový vltavský, uzený, v oleji.
Kh. Co je platno lososovi, že ho mají ry-
baři rádi? Hnš. Lov, lovení lososův. D. Vz
S. N.

Lososárná, y, f. = lososnice.

Lososí, Lachs-. L. maso. D.

Lososina, y, f., Lachsfieisch. D.

Lososnice, e, f., slup na lososy, die
Lachsfalle. D.

Lososník, a, m., der Lachsfänger. D.

Lososopstruh, a, m., na Slov. hlavatka,
die Lachsforelle. Jg.

Lososovina, y, f., Lachsenfleisch. Rozk.

Lososovité ryby, salmones, lachsartig:
lososi, pstruzi. Vz S. N.

Lososový, Lachs-. L. maso, drob. Ros.

Losovací lístek. Loszettel. Čsk.

Losování, n., metání losu, das Losen,
die Losung. V. Spis o l., protokol o l. Šp.
Dodatečné losování, Nachlosung. Čsk. — L.,
hádání z losu, das Wahrsagen aus Losen. Jg.

Losovati, losovávati, losen, Los werfen,
durch Los theilen; losdeuten. Jg. — oč:
o sukni, Br., o peníze. Ros. — koho kam.
Na jich místo jiné losovali. V. — co komu.
Tobě jsme tu paní losovali. Syr. — jak.
Dodatkem 1. (nachlosen). J. tr., Čsk.

Losovina, y, f., losová kůže, Elenhaut. Hlas.

Losovní, Los-. L. kamenní, V., spis (o lo-
sování), protokol, lístek. Šp.

Losovník, a, m. = losník. Kom.

Losový, Elen-. L. kůže. Kom.

Lospitz, Lovčevice u Jemnice. Na Mor.

Lössnitz, Losnice v Sasku.

Losument, u, m., z franc. logement, Woh-
nung, Quartier. Gl. 136. Vz Losament.

Losůsek, ska, m., vz Losos.

Lošna, y, f., Strippe an den Stiefeln. —
L., Waltersdorf, v Olomoučtě. Mus.

Loštický, trudovatý, kupferig. Voda ze
sviňského kořene (scrophularia major) pá-
lená a tou červená l-cká tvář mytá, zahání
červenosť. Byl.

Loštiti, il, ění, loskati, prasseln, knallen. Th.

Lot, u, m., ein Loth. Libra má 32 loty.
Lot má 4 kventle. V. Lot činí nyní 1·750187
dekagramu (4 loty as 7 dekagramů). Vz
Dekagram, S. N.

Lotaringy, Lotringy, lat. Lotharingia,
Lothringen. Vz S. N. — Lotarinský, Lot-
rinský. Lotringové, Lotrinkové.

Loterie, lotterie, e, f., v obec. mluvě
lotrie, luterie; Lotterie. L. jest odvážná hra,
kde hráč za určenou sázku na jedno nebo
více čísel určených kupuje si naději, že ná-
hodou na číslo od něho obsazené připadne
výhra v poměru k sázce vysoká. L. třídní
(veliká) a číslová (malá) či lotto. Tato má
90 čísel. U nás sází se do loterie paterým
způsobem: a) extrato, b) nominato, c) ambo
solo, d) terno solo, e) ambo terno. Vz více
v S. N. IV. 1401. V loterii vyhráti, prohráti.
Jg. Jakoby je byli z loterie vytáhli (ne-
nadále ustanoveni). Bern. L. výstavní. Šp.
Ředitelství loterie. J. tr. L. hrsť naděje,
pytel nejistoty; L. kapsu ubije; Kdo se na
lotrii spouští, opouští se; L. slibuje, kapsáře
stahuje; L. slibuje dukáty, svlíkává kabáty.
Dch, Hra v loterii. J. tr.