945

Loudal, a, m., louda, loudač, e, m.,
loudák. Stran pořekadel vz: Loket, Račí,
Zítra, Ženiti se. Landler, Saumseliger, Zau-
derer, Zögerer.

Loudalka, y, f., Zauderin. Us.

Loudání, n., Zauderei, Tändelei. Us.

Loudati se = jíti, gehen. V. — se kudy.
Tulák po světě se loudá. V. — L. se =
váhavě jíti, pracovati atd., langsam gehen,
zaudern, tändeln, landeln. Jg. Ten se loudá!
Us. — se s čím. Ten se s tím loudá! Us.

Loudavě, váhavě, nedbale, langsam, zau-
dernd. Jg.

Loudavka, y, f., běhavka. Abweichen,
Diarrhoea. Us.

Loudavosť, i, f., váhavosť, zdlouhavosť,
Langsamkeit. Sych.

Loudavý, zauderhaft, tändelhaft. Má lou-
davou = běhavku. Vz Loudavka. Us. L-ý
vlak, Bummelzug. Dch.

Louditi (zastr. lúditi), 3. pl. -dí, luď, il,
děn a zen, dění a zení; loudívati = vábiti,
lákati, vnaditi, locken, ätzen, berücken, fan-
gen, einnehmen, lockend bethören; klamati,
täuschen; se = kradí přijíti, přikrásti se,
plaziti se, schleichen, einschleichen. Jg. —
koho kam. Vždy ho k sobě loudí. Ros.
Lakota, ludiec k sobě, die. Št. Když ho
k tobě loudili. Er. P. 183. Ty jsi mě loudila
na ponebíčko. Er. P. 200. Loudil ji až na
rozcestí. Er. P. 488. Myslivec zvěř do jam
loudí. Kom. — co komu odkud. L. komu
peníze z kapsy. Us. — kým, čím: = kla-
mati. Zlé-li lúditi lidmi, horšíť jest lúditi
Bohem. Št. Abych jimi (dudami) holky loudil.
Er. P. 258. Vz Št. N. kř. 113., 114., 213., 77.,
146., 237 — se. Loudí se co liška z da-
leka. Pk. Myslivec po lese se loudí =
krade se, chtěje vysokou zvěř stříleti, geht
pürschen, weidwerken. Šp. — se kam.
Smrť se k nim loudí na každou hodinu blíže.
Vlk se ke mně sem loudí. Er. P. 75. Liška
z lesa na kuřata se loudí. Us. Loudí se
jako zloděj na jarmark. Č. — koho čím.
Loudí ho jako dítě malovaným vajíčkem
(klame). Č. — co na kom. Loudil na něm
kus chleba, housky (chtěl, aby mu dal). Us.
L. na někom peníze, Ml., statky. Chč. 376.

Loudivý, kdo loudí, lockend, berückend.
L. dívky. Mus.

Loudka, y, f., louzení, die Lockung. Ros.

Loudný, vz Ludný, Luzný.

Louh (strč. lúh), u, m., voda z popela;
hašené a prosívané vápno u koželuha. Jg.
Lauge, Beize, V.; der Ascher, lat. laxivia.
Vz S. N. L. mydlářský, matečný, žíravý (vz
Šfk. 145. ), javelský, draslový, sodový, Nz.,bělidlářský (vz Šfk. 151. ), S. N., vypalovací
n. kaustický, Tab. lid., alkalický, natronový,
mastný, zadní (Afterlauge). Kh. Koželuh kože
louhem vydělává. Kom. Do louhu naložiti,
dáti. Jg. Louhem vyvařiti. V louhu močiti.
Jg. Kůže louhem mořiti; moření v louhu. D.
Na prašivou hlavu ostrý louh býti musí (na
člověka zlého ostrá kázeň). Ros. Mýti koho
bez louhu = vypeskovati. Us. Na Mor. luh.
Brt. — L. = moč, Urin. Louhem nočním
někoho skropiti. V.

Louha, y, f., voda vápenná na tenké kůže.
Treibbrühe. Techn.

Louhanec, nce, m. = louže. V Krkonš. Kb.

Louhoměr, u, m. Salzspindel. Techn.

Louhovati = lužiti, laugen. L.

Louhovatý, laugenhaft, laugicht, laugen-
artig. D.

Louhový. L. sůl, voda, náčiní. Jg. Laugen-.

Louch, u, m., z něm. der Lauf, das Lauf-
brett, Č., kolej pro hunt v hornictví. Am.

Loucha, y, f., mus loucha, myš malohlavá.
Ssav.

Louis (Luí), fr., Ludvík.

Louisďor, u, m., (luidór), zlatý Ludvík,
zlatý peníz franc., asi 8 tolarů. S. N.

Louka (strč. luka), y, f.; pl. louky, f.
a luka, n. (při určitém udání: louky, dvě
menší, větší louky; při neurčitém udání
a je-li slovo to hromadné: luka, dolejší luka.
D. ); gt. pl. luk (vz Skracování samohlásek),
dat. loukám a lukám, lok. v loukách a lukách,
instr. loukami a lukami. Loučka, loučinka,
loučenka, lučina; pl., loučky, f. a loučka, n.
Die Wiese, Matte. L. suchá (suchopárna),
vlhká (temeništní), Kom., podlá (palouk), L,
bahnitá, bažinatá. Šp. Sečení luk. D. L. jedno-,
dvoj-, trojsečná. Šp. Seno z luk. Kom. Jedno
leč bych umřel, jinak vždy této louce dám
dosti vláhy; pusťte vodu na ni. Na lukách;
hnáti dobytek na luka. Us. Louku napustiti,
podháněti, podpustiti, podpouštěti vodou;
louku do mrti pásti, obnoviti, sekati, mrviti,
vyhrabati, zprázdniti; 1. neúrodná, krtkovatá.
Šp. Pěkný podzim zotavuje louky. Jg. Na
zelenou louku se dostati. Pk. Kdyby kdo
louky k projíždce „dlážditi měl, kde by pak
seno brali? Vz Šetrnost'. Lb. Z jedné jsou
louky. Z jedné to louky kvítí. Vz Stejnost'.
Č. Vz Okřáti po čem. — Moravská louka,
Klosterbruck, u Znojma. Vz S. N.

Loukoměr, u, m., -měř, i, f., míra k vrtání
děr do kol, die Reiss-, Musterfelge. Vys.

Loukoť, i, f., loukotí, n., křivina luková,
die Bogenkrümme. L. — L. Dřeva ve způsob
čtvrtměsíce vykrouhlená, která dřevěnými
hřebíky spojena jsouce okruh kola činí, luk
u kola, čtvrti kola, na Slov. bahry. Die Felge,
Radfelge, der Bogen, Kranz am Rade. Jg.
Vůz má kola z pístu, špic 12, loukotí šesti
a tolika též šínů složená. Kom.

Loukota, y, f. Krümme eines Bogens. Rk.

Loukotí, n., loukoti, die Felgen. Res.

Loukotnice, e, f., sekera na loukoti, die
Felgenhacke.

Loukov, a, m., ves v Bolesl. Jg.

Loukovec, vce, m., ves v Boleslav. Jg.

Loukový = luční. Wiesen-. L. země. Vaň.

Loula, y, m. = neokřesaný, hloupý člověk,
ťulpas, hňup, slíva, bluma, hlupoň, ťuťa, tu-
lipán, Gimpel, Pinsel, Tropf. Jg.

Loulati se, zögern.

Lounek, vz Lonek.

Louny, dle Dolany. Do Loun, za Louny,
v Lounech; mě. v Čechách, něm. Laun. Vz
S. N.; Tk, I. 015., II. 398. — Lounský.

Loupač, e, m. Der Schäler.

Loupačka, y, f. Brambory na loupačku
(v šupinách). Kartoffeln in der Montur. Dch. —
L., die Schälerin. Us.

Loupák, u, m., nástroj na loupání ovoce.
Vz Nástroj zahradnický. Cn. — L., pečivo,
Schäl-, Schmalzkipflein. Rk.