946

Loupání, n., das Schälen, Hülsen. L. kůry,
ořechů; očí, das Ausstechen der Augen. Eus.

— L. kostelů (okrádání, Plünderung, Berau-
bung). — L. v hlavě, v ruce, v noze (lámání,
Schmerz, Stechen, Rheumatismus), Jg.,
v údech.

Loupaný. L. oves (pro ptáky), Dch., hrách,
ořech, geschälet, gehülset; domy, kostely
(okradené, geplündert). Jg.

Loupati, loupám a loupi; loupiti, il, en,
ení; loupnouti, pnul a pl, ut, utí; loupávati,
loupívati. — L. = šupinu n. kůru skrojiti,
odníti, stáhnouti, schälen, abrinden, abhäuten.
Jg., V. — co: hrách, střechu, Us., papír (po
arších rozdělovati), Techn., brambory loupiti,
Us., Bydž., Mý., Nk.; abych jablíčka loupila.
Er. P. 75. — co s čeho: kůru se stromu.
Nt. — L. = něco násilně odtrhovati, lámati,
trhati, einbrechen, aufbrechen, zerbrechen. —
co, koho. Ty všecky lidi loupíš (odíráš).
V. L. zámky, truhly, včely, Ros., kostely.
Háj., V. — co komu: někomu oči (vylou-
pati, vybůsti). Kom. — koho z čeho. L.
člověka z jeho věcí (obírati ho, krásti, svláčeti),
V., z peněz, Jel., sirotky z práva 1., Kron.,
z poctivosti, V., cti. V., Chč. 378. — proč.
Vlk loupí z přirození a člověk ze závisti.
Č. — kde: na cestách, silnicích. V. Na
silniciech ve dne v noci loupí. Rad. zv. —
L. = bodati, píchati, trhati, stechen, reissen.

— koho kde. Loupá mne co v hlavě, v ruce,
v noze. Jg. Cosi ho pod čepicí loupá. Kom. —
na koho čím: očima. Rk. (v Klat. ). — se.
Kůže so loupá. D. Tato kůra se dobře loupá.
Us. Skála se loupá. Vys. — se kam: do
domu se 1. (mocí se lámati). Us. — se kdy.
Po osypkách kůže se loupá. Ml.

Loupavka, y, f., máslník, boletus viscidus,
der Schnianzling, houba. D.

Loupavosť, i, f., die Schälbarkeit. Jg.

Loupavý, schälbar. L. kamenec, das Schie-
ferweiss.

Loupek = lupek.

Loupenčí, n., mladé dubové dříví loupané.
Us.

Loupení, n. = loupání; loupež. V.

Loupenice, e, f. = jehličí strom na stojatě
oloupaný, obyč. od výšky muže až ke kořenu.
Na Želivsku. Sř. Jinde loupeník, Schälholz. Jg.

Loupež (strč. lúpež), e, m. a f. — L. =
loupení, zlodějství, krádež. L. jest násilné
brání zjevně od lotrů. Rb. L., rapina, spolium,
der Raub, násilné odebrání majetku zvl. na
cestě a silnici: když by kto koho na cestě
oblúpil, Arch. II. 130.; jižto lúpežové na
silnicích se dějí, Arch. II. 508.; loupil-li kto
a bral komu lúpežně na cestě n. jinde kde-
kolivěk zde v zemí, Tov. 30.; kto bez zabití
statek beře, lúpežník slove. Kn. dr. 134. L.
cestný. Ž. K. IV. Násilná 1. V. Loupeží se
živiti. V. Lstí a loupeženi. Br. Někomu lou-
pežmi statek odjal. Br. Na l. se pustiti, Háj.,
vyjíti. D. L. na moři. V. Škody loupežem
dělati. V. Na l. táhnouti. Har. Jestřáb lou-
pežem jest živ. Rad. zvíř. Něco loupežem
vzíti, loupežem něčeho nabyti. Pr. kut. Loupeže
se dopustiti. Rk. Na 1. jíti, choditi, vycházeti.
Rk. Loupeží uchvátiti. D. Aby jeden druhého
statku netáhl k sobě ani lstí ani lúpežem.
Št. Nezbráníš-li, již v loupež budu. Kom. Vz

Rb. 267. — L. = věc odňatá, kořisť, der
Raub, das Geraubte, die Beute. Bibl. Myš
kocourům v loupež bývá. Kom. Loupeží
obtížený domů se vrací. Kom. Loupeže sebrati.
V. Loupežův a loupeží. V. Velikých loupeží
dívky dosáhly. V. Jeho statky v loupež se
daly. Sych. Pozůstalosť v 1. se jim dostala,
Sych. Loupeže odněkud odvésti. V. L. roz-
děliti. Us. — Vz Krádež.

Loupežce, e, m. = loupežník.

Loupežení, n., das Rauben. Us.

Loupeženství, n. = loupežnictví. V.

Loupežiti, il, ení, rauben. Jako vlci lou-
pežili. Nej. — kde: po silnicích, D., na
moři. Us.

Loupeživosť, i, f. Raubgier. D.

Loupeživý, raubgierig. D.

Loupežně, räuberisch. L. zájmy dělal. V.

Loupežní zvěř = dravá. Raulrthiere. Šp.
L. ptáci = draví. Raubvögel. Šp. — L.,
uloupený. L. maso. Boč.

Loupežnice, e, f. Räuberin, Diebin.

Loupežnický. L. loď, V., útok, náběh,
spolek, rota. J. tr. Raub-, Räuber-, räuberisch.

Loupežnictví, n., dráčství, loupení, brání,
odjímání, lotrovství, Räuberei. Jg. L. na
zemi, na moři. Jg. L. provozovati (loupežiti). D.

Loupežník, a, m., Räuber. L. na silnicích
(zákeřník), mořský n. na moři; 1. cti lidské,
V., obce. Kom. Každého dne i svátečního
k žhářům, l-kům a p. právem útrpným může
se přikročiti. Kol. 18. L. nezabíjíc člověka
šaty s něho béře a ho loupí. Pr. měst, Vz
Rb. str. 2G7. — V strčešt. 1. = z rodiny vy-
hnaný, bezrodinný. Mus. 1863. 266. Jir.

Loupežnosť, i, f. = loupeživosť. Raub-
sucht. Jg.

Loupežný, Raub-, räuberisch-. L. lodí,
člověk, pták (dravý). V., zběř, Kom., zboží,
Kron., obyčej, Troj., zvěř. Orb., útok, rota,
vražda, J. tr., poběhlík, přepadení, rytíř,
výprava (Raubzug), hnízdo, Raubnest. Dch.

Loupežský = loupežný. Jg.

Loupežství, n., žádosť loupeže, Raub-
gier. — L., loupení. Räuberei. Jg.

Loupiti, vz Loupati.

Loupivka, y, f., cleptes, hmyz. Krok.

Lour, u, m., z lat., patěsky vinné, zadní
víno (nápoj z vody nalité na motoliny vinné),
Nachwein, Tresterwein, Lauer. Kom., HN.

— L. = vavřín, bobek, der Lorbeer. Jg.
Louroví, n. Lorbeerreis. Kamar.
Lourový, lavrový, Lorbeer. L. věnec

Pass.

Lousčiti, zastar. = louštiti.

Lousek, sku, m., vz Lusk.

Louskač, e, louskáček, čku, m., kdo
ořechy atd. louská; zvl. nástroj k louskání
ořechův, Nussknacker. Kom.

Louskadlo, louskátko, a, n., Nuss-
knacker. Rk.

Louskati, louskávati, lousknouti, knul a
kl, ut, utí. — co: ořechy, knacken, knappen.
Us. Nemá co 1. (jísti). Vz Hlad. Č., Us. L.
suchý kus chleba. Vši 1. = bíti, knicken. D.

— co komu: ořechy. Us. — čím. Vz Roz-
luštiti.

Louskátko, a, n., vz Louskadlo.
Louskavec, vce, m., dlask ořešník, pyr-
rhula enucleator, Hakengimpel. Palliardi.