947

Louštěti, luštěti, ějí, ěl, ění, luskati, pra-
štěti, knacken, knastern. Loď praštěla. Pref.

Louštiti, 3. pi. -ští, il, ěn, ění; louštívati,
knacken. — co: ořechy (louskati). Ros. Ve-
verka šišky louští. Hlas. Len, hrách 1. Za-
škoudlý, co by cvrčky louštil. Mus. Zima
mne louští = mnou potřásá. Jg. Psota ho
louštila. Rváč. — L., rozluštiti úlohu, há-
danku, otázku. Tyto frase někteří zavrhují;
rozlušťují prý se jen ořechy. Ale zda-li nejsou
úlohy početní a hádanky též jakési ořechy,
do kterých se důvtip dobývá, chtěje je roz-
lousknouti? Myslím, že metafora tato obstáti
muže vedlé rozřešiti. Mtc. Mor. 1873. 168.
Mašek. Ovšem podotknouti slušno, že ma-
thematikové a jiní nyní skoro výhradně
slova řešiti, rozřešiti užívají. — se. Hrách
se louští. D. — se čím. Zralé stroucí mo-
krem se louští. Koubl.

Loutář, e, m. = loutnář. Wus.

Loutati = žvýkati, zdlouhavě žráti neb
jísti. — co. Ty to pomalu loutáš. Us. u Krásné
Hory v Táborsku. Langsam essen, schlin-
gen, fressen.

Loutečka, y, f., ein Püppchen. Vz Loutka.

Loutečník, a, m. = loutnář. Tk. II. 379.,
382.

Loutečný, Puppen-. L. kramář. L.

Loutenice, e, loutenistka, y, f., die
Lautenspielerin. Jg.

Louteník, a, loutenista, y, m., Lauten-
spieler, V.; Lautenmacher. Jg.

Loutenka, y, f. = loutna.

Loutka, loutečka, y, f. Loutky, malé
podobizny lidské atd. ze šatů, dřeva, hlíny,
atd. udělané, eine Puppe, Spielzeug, -docke.
V. Dítě loutkami hraje. Kom. Loutky pro-
dávati. V. Strojí se jako loutka. Jg. —
Loutky = sochory v lisu, kterými vřeteno
se točí. Rohn. Die Kelterstangen, Wend-
hölzer. Jeden ze 4 nebo 2 sloupů, mezi ni-
miž jest v lisovně upevněn štok. Čk. 342.

— L., jeden ze sloupcův, mezi nimiž pila
chodí. Rámec pily chodí v loutkách, die
Nuthen. Vys. — L., žlábek, dráž, ku př.
u okna, kam by sklo zapadlo. Pfalz. Us. Dch. —
L. Loutky =. trámy kratší v stěně parnu od
mlatu dělící a kolmo stojící po obou stranách
otvoru do parny vedoucího. Us. Dch.

Loutkář, e, m. Puppemnacher, -krämer.

D. — L., Puppenspieler, Marionettenspieler. L.

Loutko, a, n., loutka, Kelterstange. Ros.

— L. ve mlýně, die Rennsäule. Leška.
Loutkoherec, rce, m. Marionettenspieler.

Rk.

Loutkohra, y, f. Marionetten-, Docken-
spiel. Rk.

Loutkov, a, m., ves v Pacovsku. Vz S. N.

Loutkovati, loutky dělati, s loutkami
hráti, puppen. D.

Loutkovitý, puppenhaft.

Loutkový. L. hra, Marionettenspiel. Dch.

Loutna, loutenka, loutnička, y, f., die
Laute. Na loutnu bíti, hráti. V. Umí to dělati,
jako tento pes na loutnu housti. Krab. — Jg.

Loutnář, e, m., der Lautenmacher. Ros.

Loutnářka, y, f., die Lautenmacherin.
Ros.

Loutnářský, Lautenmacher-. L. řemeslo.

Loutnářství, die Lautemnacherei. Ros.

Loutnéř, e, m., loutnýř, loutenista, Lau-
tenist. Vus.

Loutník, a, m. = loutnář.

Louvre (lúvr), fr., starý palác královský
v Paříži. Rk.

Louza = luza. Har.

Louzárný, Pöbel-. L. chasa. Trip.

Louzení, n., vábení, das Locken, Reixen.
Vz Louditi.

Louže (strč. luže), e, loužka, loužička,
kaliště, kaluže, kaluha; močidlo, bahnište,
bahno. Lache, Lacke, Pfütze, Sumpf, Koth -
lache. V. L. se potahuje žabincem, to zna-
mená déšť. Us. Polič. Páni jezdí po louži
(blabuňky se dělají, když prší). Us. Polič.
Louže k blátu přilívá (bláto blátem opra-
vuje). Ros. Nepřilévej louže k blátu. D.,
Pk. Bláta do louže přidávati. Str. Chtě se
louže uvarovati, upadl do bláta. Jg., Lb.
Vz Bláto, Neprozřetelný. Trefil z louže do
bláta. Ros. Pomohl mu z louže do bláta.
Háj. Pomohl mu z bláta do louže. Kom.
Kdo tu nalil tolik louží ? Us. L. krve, vína. Us.
Dostati se do louže, in die Patsche kommen.
Dch. Upadl z bláta do louže. Fr.

Loužek, žku, m., malý luh. Gl. 136.

Loužení, n., die Beize. Csk.

Loužicí, Lauge-. L. kašna. Techn.

Loužiti, 3. pí. -ží, luž, il, en, ení = do
louhu vložiti, laugen. — co: kůži. Loužení
koží. Us. — Jg. Vz Jirchář, Koželuh.

Louživo, a, n., Lauge. Beize der Gärber. Us.

Loužnatý, loužovatý, bahnitý, voll La-
chen, pfützig. Jg.

Loužní, od louže, Lachen-. Rohn.

Loužný, Aescher-. L. dílna, káď. Us.

Loužovatý, vz Loužnatý.

Loužový, Lachen-, Pfützen-. Jg.

1. Lov, lov, lóv, volání na krávy, aby
šly do chléva. Poďte, malenky, poďte, lov,
lov, lóv! Us. Polič.

2. Lov, u, m., lovení, lap; honba, hon,
honitba, myslivosť, polovačka, polovka, po-
lování, polovek. L., honění a lapání n. stří-
lení zvěři, ptáků, ryb atd. Der Fang, die
Jagd. Lov tichý, zatáhnutý, obstavený, svo-
bodný, podzimní, zimní, propachtovaný, pře-
znalý, zatažený, panský, dobrý, slavný, slav-
nostní, horský; l. honnými ptáky (Beize),
na štvaništi. Šp. L. zvěři, V., ptačí n. ptá-
kův, Vogelfang, Aqu., ryb, lososův, úhořů,
volavek. D. Na lov jíti, vyjeti, vyjíti. Us.
Lov udělati. V. Byl s ním na lovu. Háj.
Z lovu se vrátiti. Háj. V lovích pracoval.
Jel. Návrat z lovu; na 1. zatroubiti; lov
zúžiti, das Jagen enger fassen, zaříditi, spo-
řádati, uspořádati, obmeziti, provozovati,
obstaviti n. zatáhnouti (einrichten, einstellen);
zvěř plachtami neb síťmi ohraditi; 1. lesní,
polní, dvorský, v povětří, vyhrazený, na
vysokou, prostřední a malou zvěř, na srst-
natou a pernou zvěř, na divoké husy a kachny;
1. je v zátahu, je zatažen; na lovu něco za-
střeliti; ani chloupku na lovu nezastřeliti;
náklad, výdaj, vycházka, vyjíždka na lov;
oprávněný k lovu; vzdálenosť lovu; příběh,
příhoda na lovu; zákon o lovu; právo k lovu;
lov sokolí, dobrý, špatný, prázdný (když se
ta zvěř nezastihne, která se honí, das Fehl-
jagen). Šp. S ptáky byli na lovu. BN. Není