949

Loyalnosť, i, loyalita, y, f., z fr. loyauté
(loaoté). Vz Loyalní. Gesetzlichkeit, Bieder-
keit, Rechtschaffenheit.

Loza, y, f., na Slov., sazenice vinná. Plk. —
L., sušené hrušky a jablka.

Lóza = lůza, chátra lidí. Kat. 2616.

Lozament, vz Losament.

Loziť = lézti, u Přerv. Kd.

Lozování (vz Lozovati), šp. z něm., střídání,
Ablösung; dávání do bytu, Einquartirung. Jg.

Lozovati, losovati, šp. z něm. losen, stří-
dati; z fr. logis, do bytu dáti, einquartiren. V.

Lozunk, u, m., šp. z něm. Losung, v horn.;
1. vody t. j. míra 8640 pražských pinet. Rohn.,
Pam. kut. 182.

Ložce, e, n., malé lože, kleines Bett. Jg.

1. Lože, e, f., z fr. loge. V stavitelství
otevřená klenutá předsíň, otevřené loubí podél
nějaké budovy, na ploché střeše upravený,
na všecky strany otevřený belveder; v di-
vadlech ve 2 až i 4 řadách nad sebou do
polokruhu vystavěné jednotlivé sedárny, jako
pokojíky od sebe oddělené, s předu ote-
vřené a poprsnou stěnou opatřené. Vz více
v S. N. První atd. pořadí loží (v divadle).
D. Koupiti si loži, seděti v loži, navštíviti
někoho v jeho loži; k loži něčí pohlížeti, do
lože vstoupiti atd.

2. Lože, lůže, e, ložce, e, lůžko, a, ložičko,
a, n., od leh, loh (vz E), lohjo, ložo, lože.
Ht., Schl. — L. ke spaní, postel, das Bett.
V. L. stláti, ustlati, k ležení připraviti, strojiti.
Do lůže jíti, Kom., se položiti. V. Na lůži,
v lůži ležeti. V. Na 1. jíti. Z 1. vstáti. Bok,
půda lňže, nohy u lůže. V. L. peřinami ustlané.
Jg. L. nemoci. D. Dna mne na ložci drží.
Jel. Na loži se složiti. Ben. V. Odpočiňte na
svých ložích. Zák. sv. Ben. L. prostřením
postlati. Háj. Kde se nedostává lůže, rohož
n. poslamka se podstírá. Kom. L. nosecí.
Nic nepomůže malované lůže. Pk. Na lože
o deváté, s lože o páté. Č., Pk. Dvě lože
šatů = dvě vystlané postele. Us. Hlídati lůžko,
das Bett hüten, germ., šp. m. ležeti na lůžku,
ulehnouti, stonati, Brs. 90.; na Mor.: ležeti
pádem. Brt. Km. 1877. 157. — L. n. lůže
manželské, svatební, Ehebett. Za tovaryšku
lože pojíti. V. Ze řádného lože manželského
narozené dítě. V. Z poctivého lože. D. Z lňže
manželského vykročiti a je zprzniti. V. Z ne-
řádného (nečistého, Gl. ) lože zplozený. V.
Dítě z druhého lože (manželství). Us. Z ne-
pořádného (nectného, Kom. ) lože pošlý. Har.
Cizoložník cizí lože poskvrňuje, smilník své.
Kom. — L. = peleš zaječí atd. L. jelena.
L., místo, kde jednotlivá jelení, daňčí, srnčí
n. černá zvěř, zajíc n. dravé zvíře leželo.
Šp. Das Lager, der Kessel, Sitz, das Bett. —
L. = místo, kde něco leží, vězí, Lager. Lůžko
zubí, oka. Troj. Lože střelby n. k dělům n.
osada děla, Lafette. Vz S. N. L. moždířové,
L., u flinty, ručnice (osada n. dřevo u ručnice,
v němž hlaveň a stroj leží), Ros., u praku
(kůže, v níž kámen leží). L. Lůžko = čásť
hoblíku, v níž želízko leží. Hobelkasten. Techn.
L. révy = kořen. Vz víno. — L. patronové,
Patronenlager. Čsk. — L. = místo, odkud
květ vyniká, Rostl., konec stopky květové,
receptaculum, therus s. thalamus, Blüthen-
boden. L. homolovité, Kegelboden, conopo-

dium; l. kotoučovité, discopodium, Scheiben-
boden. Kk. 43., 44. — L. řeky, řečiště. L. —
L. = plena masitá, v níž plod zavinutý v životě
leží a kteráž po porodu odchází, postélka,
šlimek, koláč. Nachgeburt, Mutterkuchen.
Lůžko od ženy odešlo. Čern. — L. sedací,
ložce, Ruhebett. — L. nosecí (nosidlo). Senfte.
V. — L. = sscdlina. Satz, Lager. Štěp. —
Jg. L. = spodní a vrchní plocha každého
kamene zdicího; vrstva kamene. Vys.

Ložice, e, n., ložce, Lager. S militkým
spáváše na jednom ložici. Rkk.

Ložičko, a, n., vz Ložo.

Ložinář, e, m. Bettmacher. Troj.

Ložisko, a, n. = lože. Us.

Ložiště, lehoviště, ě, n. Stand, Lager.
Zimní 1. D. — L. = místnosť uložení nerostův
a hornin v zemi: žíla, hnízdo, kaban, flec,
plást. L. hledati, odkryti. L. soli. Na ložišti,
mezi ložišti, pod ložištěm. Vys. — L., ložisko,
peleš zvěři, vz Lože. Potom místo, kde
koroptve leží. Šp. — L., místo, kde se něco
provésti má. Dal jim 1. k rybníku na svém
panství a udělali jej. Půh. 1465.

Ložiti, il, en, ení, legen. —se kde. Hadové
v trávě se loží. Č. Tohoto slovesa užíváme
více ve složených: na-, složiti, atd. Mřk.

Loživál, a, m. Bettfaulenzer. Berl. kr. 112.

Ložní, ložný, co k loži náleží, Bett-,
Lager-. L. šaty (peřiny, prostěradla), Cyr.,
Háj., prkna postranní, V., noha, D., ohřivadlo,
Us., stopa (která se najde v loži). Šp. Měla
u mne Mariana šenkýřka v zástavě šaty 1.
Svěd. 1569. L. místnosť, Belegraum. Dch. L.
plachta, Leintuch. Mřk. — Purkmistr ložní
(= úřadující). Mus.

Ložnice, e, f., ložnička, léhárna, lehací
komora, Schlafzimmer. V. — L = ložní
prkna, desky u lože, Kom., dlouhé boční
prkno u lože. U Opav. Pk. Bettbrett.

Ložník, a, m. = souložník. Mus.

Ložniště, ě, n. Bettmagazin. Rk.

Ložnokvětné rostl. cevnaté. Vz Kk. 68.

Ložovati; užívá se ho ve složených: do-,
ob-, při-, roz-, vyložovati, ale obyčejně se
místo něho klade: -klásti, -kládati: do-, ob-,
přikládati atd. — 2. = Míti lože, Lager haben.
kde. Zajíc v houští pod křem ložuje. Us.

Lpavý, který lpí, anklebend. Lakomství
je l. hřích. Jg.

Lpěti, lpíti, vz Lepěti, Lepiti.

Lskavý, lsknavý = leskavý.

Lsknouti se, lsknutý, vz Lesknouti,
Leskavý.

Lsknúci = lesknoucí, zastr. Kat. 729.

Lsky = lesky, zastr. Kat. 731.

Lstění, n., das Listen. Jg.

Lstitel, e, m., ein Arglistiger. Kon.

Lstíti, staženo z lestiti, = lsti užívati,
listen; pochlebovati, podváděti: se čím (=
klamati, täuschen). Marně bychom se lstili
myšlénkou touto. Č. Nelstěme se klamem
obraznosti. Jg.

Lstivě, lestně, listig. St. skl.

Lstivec, vce, m., ein Listiger. Us.

Lstivo = lstivě. Poskoče naň l. vrah. Rkk.

Lstivosť, i, f. Arglist, Betrügerei. Protož
při nich vždycky má opatrněji činěno býti,
aby z každé strany l-em lidským odpora
byla uložena. CJB. 353.