050

Lstivý, listig. L. líbání. Sych. L. ruka
k nouzi přivádí; L. svědek mluví lež. Vz
Úskok. Lb. Stran přísloví a pořekadel vz:
Čuba, Drak, Had, Hladiti, Kralka, Liška,
Med, Nakouřiti co čím, Nehet, Nos, Oko,
Pazour, Pes, Prach, Rybník, Sobol, Vlk,
Zrak. — komu. Kak jsi člověče svej hospodě
lstivý. Alx.

Lštěn, a, m., ves u Dobříše. Tk. III. 37.

Lštění nad Sázavou, ves v Benešovsku.
Vz S. N.

Lštínek, nka, m., ves u Krumlova. Tk.
III. 104.

Lštíti se = lesknouti se, glänzen. — čím:
všelikým uměním. Alex. fab. c. 160.

Lub, u, loubek, bku, m., něco širokého
v kolo ohnutého. Jg. L. ve mlýně (kadlub,
obluk) bezedná díže, v které jsou mlýnské
kameny a která obilí mezi nimi dohromady
drží, der Kranz, Lauf, Rand, die Zarge. Vys.
Lub oraziti (naň uhoditi, aby mouka s něho
spadla, poněvadž tam jinak vždy něco mouky
zůstává). Odtud přísloví: Nechal si za lubem.
Ostalo mu za lubem. (Vz Šetrný. Lb. ) Vždy
zůstane něco za lubem (o sobcích). Us., Č.
Míti něco za lubem, (pomýšleti na co). Us.
Každý ví, co má za lubem. Č. Lub u krup-
níku. L. u říčice, síta, škatule = postranní
čásť síta neb škatule. Šp., D. Tuhý jako lub
(pevný). Us.

Lubaň, ě, f., Lauban, mě. v Lehnicku
v Prusku. Vz S. N.

Lubař, e, m., kdo luby dělá, der Lauf-
macher. Zlob.

Lubava, y, f., mě. Löbau.

Lübeck, Lubek.

Lubek, a, m., též Bukovec, mě. Lübeck
v Německu. Vz S. N. — Lubečan, a, m. —
Lubecký. — L. = loubek.

Lüben, Lubin.

Lübenau, Lubňov.

Lubenec, nce, m., Lubenz, mě. v Cheb-
sku. Vz S. N., Tk. III. 123.

Lubenice, e, f., zastr., lubený pancíř, ein
schuppiger Harnisch. Háj.

Lubený, z lubu, Lauf-, Span-. L. nádobí
(síto, buben atd. ). Jg. Vz Lubenice.

Luběšov, a, m., v Rakovn. Tk. I. 87.,
III. 138.

Lubice, e, f., libice = milá (strč. ) Výb. I.

Lúbie, zastr. = loubí, podloubí. Jir.

Lubij, e, f., Löbau v Sasku. Vz S. N.

Lubin, a, m., 1. Lübden, 2. Lüben v Pru-
sku. Vz S. N.

Lubinka, y, f., lubinia. Rostl.

Lúbiti = líbiti.

Lublaň, ě, f., Lublana n. Ljubljana, u lidu
též Lebljana a Ibljana, y, f., lat. Labacum,
něm. Laibach. Vz S. N. — Lublaňan, a, m.
— Lublaňský. L. bařina.

Lublenec, nce, m., Lublinitz ve Slez.

Lublin, a, m., mě. v Polsku. Vz S. N.

Lubník, u, m. = lub ve mlýně. Lpř.
Lubno, a, n., mě. v Lužici, Lauban; ve
Štýrsku, Leoben. Šf. Star. 707.

Lubňov, a, m., Lübbenau, v Prusku. Vz
S. N.

Luboměr, a, m., jméno muž. — Lubo-
měř, e, f., Laudmer, Liebenthal, na Mor.

Lubomír, a, m., jm. mužské.

Lubor, a, m., jm. mužské.

Lúbosť, i, f., zastr. = líbosť.

Luboš, e, m., jm. mužské.

Lubovatý, k lubu podobný, laufartig,
spanartig. L. kůže (špatně vydělaná), hor-
nichtes Leder. Krok.

Lubovitý, borkenartig. Rk.

Lubovná, é, f., Lublovia, Lublau, ves
v Uhřích.

Lubý, zastr. = libý. Jg.

Luca, Luka, y, f. (Lucca), mě. v Italii.

Lucani-a, e, f., byla krajina v již. Ialii.

Lucanský. Vz S. N, Lucania.

Lucanové, za starodávna národ v jižní
Italii. Vz Lucania.

Lucemburk, a, m., mě. Luxemburg. —
Lucemburský. — Lucemburčan, a, m, —
Lucemburčanka, y, f. — Vz S. N.; Tk. I.
616., II. 16., III. 652.

Luceri-a, e, f., mě. v Apulii. — Luce-
rijský, lucerský.

Lucerna, y, f., lucernička, z lat., svítilna,
Laterne. L. jeho shasne. Br. Kouzelná 1. D.
Žena bez rozumu, co 1. bez svíce. Berg. —
L., lucernka, burgundské seno, vojtěška,
Schnecken-, Luzernklee. — L. v stavitelství,
malý, prolamovaný, okny a malou stříškou
opatřený nástavek na vrchu kupolovité a
valbovné střechy, aby více světla do sta-
vení padalo. S. N.

Lucerňák, u, m., košík na lucernu, La-
ternenkorb. Us. — L., vojtěška. Vz Lucerna.
Us. Fr.

Lucernář, e, m., Laternenmacher, -Ver-
käufer. Jg.

Lucerník, n, m., podstavec, Laternen-
träger.

Lucerové, šlechta albanská.

Luciáš, e, m. = rarášek. D.

Lucidář, e, m., z lat., kniha vysvětlující,
druh encyklopaedie. Vz S. N.

Lucie, e, f., Loucka, Louce. Lucie noci
upije (a dne přidává). Č. Sv. Lucie noci
upije. An Lutze thut der Tag stutze. Vz
Hospodářský. Lb., Dch. Lucie noci upije,
dne nepřidá. Hrš. Lucie, Lucie, ta nám noci
upije. Er. P. 95.

Lucifer, Luciper, a, m., lat., světlonoš,
jitřenka, dennice, Morgenstern; ďábel, satan,
Jg., kníže ďablův. Teufel.

Luciferian, a, m., luciferu oddaný. Dal.

Lucihnát, a, m. = luciper. Kram.

Lucili-us, a, m., jm. římské. Luc. Cajus
Ennius, básník, nar. 149. př. Kr. Vz S. N.

Lucina, y, f., u Římanu bohyně porodu.
Vj. Vz S. N.

Lucinka, y, f. = vojtěška, medicago sa-
tiva. FB. 102. Vz Lucerna. — L. jméno
mladých kobyl.

Luciper, a, m., z lat., lucifer, ďábel, vz
Lucifer. Ve vých. Čech., Jir., a jinde.

Luciperovati, luciperem klíti, den Teufel
oft nennen. D.

Lucko, a, n., staré jm. města a okršlku
žateckého až ku hranicím Bavor a Sas, vz
S. N.; pro hojnosť luk. Háj. Lucko = Ža-
tecko. Dal.

Lucký, Wiesen-. L. mlýn (v lukách le-
žící). Us., Dch. — L. kníže. Pulk. 39. Vz
Lucko.



	050

	Lstivý, listig. L. líbání. Sych. L. ruka k nouzi přivádí; L. svědek mluví lež. Vz Úskok. Lb. Stran přísloví a pořekadel vz: Čuba, Drak, Had, Hladiti, Kralka, Liška, Med, Nakouřiti co čím, Nehet, Nos, Oko, Pazour, Pes, Prach, Rybník, Sobol, Vlk, Zrak. — komu. Kak jsi člověče svej hospodě lstivý. Alx. Lštěn, a, m., ves u Dobříše. Tk. III. 37. Lštění nad Sázavou, ves v Benešovsku. Vz S. N. Lštínek, nka, m., ves u Krumlova. Tk. III. 104. Lštíti se = lesknouti se, glänzen. — čím: všelikým uměním. Alex. fab. c. 160. Lub, u, loubek, bku, m., něco širokého v kolo ohnutého. Jg. L. ve mlýně (kadlub, obluk) bezedná díže, v které jsou mlýnské kameny a která obilí mezi nimi dohromady drží, der Kranz, Lauf, Rand, die Zarge. Vys. Lub oraziti (naň uhoditi, aby mouka s něho spadla, poněvadž tam jinak vždy něco mouky zůstává). Odtud přísloví: Nechal si za lubem. Ostalo mu za lubem. (Vz Šetrný. Lb. ) Vždy zůstane něco za lubem (o sobcích). Us., Č. Míti něco za lubem, (pomýšleti na co). Us. Každý ví, co má za lubem. Č. Lub u krup- níku. L. u říčice, síta, škatule = postranní čásť síta neb škatule. Šp., D. Tuhý jako lub (pevný). Us. Lubaň, ě, f., Lauban, mě. v Lehnicku v Prusku. Vz S. N. Lubař, e, m., kdo luby dělá, der Lauf- macher. Zlob. Lubava, y, f., mě. Löbau. Lübeck, Lubek. Lubek, a, m., též Bukovec, mě. Lübeck v Německu. Vz S. N. — Lubečan, a, m. — Lubecký. — L. = loubek. Lüben, Lubin. Lübenau, Lubňov. Lubenec, nce, m., Lubenz, mě. v Cheb- sku. Vz S. N., Tk. III. 123. Lubenice, e, f., zastr., lubený pancíř, ein schuppiger Harnisch. Háj. Lubený, z lubu, Lauf-, Span-. L. nádobí (síto, buben atd. ). Jg. Vz Lubenice. Luběšov, a, m., v Rakovn. Tk. I. 87., III. 138. Lubice, e, f., libice = milá (strč. ) Výb. I. Lúbie, zastr. = loubí, podloubí. Jir. Lubij, e, f., Löbau v Sasku. Vz S. N. Lubin, a, m., 1. Lübden, 2. Lüben v Pru- sku. Vz S. N. Lubinka, y, f., lubinia. Rostl. Lúbiti = líbiti. Lublaň, ě, f., Lublana n. Ljubljana, u lidu též Lebljana a Ibljana, y, f., lat. Labacum, něm. Laibach. Vz S. N. — Lublaňan, a, m. — Lublaňský. L. bařina. Lublenec, nce, m., Lublinitz ve Slez. Lublin, a, m., mě. v Polsku. Vz S. N. Lubník, u, m. = lub ve mlýně. Lpř. Lubno, a, n., mě. v Lužici, Lauban; ve Štýrsku, Leoben. Šf. Star. 707. Lubňov, a, m., Lübbenau, v Prusku. Vz S. N. Luboměr, a, m., jméno muž. — Lubo- měř, e, f., Laudmer, Liebenthal, na Mor. Lubomír, a, m., jm. mužské.	Lubor, a, m., jm. mužské. Lúbosť, i, f., zastr. = líbosť. Luboš, e, m., jm. mužské. Lubovatý, k lubu podobný, laufartig, spanartig. L. kůže (špatně vydělaná), hor- nichtes Leder. Krok. Lubovitý, borkenartig. Rk. Lubovná, é, f., Lublovia, Lublau, ves v Uhřích. Lubý, zastr. = libý. Jg. Luca, Luka, y, f. (Lucca), mě. v Italii. Lucani-a, e, f., byla krajina v již. Ialii. Lucanský. Vz S. N, Lucania. Lucanové, za starodávna národ v jižní Italii. Vz Lucania. Lucemburk, a, m., mě. Luxemburg. — Lucemburský. — Lucemburčan, a, m, — Lucemburčanka, y, f. — Vz S. N.; Tk. I. 616., II. 16., III. 652. Luceri-a, e, f., mě. v Apulii. — Luce- rijský, lucerský. Lucerna, y, f., lucernička, z lat., svítilna, Laterne. L. jeho shasne. Br. Kouzelná 1. D. Žena bez rozumu, co 1. bez svíce. Berg. — L., lucernka, burgundské seno, vojtěška, Schnecken-, Luzernklee. — L. v stavitelství, malý, prolamovaný, okny a malou stříškou opatřený nástavek na vrchu kupolovité a valbovné střechy, aby více světla do sta- vení padalo. S. N. Lucerňák, u, m., košík na lucernu, La- ternenkorb. Us. — L., vojtěška. Vz Lucerna. Us. Fr. Lucernář, e, m., Laternenmacher, -Ver- käufer. Jg. Lucerník, n, m., podstavec, Laternen- träger. Lucerové, šlechta albanská. Luciáš, e, m. = rarášek. D. Lucidář, e, m., z lat., kniha vysvětlující, druh encyklopaedie. Vz S. N. Lucie, e, f., Loucka, Louce. Lucie noci upije (a dne přidává). Č. Sv. Lucie noci upije. An Lutze thut der Tag stutze. Vz Hospodářský. Lb., Dch. Lucie noci upije, dne nepřidá. Hrš. Lucie, Lucie, ta nám noci upije. Er. P. 95. Lucifer, Luciper, a, m., lat., světlonoš, jitřenka, dennice, Morgenstern; ďábel, satan, Jg., kníže ďablův. Teufel. Luciferian, a, m., luciferu oddaný. Dal. Lucihnát, a, m. = luciper. Kram. Lucili-us, a, m., jm. římské. Luc. Cajus Ennius, básník, nar. 149. př. Kr. Vz S. N. Lucina, y, f., u Římanu bohyně porodu. Vj. Vz S. N. Lucinka, y, f. = vojtěška, medicago sa- tiva. FB. 102. Vz Lucerna. — L. jméno mladých kobyl. Luciper, a, m., z lat., lucifer, ďábel, vz Lucifer. Ve vých. Čech., Jir., a jinde. Luciperovati, luciperem klíti, den Teufel oft nennen. D. Lucko, a, n., staré jm. města a okršlku žateckého až ku hranicím Bavor a Sas, vz S. N.; pro hojnosť luk. Háj. Lucko = Ža- tecko. Dal. Lucký, Wiesen-. L. mlýn (v lukách le- žící). Us., Dch. — L. kníže. Pulk. 39. Vz Lucko.