953

žlutý, ophion luteus; 1. obecný, ichneumon
castigator; 1. bezkřídlý, pezomachus fasci-
atus). Frč. 166.

Lumen, lat., světlo; znamenitá hlava (někdy
ironicky); 1. mundi, lat., světlo (osvěcovatel)
světa. Rk.

Lumík, a, m., lemnus norvegicus, hlodavec.
Frč. 387.

Lumír, a, m., báječný pěvec český. Ty
pěješ jako Lumír, ký slovy i pěniem bieše
pohýbal Vyšehrad i vsie vlasti. Rkk. 8. —
L. motýl, doritis apollo. Krok. — L., časopis
belletristický, v Praze vydávaný.

Lumkovitý, k lumku podobný. L-tí, ichneu-
monida. Jg.

Lump, a, m., něm., darebák, ničema,

Lun, u, lounek, nku, m. = lon.

Lůn, u, m., šp. z něm. Lohn = mzda. L.
za práci. V. — L. mincířský, die Münz-
schlägerwerkstätte. Mus., Gl. 139.

Luna, y, f., vlastně světlo, i paprslek světlý.
L. měsíčná = paprslek měsíce, Mondschein.
Jir. Cf. lu-x, od kmene luk. L. v noci bieše,
měsíčná luna. Výb. I. — L., měsíc, der Mond.
Lepá jako luna. Rkk. 45. — L. na Slov. =
vlna na vodě. Wasserwelle. Koll.

Luňáče, ete, n., junger Hühnergeier. Us.

Luňáčí, Geier-. Us.

Luňák, a, luňáček, čka, m., milvus, Hühner-
geier, dravec sokolovitý. Oddíly: 1. jestřáb,
astur: luňák jestřáb, 1. novoholandský, šedo-
břichý, trojžíhový, bělovarný, pramenatý;
šedoživotný, bělořitý, jednožíhový, ozdobný,
severní, proměnlivý, kalý, jednožíhý, středo-
černý; 2. chechtáci: 1. chechtavý, běločerný;
3. krahujcové, nisi: 1. krahujec, malinký, hu-
bený, zpěvavý, krátkoprstý, velikozobý, že-
žhulkovitý, obojkový, žlutohrudný, proužko-
vaný, krátkokřídlý, červenokalhotý, holo-
lícní, rychlý, čárkovaný, zimní, černý; 4. káně:
1. černokřídlý, vidličnatý, sivonohý, sivozádý,
odličný, vraný, olověný, včelojed, čubatý;
5. 1. (v užším smyslu): l. louče, černohlavý,
pláštěný, bělozobý, myšolov, žakal, žlabozobý,
bělohlavý, tlustohlavý, šedolícný, dlouho-
křídlý, plamozádý, kabanitý, bledý, plamo-
boký, bělavý; 6. pilich: 1. půlkáně, popelavý,
pochop, černobílý, bahní, žabožravý, strakatý,
mouřenín. Prsl. Vz S. N., Frč. 363. — L.,
obyč. = falco milvus, Hühnergeier, Hühner-
dieb, Weihe, kuřecí zloděj. V. Suchý jako
1. Prov. Kývati na luňáka (hledati milkování).
Vz stran přísloví: Zhýralý. Č.

Luňákův, -ova, -ovo, luňákový, Hühner-
geier-, Weiher-. Rad. zv.

Lunatěnka, y, f., lunaria. Rostl.

Lundenburg, Břeclav.

Lüneburg, Glín, Glejn v Hannov.

Luneta, y, f., luk okruhu, Bogenstück
eines Zirkels, L.; vypuštění, výklenek nad
okny, Gesims, V.; sklo dalekovidné, 1. hvěz-
dářská. L.

Lunette, lynet, fr., vnější hradby pevnosti.
Vz S. N.

Lůni, vz Loni.

Lunkan, a, m., scarites, hmyz. Krok.

Lunkati, vylunkati = vyžunkati, aus-
trinken. — co: flašku. Us. Litom.

Lůnko, vz Lůno.

Lunkovati, schillern, Farben spielen. Prsl.

Lůno (strč. lono), lůnko (lonko), a, n., to
místo těla, kde se člověk v půli ohýbá, nižší
břicha čásť, klín, der Schooss, Bug. Šipkou
v lůno uražen jsa zahynul. V. — L. = údy
rodicí, že v tom místě jsou, hanba, klín, Scham,
Schooss. V. Kdyby žena muže svého uchopila
za lůno, utneš ruku její. Mojž. Komu l. oteče.
Jád. Lékařství proti otoku lůna. Byl. — L. =
šourek volský. D. — L. v těle, na kterém
něco držíme n. chováme a jež sedíce činíme,
der Schooss. V klíně a lůně dítě chovati. Kom.
V lůně mateřském. Rk. Děti rodičům z lůna
vyrvati. Nt. Ovečka v lůnu jeho spávala. Br. —
L. = vnitřek, kde se kryje. V lůně země od-
počívati. Us. Stromy z lůna země pokrm
berou. Troj. — L. = šat sebraný tak, aby
se něco do něho dáti mohlo, klín, Schooss
am Kleide. Jg. — L. = prsy, ňádra, der
Busen, Schooss. Dítě k lůnu mateřskému
přitisknouti. L. — L., obraz lásky, radosti,
rozkoše. Před tou, jež leží v lůnu tvém,
ostříhej dveří úst svých. Br. Myš v tobolce,
had v lůně a oheň v podolku svým hospo-
dářům zvykli jsou škodu činiti. Prov. — L.
Abrahamovo = nebe, ráj. V. V lůnu otce.
Kom. — V lůně své rodiny. Us. — Jg.

Lunojasný, mondhell. Rk.

Lunovitý, měsícovitý, mondförmig. Rostl.

Lůnový. L. kůže u zlatníkův, Schooss-
fell. Jg.

Lunozubec, bce, m. L. veliký, palaeothe-
rium magnum, byl mnohokopytník tapíru
podobný. Frč. 377.

Lunt, u, m., doutňák, Rk., koudelný n.
lněný provaz k zapalování děl, zapalovací
provaz, knot, die Lunte, der Lunten, Zünd-
strick. Jg. Hubený jako lunt. Us.

Luňule, e, f., mene, ryba. Krok.

Lup, u, m., rána, šlehnutí, šup, Schwipp!
Dáti někomu šupy lupy (výprask). Ros. Držel
šupy lupy. Ros. — 2. L. = odlupek na hlavě,
lupina, otrus, Kopfschuppen, der Schiefer.
D., Dch. Má lupy na hlavě. Byl. Nemá ani
loupku. Us. Lupy z hlavy. V. — 3. L. =
loupež, Raub, Beute. Všecko za lup míti
budete. Podati město v l. (v drancování);
lupem se státi (kořistí). L. — Jg.

Lupa, y, f., fr. loupe, něm. Luppe, veliká
sklenná zvětšovací čočka. Rk. L. bezbarvá,
botanická, jednoduchá, dvoj-, trojnásobná,
válcová, achromatická, Haidingrova dvoj-
barvojevná. Ck. Vz S. N.

Lupač, vz Loupač.

Lupáč, e, m., drvoštěp. — L., das Blech. V.

Lupačka, y, f., klepot, der Klapf. Jg.

Lupáčový, plechový, Blech-. Sedl. Vz
Lupáč.

Lupánek, nku, m. = lupen. Us. Ber. Dch.

1. Lupání, n. = lupení, Laub, zvláště
zelné lupení. Lupáním dobytek krmiti. Us. —
2. L. = praskání; švihání, bití; l. v ledvích,
srdce, žil (bití). Das Krachen, Pochen, Reissen,
Sych. — Jg.

Lupanka, y, f., eolida, plž. Krok. Vz
Vláknovka. — L., druh slívy. Na Slov.

Lupati, lupám a lupi; lupnouti, pnul a pl,
utí; lupávati, krachen, puffen, klapfen; cupati,
šlehati, šupati, mrskati, schlagen, streicheln,
prügeln, wichsen, peitschen; hltavě jísti, hastig
esssen. Jg. — abs. Plech lupá. Us. Tuhé,