955

Lupnosť, lupkosť, i, f., snadnosť loupání,
Spaltbarkeit. L. drva. Jg.

Lupnouti, vz Lupati.

Lupný, lupký, štěpný, spaltbar. L. dřevo,
Us., kámen. L.

Lupotati. Tam cosi lupoce, červená žu-
nečka na buce. Mor. P. 370. Zb.

Lupovatý, schuppicht, blätterig.

Lupový, Beute, Raub-. L. kořisť. L.

1. Lupt, u, m., odlupek na hlavě, otrus,
Schuppe. Ros. Dítě má lupty na hlavě. Us.

2. Lupt, u, m., Lupty, rostlinné chloupky
hvězdovitě srostlé, lepides, Schülfern. Kk. 9.

Lupták, a, m., hymenocera, korýš. Krok.

Luptov = Liptov. Na Slov.

Luptovatý, luptovitý, lupinovatý, schup-
pig, grindig. Ros.

Lupulin, u, m., žlutý prášek mezi lístky
samičích květů chmelových jsoucí. Jest hořké
chuti, kterouž i pivu dává, S. N. Vz Chme-
lovina, Kk. 147.

Lupus in fabula, lat. My o vlku a vlk
za humny. S. N. Vlk se zmíní a on v síni.
Na Mor. Brt.

Lurč, e, m., hra, náčiní ke hře kostkami
a kameny. Spielbrett, Lurtschbrett. Hráti
v lurč. Us.

Lusčený, Schoten-. Rk.

Lusčina = luština.

Lusečný, luštinatý, Schoten-. L. rostliny.
Rostl.

Lusek, sku, m. = lusk.

Lusitania, e, f. L. za starých dob Portu-
galy se západní částí Španělska. Vz S. N. —
Lusitanové. — Lisitanský.

1. Lusk, u, m., lusknutí, hlahol, Knack;
1. prsty, ein Knippchen, Klippchen. D. — L.,
hubička, Schmatz. MM.

2. Lusk, u, m.; luska, y, f.; lusky, gt.
lusek; (od lusknutí, když se otvírá); šupina,
v níž se jádro zavírá (jako v hrachu atd. ),
legumen, Hülse, Schote, Kiefe. Vz Kk. 57.
Nezralý l.: tleška, dleštička (dlasek), Jg.,
v již. Čech.: klíště, kleška, Bž., na Moravě
destička. Mřk. L. podlouhle válcovitý, sma-
čknutý, krátký, kosočtverečný, přehrádko-
vaný, vícesemenný, dvousemenný, oblý, tlustý,
přiokrouhlý, jednosemenný, hlemýžďovitě za-
vinutý, ploský, lysý, vejčitý, rovný, vejčito-
podlouhlý, tenkoblanný, měchýřovitě nadutý,
hrbolatý, pýřitý, kožovitý, nepukavý (Kk.
58. ), s tlustou masitou vnitřní vrstvou (u svato-
janského chleba). Vz Plod. Čl. L. členitý či
struk, lomentum, Gliederhülse, přehrádkami
přepažený a proto vícepouzdrý. Kk. 58. Jíti
na lusky; trhati lusky. Jg. Ten hrách je
samý lusk (plný lusek). Us. Holka jako lusk.
Us. — Vz Šupina a stran druhů lusek: Dlasek.

Luska, vz Lusk.

Luskač, e, luskáček, čku, m., der Knacker.

Jg.

Luskadlo = louskadlo.

Luskání, n., das Schnalzen. Us.

Luskati, al, ání; luskávati; lusknouti,
knul a kl, utí, knacken, knippen, schnallen,
schnalzen mit dem Munde o. Finger. D. —
čím: prsty. D., Br., rtoma (mlaskati). MM. —
kam. Nedá si pod nos l. (se za nos tahati).
Prov. — co kam. Luskni na mé rty sladinkou
hubinku. MM.

Luskatý, schotig. Jg.

Luskavec, vce, m., unechter Akacienbaum.

Luskavý, knackend, knappend, klippend.
L. líbání. MM.

Lusknatý, voll Schoten. D.

Lusknouti, vz Luskati.

Lusknutí, n., der Knipp, der Schneller. D.

Luskoun, a, m. L. velkošupinatý, manis
Temminckii Schuppenthier, mravenečník. Frč.
385.

Luskovatina, y, f. Hülsenfrucht. Rostl.

Luskovatka, y, f., siliquaria, červ. Krok.

Luskovatý, luskovitý, schotig, hülsig,
hilsenartig. L. požitky, Puch., hrách, Ros.;
krokodil (šupinatý). Ráj.

Luskovice, ves. Tk. I. 87.

Luskovina, y, f., luština, luštěnina, kulo-
vatina = plod rostlin luštinatých: hrách, čočka,
vikev, boby. Pt. Schotengetreide. Vz S. N.

Luskovitý, schotenartig, hülsenartig. Rk.

Luskový, Schoten-. L. hrách. D.

Luskule, e, f., birgus, korýš. Krok.

Lust, něm. Es wandelt ihn die L. an, chce
se mu, zachtívá se mu, zažádalo se mu čeho.
Zachtělo se mu vína. Odnechtělo se mu nočních
toulek. Mk.

Lustr, u, m., z fr., korunný svícen, ko-
runník. Rk. Kronleuchter.

Lustřicenka, y, f., phylodoce, červ. Krok.

Lustřicovka, y, f., manisuris, tráva. Rostl.

Lustryně, ě, f., lepidopus, ryba. Krok.

Lus-us, u, m., lat., hra. Míti lusum = ne-
míti školy (o dětech). Rk.

Luščina, zastr. = luština.

Lůšek, šku, m., vz Loch. Das Kellerchen. D.

Lušně, ě, lušnice, e, f. = lišně. Wagen-
leiste. Na Slov.

Lušnisko, a, n. = lišniště. Na Mor.

Lušta, y, f., umazaná osoba, Schlampe.
Na Slov. Koll.

Lušťák, u, m., výlupek, Nuss, die sich
selbst schält. L.

Luštění, n., das Knacken, Knastern. Jg.

Luštěnice, e, f., Cleomes species. Rostl. —
L., ves Luschtenitz. Jg.

Luštěnina, y, f., vz Luskovina.

Luštíček, čku, m. Schötchen. Jg.

Luština, luštinka, y, f., lupina, šlupina,
die Hülse. L. zrna obilního (pléva, kožka
okolo zrna), ječná, bobová, ořechová; luštiny
n. kožky hrachu, ořechu atd. Jg. — L. vše,
co lze rozluštiti: hrách, vikev atd. Ros.
Vz Luskovina. Hülsenfrucht.

Luštinaté (motýlokvětné) rostliny mají
plody v luskách, leguminosae, Hülsenfrüchtler.
Čl. 27. —34., Kk. 253. Vz Luskovina.

Luštinec, nce, m., len, jehož semeno samo
se lušti, Springiem. Koubl. — L., kokrhel,
alectorolophus. L. malokvětý, a. parviflorus;
velkokvětý, a. grandiflorus; ozdobný, a.
angustifolius. FB. 59.

Luštinka, y, f., Hülschen, Hülselein. Jg.

Luštinovatý, luštinovitý, hülsig, schotig.
L. obilí, semeno, mošnička na květu. Jg.

Luštiti, vz Louštiti.

Lúť, i, f. = líť, zlosť. Kat. 855., 1302.

Lut, u, m., na Mor. = lýko, Bast. Nahý
jako lut (jak ho pán Bůh stvořil). — L.,
a, m., bodianus, ryba. Krok.

Lútati se = laskati se, milovati se. Na Slov.



	955

	Lupnosť, lupkosť, i, f., snadnosť loupání, Spaltbarkeit. L. drva. Jg. Lupnouti, vz Lupati. Lupný, lupký, štěpný, spaltbar. L. dřevo, Us., kámen. L. Lupotati. Tam cosi lupoce, červená žu- nečka na buce. Mor. P. 370. Zb. Lupovatý, schuppicht, blätterig. Lupový, Beute, Raub-. L. kořisť. L. 1. Lupt, u, m., odlupek na hlavě, otrus, Schuppe. Ros. Dítě má lupty na hlavě. Us. 2. Lupt, u, m., Lupty, rostlinné chloupky hvězdovitě srostlé, lepides, Schülfern. Kk. 9. Lupták, a, m., hymenocera, korýš. Krok. Luptov = Liptov. Na Slov. Luptovatý, luptovitý, lupinovatý, schup- pig, grindig. Ros. Lupulin, u, m., žlutý prášek mezi lístky samičích květů chmelových jsoucí. Jest hořké chuti, kterouž i pivu dává, S. N. Vz Chme- lovina, Kk. 147. Lupus in fabula, lat. My o vlku a vlk za humny. S. N. Vlk se zmíní a on v síni. Na Mor. Brt. Lurč, e, m., hra, náčiní ke hře kostkami a kameny. Spielbrett, Lurtschbrett. Hráti v lurč. Us. Lusčený, Schoten-. Rk. Lusčina = luština. Lusečný, luštinatý, Schoten-. L. rostliny. Rostl. Lusek, sku, m. = lusk. Lusitania, e, f. L. za starých dob Portu- galy se západní částí Španělska. Vz S. N. — Lusitanové. — Lisitanský. 1. Lusk, u, m., lusknutí, hlahol, Knack; 1. prsty, ein Knippchen, Klippchen. D. — L., hubička, Schmatz. MM. 2. Lusk, u, m.; luska, y, f.; lusky, gt. lusek; (od lusknutí, když se otvírá); šupina, v níž se jádro zavírá (jako v hrachu atd. ), legumen, Hülse, Schote, Kiefe. Vz Kk. 57. Nezralý l.: tleška, dleštička (dlasek), Jg., v již. Čech.: klíště, kleška, Bž., na Moravě destička. Mřk. L. podlouhle válcovitý, sma- čknutý, krátký, kosočtverečný, přehrádko- vaný, vícesemenný, dvousemenný, oblý, tlustý, přiokrouhlý, jednosemenný, hlemýžďovitě za- vinutý, ploský, lysý, vejčitý, rovný, vejčito- podlouhlý, tenkoblanný, měchýřovitě nadutý, hrbolatý, pýřitý, kožovitý, nepukavý (Kk. 58. ), s tlustou masitou vnitřní vrstvou (u svato- janského chleba). Vz Plod. Čl. L. členitý či struk, lomentum, Gliederhülse, přehrádkami přepažený a proto vícepouzdrý. Kk. 58. Jíti na lusky; trhati lusky. Jg. Ten hrách je samý lusk (plný lusek). Us. Holka jako lusk. Us. — Vz Šupina a stran druhů lusek: Dlasek. Luska, vz Lusk. Luskač, e, luskáček, čku, m., der Knacker. Jg. Luskadlo = louskadlo. Luskání, n., das Schnalzen. Us. Luskati, al, ání; luskávati; lusknouti, knul a kl, utí, knacken, knippen, schnallen, schnalzen mit dem Munde o. Finger. D. — čím: prsty. D., Br., rtoma (mlaskati). MM. — kam. Nedá si pod nos l. (se za nos tahati). Prov. — co kam. Luskni na mé rty sladinkou hubinku. MM.	Luskatý, schotig. Jg. Luskavec, vce, m., unechter Akacienbaum. Luskavý, knackend, knappend, klippend. L. líbání. MM. Lusknatý, voll Schoten. D. Lusknouti, vz Luskati. Lusknutí, n., der Knipp, der Schneller. D. Luskoun, a, m. L. velkošupinatý, manis Temminckii Schuppenthier, mravenečník. Frč. 385. Luskovatina, y, f. Hülsenfrucht. Rostl. Luskovatka, y, f., siliquaria, červ. Krok. Luskovatý, luskovitý, schotig, hülsig, hilsenartig. L. požitky, Puch., hrách, Ros.; krokodil (šupinatý). Ráj. Luskovice, ves. Tk. I. 87. Luskovina, y, f., luština, luštěnina, kulo- vatina = plod rostlin luštinatých: hrách, čočka, vikev, boby. Pt. Schotengetreide. Vz S. N. Luskovitý, schotenartig, hülsenartig. Rk. Luskový, Schoten-. L. hrách. D. Luskule, e, f., birgus, korýš. Krok. Lust, něm. Es wandelt ihn die L. an, chce se mu, zachtívá se mu, zažádalo se mu čeho. Zachtělo se mu vína. Odnechtělo se mu nočních toulek. Mk. Lustr, u, m., z fr., korunný svícen, ko- runník. Rk. Kronleuchter. Lustřicenka, y, f., phylodoce, červ. Krok. Lustřicovka, y, f., manisuris, tráva. Rostl. Lustryně, ě, f., lepidopus, ryba. Krok. Lus-us, u, m., lat., hra. Míti lusum = ne- míti školy (o dětech). Rk. Luščina, zastr. = luština. Lůšek, šku, m., vz Loch. Das Kellerchen. D. Lušně, ě, lušnice, e, f. = lišně. Wagen- leiste. Na Slov. Lušnisko, a, n. = lišniště. Na Mor. Lušta, y, f., umazaná osoba, Schlampe. Na Slov. Koll. Lušťák, u, m., výlupek, Nuss, die sich selbst schält. L. Luštění, n., das Knacken, Knastern. Jg. Luštěnice, e, f., Cleomes species. Rostl. — L., ves Luschtenitz. Jg. Luštěnina, y, f., vz Luskovina. Luštíček, čku, m. Schötchen. Jg. Luština, luštinka, y, f., lupina, šlupina, die Hülse. L. zrna obilního (pléva, kožka okolo zrna), ječná, bobová, ořechová; luštiny n. kožky hrachu, ořechu atd. Jg. — L. vše, co lze rozluštiti: hrách, vikev atd. Ros. Vz Luskovina. Hülsenfrucht. Luštinaté (motýlokvětné) rostliny mají plody v luskách, leguminosae, Hülsenfrüchtler. Čl. 27. —34., Kk. 253. Vz Luskovina. Luštinec, nce, m., len, jehož semeno samo se lušti, Springiem. Koubl. — L., kokrhel, alectorolophus. L. malokvětý, a. parviflorus; velkokvětý, a. grandiflorus; ozdobný, a. angustifolius. FB. 59. Luštinka, y, f., Hülschen, Hülselein. Jg. Luštinovatý, luštinovitý, hülsig, schotig. L. obilí, semeno, mošnička na květu. Jg. Luštiti, vz Louštiti. Lúť, i, f. = líť, zlosť. Kat. 855., 1302. Lut, u, m., na Mor. = lýko, Bast. Nahý jako lut (jak ho pán Bůh stvořil). — L., a, m., bodianus, ryba. Krok. Lútati se = laskati se, milovati se. Na Slov.