Předchozí (955)  Strana:956  Další (957) |
|
|||
956
|
|||
|
|||
Lutečník, a, m., loutečník, Dockenmacher,
-händler. Troj., Veleš. Luteolin, u, m., žluté barvivo. S. N.,
Šfk. 598. Luter, tra, m., Luther. Dr. Martin L.,
hlava reformace a vyznání lutherovského. L. — Lutherán, luterán, lutrián, luterián (přívrženec Lutherova učení), pl. luteráni; také luteřan, a, m., pl. -né, luterovec, vce, m. (Pch. ), Lutheraner; luteránka, lutheránka, luteriánka, y, f., Lutheranerin; luteránský, lutriánský, luterský, lutherovský, lutherisch; luteránství, lutheránství, lutriánství, luterián- ství, n. Lutherthum. Jg. Luteti-a, e, f., L. Parisiorum: Paríž. —
L., 21. asteroid. S. N. Luther, vz Luter.
Lutice, e, f. = lítice. Mat. verb.
Lutich, a, m., mě. Lüttich. Vz S. N. —
Lutišský, lutinský. Lutna, y, f., prkenný komín v dolech.
Rohn., Pam. Kut. 236. L. trouba s katrou (die Lutte, der Wetterschacht mit Windfang) na konci k odvádění zlého povětří. Am. Luto, zastr., líto.
Lutobor, a., m., jm. mužské.
Lutohněv, a, m., jm. mužské.
Lutomír, a, m., jm. mužské.
Lutomysl, a, m., jm. mužské.
Lutorat, a, m., jm. mužské.
Lutosť, lutý, zastr. = lítosť, lítý.
Lutový = z hlíny, ze země. Nezamietaj
mne, ač jsem i l. člověk. St. Z lat. lutum? Lůtře, ete, n., mladý lotr. Lotterbube.
Ctib. Lutrián, vz Luter.
Lutschen, Loučky u Jihlavy.
Lutvín, a, m., jm. mužské.
Lutý (liutý) = lítý, saevus, lutosť = lítosť,
saevitia, furor. Výb. L Lutyně, ě, f. L. německá, Deutschleuthen,
ves v rak. Slez. — L. polská v Těšínsku. Vz S. N. Lützen, Lužín v prus. Sasku.
Luvák, a, m., paradoxurus, Rollschwanz-
marder. Ssav. Luxuriosní, z lat., nadbytečný, nádherný,
luxuriös, üppig, schwelgerisch, prächtig. Rk. Lux-us, u, m., lat., nádhera, nadbytek,
přepych. Rk. Vz S. N. Wohlleben, Prunk- sucht, Prachtliebe, Pracht, Aufwand, Ver- schwendung. Luza, louza, lůza, hlůza, bluza (luza
lépe než hlůza) = holota, chátra lidí, zběř, chamradina, das Gesindel, Geschmeiss, Bagage, Pöbel, Canaille, Lumpengesindel. Jg., V., L. obecná, všelijaká. Us. Luzáctví, n. Pöbelart, nové, 1836.
Luzák, a, m. Trossknecht. Rk.
Luzati = haněti. Ž. kap. 73., 17.
Luze, luse, e, f., zastr., snad = lidé, die
Unterthanen, die Hörigen. Gl. 139. Luzitansko atd., vz Lusitanie.
Luzký = úzký. V Opav. Plk.
Luzný = loudný, vábný, reizend. L. tělo,
štěstí, lepota, paměť, pohoršení. Jg., Mus., Č., Václ. pís. Luzovina, y, f., luza, liederliches Zeug. D.
Luzum. Kocour není doma, myši mají l.
(pré). Us. Vz Lusum. |
Lužanka, y, f., Augarten. D. L-ky, pl.,
Augarten, u Brna. Bž. Lužany, dle Dolany, vesnice v Hradecku;
od: luhy, vz Luh. Tk. I. 89., III. 46. Luže, e, f., ves v Chrudimsku. Vz S. N.
— Na Mor. = louže. Mřk. Lúže, vz Louže.
Lůže, lůžko, vz Lože.
Lužec, žce, m., ves u Roudnice. Tk. I.
444., III. 86., 132. Lužení = loužení.
Lužice, e, f., Lužnice, e, f., Lužnicko,
a, n., Lužansko, a, n., lat. Lusatia, něm. Lausitz. L. hořejší n. horní a dolejší (dolní, nižní, D. ). V. — Lužický, lužanský. — Lu- žičan, a, Lužák, a, m.; Lužičané, Lužáci. V. — Lužičanka, Lužačka, y, f. — Čechové Srbi jim říkali, ale oni se od luhů Lužičané jmenovali. Háj. Vz více v S. N., Tk. I. 616., II. 398., III. 652. Lužička, y, f., malá louže, Pfützchen. Us.
Lužidlo, a, n. Beize. Čsk.
Lužina, y, f. Lagerholz in der Mühle. —
L. = lužička. Reš. Lužiti, il, en, ení, laugen. L.
Lužka, y, f., malá louže, kleine Pfütze.
Rk. Lůžkář, e, m., kdo lůžka k ručnicím dělá,
der Büchsenschafter. Lůžko, vz Lože.
Lužkonoš, lužkonosič, e, m. Sesselträger.
Rohn. Lužna, y, f. Salpeterlaugerei. Bur.
Lužná, é, f., ves u Rakovníka.
Lužné, ého, n., plat za užívaní luhu. Gl. 139.
Lužní, vz Lužný.
Lužnice, e, f., Augarten. Zlob. — L., e,
f., řeka v Čech. Tk. I. 308. Lužnický, lužický, vz Lužice.
Lužník, u, m. = luh. Us. u Ber., Dch. —
L., nádoba k cezení louhu, Laugeseiher. 1. Lužný, lužní, co v luhu je. Auen-,
Hain-, Wald-. L. dříví, rostlina, svod (n. skalní). — 2. L., od louhu, Lauge-.: l. voda, káď. Jg. — L., ého, m., strážce luhu, der Auwächter. Lužovatý, sumpfig, pln louží. Reš.
Lužovice, e, f., voda z louže. Mor. P.
168. Zb. Vz Lužovina. Lužovina, y, f., voda z louže, Pfützen-
wasser. D. Lv, vz Lk.
Lvář, e, m., der Löwenwärter. D.
Lvárna, y, f., der Löwengarten, ohrada
na lvy. Jg. Lvě, ěte, n., zastr., lvátko = lvíče.
Lví, lvový, Löwen-. Ros. L. tlama či hledík
větší, antirrhinum majus, grosses Löwenmaul, rostl. Čl. 82. Lvice, e, f., die Löwin. V., Kom.
Lvíče, ete, lvíčátko, a, n. (vz -átko), mladý
lev; chlupatý, z půly oholený pes, Löwlein. V. — Lvík, lvíček. Us. Lvičí, der Löwin. L. plen. Br.
Lvík, a, lvíček, čka, m. = lvíče. V., Br.
Lvoun, a, m. L. hřivnatý, otaria jubata,
ploutvonožec, tuleň. Frč. 389. Lvov, a, m., hl. mě. Haliče, lat. Leopolis,
něm. Lemberg. — Lvovan, Lvovanín, a, m. — Lvovanka. — Lvovský. Jg. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (955)  Strana:956  Další (957) |