958

Lykohub, a, m., hylurgus, hmyz. Krok.

Lykořice = lekořice. Us.

Lykovatý, vz Lykavý.

Lýkovcový, Seidenbast-. Rk.

Lýkovec, vce, m. L. obecný či vlčí pepř,
daphne mezereum, gemeiner Seidelbast, Kel-
lorhals. L. bobkový, d. laureola, lorbeer-
blättriger Seidebast; l. vonný, d. cneorum.
Čl. 131., Kk. 155., FB. 34.

Lýkový, Bast-. L. klobouk. Dch.

Lýkožrout, a, m., vz Hmyz. L. smrkový,
bostrychus typographus. Frč. 184.

Lykurg-os, a, m., slavný zákonodárce
lakedaimonský. Vz S. N.

Lympa, limpa, y, f., prkénko, kterým
slad rovnají a vyhrnují, Streichholz. Lympa,
Plk., limpa. D.

Lymphadenit-is, y, f., řec., zánět žláz
mizních aneb střebavých. Vz S. N.

Lymphangoit-is, y, f., zánět cév míz-
ních aneb střebavých (střebavek či miznic).
Vz S. N.

Lynce-us, a, m., jeden z Argonautů by-
strým zrakem proslulý. Vj.

Lynchův (linčův) zákon, rozhodnutí lidu
nad zločincem s opomenutím řádného soudu.

Lynie, e, f., V., vz Linie.

Lyon, a, m., lat. Lugdunum, město ve
Francii. Vz S. N. — Lyoňan, a, m. — Ly-
onský. L. zboží, záliv.

Lypothinia, e, f., řec., zádumčivosť. S. N.

Lyra, y, f., z řec., strunový nástroj hu-
dební, die Leier. Vz Lyrika a S. N.

Lyrický, lyrisch. Vy Lyrika.

Lyrika, y, f., lyrické básnictví, nazvané
ód lyry, jíž prozpěvování lyrických básní
provázeli. Hlavní druhy lyriky jsou: píseň,
oda, elegie. K písni lze přidružiti: sonet
n. znělku, madrigal, rondeau, triolet, španěl-
skou glossu i kantatu; k odě pak: hymnus,
dithyrambu a rapsodii; k elegii: heroidu a
snad i kanzonu. — L. světská a duchovní:
umělá, prostonárodní. Vz více v S. N. IV.,
Bž. Způs. bás. 1. atd. a článek: Poesie.

Lyrovitý, leierförmig. Rostl.

Lyrness-os, a, m., mě. v Trojsku. — Lyr-
nessan, a, m. — Lyrneský.

1. Lys, vz Lysý.

2. Lys, a, lysek, ska, lysec, sce, m., jm.
vola n. býka, lysinku na čele majícího. Us.
Dch. — L., lysý, Kahlkopf. L.

Lysa, y, f., kráva lysá, jež má na čele
lysku n. lysinu. Us., Ber., Dch.

Lysandr-os, a, m., vojevůdce lakedai-
monský. Vz S. N.

Lysák, a, lysáček, čka, m., lysý, ple-
šák, plešivec, Kahl-, Glatzkopf. V.

Lysanka, y, f., phalacrus, hmyz. Krok.

Lysá nová, mě. v Boleslavsku. Vz S. N.,
Tk. I. 616.

Lysati, lyseti, 3. pl. -sejí, el, ení = lysým
se stávati, kahl werden. V. Kadeřaví nesnadno
lysají. Kom.

Lysatý = lysý. Plk.

Lysčí, od lysky, Blassenten-. L. hnízdo,
vejce. Zlob.

Lysec, vz Lys, 2.

Lyseti, vz Lysati.

Lysi-as, a nebo e, m., řečník athenský, nar.
r. 458. př. Kr. — Lysia-s, dy, f., mě. ve Frygii.

Lysice, místo v Brněnsku. S. N.

Lysikrat-es, a (ea), m., jm. řecké.

Lysimach-os, a, m., vojevůdce Alexandra
Velikého. Vz S. N.

Lysina, y, lysinka, y, f., nahota lbi,
oplchalosť, plzkosť, Kahlheit, Glatze, Platte.
V. Lysinu dělati (vlasy vytrhovati). V. Ly-
sinu svou krýti. Jel. — L. = znamení, hvězda,
střela bílá na čele koňském, die Blässe,
Platte, der Stern. Ten kůň má lysinu. Ros.
Liší se od plosiny (podlouhlé hvězdy). Ly-
sina hory, vz Hora,

Lysinák, a, m., cassius, pták. Jg.

Lysinovatý, glatzig. Vz Lysina. Jg.

Lysistrat-os, a, m., řec. sochař okolo r.
330. př. Kr.

Lysiti, il, en, ení, lysé činiti, kahl machen.
Veleš.

Lyska, y, f., lysina, ein kahler Fleck. L.
od úrazu = skvrna, jizva, znamení. Čern. —
L. = lysý n. lysá; výhor (na Mor. ); zednická
čára, vedlé které se barví, Us. u Vorlíka;
jméno ovcí, koní, krav (majících lysinku);
ptáka: 1. černá (fulica atra, z čeledi chřá-
stalů, Wasser-, Blasshuhn. Frč. 346., S. N.
Chtě kače lapiti, uhonil lysku = nezbeda
trest na se uvalil. Vz Neposeda). Lb. — L.,
liz, znamení na stromě vyseknuté. Us. Pe-
trov. Dch. Vz Liz.

Lyskovati, lysku dělati, den Baum ab-
plätzen.

Lysolaje, ves u Prahy. Tk. I. 35., 374.,
III. 56., 67.

Lysosť, i, f., lysina, Kahlheit. Us.

Lysounký = lysý.

Lysovatý, nálysý, etwas kahl. L.

Lysý; lys, a, o; lysounký; komp. lyšší,
lysejší. — L. = bezvlasý, oplchalý, oblezlý,
holohlavý, kahl. V. S předu nad čelem l.
V. Lysému hřeben a slepému zrcadlo podá-
vati. Vz stran přísloví: Chybování. Č. — L.,
lysinu na čele mající. Lysé hříbě i lysým
koněm bude. Č. Mudr. 223.

Lyšaj, e, m. Lyšajové jsou motýlové ve-
černí těla zavalitého, ku konci zašpičatělého.
L. borový, sphinx pinastri; l. smrtihlav,
acherontia atropos; l. topolový, smerinthus
populi; l. páví, smerinthus ocellatus. Frč. 179.

Lyštěti, ěl, ění = blýskati, glänzen.
Hol. 600.

Lytisch, něm., z řec, rozkladný. Stč.

Lytka, y, f., poklopec, hříva, chochol na
lebce n. helmě.

Lýtkatý, velikých lýtek, stark-, gross-
wadig. Jg.

Lýtko, a, n., někdy také: lýtka, y, f.,
tedy pl. lýtky i lýtka, Mk., lok. lýtkách.
Lýtka dle, Slovo' v 1., 4. a 5. pádě, v ostat-
ních dle, Žena'. Bn. Sura, die Wade, zadní
strana berce naproti přední (holeni). Vz S.
N. Lýtka se mu na to třesou. Vz stran pří-
sloví: Mlsný. Č. — L. u punčochy, Wade. Us.

Lýtkový. L. kosť, das Wadenbein. Vz S. N.

Lyžice, e, f., zastr. = lžíce. MV.

Lyžky, brusle. Mark.

Lza, y f., zastar. = slza. Bel.

Lzáti = lízati. — co čím. Sprahlým
hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. — co
kde. V kterém místě lzali psi krev. Tkadl.
Cf. Gb. Hl. 132.



	958

	Lykohub, a, m., hylurgus, hmyz. Krok. Lykořice = lekořice. Us. Lykovatý, vz Lykavý. Lýkovcový, Seidenbast-. Rk. Lýkovec, vce, m. L. obecný či vlčí pepř, daphne mezereum, gemeiner Seidelbast, Kel- lorhals. L. bobkový, d. laureola, lorbeer- blättriger Seidebast; l. vonný, d. cneorum. Čl. 131., Kk. 155., FB. 34. Lýkový, Bast-. L. klobouk. Dch. Lýkožrout, a, m., vz Hmyz. L. smrkový, bostrychus typographus. Frč. 184. Lykurg-os, a, m., slavný zákonodárce lakedaimonský. Vz S. N. Lympa, limpa, y, f., prkénko, kterým slad rovnají a vyhrnují, Streichholz. Lympa, Plk., limpa. D. Lymphadenit-is, y, f., řec., zánět žláz mizních aneb střebavých. Vz S. N. Lymphangoit-is, y, f., zánět cév míz- ních aneb střebavých (střebavek či miznic). Vz S. N. Lynce-us, a, m., jeden z Argonautů by- strým zrakem proslulý. Vj. Lynchův (linčův) zákon, rozhodnutí lidu nad zločincem s opomenutím řádného soudu. Lynie, e, f., V., vz Linie. Lyon, a, m., lat. Lugdunum, město ve Francii. Vz S. N. — Lyoňan, a, m. — Ly- onský. L. zboží, záliv. Lypothinia, e, f., řec., zádumčivosť. S. N. Lyra, y, f., z řec., strunový nástroj hu- dební, die Leier. Vz Lyrika a S. N. Lyrický, lyrisch. Vy Lyrika. Lyrika, y, f., lyrické básnictví, nazvané ód lyry, jíž prozpěvování lyrických básní provázeli. Hlavní druhy lyriky jsou: píseň, oda, elegie. K písni lze přidružiti: sonet n. znělku, madrigal, rondeau, triolet, španěl- skou glossu i kantatu; k odě pak: hymnus, dithyrambu a rapsodii; k elegii: heroidu a snad i kanzonu. — L. světská a duchovní: umělá, prostonárodní. Vz více v S. N. IV., Bž. Způs. bás. 1. atd. a článek: Poesie. Lyrovitý, leierförmig. Rostl. Lyrness-os, a, m., mě. v Trojsku. — Lyr- nessan, a, m. — Lyrneský. 1. Lys, vz Lysý. 2. Lys, a, lysek, ska, lysec, sce, m., jm. vola n. býka, lysinku na čele majícího. Us. Dch. — L., lysý, Kahlkopf. L. Lysa, y, f., kráva lysá, jež má na čele lysku n. lysinu. Us., Ber., Dch. Lysandr-os, a, m., vojevůdce lakedai- monský. Vz S. N. Lysák, a, lysáček, čka, m., lysý, ple- šák, plešivec, Kahl-, Glatzkopf. V. Lysanka, y, f., phalacrus, hmyz. Krok. Lysá nová, mě. v Boleslavsku. Vz S. N., Tk. I. 616. Lysati, lyseti, 3. pl. -sejí, el, ení = lysým se stávati, kahl werden. V. Kadeřaví nesnadno lysají. Kom. Lysatý = lysý. Plk. Lysčí, od lysky, Blassenten-. L. hnízdo, vejce. Zlob. Lysec, vz Lys, 2. Lyseti, vz Lysati. Lysi-as, a nebo e, m., řečník athenský, nar. r. 458. př. Kr. — Lysia-s, dy, f., mě. ve Frygii.	Lysice, místo v Brněnsku. S. N. Lysikrat-es, a (ea), m., jm. řecké. Lysimach-os, a, m., vojevůdce Alexandra Velikého. Vz S. N. Lysina, y, lysinka, y, f., nahota lbi, oplchalosť, plzkosť, Kahlheit, Glatze, Platte. V. Lysinu dělati (vlasy vytrhovati). V. Ly- sinu svou krýti. Jel. — L. = znamení, hvězda, střela bílá na čele koňském, die Blässe, Platte, der Stern. Ten kůň má lysinu. Ros. Liší se od plosiny (podlouhlé hvězdy). Ly- sina hory, vz Hora, Lysinák, a, m., cassius, pták. Jg. Lysinovatý, glatzig. Vz Lysina. Jg. Lysistrat-os, a, m., řec. sochař okolo r. 330. př. Kr. Lysiti, il, en, ení, lysé činiti, kahl machen. Veleš. Lyska, y, f., lysina, ein kahler Fleck. L. od úrazu = skvrna, jizva, znamení. Čern. — L. = lysý n. lysá; výhor (na Mor. ); zednická čára, vedlé které se barví, Us. u Vorlíka; jméno ovcí, koní, krav (majících lysinku); ptáka: 1. černá (fulica atra, z čeledi chřá- stalů, Wasser-, Blasshuhn. Frč. 346., S. N. Chtě kače lapiti, uhonil lysku = nezbeda trest na se uvalil. Vz Neposeda). Lb. — L., liz, znamení na stromě vyseknuté. Us. Pe- trov. Dch. Vz Liz. Lyskovati, lysku dělati, den Baum ab- plätzen. Lysolaje, ves u Prahy. Tk. I. 35., 374., III. 56., 67. Lysosť, i, f., lysina, Kahlheit. Us. Lysounký = lysý. Lysovatý, nálysý, etwas kahl. L. Lysý; lys, a, o; lysounký; komp. lyšší, lysejší. — L. = bezvlasý, oplchalý, oblezlý, holohlavý, kahl. V. S předu nad čelem l. V. Lysému hřeben a slepému zrcadlo podá- vati. Vz stran přísloví: Chybování. Č. — L., lysinu na čele mající. Lysé hříbě i lysým koněm bude. Č. Mudr. 223. Lyšaj, e, m. Lyšajové jsou motýlové ve- černí těla zavalitého, ku konci zašpičatělého. L. borový, sphinx pinastri; l. smrtihlav, acherontia atropos; l. topolový, smerinthus populi; l. páví, smerinthus ocellatus. Frč. 179. Lyštěti, ěl, ění = blýskati, glänzen. Hol. 600. Lytisch, něm., z řec, rozkladný. Stč. Lytka, y, f., poklopec, hříva, chochol na lebce n. helmě. Lýtkatý, velikých lýtek, stark-, gross- wadig. Jg. Lýtko, a, n., někdy také: lýtka, y, f., tedy pl. lýtky i lýtka, Mk., lok. lýtkách. Lýtka dle, Slovo' v 1., 4. a 5. pádě, v ostat- ních dle, Žena'. Bn. Sura, die Wade, zadní strana berce naproti přední (holeni). Vz S. N. Lýtka se mu na to třesou. Vz stran pří- sloví: Mlsný. Č. — L. u punčochy, Wade. Us. Lýtkový. L. kosť, das Wadenbein. Vz S. N. Lyžice, e, f., zastr. = lžíce. MV. Lyžky, brusle. Mark. Lza, y f., zastar. = slza. Bel. Lzáti = lízati. — co čím. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. — co kde. V kterém místě lzali psi krev. Tkadl. Cf. Gb. Hl. 132.