963

Mač, e, m., bžunda, Matsch. — Na Slov. =
máčení, omáčka. Bern.

Máč, e, f., stírka, zápara (Meisch, ve vino-
palně; v pivováře: rmuť, rmuty, mut). Šp.

Maččí, Katzen-. Rk.

1. Mače, ete, mačátko, a, n., kočička,
Kätzchen. Na Slov. Plk. — 2. Máče, e, f.,
omáčka, Tunke. Na Slov.

Máček, čku, m. Vz Mák.

Máčení, n., das Nässen, Eintauchen. M.
u vode. V.

Máčený, genässt, eingetaucht, genetzt. Jg.

Máčeti, 3. pl. -čejí, el, en, ení, mokré
činiti, nass machen, netzen, einweichen; omá-
četi, eintauchen, tunken. Jg. — co čím.
Hojným celé tělo potem máčí (jda rychle).
Plk. — co kam, v čem: chléb do piva,
do jíchy, v míse, v jíše; klůcky ve vodě.
Us. — co: svíčky. Us. — se kde. Dítě ve
vodě se máčí. Us. — aby. M. prádlo, aby
špína lépe pouštěla.

Mačí, maččí, kočičí, Katzen-. Na Slov.
M. stříbro. Koll.

Mačička, vz Mačka.

Mačinka, y, f., mačiště, ě, mačišťátko,
a, n. = srdéčko u salátu a jiných rostlin,
běl, chrastina, das Herz, Herzblatt, der Kern.
Jg. M. neb chrastiny. Kouble. Jsou samá
mačiště, a žádné hlavy letos u zelí. Kouble.,
Jg. — M., uražená malá větvička s ovocem
aneb i bez něho; také větvička, která po-
sledního roku vyhnala. Na Mor. Mřk.

Mačinkový, od mačinky, Herz-, Kern-.
M. lupeny. Puch., kapusta, vollherziger Kohl,
Herzkohl, brassica sabellica. Plk.

Mačiny, f., pl., kusy drnu k obkládání
sedadel. Na Slov.

Mačiště, vz Mačinka.

Mačka, y, f., hrstka lnu z hruba ochřa-
staného, Riste, Riffe; hlavička zelná netvrdá,
nepodařilá, lockeres Häuptel Kraut; kočka,
vz Macek; kotva, kotvice, Anker. na Slov. —
M. = omáčka. V Opav., Pk., u Přer. Kd.
Vz Máčka.

Máčka, y, mačka, macka, y, f., rostlina,
eryngium, Mannstreu. M. polní (mužská víra,
kotvice, vysoký bodlák, m. bodlavá, eryn-
gium campestre, FB. 90. ), horní, mořská,
vodní. — M., omáčka. Jg. — M., malý
žralok. M. skvrnitá, scyllium canicula, černo-
skvrnná, scyllium catulus. Frč. 302.

Mačkadlo, a, n., přístroj, kterým se do-
lejší částka zátky korkové mačká, aby se
zátka snáze do láhve vtlačiti dala, Stöpsel-
presse. Dch.

Mačkal, a, m., der Drucker, Presser. Jg.

Mačkálek, lka, m., houžvička, Schnallen-
drucker. Dch.

Mačkanec, nce, m., kulčák, hřebec špatně
řezaný. Us. Bělehr.

Mačkanice, e, f., tlačenice, tíseň, Gedränge.
Pro množství lidu byla veliká m. Us.

Mačkati; mačknouti, knul a čkl, ut, utí;
mačkávati, tlačiti, hnísti, drücken, quetschen.
Jg. — koho, co: papír, šaty, ptáky. Jg.
Byla veliká tíseň, mačkali se lidé. Us. Pes
mačká zvěř (pevně ji drží). Šp. — co čím,
kudy: rukou, cedidlem, skrze cedidlo. —
co odkud kam, kde: šťávu z citronu nad
sklenicí, na cukr, do vody v kuchyni mezi

dlaněmi s dětmi, aby se vytlačila a s vodou
vypila, atd.

Máčkovitý, máčce podobný. Rostl.

Máčkový, Mohn-. — M., od máčky,
Mannstreu-. Čern.

Mačný, drobný, klein. Jak m. mák. Na
Slov.

Mačovati, Matsch machen. D.

Mačový, od mače, bžundový, Matsch-. Jg.

Mad, u, m. = med. Na Slov. Plk.

Maďal, u, m., rostlina. L. obecný (jirovec,
divoký kaštan, aesculus hippocastanum, Ross-
kastanie, Kk. 232., bodlavý, divoký, hořký,
koňský kaštan); červenavý; lisý; menší; bledý.
Jg. Vz S. N.

Maďalovité rostliny, hippocastaneae, ross-
kastanienartige. Vz Kk. 231.

Maďalový drvopleň, cossus aesculi. S. N.

Madame (madam), fr., (moje) paní. Titul
paní středního stavu, dříve jen provdaným
šlechtičnám naleževší. S. N.

Maďar, Maděr, a, m., magyar, Uher;
Maďarka a Maděrka, y, f.; maďarčina, ma-
děrčina; maďarský, maděrský: m. národ,
jazyk. Mluviti maďarsky, po maďarsku. Viz
více v S. N. V. 5.

Madaros-is, e, f., řec., pleš, pršení vlasů.
S. N.

Maďavky, pl., f., puchry, Taschen. Us.

Madeira, y, f., ostrov severně od kanar-
ských ostrovů. Rk. Vz S. N.

Mademoiselle (madmoasel), fr., slečna.

Maděra, y, f., uherský kanec. — M., uher.
tanec, píseň. Zahrajte mi maděru. Us. —
M., čepice uherská (směšný název). Us.
u Jilem. — M., člověk breptavý, Schwätzer.
Us. Dch.

Maděrovati, po maďarsku mluviti. Kb.

Madia, e, f., madia sativa. Madpflanze.
Kk. 164.

Madlena, Madlenka, y, f. = Magdalena.
Us.

Madlenky, pl., f., vz Madlena. — M., druh
hrušek. Tpl.

Madliti se, il, ení, titvořiti se. Na Slov.

Madlo, a, n., pokažené z jimadlo (jmadlo),
zač se jímá, aby nespadl, držadlo. Jg. M.
přední, zadní. Tš.

Madonna, y, f., it., má paní; matka boží.
Rk. Vz S. N.

Mádra, y, f., hysterie, Mutterkrankheit.
Rostl.

Madrace, e, f., žíněnka, žinník. V. Vz
Matrace.

Madras, a, m., mě. ve vých. Indii.

Madrid, a, m., hlav. mě. Španělska. —
Madriďan, a, m. — Madridský.

Madrigal, u, m., selanka, krátká a něžná
píseň n. báseň pastýřská (o 4—16 řádcích).
Rk. Vz S. N. Příklad v Poslu z Budče. 1850.
č. 13. Dch.

Maeander, Maiandrós, dra, m., řeka v Ionii.

Maecena-s, ta, m., Říman, podporovatel
věd a umění. Vz S. N.

Maeoni-a, e, f., a) Etrurie, b) krajina
v Malé Asi. — Maeoňan, a, m. — Maeonský.

Mag, vz Magové.

Magacín, u, m., z fr. magasin, sklad,
skladiště, zásobárna. Rk.

Magdalena, y, f., jm. ženské.