965

Machačka, y, f., die Schwenkerin. Jg.

Machadlo, a, n., kývadlo, Pendel, Techn.;
Fächer.

Machaj da, y, m. a f., chamajda, ein Un-
geschickter. Us. Polič.

Machan, a, m. = Němec. Na Slov. Bern.

Máchání, n., a) mečem, praporem, das
Schwenken; b) m. šatů, das Flauen; c) m.
se v něčem, das Fletschern, Manschen. D.

Máchanice, e, f., máchanina, máchání.
Das Geschwenke, Gemansche. To je m-ce
v tom blátě. Us., Jg.

Machaon, a, m., syn Aeskulapiův, hrdina
a lékař v achajském vojště před Trojou. Vj.

Máchati; máchnouti, chnul a chl, ut, utí;
máchávati. — M. = sem tam hýbati, kývati,
povívati čím, schwenken, schwingen, fuch-
teln; práti (prádlo, něm. schweifen, flössen,
flauen). — se, manschen, fletschern, mähren.
Jg. — co: prádlo. I mácháchu silno ostré
meče. Rkk. 51. Vz Brt. Instr. 62. — čím: obu-
chem, šavlí, Jg., praporcem. Krepce mečema
máchasta. Rkk. 43. I máše (máchl) Záboj
mečem. Rkk. 12. Máchnu rukú. L. S. v. 94.
— čím kde (komu). Listem nad hlavou
máchaje. Leg. Praporem na ztečených hrad-
bách m. Ml. Šátkem máchnul v povětří. Jg. —
čím na koho. M. na koho rukou, aby mlčel.
L. Máchnul rukou na něho (napřáhl). Us. —
(čím) kam. Hrom do něho máchnul. Us. —
čím po kom. Máchne šavlí po něm. Krok. —
se kde: v louži, v blátě se m., v rose (cou-
rati, mokřiti se). Us. V krvi lidské m. se.
Kom.

Machen, něm. Die Waare zu Gelde ma-
chen, zboží na peníze vzvésti. Zk. Sich da-
ran machen: dáti se do toho. Sich daran
machen, zu....: jati se.... ovati, nebo
jen:... ovati. Sich daran machen, das Laub
zu benagen: listí okusovati, začati neb jati
se okusovati. Mk.

Machek, chka, m., jm. vlastní. Jg.

Machina, mašina, y, f., z řec. 1. stroj,
eine Maschine; 2. něco velikého, etwas Gros-
ses, eine Maschine. To je hrozná mašina
(o ženské veliké a tlusté). Jg.

Machinace, e (-cí, í), f., z řec., lesť, pikle,
pleticha, praktika, Ränke. L., Us. — Ma-
chinovati, praktik hleděti, pletichy, pikle
strojiti, něco zlého strojiti, machiniren.

Machla, y, machlač, e, m., bryndač,
neprozřetelný člověk. Vz Machlař. Us. Jilem.

Machlanice, e, machlanina, y, f., ver-
wirrtes Zeug, Gewirre, Verwirrung. D.

Machlář, e, m., na Sloven. dohazovač,
Mäkler, Sensal. — M., kdo machlá, der Ver-
wirrer, Fitzer. M., šibal. — Machlářka,
y, f. — Machlářství, Fitzerei. Th.

Machlati, zmachlati = motrchati, wirren
verwirren. — co: šat. Us.

Machli. Děláte to, machli, machli' i. e.
nepořádně. Vz Zmachlati. Us. Jilem.

Machlovatel, e, m., kazič, ku př. vína.
Verderber.

Machlovati, mazati, beflecken, na Slov.;
šiditi, betrügen.

Machna, y, f., měchna, tlustá ženština,
dickes Weib. D. — M., divoká svině, Wild-
sau. Bern. — M., v obecné mluvě: Magda-
lena. Jg., Gl., Pch.

Máchnouti, vz Máchati.

Machtovati, připravovati, ku př. víno.

Machula, y, f., die Makel. Na Slov.

Machův, -ova, -ovo. Machovo tele =
hlupec. Us.

Maiandr-os, a, m., vz Maeander.

Maidburk, a, m., Maidenburg (Device
hrad) u Mikulova. Gl.

Maidelnberg, Dívčí hora na Mor.

Mailand, Milán.

Mainz, mě. v Německu, Mohuč, e, m.

Mair (fr., mér, a), starosta městský ve
Francii. Cf. Mayor. Rk. Bürgermeister.

Maires, něm., Marejž u Dačic na Mor.

Maispitz, Gross- M., Mašovice velké, Tiefm.
Mašůvky hluboké u Znojma.

Maitre (fr., métr, a, z lat. magister), mistr,
pán, velitel, učitel, výtečník, Meister, Lehr-
meister, Musiklehrer. Ten je v tom metr
(maître). Us.

Maîtresse (fr., metres), obyčejně metreska,
paní, velitelka; souložnice. Rk. Gebieterin,
Herrin; Liebchen, Konkubine.

Maiwald, Majka, ves u Dvorce na Mor.

Máj, e, m., měsíc pátý, tráven, květen,
(zastr. trnopuk), der Mai, Wonnemonat, Blu-
menmonat. Máj (máje, majka) znamená v Če-
chách především zúplna rozvitý strom bře-
zový, slovo to však i na jiné zelené stromky
a větve (lípové, jedlové atd. ) přeneseno jest.
Toto slovo nalézá se téměř u všech národů
plemene arijského. Lat. majus odvozuje se
od matky Mercuriovy, Maje^í, poněvadž prý
latinští kupci měsíce toho těmto dvěma bož-
stvím obětovali. Řecké fiala znamená starou
ženu, pomocnici porodu, potom matku, koj-
nou. V srbštině a v obecné mluvě české
přichází toto slovo jen ve formě milostné
majka. Na Mor. majka = milenka; na Slov.
= matka a žena vůbec a při ptactvu: sa-
mice. Tentýž kmen (skr. mâ) nalézá se v řec.
/ii'irrjQ, v lat. mater, v něm. Mutter. Tedy
není nevhodné, jméno to odvozovati od
matky přírody toho času plodící, kterážto
se znamená jménem maja. Jinak se jmenuje
tento měsíc také 1. květen (květný měsíc)
a 2. trnopuk od keře trnového čili hloho-
vého, kterýž toho měsíce pučí; ale toto
jméno se nerozšířilo; 3. tráven. Er. Studený
máj, v stodole (v zahradách) ráj. Vz Březen.
S. N. Jg., Lb., Č. Když máj vláhy nedá,
červen se předá. Pk. Jestli v máji neprší,
tedy to červen převrší. Er. P. 70. V máji
aby pastýři hůl ani neuschla. Suchý březen,
mokrý máj, budou humna jako háj. Er. P. 70.
Když se ozve v máji hrom, chyť kámen
aneb strom (a třes jím, to prý síly dodává).
Er. P. 70. Roj, který se v máji rojí, za plný
vůz sena stojí; v červnu rojení, nestojí za
zvonění (což se při rojení děje). Č. V máji
hřímoty nedělají trampoty. Pk. Máj, polezem
na stáj, máme tam hole, poženem na pole.
Hrš. Až přijde máj, budem mít ráj (nebo:
půjdeme v háj); Prvního máje půjdem do
háje. Er. P. 70. Svatba v máji, volá na máry.
Hřš. Chladný máj bude-li rositi, mnoho sena
budeš kositi; Mnohé bouřky v máji, radosť
v poli, v háji; Tenkrát můžeš nad pšenici
velkou radosť mít, musíš-li si prvním májem
na ni brejle vzít; Vlhký duben, chladný máj,



	965

	Machačka, y, f., die Schwenkerin. Jg. Machadlo, a, n., kývadlo, Pendel, Techn.; Fächer. Machaj da, y, m. a f., chamajda, ein Un- geschickter. Us. Polič. Machan, a, m. = Němec. Na Slov. Bern. Máchání, n., a) mečem, praporem, das Schwenken; b) m. šatů, das Flauen; c) m. se v něčem, das Fletschern, Manschen. D. Máchanice, e, f., máchanina, máchání. Das Geschwenke, Gemansche. To je m-ce v tom blátě. Us., Jg. Machaon, a, m., syn Aeskulapiův, hrdina a lékař v achajském vojště před Trojou. Vj. Máchati; máchnouti, chnul a chl, ut, utí; máchávati. — M. = sem tam hýbati, kývati, povívati čím, schwenken, schwingen, fuch- teln; práti (prádlo, něm. schweifen, flössen, flauen). — se, manschen, fletschern, mähren. Jg. — co: prádlo. I mácháchu silno ostré meče. Rkk. 51. Vz Brt. Instr. 62. — čím: obu- chem, šavlí, Jg., praporcem. Krepce mečema máchasta. Rkk. 43. I máše (máchl) Záboj mečem. Rkk. 12. Máchnu rukú. L. S. v. 94. — čím kde (komu). Listem nad hlavou máchaje. Leg. Praporem na ztečených hrad- bách m. Ml. Šátkem máchnul v povětří. Jg. — čím na koho. M. na koho rukou, aby mlčel. L. Máchnul rukou na něho (napřáhl). Us. — (čím) kam. Hrom do něho máchnul. Us. — čím po kom. Máchne šavlí po něm. Krok. — se kde: v louži, v blátě se m., v rose (cou- rati, mokřiti se). Us. V krvi lidské m. se. Kom. Machen, něm. Die Waare zu Gelde ma- chen, zboží na peníze vzvésti. Zk. Sich da- ran machen: dáti se do toho. Sich daran machen, zu....: jati se.... ovati, nebo jen:... ovati. Sich daran machen, das Laub zu benagen: listí okusovati, začati neb jati se okusovati. Mk. Machek, chka, m., jm. vlastní. Jg. Machina, mašina, y, f., z řec. 1. stroj, eine Maschine; 2. něco velikého, etwas Gros- ses, eine Maschine. To je hrozná mašina (o ženské veliké a tlusté). Jg. Machinace, e (-cí, í), f., z řec., lesť, pikle, pleticha, praktika, Ränke. L., Us. — Ma- chinovati, praktik hleděti, pletichy, pikle strojiti, něco zlého strojiti, machiniren. Machla, y, machlač, e, m., bryndač, neprozřetelný člověk. Vz Machlař. Us. Jilem. Machlanice, e, machlanina, y, f., ver- wirrtes Zeug, Gewirre, Verwirrung. D. Machlář, e, m., na Sloven. dohazovač, Mäkler, Sensal. — M., kdo machlá, der Ver- wirrer, Fitzer. M., šibal. — Machlářka, y, f. — Machlářství, Fitzerei. Th. Machlati, zmachlati = motrchati, wirren verwirren. — co: šat. Us. Machli. Děláte to, machli, machli' i. e. nepořádně. Vz Zmachlati. Us. Jilem. Machlovatel, e, m., kazič, ku př. vína. Verderber. Machlovati, mazati, beflecken, na Slov.; šiditi, betrügen. Machna, y, f., měchna, tlustá ženština, dickes Weib. D. — M., divoká svině, Wild- sau. Bern. — M., v obecné mluvě: Magda- lena. Jg., Gl., Pch.	Máchnouti, vz Máchati. Machtovati, připravovati, ku př. víno. Machula, y, f., die Makel. Na Slov. Machův, -ova, -ovo. Machovo tele = hlupec. Us. Maiandr-os, a, m., vz Maeander. Maidburk, a, m., Maidenburg (Device hrad) u Mikulova. Gl. Maidelnberg, Dívčí hora na Mor. Mailand, Milán. Mainz, mě. v Německu, Mohuč, e, m. Mair (fr., mér, a), starosta městský ve Francii. Cf. Mayor. Rk. Bürgermeister. Maires, něm., Marejž u Dačic na Mor. Maispitz, Gross- M., Mašovice velké, Tiefm. Mašůvky hluboké u Znojma. Maitre (fr., métr, a, z lat. magister), mistr, pán, velitel, učitel, výtečník, Meister, Lehr- meister, Musiklehrer. Ten je v tom metr (maître). Us. Maîtresse (fr., metres), obyčejně metreska, paní, velitelka; souložnice. Rk. Gebieterin, Herrin; Liebchen, Konkubine. Maiwald, Majka, ves u Dvorce na Mor. Máj, e, m., měsíc pátý, tráven, květen, (zastr. trnopuk), der Mai, Wonnemonat, Blu- menmonat. Máj (máje, majka) znamená v Če- chách především zúplna rozvitý strom bře- zový, slovo to však i na jiné zelené stromky a větve (lípové, jedlové atd. ) přeneseno jest. Toto slovo nalézá se téměř u všech národů plemene arijského. Lat. majus odvozuje se od matky Mercuriovy, Maje^í, poněvadž prý latinští kupci měsíce toho těmto dvěma bož- stvím obětovali. Řecké fiala znamená starou ženu, pomocnici porodu, potom matku, koj- nou. V srbštině a v obecné mluvě české přichází toto slovo jen ve formě milostné majka. Na Mor. majka = milenka; na Slov. = matka a žena vůbec a při ptactvu: sa- mice. Tentýž kmen (skr. mâ) nalézá se v řec. /ii'irrjQ, v lat. mater, v něm. Mutter. Tedy není nevhodné, jméno to odvozovati od matky přírody toho času plodící, kterážto se znamená jménem maja. Jinak se jmenuje tento měsíc také 1. květen (květný měsíc) a 2. trnopuk od keře trnového čili hloho- vého, kterýž toho měsíce pučí; ale toto jméno se nerozšířilo; 3. tráven. Er. Studený máj, v stodole (v zahradách) ráj. Vz Březen. S. N. Jg., Lb., Č. Když máj vláhy nedá, červen se předá. Pk. Jestli v máji neprší, tedy to červen převrší. Er. P. 70. V máji aby pastýři hůl ani neuschla. Suchý březen, mokrý máj, budou humna jako háj. Er. P. 70. Když se ozve v máji hrom, chyť kámen aneb strom (a třes jím, to prý síly dodává). Er. P. 70. Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; v červnu rojení, nestojí za zvonění (což se při rojení děje). Č. V máji hřímoty nedělají trampoty. Pk. Máj, polezem na stáj, máme tam hole, poženem na pole. Hrš. Až přijde máj, budem mít ráj (nebo: půjdeme v háj); Prvního máje půjdem do háje. Er. P. 70. Svatba v máji, volá na máry. Hřš. Chladný máj bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi; Mnohé bouřky v máji, radosť v poli, v háji; Tenkrát můžeš nad pšenici velkou radosť mít, musíš-li si prvním májem na ni brejle vzít; Vlhký duben, chladný máj,