968

Makotřasy, dle Dolany, ves u Buštěhradu.
Tk. II. 541., III. 171.

Makov, a, m., místo. Tk. III. 364.

Makovatěti, ěl, ění, skvrny máku po-
dobné dostávati, mohnähnliche Flecke be-
kommen. Č.

Makovec, vce, m., makový koláč, na Mor.
a na Slov. makovník, Mohnkuchen. Reš.

Makovice, e, f., makovička, vícepouzdrá
tobolka na mákové plody. Mohnkopf. Vz Kk.
58. Mnohým meč hlavy co makovice dolů
sráží. V. Tomuť jsou makovic navařili (spí
tvrdě). Vz Spaní. Č. M-ce řezati, sušiti, vy-
klepávati. — M. na sloupě, das Kapitäl. V. —
M. na věži, na domě, der Thurnkopf, der
Giebel, Gipfel. Korouhvička na makovici
kostelní. V. Do m-ce věže listiny položiti.
Mk. Tec voda kam pán káže, třebas na
makovici. Prov. — M., makovka, sůl spižová,
se zrny písku a uhlí. Vys. Das Mohnsalz. —
M., druh hrušek. D.

Makovicovitý, Mohnhaupt-. Rostl.

Makovičný, Mohnhaupt-; Gipfel-, Giebel-.

Makovina, y, f., peň n. lodyha maková,
Mohnkraut; šupina maková, Mohnhülse; prvek
v máku se nalezající, opium, morphium.
Mohnstoff. Rostl.

Makoviní, n., makoviny, Mohnkraut. M.
na palivo. Us. Dch.

Makoviště, ě, n., makové pole. Mohn-
feld. Jg.

Mákovité rostliny, papaveraceae, mohn-
artige. Vz Kk. 210.

Makovitec, tce, m., meconopsis, rostl.
makovitá. Rostl.

Makovka, y, f. Mohnsemmel. — M., Mohn-
salz. Vys.

Makovník, u, m., vz Makovec, Plk.; ko-
láček z vymačkaného máku. Jád.

Makový, Mohn-. M. semeno (mák), hlávka
(makovice), pole (makovistě), olej, mléko,
spánek, šťáva, buchta, koláč (makovec, ma-
kovník), slíže, kyselina. Jg. Ať si to takové
anebo makové. Vz Nevšímavý, Lhostejný.
Lb., C. On není ani takový ani makový, er
ist nicht gekocht und nicht gebraten. Dch.

Makrela, y, f. M. obecná, die Makrelle,
scomber scombrus, ryba. Frč. 296., S. N.

Makrobiotika, y, f., z řec, nauka o pro-
dloužení života. Rk.

Makrony, vz Makaron.

Maksa = Maximilian.

Makula, y, makule, e, f., na Slov. ma-
chula, z lat., Mackel. V.

Makulář, e, m., ruční knížka, notulář,
raptulár, manual, z něhož se potom na čisto
prepisuje n. ingrossuje, Schmier-, Schmutz-,
Sudelbuch, Kladde, V., Notizen, Notizbuch.
Jg.

Makulatura, y, f. (z lat. macula, skvrna),
ušpiněný n. potištěný papír na zahalování;
zkažený tisk nějaké knihy. Rk. Do m-ry něco
zavinouti. Jg. Také = knihy nejsouce pro-
dajny a majíce cenu toliko dle váhy. S. N.

Makulka, y, f., druh kulatých hrušek. Us.

Makuvka, y, f., padlá ženská, V Opavsku.
Pk. -

Mal, u, m., malení, Verminderung, Ver-
kleinerung. Na Slov.

Mál, i, f., malosť. Kat. 1853.

Malaci-a, e, f., z řec, změkčení, odměk
mozku, kostí atd.; nepravé choutky na roz-
ličná jídla. S. N.

Malade, fr., nemocný.

Malachit, u, m. M-ty jsou nerosty vidu
nekovového, střední tvrdosti a hutnosti. Obsa-
hují měď. M. obsahuje vodu, kyselinu uhličitou
a kysličník meďnatý. K nim patří také:
azurit, chrysokol. Vz tyto. Bř. 32. Cf. Šfk.
327., S. N., KP. III. 64., 198.

Malajové, obyvatelé zadní Asie a indij-
ských ostrovův. Rk. Vz S. N. — Malajský.
M. plémě, poloostrov. Vz S. N.

Malakolith, u, m., nerost, odrůda augitu.
S. N.

Malakom, u, m., nerost z řádu drahokamů.
S. N.

Malaktika, pl., n., z řec., léky obměkčil-
jící. S. N.

Malandria, e, f., z řec., mušky, koňská
nemoc, Mauke. S. N.

Malaria, e, f., it., zimnice (střídavá, ba-
řinná). Vz S. N.

Malátenství, n. = malátnosť. Dal.

Malátně, siech, schwach. M. si počínati.
Cyr.

Malátnělosť, i, f. = malátnosť. Th.

Malátnělý = malátný. Jg.

Malátněti, ěl, ění; zmalátněti, malátnívati.
Kränkeln, siech sein. V. — v čem: v zahá-
lení. Pont.

Malátnosť, i, f., nemoc, mrtvosť údův, die
Schlaffheit der Glieder, Gliederschwäche, Ab-
gespanntheit. Kom. — M., lenivosť, Fahr-
lässigkeit. Prober se z m-s ti své. Kom.

Malátný; maláten, tna, tno, z fr. malade,
nemocný, neduživý, krank; lenivý, rozmařilý,
träg, schlaff. Přílišný sen tělo malátné činí.
Zlob. Kdo nic nedbá, malátný jest. Kom.
Živočichové nečerství a malátní (kačeři). Ler.

Malatství, n., malomocenství, Aussatz. Sal.

Malaxace, e, f., z řec., promíchaná těsta,
masti atd. (ve farmacii). S. N.

Malba, y, f., die Malerei. M. zašlá. Sych.
M. I. dle předmětův: historická (líčí-li výjevy
všedního života: genrová), 2. m. zvířat, 3.
m. krajin, krajinomalba, 4. m. květin a ovoce
(květinomalba), 5. zátiší (arabesky, grotesky),
6. portraetův (lícních obrazův). II. Hledíce
k technice: 1. dle hmotné látky: a) vodní,
vodními barvami (na obmítce n. na mokrém
vápně = al fresco; guachová = en guache,
aquarela; miniatura č. drobnomalba); b) m.
olejní; c) m. pastelová; 2. dle vnějšího způ-
sobu zacházení: a) enkaustika, b) emailová.
Vz S. N. M. emailová n. smaltová, enkau-
stika n. vpalovací, na skle, na porculánu, na
hlíně, na vosku, na sucho (tužkou), olejná
(olejovými barvami), prvotní, prospektová,
stínová (stínem), Nz., pastelová, vz Paste-
lová. Malbami něco okrášliti. Jg. Malbu ko-
nati, šp. m. malovati. Km. Způsob malby,
Malweise. Dch. Vz Malování.

Malbina, y, f., nové, Gemälde. Mus. X. 70.

Malcát, u, m., palcát, něco tlustého. Je
to jako m. Us. Vorlík.

Malcontent, fr. (malkontan), nespokojený.

Malčice, ves u Příbrami. Tk. III. 37.