970

Malinské sukno, vz Tk. I. 320.

Malíř, e, m. (zastr. maléř), z něm. Maler.
M. maluje štětcem a barvou olejovou n. vo-
dovou obrazy, drže v levici barviště (Farben-
brett) s rozpuštěnými barvami. Pt. Ani
maléřů práce neužitečná. Br. M. obraz rýsuje
(navrhuje) a štětcem různými barvami pota-
huje. Kom. Malíř dobrý nápisu neklade, zlý
(špatný) musí. (Sr. Dobrému pivu víchu ne-
třeba). Jg., Pk. M. písma, Schriftenmaler. Dch.
M. zemský = zeměměřič. 1602. Vz Gl. 140.
Vz Malba, Tk. II. 541.

Malířka, y, f., die Malerin. — M. =
malířová. Us.

Malírna, y, f., die Malerstube. D.

Malířová, é, f., die Gattin das Malers.

Malířský (zastr. maléřský), m-sky, po
m-sku. Maler-. M. učedník, D., barva, čer-
nidlo, V., štětka, štětec, talířek. Us. M. krajina
(malovatelná), D., bratrstvo v Praze. Vz S. N.

Malířství, í, n. (zastr. maléřství), die
Malerkunst, Malerei. Učiti se m. D. M.
olejní barvou. D. M. divadelní, dekorační.
Nz. M. na obmítku, Frescomalerei. Techn.
Vz Malba.

Malířův, -ova, -ovo, dem Maler ge-
hörig. Us.

Mali-s, dy, f., byla krajina v Řecku.

Malíšek, šku, m. = malíček, der Ohr-
finger. Na Slov.

Maliti, il, en, ení = malé činiti, klein
machen, verkleinern. Jg. — co kde: Milosť
k němu v sobě malil. L. — se = ubývati.
Den se malí. Na Mor., Brt. — se komu.
Malí se mi, na Slov. = zdá se mi to býti
malé. Bern. Vz Omaliti.

Malitka, y, f., monada. Mus. VIII. 433.

Malitko, malitko, maličko, sehr wenig,
kleinwinzig. Jg. Máš s ní pekla dosti a velmi
malitko utěšenie. St. skl. — Vš.

Malitkosť, i, f. = maličkosť. D.

Malitký, m. maličký, vz Č. Sehr klein,
kleinwinzig. Jako malitký v životě matky,
tak i my v tomto světě jsme položeni. Vš.
Malitký skřivánče. Rkk. Když biech m.,
mluviech jako m.; zjevil si je (tajné věci)
m-kým; malitké okušenie něčeho. Št. — M. =
málovážený. Plk., Jel.

Malitný = malitký. Krok.

Maliučký, zastr. = maličký.

Malkavý. M. slížky. Us. Písek.

Malkontent, vz Malcontent.

Malleol-us, u, m., v anatomii kotník
u nohou. S. N.

Malle-us, u, m., v anatomii kůstka v uchu
kladívku podobná. S. N.

Mallophagi, čmeli. Vz S. N.

Malmas = malvaz.

Malnice, ves v Kladsku. Tk. I. 421.

Málo od mal, a, o, vz Malý. M., malíčko,
maličko, maloučko, malounko, malitko, ma-
linko, malilinko, maliličko, maličičko, ma-
lichno, malechno = trocha, nemnoho. M. I.
subst. Ein Weniges, ein Wenig, das Wenige.
Jg. Skloňuje se ve všech pádech dle, Slovo. '
Kdo si mála nevšímá, není více hoden. Jg.
Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží.
Trnka., Lb. Vz Spokojený. Kdo není málem
spokojen, ten není mnoha hoden. Málo k málu
činí mnoho. L. Lepší málo nežli nic. Z mála

málo. Mt. S. Do mála nic není. Není-li (Ne-
máš-li) zvůle, přestaň na mále. Pk., Jg. Na
mále přestávati. Kom. Pivo jest na mále. V.
S málem lidí krále pobi. Alx. V málu dní.
Št. N. kř. 130. Jel do města s málem lidi.
Výb. I. 143. Napil jsem se piva z mála. Us.
Na mále toho jest. O málo lepší. D. Moudrý
o málo se neoklamá. Jg. To se málem opraviti
dá. V. Málem bych věřil. D. S málem vystačiti.
Nad málem panovati. Jg. Není tak málo,
aby nestačilo. Mt. S. Kdo umí s málem za-
cházeti, nemůže scházeti. Vz Šetrnosť. Lb.
Dobře jednej v mnohu, v mále, neboj se ani
krále; Dobrého po málu. Pk., Č. Nemáť za
jisté v těch věcech nepřítomnosť mála obraceti
se na škodu mnohých. CJB. 295. Jich čsti
by na mále. Anth. I. 46. Na mále nás bylo.
Žer. L. I. 41. Posel posečká na mále. Anth.
I. 36. Ve válce mnozí tvoji před naším málem
utekli. Lom. Kdo mála nehledí, ten dlouho
nedědí. Č. Ktož málo má, ten vice hledá.
Flaška., Lb. Vz Lakomý. Už je s nim na
mále. Vz Prodělání. Č. Bezmála. Z mála pán
Bůh požehnává. Na Mor. Kda. — II. Užívá
se ho jako jména přídavného, genitivní
přípona-a jest zástupcem dativu, lokalu a in-
strumentalu. Vz Mnoho, Koliko, Číslo. —
Porn. M. béře na se také tvar urč. adjektiv.
Bohu se poručil a po malých dnech umřel.
Pass. 216. V malých letech velmi prospěli.
Anth. II. 201. Vz Assimilace. — III. M.,
adv., komp. méně, míň; superl. nejméně,
nejmíň, a) S genitivem, wenig, ein Weniges,
etwas. Jg. Mnoho vřesku a málo vlny (zisku).
Málo sršňů mnoho much zapouzí. Dal. Mnoho
čápů málo žab. V tom městě je málo lidí.
D., Jg. K tomu jest mne málo. D. Jest nás
málo. V. — Pozn. Podmět logický klade se
do genitivu; není-li vyjádřen, pričiňuje se
, jich'. Málo lidí zbylo — málo jich zbylo;
málo jich o tom ví. Brt. — b) Bez genitivu.
Málo spáti, jísti, píti, pracovati, choditi. Us.
Ani dosti málo, nicht im Geringsten. Dch.
Před málo kolikas lety. Us. Hrozí tuze, málo
může. Mnoho příliš mluví, ale málo škodí.
Kdo mnoho slibuje, málo plní. Nemnoho
jídej a málo zvídej. Málo zvídej, moc nejídej,
budeš dlouho živ. M. mluví, ale mnoho činí.
M. dáti styd, mnoho žel. Lépe m. a dobře
nežli mnoho a zle. Mnoho hostí málo jísti.
Málo na něco dbáti. M. v sobě držeti. M.
padati. Ne málo (velmi) jsem se lekl. Jg. Málo
na něčem míti. Jg. Na tom m. sejde, D.,
jest, záleží. Dch. M. si všímati něčeho.
D. M. zdravý, m. níže, m. výše, m. kdy
vídaný. Slonbidlo bývá málo kdy moudré. Jg.
Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drba-
lovic (bude za ušima se škrabati). Jg. — Málo,
o málo, bez mála, na mále, málem, málo chyba,
málo chybuje, o maličko = skoro, téměř,
es fehlt wenig, fast, beinahe, schier. V. Málem
bych byl upadl. D. Byla hodina málem šestá.
L. Na posly se zbouřili, tak že jich málo
nezbili. Čr. O málo mne závrat nepopadl.
Kom. — Málo, v mále = v krátce, krátko,
nicht lange, im Kurzen, kurz. Málo před
tím, V., po tom. Jg. V Praze málo odpočinuli.
Har. — Po málu, po mále, po maličku =
znenáhla, sachte, nach und nach, langsam,
allgemach. Jg. Po málu chřadl. Aesop. Po



	970

	Malinské sukno, vz Tk. I. 320. Malíř, e, m. (zastr. maléř), z něm. Maler. M. maluje štětcem a barvou olejovou n. vo- dovou obrazy, drže v levici barviště (Farben- brett) s rozpuštěnými barvami. Pt. Ani maléřů práce neužitečná. Br. M. obraz rýsuje (navrhuje) a štětcem různými barvami pota- huje. Kom. Malíř dobrý nápisu neklade, zlý (špatný) musí. (Sr. Dobrému pivu víchu ne- třeba). Jg., Pk. M. písma, Schriftenmaler. Dch. M. zemský = zeměměřič. 1602. Vz Gl. 140. Vz Malba, Tk. II. 541. Malířka, y, f., die Malerin. — M. = malířová. Us. Malírna, y, f., die Malerstube. D. Malířová, é, f., die Gattin das Malers. Malířský (zastr. maléřský), m-sky, po m-sku. Maler-. M. učedník, D., barva, čer- nidlo, V., štětka, štětec, talířek. Us. M. krajina (malovatelná), D., bratrstvo v Praze. Vz S. N. Malířství, í, n. (zastr. maléřství), die Malerkunst, Malerei. Učiti se m. D. M. olejní barvou. D. M. divadelní, dekorační. Nz. M. na obmítku, Frescomalerei. Techn. Vz Malba. Malířův, -ova, -ovo, dem Maler ge- hörig. Us. Mali-s, dy, f., byla krajina v Řecku. Malíšek, šku, m. = malíček, der Ohr- finger. Na Slov. Maliti, il, en, ení = malé činiti, klein machen, verkleinern. Jg. — co kde: Milosť k němu v sobě malil. L. — se = ubývati. Den se malí. Na Mor., Brt. — se komu. Malí se mi, na Slov. = zdá se mi to býti malé. Bern. Vz Omaliti. Malitka, y, f., monada. Mus. VIII. 433. Malitko, malitko, maličko, sehr wenig, kleinwinzig. Jg. Máš s ní pekla dosti a velmi malitko utěšenie. St. skl. — Vš. Malitkosť, i, f. = maličkosť. D. Malitký, m. maličký, vz Č. Sehr klein, kleinwinzig. Jako malitký v životě matky, tak i my v tomto světě jsme položeni. Vš. Malitký skřivánče. Rkk. Když biech m., mluviech jako m.; zjevil si je (tajné věci) m-kým; malitké okušenie něčeho. Št. — M. = málovážený. Plk., Jel. Malitný = malitký. Krok. Maliučký, zastr. = maličký. Malkavý. M. slížky. Us. Písek. Malkontent, vz Malcontent. Malleol-us, u, m., v anatomii kotník u nohou. S. N. Malle-us, u, m., v anatomii kůstka v uchu kladívku podobná. S. N. Mallophagi, čmeli. Vz S. N. Malmas = malvaz. Malnice, ves v Kladsku. Tk. I. 421. Málo od mal, a, o, vz Malý. M., malíčko, maličko, maloučko, malounko, malitko, ma- linko, malilinko, maliličko, maličičko, ma- lichno, malechno = trocha, nemnoho. M. I. subst. Ein Weniges, ein Wenig, das Wenige. Jg. Skloňuje se ve všech pádech dle, Slovo. ' Kdo si mála nevšímá, není více hoden. Jg. Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží. Trnka., Lb. Vz Spokojený. Kdo není málem spokojen, ten není mnoha hoden. Málo k málu činí mnoho. L. Lepší málo nežli nic. Z mála	málo. Mt. S. Do mála nic není. Není-li (Ne- máš-li) zvůle, přestaň na mále. Pk., Jg. Na mále přestávati. Kom. Pivo jest na mále. V. S málem lidí krále pobi. Alx. V málu dní. Št. N. kř. 130. Jel do města s málem lidi. Výb. I. 143. Napil jsem se piva z mála. Us. Na mále toho jest. O málo lepší. D. Moudrý o málo se neoklamá. Jg. To se málem opraviti dá. V. Málem bych věřil. D. S málem vystačiti. Nad málem panovati. Jg. Není tak málo, aby nestačilo. Mt. S. Kdo umí s málem za- cházeti, nemůže scházeti. Vz Šetrnosť. Lb. Dobře jednej v mnohu, v mále, neboj se ani krále; Dobrého po málu. Pk., Č. Nemáť za jisté v těch věcech nepřítomnosť mála obraceti se na škodu mnohých. CJB. 295. Jich čsti by na mále. Anth. I. 46. Na mále nás bylo. Žer. L. I. 41. Posel posečká na mále. Anth. I. 36. Ve válce mnozí tvoji před naším málem utekli. Lom. Kdo mála nehledí, ten dlouho nedědí. Č. Ktož málo má, ten vice hledá. Flaška., Lb. Vz Lakomý. Už je s nim na mále. Vz Prodělání. Č. Bezmála. Z mála pán Bůh požehnává. Na Mor. Kda. — II. Užívá se ho jako jména přídavného, genitivní přípona-a jest zástupcem dativu, lokalu a in- strumentalu. Vz Mnoho, Koliko, Číslo. — Porn. M. béře na se také tvar urč. adjektiv. Bohu se poručil a po malých dnech umřel. Pass. 216. V malých letech velmi prospěli. Anth. II. 201. Vz Assimilace. — III. M., adv., komp. méně, míň; superl. nejméně, nejmíň, a) S genitivem, wenig, ein Weniges, etwas. Jg. Mnoho vřesku a málo vlny (zisku). Málo sršňů mnoho much zapouzí. Dal. Mnoho čápů málo žab. V tom městě je málo lidí. D., Jg. K tomu jest mne málo. D. Jest nás málo. V. — Pozn. Podmět logický klade se do genitivu; není-li vyjádřen, pričiňuje se , jich'. Málo lidí zbylo — málo jich zbylo; málo jich o tom ví. Brt. — b) Bez genitivu. Málo spáti, jísti, píti, pracovati, choditi. Us. Ani dosti málo, nicht im Geringsten. Dch. Před málo kolikas lety. Us. Hrozí tuze, málo může. Mnoho příliš mluví, ale málo škodí. Kdo mnoho slibuje, málo plní. Nemnoho jídej a málo zvídej. Málo zvídej, moc nejídej, budeš dlouho živ. M. mluví, ale mnoho činí. M. dáti styd, mnoho žel. Lépe m. a dobře nežli mnoho a zle. Mnoho hostí málo jísti. Málo na něco dbáti. M. v sobě držeti. M. padati. Ne málo (velmi) jsem se lekl. Jg. Málo na něčem míti. Jg. Na tom m. sejde, D., jest, záleží. Dch. M. si všímati něčeho. D. M. zdravý, m. níže, m. výše, m. kdy vídaný. Slonbidlo bývá málo kdy moudré. Jg. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drba- lovic (bude za ušima se škrabati). Jg. — Málo, o málo, bez mála, na mále, málem, málo chyba, málo chybuje, o maličko = skoro, téměř, es fehlt wenig, fast, beinahe, schier. V. Málem bych byl upadl. D. Byla hodina málem šestá. L. Na posly se zbouřili, tak že jich málo nezbili. Čr. O málo mne závrat nepopadl. Kom. — Málo, v mále = v krátce, krátko, nicht lange, im Kurzen, kurz. Málo před tím, V., po tom. Jg. V Praze málo odpočinuli. Har. — Po málu, po mále, po maličku = znenáhla, sachte, nach und nach, langsam, allgemach. Jg. Po málu chřadl. Aesop. Po