972

skle n. porcelánu. Jg. Vz Malba. — M. =
popsání, líčení, die Schilderung. Vz Líčení.
D. — M. potupné, vz Rb. str. 267.

Malovaný, gemalt. M. obraz, lodí, brána,
pokoj, síň. Us. M. (písaná) lázeň v Praze.
Tk. II. 234. — M. = líčený, nepravdivý,
blos scheinbar. M. křesťan, ctnosť, mužnosť,
hodnosť. L.

Malovary, dle Dolany, jm. místní. Mus.

Malovatelný, malbar.

Malovati, malovávati = barvami něco vy-
obrazovati, malen; popisovati, líčiti, schil-
dern, beschreiben, malen; krášliti, schmücken,
zieren, malen; si představovati, sich vor-
stellen, einbilden. Jg. — co, koho: obrazy,
V., stůl, světnici, tváři. Us. — co čím:
barvami, V.; něco živými barvami. Plk.
Jednou barvou m. (tuschen). Rohn. — kde:
na obmítce (na čerstvém vápně), fresco-
malen, Jg., na skle. Us. M. na lešení, nad
(pod) lešením atd. — si co v čem. V mysli
něco (překážky) si malovati (představovati).
Kom. — jak: dle vzorce. M. koho do
černa (líčiti, špiniti ho, tupiti). M. obraz s ve-
likou pilností. Ml. M. bez barvy (lháti). Č.
Na zeleno koptem m. (vz Chybování). Č. —
se. Ona se maluje (líčí). Us. Smutek na tváři
se maluje. L.

Málovážnosť, i, f., Geringschätzung. Us.

Málovážný, unwichtig, unerheblich, un-
bedeutend, geringschätzig. V.

Málověd, a, m. Wenigwisser. Kom.

Malověrec, rce, m. Kleingläubiger. Sych.

Malověrnosť, i, f. Kleingläubigkeit. D.

Malověrný, kleingläubig. D.

Malovidy, dle Dolany, jm. místní.

Málovodný, wasserarm. L.

Malpa, y, f., opice, něm. Winselaffe, cebus.
M. zavalitá, hnědá (c. apella), vousatá, bělo-
čelá, žlutoprsá, rohatá, čuprynatá, pížmová
(c. capucinus), podbělá. Jg. Vz Frč. 398., 399.

Malpovitý, malpě podobný. Ssav.

Malsice, malsičky, pl., f., slavnosť ob-
žinek, Schnitterfest. Mus. IV. 312.

Malspitz, něm., Malešovice u Židlichovic.

Malšovice, ves. Tk. III. 58.

1. Malta, y, f., ostrov v středozemním
moři. V. — Maltský. — Malťan, a, m. Vz
Melita a S. N.

2. Malta, y, f., písek s vodou a vápnem
smíchaný. M. zednická. Jg. M. zednická,
vápno smíšené se zrnitým pískem křemeno-
vým a vodou. Vz více v Km., III., 153., Šfk.
221. Mörtel, Cement, Bewurf. Jg. Nahoditi
maltu, nához malty. M. hydraulická n. vodní.
Nz. Lžíce na maltu (maltová. Bern. ) M. za-
hradnická, Gärtnerkitt.

Maltazna, y, f., jídlo z mouky, měchurka.
— M. = veliká huba, das Maul. Dám-li ti
přes (na) maltaznu. Us. Nabančím ti m-znu!
Míti vypasenou m-znu. Us.

Maltez, maltezák, a, m. — Maltezský.
M. řád, rytíř, mistr. Jg. M. kříž (osmihranný).
Maltheser-.

Malthacit, u, m., nerost zemokámen. Vz
S. N.

Maltní, Mörtel-. M. lžíce (zednická). MM.

Maltovna, y, f. Kalkfass. Bern.

Maltový, Mörtel-. M. lžíce. Mörtelkelle.
Bern.

Maltraitovati (maltre-), fr., zle naklá-
dati, týrati. S. N. Maltraitiren, misshandeln.

Maltský, vz Malta, 1.

Malvaceae, slezovité rostliny. Vz S. N.

Malvazí, í, n., druh sladkého vína zlaté
barvy. S ptákem dítě, kmet s mladicí, Němec
s malvazím v láhvici, cožť nekřesťansky za-
chází, když jim do rukou přichází. D. Vz
S. N. Malvasier, Malmasier.

Malvazinka, y, f., m-ky, pl., jablka, Mal-
vasieräpfel. Jg.

Malvice, e, f., jablko. Vz Kk. 59.

Malý, (zastr. mal, a, o); komp. menší;
superlat. nejmenší; od koř. ml., vz L a Gb. Hl.
146. (Malíčký), maličký, maloučký, malinký,
malounký, maličičký, maličičičký, malilinký,
malililinký, maličkerný, malichný, malicherný,
malitký. Vz Málo. M., neveliký. Klein, ge-
ring, eingeschränkt, nicht gross. V. M. knížka,
košilka, říčice, jablko, rozum, malé postavy,
moc, pokuta (mírná), podání, potřeba, kázeň,
věc, práce, strana (pražská), peníz, Jg., malý
úřad = menší soud, das kleine Landrecht,
GL, kulka (která nevyplní hubici — Mün-
dung — hlavně, Laufkugel), muška (feines,
spitziges Korn, když skrz řez — Visier — hle-
díme, jenom trochu mušku vidíme), Šp., voda,
niedriger Wasserstand. Dch. Jménům hro-
madným a hmotným nepřísluší adjektivum
, malý' nýbrž:, drobný. ' Proto šp: malá
zvěř, malý dobytek, malé ryby m.: drobná
(nízká) zvěř, drobný (nízký) dobytek, drobné
ryby. Vz Dobytek, Drobný, Nízký. Brt. Prodej
v malém a ve velkém m. správného, malý
(drobný) a velký prodej´ Brs. 100. Lid
mluví: prodávati něco na hrubo, na drobno,
na velko, na málo a tak i prodej na hrubo
(na veliko), na málo. Brt. Km. 1877. 157.
Tato věc je totéž v malém co ona ve
velkém m.: v malé míre — u velké míře.
Brs. 100. M. věc, Bagatellsache. O. z D. Ob-
chod, obchodník, prodavač, odbytek v ma-
lém. J. tr. Malí lidé také se umějí hněvati.
V. Jest malý, ale sporý. Us. V malé vážnosti
u někoho býti. Kom. Má malé potřeby. Us.
Na malou stranu jíti. Malé zloděje věšejí,
velké pouštějí. Us. V malé vodě malé ryby
bývají. Z malej vody malé ryby. Mt. S. Lepší
malý zisk, než veliká škoda. V. Zaplatíť na
malé letničky (nikdá). Častokráte psíček malý
velikého vepře svalí. Trnka. Z malého pána
malý strach. Malá kázeň, malá bázeň. D.
Z malého oblaku velký déšť. Z malé jiskry
velký oheň. Jg. Malých ptáčků malá hnízda.
L. Velké ryby žerou malé. Na Slov. M.
ptáček mívá křiklavý zobáček (Cf. Neve-
liký ptáček, ale ostrý drápek. ) Pk. Kto je
malému nevděčný, veľkého není hoden.
Mt. S. Stran pořekadel vz ještě: Hrneček,
Krajíc, Křeček, Skřítek, Večeře. — M.,
co do postavy, vz: Krajíc, Pes. — v čem:
v zrůstu. Jir. dh. — s inft. Jsme přemalí
Bohu sloužiti. Št. — Jsem před ním tak
malý jako před mořem mělká řiečka. Alx.
— V malém věku, = v mladém věku, in früher
Jugend. V malých letech. Jest malý ale
zralý. Malé děti, malá starosť, velké děti,
velká starosť. D. — M. učedlník ve mlýně,
méně než prášek. Vys. — Malé srdce = ne-
mužné. Malé mysli. Byla malá duše ve mně.