98i

Maršové, ův, m., v Latiu v Italii. V z

S. N.

Marsovka, y, f., Marssegel. M. přední.
Čsk.

Marsy-as, a, m., lesní bůžek frygijský,
mistr v pískání na fletnu. Vj. Vz S. N.

Marš, e, m., z fr. marche, pochod vojen-
ský, Marsch, Zug. Vojsko chystá se k marši.
Spěšný m. Burian. Ve třech marších. Us.
Marš! po-klus! po-chod! Vz Povel. Rf. —
M., hra k pochodu, Marsch.

Marša, e, f. M. hnědá, tetrix bipunctata,
členovec rovnokřídlý. Frč. 146.

Maršal, a, (na Slov. maršalk), maršálek,
lka, m., podkoní, nadkoní. Z něm. March
= kůň a Schalk = pacholek. Č., S. N. —
M. polní, nejvyšší polní vůdce, Feldmarschall,
V.; m. dvorský, nejvyšší správce panovní-
kova domu, Oberstmarschall, Hofmarschall,
V.; m. zemský, náčelník zemských stavů a
sněmův. Oberstlandmarschall. Vz Gl. 147. —
Maršálkova, é, f., des Marschalls Frau.

Maršálkův, -ova, -ovo, Marschalls-. M.
zástupce. Us.

Maršalství, n., das Marschallamt. Us.
Nejvyšší m. dvorské, Obersthofmarschallamt.
Pr.

Maršejd, u, m., z něm. Markscheidung,
hranice, rozehraní. — M., maršejdní, hra-
niční kůl, Markscheidepfahl. V.

Maršejdnictví, n., horní měřictví, die
Markscheidekunst. Jg.

Maršejdník, a, m., horní měřič, Mark-
scheider. V.

Marširovati, vojensky táhnouti, pocho-
dem jíti. Rk. Marschiren. Vz Marš.

Maršov, a, m., Marešov, Marschendorf,
ves v Jičínsku. Vz S. N.

Maršovice, dle Budějovice, mě. v Táborsku.
Vz S. N.

Marštal, e, f., z něm. (vz Maršal), konice,
konírna, V., koňská stáje. Reš. Marstall,
Pferdestall.

Marštalíř, e, m., z něm., koňák, pacholek
od koní. V. Der Stallknecht.

Mart, a, m., mořská vlaštovka, Seeschwalbe,
sterna hirundo. Palliardi (Mý. ).

Marta, y, f, Martha. Starostlivá M. =
pečlivá hospodyně. Jg. — M., die Marter,
Folter. Platili, aby m-y prázdni byli. Gl. 148.

Martalous, martaloz, a, m. = záškodník,
Trossbube. Br.

Martial-is, a, m. M. Marcus Valerius,
epigrammatický básník římský, zemřel ok.
r. 100. po Kr.

Martialní, z lat, vojenský, válečný, mar-
tialisch, kriegerisch, streitbar, feurig, wild. Rk.

Martin, a, Martínek, nka, m. Letos
přijel sv. M. na brůně (padá sníh). Č. Sv.
M. přijíždí na bílém koni. Kdo Martínka
často světí, husy, koury mu zaletí, dům,
dvůr, louku i dědinu, přivede vše na mizinu.
D., Lb. Vz Šetrnosť. Rád Martínka světívá
(je marnotratný). Č., Lb. Světí sv. Martina,
sedě u dobrého vína. Lom. Ví sv. M., zač
dává plášť. Hus o Martině nejpěkněji zpívá
(na pekáči). Hrš. Na sv. Martina kouřívá se
z komína; Má se jako husy o Martině (zle).
Č. Na sv. M-a zabije se hus, oškube se, upeče
se, pak se jí sní kus; Na s v. M-na mají se péci

rohlíky, sic by sv. Martin rozkopal kamna.
Hrš. Mlč pane M-ne, ať tvá věc nehyne. Pk.
Chodí-li husa před M-em po ledě, chodívá
po M-ně po blátě. V z Hospodářský. Lb.,
Er. P. 94. Poraď se s Martinem. Chodí-li husa
o M-ně po náledí, o vánocích za to v blátě
sedí; Sv. M. přijede na bílém koni a zabílí
svět (sněhem); Přijde-li sv. Martin na bílém
koni, metelice za metelicí se honí; Na Fi-
lippa když chrousti hučí, o M-ě studený
vítr fučí; Sv. M. mlhavý velké mrazy za-
staví. Kda. — Martínkové, čeleď o sv. Mar-
tině službu měnící.

Martináč, e, m., phalaena, Dämmerungs-
falter. Krok.

Martínek, nka, m., rozpustilec, ein aus-
gelassener Mensch. Jg., Gl. Vz Martin. — M.,
nku, m., pečivo, Martinshorn. D.

Martiněves, vsi, f., ves u Budyně. Tk.
III. 61.

Martinice, dle Budějovice, tvrz u Votic.
Pán z M-nic. Vz S. N.

Martínkovati, martínky slaviti, die Mar-
tinstage feiern. D.

Martinkovice, ves v okolí polickém. Tk.
I. 419.

Martinov, a, m. Martzinau, ves v rak.
Slez. Vz S. N.

Martinský. Husa m. Us. Martins-.

Martiška, y, f., kleine Seeschwalbe, sterna
minuta. Palliardi (Mý. ).

Martyrologi-um, a, n., seznam mučedl-
níkův. Vz S. N.

Marule, e, marulka, y, f., balšam, die
Melisse. M. kočičí (kocurník), horní, vodní,
planá. Jg. M. calamintha. FB. 61.

Marúnek, nku, m., maruta, Hundskamille.
S. N.

Marunka, y, f., řimbaba, matricaria. Aqu.

Maruše, e, f., vz Moruše.

Máry, gt. mar, pl., f.; vz stran krácení á,
Brána; z něm. Bahre, nosidla na mrtvé,
Todtenbahre. Nebojí se mar (udatný). Dal. 31.
Na máry položiti, D., vložiti. Kom. To mne
přivede na máry. Er. P. 184. Za marami
jíti. V. — M. obecné n. tovaryšské = nástroj
mučení, řebřík, die Folterbank. Na tovaryšské
máry dáti (mučiti). V.

Más, u, m., z něm. Mass, pinta (4 žejdlíky).
M. piva, vína. Us. Za starodávna más obsa-
hoval dva žejdlíky. V. Čryry másy = 2 pinty.
V., Kom. Vz Máz.

Masačka, y, f., die Fleischfliege. Us.

Masagetové byli kočovný národ v Asii.
Vz S. N.

Masák, a, m., tuhýk obecný, lanius col-
lurio, Dorndreher. Palliardi (Mý). — M., u,
m. Fleischkorb. Us.

Masař, e, m., řezník. — M. = kat. Kat.
3394. — Masařka, y, f., a) řeznice; b) palice
k zabíjení hovad, Schlachtbeil; c) Schweiss-
fliege. M. živorodá, sarcophaga carnaria.
Frč. 159. Vz Masař.

Masařek, ka, masarčík, a, m., řeznický
tovaryš. Us. Opav. Pk.

Masaření, n. Schlächterei. Dch.

Masařky, pl., f., druh hrušek. Č.

Masárna, y, f. Fleischkammer.

Masařský. M. stolice, Fleischbank. Boč.
1565.