983

Máslovatý, butterartig. Rostl.

Máslovice, ves. Tk. I. 380., III. 95.

Máslovka, y, f. Butterbirne.

Máslový, Butter-. M. mastnosť, šiška,
hruda, homole, soudek, těsto, polívka. Jg.
M. květ či blatouch či žluťák, caltha palu-
stris, Sumpfdotterblume. Čl. 10. Vz Máslenka.

Masní (v mase). M. červ. Fleischmade.
V., Kom.

Masnice, e, f., masný krám, Fleisch-
bank. Půh. brn. 1480., Reš. Z masnic platiti.
1520. Vola do masnic vedú. BN. — M.,
bulliarda. M. vodní, b. aquatica. FB. 97.

Másnice, vz Máselnice, od: máslo.

Masnička, y, f. = máselnice. U Přer. Kd.

Masník, a, m., honák, Viehsammler. Jg.

Masnota, lépe: mastnota. Jg.

Masný = maso na sobě mající, nehubený,
fleischig. Jelen m. St. skl. — M. = z masa,
fleischern, von Fleisch. M. tělo. Št. — M.,
kde maso je, se ukládá, prodává, Fleisch-.
M. komora, sklep, krám n. jatky, trh. Fleisch-
bank. V., J. tr. Masný liší se od, mastný^í,
co je tučné. Proto: krám masný (kde maso
se prodává), a ne: krám mastný. Řezník
dobytek bije a do masných krámu na prodej
vykládá. Kom. Život co na masné krámy
vydává. D. Vydali je nebohé co na masné
krámy. Č. Nesedej v masných krámích. Mus.
— O starých masných krámech pražských
vz Tk. II. 541.

Maso, a, n., masíčko. Všechny pevné
měkké částky živočišného těla, jimž naproti
jsou kosti, chrupavky, kůže atd. Fleisch. V.
Svaly — ústroje hybací — jmenují se v obec.
mluvě masem. Jhl. Maso hovězí (hovězina),
svinské či vepřové (svinina, vepřovina), sko-
pové (skopovina), telecí (telecina), kozelčí,
ovčí, beránčí, beránkové, jehenčí, kozí, ko-
zlové, slepičí, husí, člověčí, lidské, zubí
(dásně), čerstvé, syrové, oslizlé, zamřelé,
pečené (pečeně), vařené, zadělávané, uzené,
nasolené, z láku (v láku naložené, D. ), V.,
rybí, tučné, kostlivé (s kosťmi), měkké, na-
dívané, tvrdé, bez kostí, Jg., hubené, Us.,
libové (libivé, libovina, liběvé, bez tuku a
a bez kostí), Lk., koroptví, dušené, sušené,
Š. a Ž., zvěřina. Us. Též vnitřnosti jako:
žaludek, střeva, játra, plíce, srdce atd. ma-
sem slovou. Jg. Masa požívati. Volk. Maso
vařiti, péci, zadělávati, uditi, nasoliti, sma-
žiti, nakládati, dusiti, sušiti, sekati atd. Us.
M. hnije, kazí se. Š. a Ž. Plec a mas z di-
vokých sviní množství přinesl. Ler. To by-
chom byli na samém mase (kdybychom ho
měli). Us. Vk. Čím vykrmenější vepřík, tím
více má sádla a tím méně liboviny. Šk. Se-
kání masa na prodej; Všeliká masa a chleby.
Er. Přívažek na maso; přihlídka, přihlížení
k masům; sazba na maso. J. tr. Plat za
maso (masné). Šp. M. na rožních a zevelu
(točlíku, točici, samopeči) n. na rošti, v pe-
káči péci, v pánvi smažiti. Pt. M., masičko
s něho spadlo, mu odpadlo (zhubeněl). Us.
Slovo, maso' se často vynechává. Vzala ve-
přového (masa) za 20 kr. Zk. Kdo maso, tu
psi; kde myši, tu zloději. Č. Pyšní se, že
má nový pytel na maso (nový oděv na své
tělo) Č. Nechvátej s masem, až zelí sníš
(vz Šetrnost'); Maso potřebuje pivo, bram-

bory vodu (vz Nápoj). Lb. Řídko bývá dobré
maso dvakrát vařené a přítel dvakrát smí-
řený. Bart. 145. M. pánům, kosti sluhám
(sluhům). Č. My o mase a ty o kvase (Vz
Nedorozumění, Slíva). Č. Kdo nepracují,
těm maso; kdo pracují, těm hnáty. Č. Vy-
ňali mu z hrachu slaniny a maso z polévky.
D. Z tučného masa tučná polévka. Laciné
maso, řídká polévka. Na Slov. Z řídkého
masa laciná polévka. Sk. Mnoho masa, líná
chasa. Vz Lenosť. Lb. Zlé maso bez chleba
(nevěsta bez věna). L. Laciné maso rádi psi
jedí. Mus. Vz Antonín. S. N. — M. divoké,
shnilé, živé, vojanské, zbytné, mrtvé, pliné,
hnilé, plíny, divočina (v ráně). Wildes Fleisch.
Jg., Sm., Šp. — M. = částky rostlinné a
ovocné měkké, šťavnaté, dužina, Kk. 59. M.
tykvové, broskvové, slivové, jablkové. Jg.

Masojed, a, masojídek, dka, m., maso-
jedoucí, Fleischesser. — M., pták, straka
turecká, strakapoun, lanius caeruleus, Neun-
tödter, Dorndreher. Jg. D. — M., houba,
pstřeň, fistulina hepatica, der Leberschwamm.
(Mý. ). Č.

Masojedný, fleischessend. Háj.

Masojedy, dle Dolany, ves.

Masojídek, vz Masojed.

Masomalba, y, f., -malířství, n., Fleisch -
darstellung in der Malerei. Dch.

Masomalíř, e, m., Fleischmaler. Dch.

Masopust, masopust (na Slov. masopost),
u, m. = čas, v který se maso pouští, laxatur,
lat. carniprivium. Jg. Poslední m. = poslední
3 dni m-stu, na Mor. a v severních Če-
chách (Rs. ): ostatky. Vz Gl. 148. M. svě-
titi (lépe než: držeti). V. Byl jsem u přítele
na mstě. O m-stě. Us. Krátký m., dlouhá
zima (žertem). Č, Hrš. Masopust, masopust,
jen mne holka neopusť. Jak vysoko holka
o m-stě skáče, tak vysoký bude mít len. Er.
P. 48. Učinil masopust na svém statku. BN.

Masopustiti, il, ění, im Fasching schwär-
men. Reš.

Masopustní neděle, pondělí. Faschings-.
Us.

Masopustník, a, m. Fastnachtsnarr. D.

Masopustský, Faschings-. Apol.

Masorád, a, m., Fleisehliebhaber. Rk.

Masovice, dle, Budějovice', ves ve Zno-
jemsku. Mus.

Masovina, y, f., der Faserstoff des Flei-
sches. Rk.

Masový V. M. polívka, den (masný),
barva. Jg. Fleisch-.

Masový, Mass-. M. dčbán. D.

Masožer, a, m. Fleischfresser. L.

Masožerný = masožravý. L.

Masožravec, vce, masožrout, a, m.,
Fleischfresser. Rk.

Masožravý. M. zvíře, fleischfressend. Reš.,
Rkk.

Massa, y, f., z lat., hmota nějaká; pod-
stata něčeho, spousta, hromada něčeho, Stoff,
Masse, Menge, Klumpen; m. konkursní (pod-
stata k. ); m. (podstata) dědická. Rk. In m.
valem. Mk.

Massacre (massakr), fr., massakrace, vraž-
dění, zabíjení, porážka, řezanice, Blutbad,
Gemetzel. — Massakrovati.



	983

	Máslovatý, butterartig. Rostl. Máslovice, ves. Tk. I. 380., III. 95. Máslovka, y, f. Butterbirne. Máslový, Butter-. M. mastnosť, šiška, hruda, homole, soudek, těsto, polívka. Jg. M. květ či blatouch či žluťák, caltha palu- stris, Sumpfdotterblume. Čl. 10. Vz Máslenka. Masní (v mase). M. červ. Fleischmade. V., Kom. Masnice, e, f., masný krám, Fleisch- bank. Půh. brn. 1480., Reš. Z masnic platiti. 1520. Vola do masnic vedú. BN. — M., bulliarda. M. vodní, b. aquatica. FB. 97. Másnice, vz Máselnice, od: máslo. Masnička, y, f. = máselnice. U Přer. Kd. Masník, a, m., honák, Viehsammler. Jg. Masnota, lépe: mastnota. Jg. Masný = maso na sobě mající, nehubený, fleischig. Jelen m. St. skl. — M. = z masa, fleischern, von Fleisch. M. tělo. Št. — M., kde maso je, se ukládá, prodává, Fleisch-. M. komora, sklep, krám n. jatky, trh. Fleisch- bank. V., J. tr. Masný liší se od, mastný^í, co je tučné. Proto: krám masný (kde maso se prodává), a ne: krám mastný. Řezník dobytek bije a do masných krámu na prodej vykládá. Kom. Život co na masné krámy vydává. D. Vydali je nebohé co na masné krámy. Č. Nesedej v masných krámích. Mus. — O starých masných krámech pražských vz Tk. II. 541. Maso, a, n., masíčko. Všechny pevné měkké částky živočišného těla, jimž naproti jsou kosti, chrupavky, kůže atd. Fleisch. V. Svaly — ústroje hybací — jmenují se v obec. mluvě masem. Jhl. Maso hovězí (hovězina), svinské či vepřové (svinina, vepřovina), sko- pové (skopovina), telecí (telecina), kozelčí, ovčí, beránčí, beránkové, jehenčí, kozí, ko- zlové, slepičí, husí, člověčí, lidské, zubí (dásně), čerstvé, syrové, oslizlé, zamřelé, pečené (pečeně), vařené, zadělávané, uzené, nasolené, z láku (v láku naložené, D. ), V., rybí, tučné, kostlivé (s kosťmi), měkké, na- dívané, tvrdé, bez kostí, Jg., hubené, Us., libové (libivé, libovina, liběvé, bez tuku a a bez kostí), Lk., koroptví, dušené, sušené, Š. a Ž., zvěřina. Us. Též vnitřnosti jako: žaludek, střeva, játra, plíce, srdce atd. ma- sem slovou. Jg. Masa požívati. Volk. Maso vařiti, péci, zadělávati, uditi, nasoliti, sma- žiti, nakládati, dusiti, sušiti, sekati atd. Us. M. hnije, kazí se. Š. a Ž. Plec a mas z di- vokých sviní množství přinesl. Ler. To by- chom byli na samém mase (kdybychom ho měli). Us. Vk. Čím vykrmenější vepřík, tím více má sádla a tím méně liboviny. Šk. Se- kání masa na prodej; Všeliká masa a chleby. Er. Přívažek na maso; přihlídka, přihlížení k masům; sazba na maso. J. tr. Plat za maso (masné). Šp. M. na rožních a zevelu (točlíku, točici, samopeči) n. na rošti, v pe- káči péci, v pánvi smažiti. Pt. M., masičko s něho spadlo, mu odpadlo (zhubeněl). Us. Slovo, maso' se často vynechává. Vzala ve- přového (masa) za 20 kr. Zk. Kdo maso, tu psi; kde myši, tu zloději. Č. Pyšní se, že má nový pytel na maso (nový oděv na své tělo) Č. Nechvátej s masem, až zelí sníš (vz Šetrnost'); Maso potřebuje pivo, bram-	bory vodu (vz Nápoj). Lb. Řídko bývá dobré maso dvakrát vařené a přítel dvakrát smí- řený. Bart. 145. M. pánům, kosti sluhám (sluhům). Č. My o mase a ty o kvase (Vz Nedorozumění, Slíva). Č. Kdo nepracují, těm maso; kdo pracují, těm hnáty. Č. Vy- ňali mu z hrachu slaniny a maso z polévky. D. Z tučného masa tučná polévka. Laciné maso, řídká polévka. Na Slov. Z řídkého masa laciná polévka. Sk. Mnoho masa, líná chasa. Vz Lenosť. Lb. Zlé maso bez chleba (nevěsta bez věna). L. Laciné maso rádi psi jedí. Mus. Vz Antonín. S. N. — M. divoké, shnilé, živé, vojanské, zbytné, mrtvé, pliné, hnilé, plíny, divočina (v ráně). Wildes Fleisch. Jg., Sm., Šp. — M. = částky rostlinné a ovocné měkké, šťavnaté, dužina, Kk. 59. M. tykvové, broskvové, slivové, jablkové. Jg. Masojed, a, masojídek, dka, m., maso- jedoucí, Fleischesser. — M., pták, straka turecká, strakapoun, lanius caeruleus, Neun- tödter, Dorndreher. Jg. D. — M., houba, pstřeň, fistulina hepatica, der Leberschwamm. (Mý. ). Č. Masojedný, fleischessend. Háj. Masojedy, dle Dolany, ves. Masojídek, vz Masojed. Masomalba, y, f., -malířství, n., Fleisch - darstellung in der Malerei. Dch. Masomalíř, e, m., Fleischmaler. Dch. Masopust, masopust (na Slov. masopost), u, m. = čas, v který se maso pouští, laxatur, lat. carniprivium. Jg. Poslední m. = poslední 3 dni m-stu, na Mor. a v severních Če- chách (Rs. ): ostatky. Vz Gl. 148. M. svě- titi (lépe než: držeti). V. Byl jsem u přítele na mstě. O m-stě. Us. Krátký m., dlouhá zima (žertem). Č, Hrš. Masopust, masopust, jen mne holka neopusť. Jak vysoko holka o m-stě skáče, tak vysoký bude mít len. Er. P. 48. Učinil masopust na svém statku. BN. Masopustiti, il, ění, im Fasching schwär- men. Reš. Masopustní neděle, pondělí. Faschings-. Us. Masopustník, a, m. Fastnachtsnarr. D. Masopustský, Faschings-. Apol. Masorád, a, m., Fleisehliebhaber. Rk. Masovice, dle, Budějovice', ves ve Zno- jemsku. Mus. Masovina, y, f., der Faserstoff des Flei- sches. Rk. Masový V. M. polívka, den (masný), barva. Jg. Fleisch-. Masový, Mass-. M. dčbán. D. Masožer, a, m. Fleischfresser. L. Masožerný = masožravý. L. Masožravec, vce, masožrout, a, m., Fleischfresser. Rk. Masožravý. M. zvíře, fleischfressend. Reš., Rkk. Massa, y, f., z lat., hmota nějaká; pod- stata něčeho, spousta, hromada něčeho, Stoff, Masse, Menge, Klumpen; m. konkursní (pod- stata k. ); m. (podstata) dědická. Rk. In m. valem. Mk. Massacre (massakr), fr., massakrace, vraž- dění, zabíjení, porážka, řezanice, Blutbad, Gemetzel. — Massakrovati.