984

Massagetové, tú, m., za starodávna národ
při moři chvalinském.

Massengebirge, něm., Stock, Gebirgs-
stock; spousta horská, vysočina hmotná, sou-
hoří, hnízdo horské, pohoří spoustnaté, sku-
pené pohoří. Š. a Ž.

Massikot, u, m., nazýval se dříve žlutý
kysličník olovnatý, S. N., žluť olověná, Blei-
gelb. Šfk. 307.

Massili-a, e, f., nyní Marseille. — Mas-
siljané. — Massilský. Vz Marseille.

Masť, i, mastka, mastička, y, f. Masť
m. mazť, od maz v mazati. Vz S. Ht., Gb.
Hl. 49. Die Salbe. M. jest hmota polotuhá,
jejíž podstata skládá se nejvíce z rozličných
tuků a jíž se užívá k účelům kosmetickým,
diaetetickým a léčivým. Vz S. N. M. drahá,
vonná, zápasníkův, V., na rány, pro škr-
kavky, k mazání, na stromy (stromovice),
D., na hlavu, pro svrab, chladicí, Jg., na
provaly, Lk., těkavá, Nz., jednoduchá (loj
skopový se sádlem vepřovým), všivá (vz
Kk. 123. ). Rozředí-li se m. olejem, lihem atd.,
slove nátěr, přidá-li se vosk, slove m. vo-
sková. Vz S. N. M. čistcová, květelová, my-
dlná, rtutěná šedivá, rtuťní žlutá, topolová,
víčková (oční). Kb. Všemi masťmi mazaný,
gerieben. Km. Dávají toho co drahé masti
(málo). Jg., Č. Chová to co drahou m. Jg.,
Lb. Vz Šetrný. Zacházejí s tím co s drahou
mastí. Č. Zlatou mastí podmazati. Vz Poru-
šený (soudce), Č. Vz Drahý. — Na Slov. m.
= mastnota. Plk. — M., barva, Farbe. Mu-
čenie v domu jmieti na stěně mastí neb črni-
dlem psáno. 1395. Mus.

Mastek, stku, m., talek, Talk, nerost. Vz
Šfk. 200., Br. 34., KP. III. 10.

Mastelnice, e, f., schránka na masť, Sal-
benbüchse. Reš.

Master (mester, ang. ), z lat. magister,
mistr, pán, učitel. Rk.

Másti, matu (zastr. mětu, Vz Gb. III. 64. ),
mať, -ta (ouc), mátl, mát (-ši, zastr. mětl),
ten, ení; m. mát-ti, vz t před t. M. = hněsti,
mísiti, míchati, kneten, mischen, vermischen;
v nepořádek uváděti, motati, plésti, wirren,
fitzen, verwirren, verwickeln, in Unordnung
bringen; mýliti, irre machen, beirren; ple-
skati, irre reden, schwätzen. Jg. — Hať mať,
jen se nezmať. D. — co, koho: hlínu (mí-
chati), Dal., vlasy, niti, slámu (motati), Us.,
lidi (mýliti). Jg. — co s čím. Chrámy s prstí
m. (míchati). Eus. — komu co. Nepřátelům
šiky m. Br. On mi to mate. Us. — čím.
Sotva nohama mate. Us. — koho čím kde
(mýliti): v počtu, Kom., mluvením. Us. —
se = plésti se, herum taumeln; zdáti se,
träumen, scheinen. Jg. Nepleť se, kde se já
matu (kde já jsem). Us. Nevěřímť, snadť sej
mietlo (zdálo se). St. skl. Zdali se vám miete
(blázníte?), že nás tak pomlúvati smiete?
St. skl. Niti se matou. Vše se jim mate. Aby
se nemátli. Hned se mate (mýlí). Jg. — se
komu o čem. Snad sej tobě o hostech
mietlo (zdálo). St. skl. — se kde, v čem.
V řeči se m. Us. V labyrintech se másti.
Kom. — se komu kde. Pořád se mi to
v hlavě mate (zdá). Us. — se v co, do
čeho (plésti se). Do všeho se mate. Us. —

jak: bez zlého úmyslu do něčeho se m. —
aby. Mátl ho, aby ho spletl.

Mastička, y, f., vz Masť.

Mastičkář, e, m., kdo dělá masti; 2. špatný
lékař.

Mastičkářství, n. Quacksalberei. Rk.

Mastidlo, a, n., womit geschmalzen wird.

— M., Bestechungsmittel. Lesl. leg. 100.
Mastihuba, mastihubka, y, m., dle, De-

spota'. Kdo rád hubu mastí, dobré kousky
jídá, Leckermaul, n. Us. — M., žváč, klepař,
ein Schwätzer. D.

Mastikacka, y, m. = mastihuba. D.

Mastikulka, y, m., dle, Despota', ochlama,
otrapa, halama, mamlas, ein Schlingel. D. —
M., Schwätzer. Us.

Mastil, a, m., der Fettmacher, Salber.

Mastílek, lku, m., hrníček na máslo pro
denní potřebu. Us. u Jílové. Mý.

Mastitel, e, m. = mastil.

Mastiti, masť, stě (íc), il, štěn, štění, ma-
stívati, fett machen, schmalzen, salben, schmie-
ren. — abs. Kdo nemastí (neplatí), vězí
v chrastí. Č., Rb., Pk. — co: hrách, kroupy,
Jg., vůz (mazati, na Slov. ). — co čím:
máslem, sádlem. Us. Kaši kolomastí m. Er.
P. 77. — co komu (čím): záda holí. Č.
Čert advokátům pokladnice mastí. Puch. M.
si měšec, kapsu. — aby. M. jídlo, aby lépe
chutnalo. — co kde: kaši na míse.

Masti-x, -gu, m., z řec., pistacia lentiscus,
pryskyřice-ze kře lentiškového. Mastixbaum.
V. Vz S. N., Šfk. 532., Kk. 11.

Mastlivý, tučný, fett. Kozí mléko je m.
Zlob.

Mastlo, zastar. = máslo. Jad.

Mastnatý, tučný, fett. D.

Mastnek, gt. mastenku, m. Talk, nerost.
Min.

Mastní nádoba, žláza. Jg. Salben-, Fett-.

Mastnice, e, f., mastná země, Kleierde.

— M., nádoba na masť, Salbenbüchse. Aqu.

— M., místo na poli, kde kopka hnoje le-
žela, ein Mastfleck. Us., Jg.

Mastničný, fett. M. země.

Mastník, u, m., svalník, celník, černý
kořen, symphytum officinale. — M., jíl,
Thonerde. Sych.

Mastnina, y, f. Talkerde. Koubl.

Mastno, fett. Doma mu slano ni mastno
není, jinde voní kadidlo i koření. Rým. Vz
Doma.

Mastnoplod, u, m., elaeocarpus. Rostl.

Mastnosť, i, f. Vz Tuk. Das Fett. V.

Mastnostný, mastnotný, mastnosť ob-
sahující. M. míšky. Ssav.

Mastnostrom, u, m., elaedendron. Rostl.

Mastnota, y, f. Vz Tuk. Das Fett. D.

Mastný, v obec. mluvě vyslovují: masný,
vz T. Fett. V. M. hrách (maštěný), pokrmy,
těsto, rohlíčky, země, půda (mastnice, tá-
hlice), vlasy, ruce, vápno (je-li více vápna
než písku), krámy (špatně m. masné, vz
Masný), lišej (růžený 1. ), svrab, polívka, lesk,
maso, kaše, kyselina. Jg., Šp., Us. — M. =
peprný, gesalzen, derb. To byl m. trest. Us.,
D. — M. = výnosný, plný, einträglich, fett.
M. pytlík, měšec, fara. Kom., Jg.

Mastodo-n, nta, m., jm. živočicha před-
potopního. Vz KP. I. 5., S. N.