985

Mastovák, a, m., delphinus tursio, ssa-
vec. Presl.

Mastýřovice, dle Budějovice, ves v Li-
toměricku. Tk. III. 53.

Maša, dle Káča, f., huť, Eisenschmelz-
werk. Na Slov.

Mašek, ška, m. Vz Mach.

Mašice, e, f., míška, junges Muttersehwein.
Vz Maška.

Mašina, z lat. machina, a to z řec., Ma-
schine, stroj. Ten člověk jest pouhá mašina.
Ostatně vz Machina. — Mašinář, e, m., ho-
tovitel strojův. Maschinemnacher, -handler.

Mašinářna, y, f. Maschinenfabrik.

Mašinářský, Maschinenmacher-.

Mašinářství, n., Maschinenmacherei; Ma-
schinenhandel.

Mašinerie, e, f., soustrojí.

Mašinista, y, m., dle, Despota', ředitel
stroje, Maschinist. Dch.

Maširovati, vz Marširovati.

Maska, y, f., paška, míška, svině, das Mut-
terschwein. Us. Vz Mašice.

Maškara, y, f., z fr. mascarade, larva,
přestrojení, osoba přestrojená, Maske. V. M.,
šprýmovné přestrojení. Nejznámější: do-
mino, harlekin, pantalon, pierrot, kolumbinka,
kalender. Jest původu it. S. N. Do m-ry ně-
koho oblékati. D. — M., křiklavý šat. Rk.
— M., na Slov. = blázen, der Narr.

Maškarní tanec, Mummentanz, Dch., ples.

Maškrta, y, f., na Mor. a na Slov., pa-
mlsek, lahůdka, Leckerbissen. D. — M., m.,
maškrtný člověk, Leckermaul, n.

Maškrtiti, il, cen, cení, mlsati, naschen.
Na Slov.

Maškrtnice, e, f., Näscherin. Na Slov. Plk.

Maškrtník, a, m., Näscher, Leckermaul.
Plk.

Maškrtnosť, i, f., mlsnosť, Leckerhaftig-
keit, f. Na Mor.

Maškrtný = mlsný, vybíravý. D., Jg.
Lecker, leckerhaft, gewählig. V již. Čech.
paškrtný. Bž.

Mašle, e, f., mašlička, z něm. Masche.
Vz L. M., smyčka, klička, na Slov. slučka.
D. Schleife.

Mašlovačka, y, f., peroutka, mazačka
(u Bechyně), péra svázaná k natírání pe-
čiva žloutky. Mý. Lépe: mašlovačka.

Mašlovati, vz Máslovati.

Mašov, a, m., ves v Bolesl.

Mašovice, ves u Znojma. Tk. I. 437.,
III. 653.

Maštal, e, f., m. marštal, z něm. Mahr,
March = kůň a Stall = chlév. Konice, ko-
nírna. Jg., Er., Výb. I. Pferdestall.

Maštalíř, e, m., koňák, Stallknecht. D.

Mašťov, a, m., něm. Maschau, Maispitz
v Žatecku. Vz S. N., Tk. II. 398., III. 174.

Mat, u, m. = hmat, der Griff. Plk. — M.,
ve hře šachové zatažení krále. Matt. Jel.

Máť, vz Máti.

Mata, y, f. Hedvábí obchodem přichází
k nám v nazvaných matách. Techn.

Máta, y, f., o původu vz Mz. (52. Rost-
lina, lat. mentha, Münze. M. peprná (pepřová,
m. piperita, Pfeffermünze), kadeřavá (balšam
kudrnatý, m. crispa, Krausemünze), vz Kk.
177., Čl. 81. ), nátchová, planá, polská, ra-

kouská, řecká (římská šalvěj, m. matky boží),
Jg., okrouhlolistá, m. rotundifolia; lesní, m.
silvestris; zelená, m. viridis; vodní, m. aqua-
tica; lysá, m. gentilis; zahradní, m. hortensis,
rolní, m. arvensis; červená, m. rubra; polej,
pulegium. FB. 60. M. kobylí (= vodní)
mentha aquatica. Us. Prach.

Matador, a, m., z lat. mactator, zabiják,
ve Španělsku zápasník s býkem, vz S. N. —
M., člověk v čemkoli nad jiné vynikající.
S. N.

Matati = hmatati, tasten, greifen. Ve tmě
m. Bern.

Maťátko, a, n., u ženských vlasy neple-
tené a jen stočené. Kb.

Matčin, a, o, Mutter-. Z matčiny strany,
po přeslici. D. M. život, mléko. D. Matčiny
ruce i když bijí, měkky. Pk. Vz Matka.

Matčina, mateřina, y, f., Mutterland. Balb.

Matčinka, y, f., vz Mačiště.

Matečka, y, f. Wurzel. M. šparglová.
Dch.

Matečky, pl., f., prsní svaly, Brustdrüsen.
Us., Prach.

Mateční (matky), Mutter-. M. chrám n.
kostel, kniha (matrika), flastr (pro matku,
dělohu), koláč, louh. Jg.

Matečník, a, matečníček, čka, m. = dítě
mazlavé, mazánek matčin, na Slov. mamič-
kář, Muttersöhnchen, n. Jg. — M., u, m., slou-
pek ve květu, m. s kořínkem, m. s kolínkem,
vz Víno; Stempel, Pistill, Jg.; řimbaba, Mut-
terkraut; rojovník, včelník (veliký, prostřední,
menší neb chudobka). Melisse, f. Jg. — M.,
ta časť těla samičí zvěři, v které se mládě
vyvinuje. Tracht, f. Šp. — M., nepřístupná
poušť, kde se zvěř zdržuje.

Matečný, M. oul. Mutterbienenstock. Dch.

Matěj, e, Matějíček, čka, m., Matiáš, Ma-
thias. Svatý M. mosty staví aneb boří; Ne-
najde-li Matějova pila, najde Josefova širo-
čina. Er. P. 47. Svatý M. zimu tratí neb
bohatí. Najde-li M. led, seká ho hned; ne-
najde-li led, dělá ho hned; Na svatého Ma-
těje pije skřivan z koleje, Č. Sv. Matěj seká
ledy (vz Hospodářský). Lb. Na sv. Matěje
každá myší díra se zavěje. Hrš. Každý M.
o svoje péči má. Pk. Sv. Matěj hází pluhy
s půnebí; Jest-li na sv. M-je větrno, bude
toho roku moc ovoce. Er. P. 47. Sv. M. strčí
hlavenku do sněha (začne táti); Na sv. M-je
je k vesnu naděje; Najde-li sv. M. vody
zavřené (led), otevře je, a najde-li je ote-
vřené, zavře je; Je-li po sv. M-ji chladno,
v kamnech dobře zatopit radno; Mrzne-li
v noci na sv. M-je, v březnu se škodou se
zaseje. Kda. — M., přihlouplý člověk. Brt.
V z Maťula.

Matějovice dle Budějovice, Matzdorf,
ves v Opavsku.

Matějův, -ova, -ovo, dem Mathias ge-
hörig.

Matelejka, y, f., matelea. Rostl.

Matematika, vz Mathematika.

Matení, n., das Wirren, die Verwirrung,
das Gewirre, das Irreführen. Jg.

Matenice, e, f., matenina, haťmatilka, ma-
tení, Gewirre, Verwirrung, Wirrwarr. Je samá
m. D. — M., matená sláma, drchanka, svi-
janka, mětenka. Wirrstroh. D. M. žitná. Jg.