086

Matenina, y, f. = matenice. D., Ráj.

Matenka, y, f., matená sláma, Wirrstroh,
n., Us. Prach.

Matenosť, i, f., Verworrenheit, f. Jg.

Matený, verworren, verwirrt. M. sláma,
Wirrstroh, n. Jg.

Mateř, chybně m. máti, gt. mateře, f.,
dat. mateři (Chč. P. 165. a), akkus. mateř
(Chč. P. 42. b., Alx. ), lok. mateři (Chč. P.
165. b. ), instr. mateří. Pl.: mateře (matery,
Chč. P. 171. a; vz Matera), mateří (mater, Chč.
P. 171. a; vz Máti), mateřím, mateře, ma-
teřích, mateřmi. Tedy podlé, Daň' a ne po-
dlé Kosť. Tedy chybně: naše mater (m.
máti) jest churava; viděl jsem svou máti m.
mateř. Brs. 8. Pět bratří svých z jiných
mateří zaškrtiti dal. V. Dědictví po mateři
V. Ne darmo čert svou mateř bil, že se ne-
uměla vymluviti. D. Dobrá máti. Rkk. Ří-
káše mi máti. Rkk. Máti boží. Rkk. Před
stolec mateře boží. Rkk. Dědictví po mateři.
V. Do mateře komu láti (pankhartů nadávati).
Na Slov. Nepravá, nevlastní mátě (macecha).
V. Lakomství jest mátie všech zlostí. Troj.
— Vz Máti, Matka.

Matera, y, f. = matka, Chč., Pass., St.
skl., Troj.; 2. matrona, počestná, důstojná
paní, Matrone. Mat. verb. Vz Máti.

Mateřanka, y, f. Vije vínky z m-ky
švarná dívčina. Mor. P. 209. Zb.

Mateřčina, y, f., mateřská řeč, die Mutter-
sprache. Svou mateřčinu przní. Pís.

Mateří, matčin, Mutter-. — V bot. mateří
douška, mateřídouška, mateřídouška, V., na
Slov. mateřina d. (Plk. ), thymus serpyllum,
Quendel o. Feldthymian. Vz Čl. 80. Mateří
douška obecná, t. chamaedrys; zelená, t. vi-
ridis; uherská, pannonicus; penízkovitá, t.
nummularius; úzkolistá, t. angustifolius. FB.
61. M. douška je dobrá proti trhání v břiše.
Čern. M. douška vlaská n. římská.

Material, u, m., z lat., hmota, látka k ně-
čemu, zásoba, příprava. Material = -ivo;
Brenn-, Leucht-, Baumaterial: palivo, svítivo,
stavivo. Mk. M. námořnický živoucí (= ná-
mořníci), mrtvý (= lodi). Čsk.

Materiali-e, í, f. Materialien. M. k sta-
vení. Kram.

Materialism-us, u, m. Nauka filosofická,
že podstata všeho a původ jest hmota a smysl-
nosť. M. věcní (dynamismus), duševní neb
psychický. Dle stupně důslednosti své:
upřímný a zahalený. S. N.

Materialista, y, m., dle, Despota', ko-
řenář, Jg., prodavač prášků, barev, koření
a sušených bylin lékařských, Materialist, Ma-
terialienhändler. — M., přívrženec materia-
lismu. S. N.

Materialni zboží či drogerie = zboží lé-
kárnické, Materialwaaren. M. kupectví, prodej
zboží materialního, obchod se zbožím ma-
terialním. Šp. — M., hmotný, hmot a látek
se týkající, materiell. Rk. Vz Hmotný.

Materialník, a, m. = materialista.

Mateřídouška, vz Mateří.

Materie, e, f., z lat., hmota, látka. Stoff,
m. V. Bůh vyplnil prázdnosť materií. Kom. M.
hedbávná. D. — M. = podstata, obsah ně-
čeho. M. kázání, řeči. — M., hnis ve vředu,
talov, hnůj, Eiter, m. Jg., Rk.

Materielný, šp. m. materialný, -ní. Brs. l00.

Mateřin, a, o, mateřiný, matčin, Mutter-.
Otcovú vinú a mateřinú budú zlé deti. Št.
M. otec, srdce, prs, bába (prabába). Jg. Ještě
mléko mateřino na bradě a chce se ženiti
(a chce mudrovati). D., Čas. mus. S mate-
teřiným mlékem vyssatý. V.

Mateřina, y, f. Mutterland, n. Balb.

Mateřinka, y, f., mateří douška. UOpav. Pk.

Mateřinský = mateřský. M. mléko. Tabl.
poes.

Mateřinství, -stvo, a, n., mateřství, Mut-
terschaft, f. Bern.

Mateřizna, y, f., nápadek po matce, müt-
terliches Erbtheil. D. M-a otčizna. Dipl. boh.
1481.

Mateřka, y, f., möhringia. M. trojžebrá,
m. trinervia, trsnatá, m. muscosa. FB. 80.

Materna, y, f., vz Konope. M., hesperis.
M. změnná, h. matronalis. FB. 76.

Materné, n., konopě se semenem. Na Slov.

Materní = děložní, materníku se týka-
jící, Mutter-. M. žíly, čípkové. Byl.

Mateřní, matčin, mütterlich. M. dítě. Zlob.

Maternice, e, f., děloha. Bib. Jir.

Materník, u, m., děloha, matka ženská,
Gebärmutter, f. V. Shnilina m-ku, mrť. Ja. Zá-
pal, roztržení m-ku. — M., rostl., devaterník.

Materný. Podlé obyčeje m-ého. Ze 14.
stol. Č. Mutter-.

Mateřský, mütterlich. M. srdce, láska,
skutek, mléko, řeč, jazyk (mateřčina, mateř-
ština); děd (po matce); psotník (epilepsia
hysterica). D., V., Plk. M. srdce v dítkách
a dětské v horách. Pk.

Mateřství, -stvo, a, n., die Mutterschaft. D.

Mateřština, y, f., mateřská řeč, Mutter-
sprache, f. D.

Mathematický, z řec., počtářský, mathe-
matisch. M. zeměpis.

Mathematik, a, m. Dobrý m. Mathematik.

Mathematika, y, f., z řec., počtářství, Jg.,
veličinověda, počtověda. Nz. Mathematik.
M.: arithmetika č. počtářství a geometrie č.
měřictví. M. všeobecná. M. použitá. S. N.
M. čistá (prostá ?), užitá (potřebovaná). Nz.

Matchanka, y, f., drchaná sláma, Wirr-
stroh. Us. Na Mor. mňatenka. Brt.

Matchati co: slámu = muchlati, wirren.
Rk.

Máti, mátie (St. ), skr. mâtar, lat. mater,
řec. ^i)rr](), lit. motere. Schl. Mutter. Stran
skloňování vz Mater. Máti v strč. pl. od ma-
tera: matery, mater, materám, ale také: ma-
teře. Máti prý se také někdy neskloňuje: od
máti, k máti, ale toto mínění jest zajisté
bezpodstatné. Mnohé mateře syny zbily. Ach,
co řekne moje máti. Rkk. 62. Otec n. mátie
jestiť kmen rodu; Pýcha jest m. závisti; Cti
otce svého i mateř svú; Oddal sě s mateří
těch dětí; Cožť otcové a matery činie do-
brého dětem; Netbati otcóv a mater; Když
děťátko beze křtu sejde, žalosť jest otci
i mateři. Št. Máti. Dal. 9. — Vz Mateř, Matka.

Mátí, z máty. Münz-. M. voda. Tys.

Matiáš, e, m. = Matěj.

Matice, e, f., na Slov. matica; matička
= matka; materník; v bot. = střední, hlavní
kořen, Hauptwurzel; v mechanice m. n. matka
šroubu, Schraubenmutter. Jg., D., KP. I. 335.,