988

Durcheinander. Dch. Spis v pravdě nematen.
D. Judith byla ne matná vdova, ale pravá
vdova. Nenieť to dobrým m. žádosť, umřieti
a býti s Kristem. Št. — M., na Slov. hmotný,
körperlich. Bern.

Mátoha, y, f. a m., zlý duch, strašidlo,
Gespenst, Schreckbild, n.. Spuck. D. M-y noční.
— M., brykole, vrtochy., Spuck, m. D. Zlé má-
tohy, omina mala. Č. — M., balamucení,
švindl. Us. na Mor., Brt. Na mátohách se
octnouti, auf den Holzweg kommen. Sš. Zj.
381. — M. = motolice. U Přer. Kd.

Matohlavý = hloupý, kopfverrückt.

Matolice, ves u Písku. Tf.

Matoliny, in, pl., f., šupiny vinné, die
Trester. Jád., D.

Matonoh, a, m., šmatlač, ein Grätschler. Jg.

Matonoha, y, f., jílek mámivý, lolium
temulentum, Taumellolch, m. Kk. 114., FB. 13.

Matorně, ernst. M. veleti. Sš. Sk. 42.

Matornosť, i, f., přísnosť, Ernst, Strenge,
gravitas. Dávají si tvárnosť náboženské m-sti.
Sš. L. 190.

Matorný = ernsthaft, obezřelý, vážný,
přísný. KB. M. člověk, mravy. Výb. I. Toho
skutečná potřeba v celé matorné opravdi-
vosti při písmě sv. se spatřuje. Sš. M. pro-
mluva, kajicnosť. Sš. J. 279., Sš. Sk. 225.

Matouš, e, m., Matthäus. Evangelium sv.
Matouše. Bib. Po sv. Matouši čepici za (na)
uši. Č., Hrš., Er. P. 87. S v. M. svačinu za-
kous (nedává se dělníkům svačina, poněvadž
se den krátí). Hrš.

Matovar, u, m., ovčí nemoc. Berg.

Mátovky, pl., f. Krausemünzzelteln. Rk.

Mátový, Münz-.

Mátožiti, il, ení = bláboliti, phantasiren,
u mor. Valachů. Č.

Mátožník, a, m., figlář, Taschenspieler.
Na Slov. Kom.

Mátožný, strašný, schrecklich. Jg.

Matra, y, f., vrch v Uhřích. Bern.

Matra samaka. Rozměr řečený matra sa-
maka má tuto formu do sebe:

Matros, a, m. Matrose, m., lat. nauta,
z holand., námořník, plavec, lodník. Rk.

Matula, y, m. = Matěj, hlupák. Us. Plz.
Prk.

Matuliny = matoliny.

Matura, y, maturie, í, pl., f., die Früh-
messe. Gl.

Matuřeti, ejí, el, ení = stařeti, alt werden.
MV.

Maturita, y, f., z lat., dospělosť, zra-
losť, Reife. Maturitní zkouška (zkouška do-
spělosti), Maturitätsprüfung. J. tr. Vz S. N.

Maturý, starý, alt. Pass.

Matuškova, y, f., matuschkaea. Rostl.

Matutina (hora), lat., jitřní (mše). Rk.

Matyáš, e, m. Mathias. Jest ho potřebí,
co pátého kola u vozu, co Matyáše při úřade.
Jg. Vz Matěj. Lépe: Matiáš.

Matzdorf, Mazánkovice u Bílska v Sl.

Maukeš, e, m. M. lakonosný, aleurites
laccifera, Gummilackbaum. Kk. 236.

Mauricí, m., dle, Jiří', Mauritius. Sv. M.
dělá snětivou pšenici (kdo toho dne k ní
oře nebo ji seje). Er. P. 87.

Maurický sloh. Maurischer Stiel. Vz KP.
I. 143.

Mauritanie, e, f., země Maurův v severo-
záp. Africe. Vz S. N. Mauritanien. —Mauri-
tanský.

Maurové, jm. Arabů, někdy i Berberův;
také někdejší Arabové španělští. Vz S. N.

Mausole-um, a, n., skvostný a slavný
náhrobek (hrobka), jaké v 4. stol. před Kr.
dala vystavěti královna Artemisia svému
manželu Mausolovi, králi Karie v M. Asii.
Vz S. K

Máva, y, f. M. máslová, bassia butyracea,
Butterbaum. Kk. 192.

Mávati, vz Manouti.

Mavotati se, pohybovati se, sich hin
und her bewegen. Na Slov.

Mavun, a, m, centranthus Rostl.

Max, a, m. Ht. Obr. 14. Maximilian.

Maxdorf, Maximilianov, Dvorská u Brna.

Maxima, y, f., pravidlo, zásada. Grund-
satz, m., Triebfeder, f.

Maxim-um, a, n., z lat., největší množství
n. summa, nejvíce. Prk. Vz S. N. Das Höchste,
der höchste Preis.

Mayor (angl., méör), z lat. major, obecní
starosta, purkmistr, cf. fr. maire. Rk.

Maz, u, m., mazání, das Salben. Že kně-
zem jest po tom mazu 1520. — M., ma-
zadlo, Kleister, m., Schmiere. Mazem přilepiti.
D. Maz knihařský (klí, Kleister, vz Kk. 113. ),
ševcovský (vz Čiriz, Schusterkleber, -pappe. ),
Us., ve mlýně: námrsk. Šp. — M.., bílá hlína
u hrnčířův, Töpferthon, m. — M. = skvrna,
Fleck, m. Zlob. — M. na očích (mázdra, ne-
duh). — M. = prouha, pruh, pružina, lizna,
eine Strieme. Ten pec upáliti kázal a v ni
sv. Kristinu vsaditi; ta 5 dní s anděly pro-
zpěvujíc, bez maza (bez škody) vyšla. Leg.
o sv. Kristině.

Máz, u, m., lépe: más. Jg. M. činí 1. 414724
litru (5 mázů as 7 litru). Vz Litr, Más.

Mazací, Schmier-. M. mýdlo. Dch.

Mazač, e, m., kdo maže, Schmierer. —
M., kdo špatně píše, škrabák, škrtač, Schmie-
rer, Kleckser, m. D.

Jest epicko-lyrické povahy. Zk. Ml. II. 202.
Vz Mk. Ml. 323; Sš. 25.

Matrace, e, f., matrací, f., z it. materazzo,
střlat. matracium = poduška, polštář, die
Matratze. Madrací vlněná. V. — M., žíněnka,
poduška žiněmi vycpaná. Rk.

Matrice, e, f., z fr. a to z lat., matice,
forma na písmo, Matritze; razidlo v mincov-
nách. Rk.

Matrika, y, f., z lat.; matrikule. M., z lat.
mater, kniha mateční, do níž farář křty, od-
davky a úmrtí ve své farnosti zběhlé za-
pisuje, die Matrikel. S. N. Výtah matriční n.
z matriky; vedení matečních kněh, zapiso-
vání do matečních kněh (do matrik). J. tr.

Matrimoni-um, a, n., lat., manželství, Ehe.

Matřinka, y, f., oděv ruských a polských
žen. Koll.

Matrona, y, f., lat., ctihodná žena, dů-
stojná paní, eine Matrone. Vz Matera. Prk.
— 2. M., řeka v Gallii, nyní Marne.