989

Mazáček, ška, m., der kleine Schmierer.

— M., mazánek, Weichling, m. Aqu.
Mazačka, y, f., která maže, špatně píše.

Schmiererin. — M., hlína k mazaní, Schmier-
lehm, m. Us. — M., vz Mašlovačka.

Mazadlo, a, n., die Schmiere. M. na boty,
die Stiefelwichse. M. na ránu (masť), Salbe, f.
Ras.

Mazák, a, m., der Kleiber. Us. Litom.

Mazal, a, m. = mazač.

Mazalka, y, f. Schmiererin, f. Us.

Mazanec, nce, m.: koláč mazaný, Kuchen.
Dal. 78. M-ce péci, jísti. — M., koláč n. bo-
chníček velikonoční, Osterlaib, m. Us. Južť je
počal mazanec kvísti (zisk se ukazuje) St.
skl. — M., jídlo z vajec, másla a masa. Jg.

— M., jahelník, ryžová kaše. Us. Jilem. —
M. = mazánek. Jg. — V již. Čech = svítek.
Kts.

Mazanečnice, e, f. Kuchenbäckerin. Jg.

Mazanečník, a, m., der Kuchenbäcker.
Gl, Tk. II. 370., 380., Aqu.

Mazánek, nka, mazáneček, čka, m., člověk
rozmazaný. M. otcův, matčin. Zärtling, Weich-
ling, m. V. —Mazánkové, bolesti před poro-
dem, úštipky, Rüpfer. Us.

Mazání, n., das Schmieren, Anstreichen.
Masť k m., Schmiersalbe. To je m. (mazanice).
Masti m., Salbung. V. Poslední m. (poma-
zání), letzte Oelung. D. — Někoho m-ím
zkaziti (zacházením příliš jemným), verhät-
scheln. D.

Mazanice, e, f., Geschmiere, n., Schmie-
rerei. D. To byla dnes m. v tom blátě (mazavá
chůze, práce); lepenice na hůře; hlína mazavá,
lepenke, KleibodeN, m. — Jg. — M., pračka.
Rauferei, f. Da.

Mazanina, y, f., lepenice, das Lehmwerk,
die Lehmwand. Gl. — M., špatné psání,
škrábanina, Schmiererei, f. D.

Mazaný, geschmiert, gesalbt. M-ný boží.
Ctib. M. David. — čím: sádlem. D. Nema-
zaný vůz těžce se táhne. D. — M., prohnaný,
dobrá kopa, gerieben. Všemi masťmi m. Ten
je po čertech m-ný. Us. Da.

Mazař, e, m. Schmiersieder, -händler. L.
Schmierer, m.

Mazati, druhý vzorec časoslov páté třídy.
Maži (mažu), mažeš, maže, mažeme, mažete,
maží (mažou). Maž, mažme, mažte. Maže,
mažíc, mažíce; mazav, mazavši, mazavše.
Mazal, a, o; mazán, a, o. Budu m. Mazal
jsem. Mazal, a, o bych. Byl, a, o bych mazal,
a, o. Supinum mazat. Podlé toho vzoru časují
se slovesa páté třídy, v nichž hláska i, kterou
kmen prostý sesílen jest ve kmeni přítomném
(Vz Časování str. 165., b), vniká do koncové
souhlásky, čímž a) směžďujeme a) hrdelnice h,
ch, k v ž, š, č (strouhati — strouže, dýchati—
dýše, skákati — skáče); ß) zubnice d, t v z,
c (hlodati — hloze, řehtati — řehce); y) sku-
peniny st v sc, sk v šť, zd v žď (trestati —
tresce, stýskati — stýště, hvízdati — hvíždě);
b) obměkčujeme sykavky s a z v š a ž (česati —
češe, mazati — maže); souhlásky n a r v ň v ř
(stonati — stůně, orati — oře). Dle Bž. Ml.
200. Vz Vázati, Tázati, Plakati, Stonati, Psáti. - -
Pozn. 1. Obecná mluva užívá v 1. os. sg. kon-
covky -u, jež spisovná řeč z pravidla v -i pře-
hlasuje: mažu, vážu, lížu, škrabu, klamu;

a v 3. os. pl. -ou (ve spisovné řeči z pravidla
-í): mažou, škrabou, lížou. — Pozn. 2. Slo-
vesa tato zabíhají ráda pod vzorec volati,
vyjmeme-li: kázati, mazati, psáti, tázati se,
vázati; klamati a plakati řídí se jen někdy
vzorem volati. Bž. Ml. 200. Tedy: seči —
sekám, dýši — dýchám, páši — páchám atd.
Hlavně to činí ta časoslova, u nichž by jinače
indikat. od imperat. nebylo možná rozeznati:
tresci. Vz Ht. Sr. ml. 296., Časoslovo. M.,
schmieren, kleistern, kleiben; bíti, prügeln;
špatně psáti, schlecht schreiben; tříti, utříti,
wischen, wegwischen, löschen. Jg. — abs.
Kdo maže, ten jede. Č., Šp., Lb. Podmaž
jim paleček, neb kdož maže, ten jede. Štelc.
Ten maže (špatně píše). Ten malíř jen maže
(šp. maluje). Jg. Kůže maže (pouští). Ten maže
(utíká), jakoby mu koudel hořela (jakoby
mu koudel pod řití zapálil). Us. Da. — co,
koho. M. boty, vůz. Jg. M. někoho = bíti.
Jg. — co, se čím. Chléb máslem, vůz kolo-
mazí, Jg., obraz štětkou, barvami. Kom. Co
se křídou píše, to se houbou maže. Jg. Stěnu
hlinou. Šp. S ďáblem žádných, spolků nemá,
jakž ho tím židé mazali (slovy špinili). Br.
M. mastí, V., rány mastmi, Kat. 2564., mazem,
škrobem, klihem. Jg. Zápasiti chtějíce olejem
se mazali. Žal. 20. Čím více se lejnem mažeš,
tím více smrdí. Šp., Jg. — co, koho nač:
na kněžství, na království m. (pomazati), D.,
na krále. Plk., Jd., vůz na cestu. Ml. — co
komu: záda (vybiti mu). D. Tučné svini
darmo řiť mažeš. Jg. — koho k čemu. Jak
jest mazán Kristus, já tě mažu k věčnému
spasení. Ctib. — se s kým = mazliti se,
Jemanden hätscheln, D.; práti se, prügeln. Us.
Mazavě, mazavým způsobem, schmierig.

Jg.

Mazavina, y, f., schmierige Masse, Kleber.
Rk.

Mazavka, v, f. Stará m. = starý voják.
Us v Praze. Kda.

Mazavosť, i, f. Schmierigkeit, f. Jg.

Mazavý. M. kolomaz, schmierig; sýr,
Schmierkäse; chlapec (rozmazaný, Weichling).
Us.

Mazba, y, f., mazání, přílepek, Pflaster, n.
M. hnojicí, na ránu. Plk. M., die Salbung.
Sš. L. 83. — M., špatný spis. Mns.

Mázderkový, z mázderky, pergamentartig.

Mázdra, mázderka, y, mázdřice, e,
mázdřička, y, f. M. místo másdra, od maso,
d se vsulo, Schl.; v již. Čech. mázra. Kts.
M.. kožka n. blanka, kterou částky těla živo-
čišného potaženy jsou, die Haut, das Häutchen,
V., Kom.; vnitřní čásť kůry, masitá čásť
kůry. Schl. M. příční (bránice), dělící svrchní
údy vnitřní od spodních. V. O ranění mozku
a mázdřic jeho. Ras. Mázdřice oka, hroznová,
světlá, žilnatá n. černá, síťková, rohová; m.
bubénková (v uchu). D. M. na ovoci. Kůra
stromová skládá se z několika kožek n.
mázderek na sobě. Jg. Oči mázdrou pota-
žené. Da,

Mázdrák, a, m., mázdrovník.

Mázdřice, vz Mázdra.

Mázdřinec, nce, m., pleurospermum. M.
rakouský, p. austriacum. FB. 95.

Mázdřitý, häutig. M. přehrádky.

Mázdřivka, y, f., die häutige Bräune,