99i

communis; střechovitý, g. imbricatus; m. ba-
henní, g. palustris, S. N., Kk. 130., FB. 24.,
brunatný, vodní (paličky). Jg. — M. v kole. Č.

Mečíkolisté rostliny, ensatae, gladioleae,
Sehwerteln: mečík, podsněžník, narcísek,
kosatec, šafrán, agave americká, ananas. Vz
Čl. 133.. S. N.

Mečíkový, Schwertlein-. M. kořen. Jád.

Mečíř, e, m., nožíř, Schwertfeger, m. V.
Vz Tk. II. 377., 382.

Mečířka, y, f., žena mečířova. Schwert-
fegerin, f. D.

Mečírna, y, f. Schwertfegerei, f. Techn.

Mečířský, Schwertfeger-. M. ulice. Us.

Mečířství, n., Schwertfegerei, f. D.

Mečitka, y, f., pugionium. Rostl.

Mečnice, e, f., das Schwert des Schwert-
fisches. Mus.

Mečník, a, m. Schwertfisch, Ros.; Schwert-
träger, m.

Mečobrusič, e, m. Schwertschleifer, m. Č.

Mečonoš, e, m. Schwertträger, m. Pulk.

Mečoun, a, m., xiphias gladius, ryba. Frč.

Mečování, n. Schwertumhängung, f. Den
m. V.

Mečovati, mit dem Schwerte umgürten. Jg.

Mečovec, vce, m., das Schwertel. Rk.

Mečověnka, y, f., xyris. Rostl.

Mečovitý, schwertförmig. M. plocha. Rostl.

Mečový, Schwert-. M. hlavně, Schwert-
klinge, f. M. groš (míšeňský). V. M. řád. D.
Od mečové strany příbuzný (od otce). Pr.
pr. M. ryba. Schwertfisch, m. V.

Mečule, e, f., xiphidria, hmyz. Krok.

1. Med, u, medek, dku, m. Medb, lit.
medus, skr. madhu, pol. miod, lat. mel, řec.
tah, /UO-v, strněm. meto, Meth. Schl. Der
Honig. M. v plástech, D., jarý, Aqu., ne-
propouštěný, přepouštěný, sumovaný (střed,
Seimhonig), D., panenský (jarý, porojkový

= od mladého roje; též nejčistší med, Jung-
ferh. ). M. picí (medovina, na Slov. medovec)
= med vodou rozředěný a ukysalý; m. mi-
livský, s pepřem, s bobkovým listem, hro-
zínkový. D. M. polský, pýrový, růžový,
zkyslý, čerstvý, převařený atd. Us. Med br-
šený = plásty medem naplněné, vrchem vo-
skem zalité. V Zlinsku na Mor. Brt. Dlouhý
kus medu: dužina. Šp. M. divokých včel,
m. brtní. Šp. M. datlový, vz Kk. 120. M.
plástovati (lesen). Šp. Včely plásty medu
dělají. Kom. Častokráte nejsladší med obrací
se nám v nejlítější jed. Val. Buňka na m.
M. dělati, strojiti, vybírati. Koláče s medem.
V. M. přepouštěti, šumovati. D. Sladký,
břitký jako m. V. Jakoby m. lízal (úlisný).
Č. Ústy vynášeti med a v srdci ukrývati
jed. V. V ústech med, v srdci jed. Č. V ústech
(na jazyku) nosí m. a stred a v srdci chová
šalby jed. Č., D., Lb. Vz Lstivý. Natříti
někomu hubu medem. Vz Naděje. Sych., Č.
Ulnul co moucha na medu. Mus. Mažeš mi
rty medem a kydáš mi dehet v ústa. Č., Lb.,
vz Lstivý. Poujal mu medu co včelám
(skrotil ho. Vz Skrocení, Nepřátelství. Lb. ).
Č. Jest sršeň bez medu (o člověku doma
hrubém). Lom. On medy a cukry rozdává.
Kom. Snísti něco jako s medem. Us. Víc
jedu než medu. Na Slov. Jako na m. běžeti.

Us. Upadla mu sekyra do medu. Vz Štěstí.
Č. Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem.
Č. Kdo rukama med míchá, prsty oblíže. Šp.
Na sv. Jakuba klape na med huba. Hrš.
Žádaje medu rozleješ pivo (jedno pro druhé
pokazíš). Vz Zbytečný. Lb. Jen jsem si jednou
zadudal, jakoby mně m-u dal. Pís. — Vz o m-u
v S. N. — M. v bot. míza květová, z které
včely med dělají, strdí. — M. z majek (šťáva,
Saft). — M. nebeský, ros mellitus, Himmel-
honig. — M. kočičí, žlubenika. Jg. — Vz
Včela.

2. Med, a, m., vz Medie.

Měď, i (ne gt. mědě), f., pol. miedź, rus. měď,
lat. cuprum, něm. Kupfer, n. M. obyčejná,
zrněná, žlutá, šplejsovaná, zagrovaná, jalová
n. černá (v níž stříbra není), řecká, Jg.,
osmistěnná, Nz., bílá, cementová, rosetová
n. růžová, sražená, surová, tvrdá, vydělaná.
Kh. M. ryzá, kujná. Nalezá se v krystalech,
vláscích, drátech, plíšcích větevnatých a ce-
listvých kusech. M. lze kouti, ale nikoli
svařiti. Slitiny s mědí: bronz, dělovina, zvo-
novina, mosaz, pakfbng n. argentan (Neu-
silber) a slitiny zlata a stříbra, tombak,
elektrum, zrcadlovina. Vz Šfk. 330. a násl.
Z mědi dělají se krásné zelené a modré
barvy (jedovaté). Vz Kov. Bř. Ruda mědi.
V. Rez mědi (rus. měděnka), rez měděná.
Kom. Rytina na mědi. Jg. Do mědi, v m.
rýti. Us. Vz více v S. N.

Měďáček, čka, m., slepýš, Blindschleiche,
f. Jg.

Medaj, e, m., die Medaille, zastr. 1607.

Medák, a, m., meďár, čmel, čmelák, zem-
ská včela. Sp. M. zemní, bombus terrestris.
Hummel, f. Frč. 172. — M., cuculus indicator,
der Honigguckguck. Jg.

Měďák, u, m., měděnec; 2. peníz měděný.
Kupfergold, n. Jg.

Medaliárna, y, f. Medaillenfabrik, f. Techn.

Medalie, e, f., z fr. medaille a to z řec.
tiíra'ÚMv nebo lat. metallum, pamětní n.
čestný peníz. Rk. Vz více v S. N. Schau-,
Ehren-, Denkmünze, f.

Medalion, u, m., z fr. medaillon (me-
daljon), velký pamětní peníz; dutý kroužek
n. věnec, do něhož se může něco na pa-
mátku schovati. Rk. Vz S. N. Grosse Denk-
münze.

Medalíř, e, m. Medaillenstecher, m. Rk.

Medánek, nku, m., voda z voštin do
husta vyvařená. Us.

Měďanka, y, f. Kieselmalachit, nerost. Min.

Medař (medář, V. ), o, m., včelař, der
Waldbienenzüchter, Honigbauer. Cf. Brtník.

Medard, a, m. Medardovo krápě čtyřicet
dní kape. Č. Medardův dýšť čtyrycet dní
plíšť. Er. P. 79.

Medaření, n., der Honigbau. D.

Medařiti, il, ení, medařívati, Honig bauen.

Jg.

Medařka, y, f. Honigbauerin, -Händlerin,
f. Let.

Měďárna, y, f. Kupferhammer, m. Rk.

Medařský, Honigbauer-, Honighändler-.

Jg.

Medařství, n., der Honigbau, -handel. D.

Medati co z čeho: med z květin m.
(ssáti, saugen), Rk., z růžiček. V.