993

Mede-a, e, f., dcera kolchidského krále
Aieta, čarodějnice, pomohla Iasonovi dobyti
zlatého rouna, načež s ním a s Argonauty
uprchla a jeho chotí se stala. Vz více v S. N.

Medek, dku, m., na Mor. = medovina,
Meth, m. V.

Měděnář, e, m., kotlář, Rothschmied,
-giesser, m. Solf.

Měděnec, nce, m., lépe než: medenec n.
mědenec. M., měděný kamnovec, Ofenkessel,
m. D. — M., měděný peníz. Kupfermünze,
f. Výb. I. 236. — M., prostřední prst, Mittel-
finger, m. Ms. bib.

Mědenice (lépe než medenice), e, mě-
děnička, y, f., měděná nádoba k mytí atd.
Giess-, Hand-, Fussbecken, n. Gl. M. k rukám
(umývadlo). M. k nohám. V. M. bradýřská.
Malou měděničku mosaznou, v níž bychom
vodu měli a z ní se splakovali. Har. II. 151.
M. zlatá. Br. Břinká jazykem jako na mě-
děnici. Ctib. Vlky z měděnice vyváděti. Jg.

Měděník, a, m., Kupferarbeiter, m. Aqu.

Měděnka, y, f. (rus., vz Měď), rez mědi,
hel, plíseň měděná. Pt. M., tenká zelená
kůra na mědi, učiněná působením kyseliny
uhličité (ze vzduchu za vlhka) a jiných ky-
selin v měď. Bř. Grünspan, m., Kupfergrün, n.

Měděnkový, kupfergrün. M. barva. Rostl.

Měděnočervený, kupferroth.

Měděný (špatně: měděnný. V. ), z mědi,
kupfern, ehern, erzen. V. M. nádoba, peníz,
rendlík, kotel, kotlík, hrnec, tabulka n. dska,
baňka, banička, barva, ruda, důl, couk, rez,
V., Kom., Jg., popel, konec, okuje (Hammer-
schlag), pol, kámen, Nz., huť, mázdra (škra-
loup mědi), přísada, žíla, hamry, hory, pra-
men, plech, samokov (hamr). Vys. — M.,
barvou mědi podobný. M. nos. Us.

Mědí = měďový, Kupfer-, Erz-. M. květ.
Rohn.

Mediae (literae consonantes, střední neb
jasné). Vz Hláska a S. N.

Mediace, e, f., z lat., sprostředkování,
Mediation, Vermittlung, Dazwischeiikunft,
Fürbitte, f.

Medialní, z lat., střední. Vz Medium.

Medián, u, m., papír, jehož format jest
prostřední velikosti 42—47 cent. vys., 50—55
centim. široký, menší sluje register, větší
regal. S. N.

Mediatisovati, zbaviti někoho vrchní
vlády, mediatisiren, (einen selbstständigen
Staat) abhängig machen.

Medicina, y, f., lat. lékařství; lék. —
Medicinalní, lékařský, medicinal, heilkräftig.
M. sbor. — Vz Lék, Lékařství.

Medie, e, f., byla země v jihozápad. Asii.
Vz S. N. — Med, a, m. Medové, obyvatelé
Medie. — Medský. M. sloh. Vz KP. I. 113.

Medik, a, m., z lat., posluchač nauk lé-
kařských. — Medikament, u, m., z lat.,
lék, Heilmittel, n.

Mědikruš, e, m. Kupfernickel, m. Rk.

Medil, u, m., melicope. Rostl.
Mědiledek, dku, m. Kupfersalpeter, m. Rk.

Mědileštěn, u, m., řezek, Kupferglanz, m.,
Kupferglas, n. Šfk. 324.

Mědilitec, tce, m. Rothgiesser, m. Jg.

Medilka, y, f., medeola. Rostl.

Mědimodř, i, ť. Kupferindig, m. Rk.

Mědínek, nku, m., mědená nádoba, Kupfer-
geschirr, n. Boč.

Mědioděnec, nce, m., ein Gepanzerter.
Nej.

Mediolan, Milan, a, m, z lat., mě. Mai-
land v sev. Italii. Dal. 81. — Mediolaňan
(ne: Mediolančan), Milaňan, a, m., pl., vz
-an. — Mediolanský, milanský.

Mědipis, u, m. Kupferstich. Techn. Vz
Mědirytina.

Mědipisec, sce, m. Kupferstecher, m. Us.

Mědipisectví, n. Kupferzeichnerei. Techn.

Mědirez, u, m. Kupferocher, m. Rk.

Medirytec, tce, mědiryjec, jce, m.,
Kupferstecher, m. — Mědirytecký, mědiry-
jecký, Kupferstecher-. — Mědirytectví, me-
diryjectví, n. Kupferstecherkunst, f. Vz KP. I.
379. —386. — Medirytina, y, f. Kupferstich,
m. Jg. — Jiní: měděrytec atd. Jg.

Mediště, ě, n. Honigmagazin, n. Tpl.

Meditace, e, m., z lat., přemýšlení, roz-
jímání, Meditation, Betrachtung, f.

Měditisk, u, m. Kupferdruck, m. Rk.

Měditiskař, e, m. Kupferdrucker, m. Jg.

Měditiskárna, y, f. Kupferdruckerei. Rk.

Měditý, kupferhältig. Tpl.

Medi-um, a, n., lat., střed, prostřed, pro-
středek. — Střední časoslovo. Vz Časoslovo,
str. 164. Medium (genus, střední rod), ten
rod časoslova, jímž vyslovuje se činnosť na
podmět se zase vracející, kde tedy podmět
zároveň podmětem i předmětem, činným
i trpným jest: myji se. Slovanština opisuje
medium připojením zvratného zájmena k rodu
činnému. V češtině mnohá slovesa již po-
vahou svou jsou rodu středního a nelze jich
bez zvratného se ani užívati (bojím se);
taktéž když některá přechodná časoslova
povahu nepřechodných na sebe berou (učíme
se), když složena jsou s předložkami do a
na: dovolati se, navolati se; konečně i ne-
přechodná časoslova přijímají zájmeno zvratné
měníce při tom i význam (utíkám — utíkám
se). Gb. v S. N.

Medjed, vz Medvěd.

Medký = medový, honigsüss. Žalt. vit.

1. Medl, něm., Medlov, Medla u Unčova.

2. Medl, mdla, mdlo = mdlý. Že velmi
medl bieše. Dal. 119. Vz Mdlý.

Medle, mnedle (dle mne), nun, denn, ja,
aber. Medle co pak jsem chtěl říci? M.,
okažte mi to. Kom. M. pověz mi, čeho není
na prodej ? Reš. M. bratří považte toho
pilně. Štr. Mluv medle k služebníkům svým
syrsky. Br. M. nech co není tvého, však
máš svého do nového. Prov, Jg. Vz Dle.

Mědlení, n., das Roiben; das Riffeln (des
Flachses), die Raufe.

Mědlice, e, f., mědlička, mědlovačka,
nástroj k mědlení lnu, hustší než klepačka
n. trlice. Flachs-, Hanfbreche, f. Jg.

Mědlička, y, f. = mědlice. — M.., die
Rifflerin. Us.

Mědlín, a, m., jistá ryba. Jg.

Mědlinky, pl., f., co při mědlení lnu od-
padává, drobnější než pazdeří, die Agen,
Acheln. Us.

Mědliti, il, en, ení; modlívati na Slov.
l. másti, tříti rukama, reiben. — čím: ru-
kama (metati). — 2. co: len = mědlicí či-