996

Mehnouti, hnul a hl, utí = mihnouti,
hýbnouti, pohnouti, bewegen. — čím: okem.
St. skl. — kdy. Při písni ani nemehnul.
Marek. — k čemu. Ožralci ku knížkám ani
nemehnou Lom.

Měhoděk, lépe než měhodek = měj ho
v děk. — M. = měj děk. M., jižť jižť po
něm jest. Kom. — Tkadl., Krab., Štelc. —
M.., muže, bopomozi, wohlan! Kom.

Meholiti, il, ení = drobuč pršeti. Meholí,
es siefert. Jg. Na mor. mrholiti a toto, tuším,
m. mlholiti = mžíti. Mrholí = mlha padá.

Bž.

Měhtati, vz Měchtati.

Mech, u nebo mchu, m., pol. mech, rus.
moch. Das Moos. Mechy jsou rostliny tajno-
snubné, listnaté, bezcévné. Vz S. N. M. na
stromě, Baummoos, vodní, na kameni, psí,
koralový, mořský, Jg., ceylonský, islandský
(plicník, cetraria islandica, das isländische
Moss, Kk. 86. ), korsický, počistivý, proti-
zimniční, skalní, stromový, švédský, žlutý,
Kh., irský (karaghen, Perlmoos), zemský
(vidlička, jelení růžek, jelení skok, plavuň
obecná, lycopodium clavatum, der gemeine
Bärlapp). Kk. 83., 95. O mechách vz více
v Kk. 88., Čl. 172. Mechy jatrovkovité, pravé
(listnaté). Dle plodu: chlopnité, nepukavé,
rašelinné n. bezčepičné, víkaté. Vz S. N.
Mechem obrostlý (omšený). D. V. Zdi me-
chem porostly. Us. M. oškrábati, oloupiti.
Jg. Kámen často přendavaný mechem ne-
obroste. Jg. Mech se ho chytá, naň lepí
(valem stárne). Vz Staroba. Č. M. na bradě
(míti), pýř, chloupky. Milchbart, m. Jg.

1. Měch, zastr. = měl jsem.

2. Měch, u, měšek, šku (měšec, míšek),
měšeček, mešček, gt. ečku, m. — M. =pytel,
V., na Mor. a ve Slez. Us., Brt., Pk. Sack,
Schlauch, m. Zajíce v mechu (v pytli) koupil.
Jg. Prase v měchu kupovati. Baiz. V ko-
žený měch vložiti a utopiti. Dal. 121. M. na
peřiny. Pass. Někoho míti jako v měše (za-
jatého). Dal. 25. Děravého měchu nenaplníš a
lakomci se nedodáš. Km. Nižádný také důl,
by pak byl dědičný, měchův opravitele ne-
měj zvláštního. CJB. 315. Měchem udeřený
(blázen). Jg., Lb. Vz Hloupý. Spí jako myš
na měchu (= bdí). Jg-. Utopený v měchu.
Výb. I. — M., kožešina, Balg, m. Vlčí měch.
D. — M. k dýmání (dymací). Blasebalg, m. Ck.
M. kovářský, dymací, nadymací, Jg., ruční,
jednoduchý, dvojčinný, větrník, Šp., jedno-
duchý, dvojitý, cylindrový (u velikých výhní).
Vz S. N. Vazba, na níž m. leží, slove: hra-
nice. Vys. M. varhan, vz KP. II. 327. Obruč
a oblouk u měchu, kůže k měchu, trouba
u měchu (měchová trubka), Šp., prkna od
měchu, V., díra ze spod mechu (větrník),
nos u měchu. V. Měchy (instr. ) dmýchati,
měchy oheň rozdělati, rozdmýchati, roznítiti.
V. Kovář ve výhni měchem dýmá. Kom. Na-
fukuje se co měch (pyšný). Č. Měchy koňmi
honiti. Vys. Měchy šlapati, tahati. Da. —
M., malá čtyřhranná síť, na Jejížto cípech
olověné kule jsou upevněny. Šp., Us. Bydž.
Mý. — Měchy = dudy. Reš.

Měcháč, e, m., břicháč, Dickbauch, Wanst,
m. Jg.
Mechačka, y, f., vařečka, lžíce k mí-

chání. Kochlöffel, m. Kuchař, když co vře a
kypí, aby nevykypělo, m-kou zráží. Kom.
Je tlustý jako m. = hubený. Šm. On je jako
m. (jako louč). Dch.

Mechanický, z řec., strojnický, mecha-
nisch, maschinenmässig. M. práce, která stavší
se obyčejem bez přemýšlení se odbývá (ge-
läufig). S. N. Mechanická, dynamická filo-
sofie. S. N. M. účinky elektřiny, tepla, vz
KP. II. 401. — Mechanik, a, m., strojník
(kdo rozumí strojům), strojíř (kdo dělá stroje),
Mechanik, Maschinenmacher, m. Rk. — Mecha-
nika, y, f., strojnictví, nauka o strojích. Rk.
M. nauka o zákonech pohybu hmotných tě-
les. Vys. Mechanik, Bewegungs-, Maschinen-
lehre; Einrichtung, Bau. Mechanika: statika,
dynamika; m. pevných těles; m. kapalin či
hydromechanika a m. vzdušnín či aërome-
chanika, které se opět rozstřiďují na hydro-
statiku, hydrodynamiku, aërostatiku a aero-
dynamiku. Vz S. N. M. průmyslnická, nebes.
Nz.

Mechanism-us, u, m., z řec., umělé slo-
žení a vnitřní zřízení nějakého stroje, i vzá-
jemné působení jednotlivých částí na sebe
k jistému účelu. S. N. Bau, m., Triebwerk,
Getriebe, n.

Měchař, e, m., der Balgmacher. Us.

Mechatěti, ěl, ění, bauchig, dick werden.

Jg.

Mechatina, y, f., mech, Moosgewächs. Č.

Měchatý, bauschig, dickbäuchig. M. přá-
telství, dicke Freundschaft. (iron. ) Dch.

Meches, u, m., mýto, které platili židé
jdouce přes pražský, kamenný most. Gl.

Mechilda, y, f. = Mathilda, Dal. 85.

Mechitaristé, řeholní řád katol. Arme-
ňanův. Vz S. N.

Mechlín, Malín, a, m., mě. Mecheln
v Belgii. — Mechlínský, malínský.

Měchna, y, f., plachta na trávu, loktuše.
Grastuch, n. — M., tlustá ženština, dickes
Weib. Vz Machna.

Mechnatě, v Krkon., mocně, silně, mäch-
tig, stark. Kb.

Mechnice, e, f. Mossbeere, f. Us. Mý.

Měcholupy, dle Dolany, místo mezi Ra-
kovníkem a Žatcem. Trajda z M-lup po ne-
božce kusé Lídě (o špatné ženské). Lb. Vz
Tk. I. 408., II. 542.

Měchomyš, i, f., saccomys. Ssav.

Měchonohý, blasenfüssig. Rk.

Měchoper, a, m., cysticercus, hlísta, Presl.

Měchořina, y, f., měchýř, Blase. Na Mor.

Měchošlap, a, m., kdo měchy u varhan
šlape, kalkant, Da. Balgtreter, m. — D. tohoto
slova neschvaluje. Jg.

Měchounka, y, f. = měchouny. Na Mor.
Chmel.

Měchouny, pl., agrešt, Stachelbeere, f.
Na Mor. Jg.

Měchour, a, m., ein Dickbauch. Rk.

Měchovatěti, ěl, ění, měchem porostati,
bemoost werden. Zlob.

Mechovati, mit Moos ausstopfen. — co:
stavení (mechem vycpati). Jg.

Mechovatina, y, f., neduh stromový, das
Bemoosen der Bäume.

Mechovatosť, i, f., -ovitosť, i, f., Moosig-
keit, f. Rostl.