997

Mechovatý, mchovatý, moosig. V.

Měchovec, vce, m., strongylus, hlísta.
Krok. M. obrovský, eustrongylus gigas; m.
koňský, sclerostomum armatum; m. ovčí,
dochmius filaria; m. okouní, cucculanus ele-
gans. Vz Frč. 71.

Mechoví, n., die Moosgewächse.

Měchovice, e, f. = měchna.

Mechoviště, ě, f., místo mechem po-
rostlé. Č.

Mechovitý. M. rostliny, muscinae, Moose.
Jg. Vz Kk. 69., 86.

Mechovka, y, f., mnyarum, Rostl. — M.,
houba, agaricus mucron, Dornschwamm. —
M., mšiny, vyraženina, husí kůži podobná,
lichen, Hautmoos, Schwindflecken. Jg. —
K-y, bryozoa, die Moosthiere, jsou měk-
kýši polypům podobní. M. krytoústé, phy-
lactolaemata, die Armwirbler (chvostenka);
k. nahoústé, gymnolaemata, die Kreiswirbier;
m. kruhoústé, cyclostomata (vějířík, trnovka);
m. brvnaté, ctenostomata (brvenka): m. oruž-
naté, chilostomata (bunivka, kornatka, strup-
natka); m. bezbranné (chvostnatka). Vz Frč.
193. a násl.

Měchovka, y, f. = měchovice. — M.,
bursaria, prvok. Krok.

Měchovna, y, f., v hutích, die Gebläse-
kammer. Us.

Měchovník, a, m., kdo měchy dělá, der
Täschner. Žid.

Mechový (zastr. mchový). Moos-. M. slou-
pek, semeno. Jg. — 2. Mechovej v Krkon.
= přihlouplý. Kb.

Měchový, Sack-, Balg-.

Mechozpyt, u, m. Mykologie. Rk.

Mechta, y, m., mechtač, e, m., žváč,
povídálek.

Mechtati, žvástati (zvl. o dětech), poví-
dati. Us. u Jilem. — M., měchtati = třpy-
těti se, funkeln, schimmern. — se od čeho:
od zlata. Jg. A od stříbra, od zlata celý se
měchtá. Mor. P. 410. Zb.

Mechtavý, schimmernd. Rk.

Měchuňka, y, f., měchyně, halicababus,
Judenkirsche. V.

Měchúr = měchýř. Na Slov.

Měchura, y, měchurka, y, f., vydutý
koláč, mazanec, varhulice, bába, syrný (tva-
rohový) koláč. M. s povidly. Er. P. 330.
Gefüllter Kuchen. Chybila mošna měchury.
Jg. — M., jídlo z chleba a sýra, Käse-
fladen. Na Slov. — M., houska, Semmel.
Na, Slov. — M., puchýř, Blase. Na Slov. —
M., měchuřina, váček zvl. na tabák. Lpř.

Měchuřina, y, f. Membrane, f. Ck. — M.

= měchura.

Mechynka, y, f. Moosbeere, f. Um. les.

Měchýř, e, měchýřek, řku, měchýřík,
u, m., (pol. macharzyna). — M. vodní, V.,
močový. = Die Harn-, Urinblase. Zánět, dno,
krk, křeč, tělo, kámen (měchýřní), výhřez
(Vorfall) měchýře. Šp. Kámen v měchýři;
polehčiti měchýře. V. Zánět měchýře po-
časný. Ja. Syrovatečnosť skrze močové tru-
bice jde k ledvinám a odtud do m-ře kapá
a dělá se moč. Kom. V z Nástroj (vrták, stří-
kačka). — M. = šourek, Hodensack, m. Aqu.
--M. rybí, Luftblase. M. vyzoví nebo vyzí,
vzdušný. Hausenblase. Jg., Jhl. — M. mo-

čový vyňatý, vyválený a ku všelijakým po-
třebám nadutý, Blase. M. ku plování, plo-
vací, Schwimmblase. Nz. Měchýřem a parou
nás neustraší, musíť na hrot přijíti. Ctib., Č.,
Lb. Vz Nebáti se. M-řem ho zastrašil. Vz
Strach. Č, Š. a Ž. Nedá se m-řem zastra-
šiti, slíbím za to. Vz Vyhrůžka. Č. Báti se
stínu, měchýře nadutého. Bart. Někoho m-řem
zahnati (snadně). Dal. 18. Sedí co nadutý m.
Vz Mrzutý. Č. Vz S. N. — M. kaučukový,
pružcový. Kh. — M. žluči, Jg., žlučný.
Gallenblase. V., S. N. — M. porodní, die
Fruchtblase. Ja. — M. od spálení, od ne-
štovice, puchýř, Blatter. Ja. — M. vodnatý
prsní, Sackbrustwassersucht. Ja. — M. mor-
ský, physalia pelagica, slimýš polypový plo-
voucí. Vz Frč. 38.

Měchýřek, řku, m. Bläschen. M. srdce,
slzný, Krok, pupočný, žlučný, Jg. M. rostlin
či váček klový, sacculus embryonalis, Keim-
sack, Kk. 54. Vz Plod.

Měchýřenka, y, f., cystocapnos. Rostl. —
M., arethusa, slimýš.

Měchýřík, u, m. Bläschen, n. M. žluči (žlu-
čina) Gallenblase. Kom.; m. u rostlin, folli-
culus, der Balg, plod jednopouzdrý, Kk. 57.,
vz Plod. — M. = puchýř, Blase. Cern.

Měchýřitý, Blasen habend. Rostl.

Měchýřnice, e, f., cadia. Rostl.

Měchýřník, u, m. Vz Žanovec, senes.
Colutea arborescens, Blasenstrauch, m. FB.
104. Kk. 256.

Měchýřný, měchýřový, Blase-. Techn.

Měchýřový, od měchýře, Blasen-. Jg.

Meios-is, e, in., řec., zmalení, zmenšení,
když se věci menší, útlejší činí než v skutku
jsou. Zahradníček, růžička m. zahradník,
růže. Zk. Milovati tmu m. nenáviděti světla.
Sš. J. 56. Vz Zk. Ml. II. str. 172., M k. Ml.
294.

Mějděk, nuže, wohlan, euge, slovo k po-
vzbuzování. Št. Vz Měhoděk.

Mejk, a, m. Maiwurm, m., meloe; scara-
baeus melolontha, Schmalzkäfer, m., D.; can-
tharis, majka. Byl.

Mejka, y, f. = majka.

Mejknouti, knul a kl, ut, utí = praštiti,
schmeissen, schlagen. — koho. Mejkni ho.
Us. — čím, kým. M. čím hoditi, o zem
dáti, praštiti. M. někým = poraziti jej. M.
sebou, umsinken. Mejkl sebou jak široký
tak dlouhý. D..

Mejlí, n. = jmélí. Vz Gb. H1. 113.

Mejstřík, a, m. Gross-, Meisterknecht, m.,
ve dvořích.

Mejtel, e, f. Jde do m-le (do lázně, das
Bad). Kaubl., Kb.

Mejtiti, mýtiti, il, cen, cení; vymejtiti

= sekati, planiti. — co: les, reuten, roden,

abholzen. V. — co, kde: dříví v lese. V. —

co jak: lesy na dvoje hony od cesty

s obou stran m. V.

Mejtní,

Mejtnice, vz Mý....

Mejtník )

Mejtný, schlagbar. M. les, hospodářství.
Jg. — M., Zoll-, Mauth-. M. úřad (celní ú. ),
písař, cedule.

Mejto, vz Mýto.

Mekal, a, m., der Meckerer, Stöhner. Rk.



	997

	Mechovatý, mchovatý, moosig. V. Měchovec, vce, m., strongylus, hlísta. Krok. M. obrovský, eustrongylus gigas; m. koňský, sclerostomum armatum; m. ovčí, dochmius filaria; m. okouní, cucculanus ele- gans. Vz Frč. 71. Mechoví, n., die Moosgewächse. Měchovice, e, f. = měchna. Mechoviště, ě, f., místo mechem po- rostlé. Č. Mechovitý. M. rostliny, muscinae, Moose. Jg. Vz Kk. 69., 86. Mechovka, y, f., mnyarum, Rostl. — M., houba, agaricus mucron, Dornschwamm. — M., mšiny, vyraženina, husí kůži podobná, lichen, Hautmoos, Schwindflecken. Jg. — K-y, bryozoa, die Moosthiere, jsou měk- kýši polypům podobní. M. krytoústé, phy- lactolaemata, die Armwirbler (chvostenka); k. nahoústé, gymnolaemata, die Kreiswirbier; m. kruhoústé, cyclostomata (vějířík, trnovka); m. brvnaté, ctenostomata (brvenka): m. oruž- naté, chilostomata (bunivka, kornatka, strup- natka); m. bezbranné (chvostnatka). Vz Frč. 193. a násl. Měchovka, y, f. = měchovice. — M., bursaria, prvok. Krok. Měchovna, y, f., v hutích, die Gebläse- kammer. Us. Měchovník, a, m., kdo měchy dělá, der Täschner. Žid. Mechový (zastr. mchový). Moos-. M. slou- pek, semeno. Jg. — 2. Mechovej v Krkon. = přihlouplý. Kb. Měchový, Sack-, Balg-. Mechozpyt, u, m. Mykologie. Rk. Mechta, y, m., mechtač, e, m., žváč, povídálek. Mechtati, žvástati (zvl. o dětech), poví- dati. Us. u Jilem. — M., měchtati = třpy- těti se, funkeln, schimmern. — se od čeho: od zlata. Jg. A od stříbra, od zlata celý se měchtá. Mor. P. 410. Zb. Mechtavý, schimmernd. Rk. Měchuňka, y, f., měchyně, halicababus, Judenkirsche. V. Měchúr = měchýř. Na Slov. Měchura, y, měchurka, y, f., vydutý koláč, mazanec, varhulice, bába, syrný (tva- rohový) koláč. M. s povidly. Er. P. 330. Gefüllter Kuchen. Chybila mošna měchury. Jg. — M., jídlo z chleba a sýra, Käse- fladen. Na Slov. — M., houska, Semmel. Na, Slov. — M., puchýř, Blase. Na Slov. — M., měchuřina, váček zvl. na tabák. Lpř. Měchuřina, y, f. Membrane, f. Ck. — M. = měchura. Mechynka, y, f. Moosbeere, f. Um. les. Měchýř, e, měchýřek, řku, měchýřík, u, m., (pol. macharzyna). — M. vodní, V., močový. = Die Harn-, Urinblase. Zánět, dno, krk, křeč, tělo, kámen (měchýřní), výhřez (Vorfall) měchýře. Šp. Kámen v měchýři; polehčiti měchýře. V. Zánět měchýře po- časný. Ja. Syrovatečnosť skrze močové tru- bice jde k ledvinám a odtud do m-ře kapá a dělá se moč. Kom. V z Nástroj (vrták, stří- kačka). — M. = šourek, Hodensack, m. Aqu. --M. rybí, Luftblase. M. vyzoví nebo vyzí, vzdušný. Hausenblase. Jg., Jhl. — M. mo-	čový vyňatý, vyválený a ku všelijakým po- třebám nadutý, Blase. M. ku plování, plo- vací, Schwimmblase. Nz. Měchýřem a parou nás neustraší, musíť na hrot přijíti. Ctib., Č., Lb. Vz Nebáti se. M-řem ho zastrašil. Vz Strach. Č, Š. a Ž. Nedá se m-řem zastra- šiti, slíbím za to. Vz Vyhrůžka. Č. Báti se stínu, měchýře nadutého. Bart. Někoho m-řem zahnati (snadně). Dal. 18. Sedí co nadutý m. Vz Mrzutý. Č. Vz S. N. — M. kaučukový, pružcový. Kh. — M. žluči, Jg., žlučný. Gallenblase. V., S. N. — M. porodní, die Fruchtblase. Ja. — M. od spálení, od ne- štovice, puchýř, Blatter. Ja. — M. vodnatý prsní, Sackbrustwassersucht. Ja. — M. mor- ský, physalia pelagica, slimýš polypový plo- voucí. Vz Frč. 38. Měchýřek, řku, m. Bläschen. M. srdce, slzný, Krok, pupočný, žlučný, Jg. M. rostlin či váček klový, sacculus embryonalis, Keim- sack, Kk. 54. Vz Plod. Měchýřenka, y, f., cystocapnos. Rostl. — M., arethusa, slimýš. Měchýřík, u, m. Bläschen, n. M. žluči (žlu- čina) Gallenblase. Kom.; m. u rostlin, folli- culus, der Balg, plod jednopouzdrý, Kk. 57., vz Plod. — M. = puchýř, Blase. Cern. Měchýřitý, Blasen habend. Rostl. Měchýřnice, e, f., cadia. Rostl. Měchýřník, u, m. Vz Žanovec, senes. Colutea arborescens, Blasenstrauch, m. FB. 104. Kk. 256. Měchýřný, měchýřový, Blase-. Techn. Měchýřový, od měchýře, Blasen-. Jg. Meios-is, e, in., řec., zmalení, zmenšení, když se věci menší, útlejší činí než v skutku jsou. Zahradníček, růžička m. zahradník, růže. Zk. Milovati tmu m. nenáviděti světla. Sš. J. 56. Vz Zk. Ml. II. str. 172., M k. Ml. 294. Mějděk, nuže, wohlan, euge, slovo k po- vzbuzování. Št. Vz Měhoděk. Mejk, a, m. Maiwurm, m., meloe; scara- baeus melolontha, Schmalzkäfer, m., D.; can- tharis, majka. Byl. Mejka, y, f. = majka. Mejknouti, knul a kl, ut, utí = praštiti, schmeissen, schlagen. — koho. Mejkni ho. Us. — čím, kým. M. čím hoditi, o zem dáti, praštiti. M. někým = poraziti jej. M. sebou, umsinken. Mejkl sebou jak široký tak dlouhý. D.. Mejlí, n. = jmélí. Vz Gb. H1. 113. Mejstřík, a, m. Gross-, Meisterknecht, m., ve dvořích. Mejtel, e, f. Jde do m-le (do lázně, das Bad). Kaubl., Kb. Mejtiti, mýtiti, il, cen, cení; vymejtiti = sekati, planiti. — co: les, reuten, roden, abholzen. V. — co, kde: dříví v lese. V. — co jak: lesy na dvoje hony od cesty s obou stran m. V. Mejtní, Mejtnice, vz Mý.... Mejtník ) Mejtný, schlagbar. M. les, hospodářství. Jg. — M., Zoll-, Mauth-. M. úřad (celní ú. ), písař, cedule. Mejto, vz Mýto. Mekal, a, m., der Meckerer, Stöhner. Rk.