999

Jg. Srdce měkne (počíná cítiti útrpnosť).
Jg. — od čeho. Jablka od ležení měknou.
Jg. — čím. Hrách vařením, ovoce ležením
měkne. — kde. Ovoce česané na slámě měkne.

Mekoliť, il, ení, v Krkon., nesrozumitelně
mluviti, unverständlich reden. Kb.

Mekot, u, m., mekání, das Blöcken. D.

Mekotati (na Slov. makotati), mektati =
mečeti, meckern. M. jako kozel. Na Mor. Jg.

Mektati = pohybovati, schwenken, be-
wegen. Rtuť vždycky se m. chce. Kom. —
M., mečeti, meckern. Us.

Mektavosť, i, f., pohyblivosť, přemítavosť,
Beweglichkeit, Flatterhaftigkeit. Přílišná vtipu
ostrosť co jest než par mozkových přílišná
subtilnosť a m. Kom. Did.

Mektavý, pohyblivý, beweglich. Č.

Měkuňka, y, f., mollugo, der Weichling,
rostl. D.

Měkušina, y, f., etwas Weiches. Na Slov.

Měkušiti, il, en, ení, weich machen. Na
Slov.

Měký, šp. m. měkký. Vz toto.

Měkyna, y, f., tluč, der Schrott in der
Mühle. Gl. 149.

1. Měl, er hatte, od míti; mněl, er dachte,
od mníti; chybně jedno slovo za druhé se
zaměňuje. Brs. 101.

2. Měl, vz Mělčina.

3. Měl, i, f., drobná, sypká země, Gerölle.

Jg.

Měla, y, f. = mělčina. Na mělách se oci-
tati. Sš. Sk.

Mela, y, f., mlenice, chumelenice, nevole.
Teď je mela. D. To je m.; to jsou mely. Jg.
Teď mela spustí, jetzt geht der Tanz los.
Dch.

Melaena, y, f., z řec., morbus niger Hippo-
cratis, černá nemoc, odcházení krve ústy
a řití. Vz S. N.

Melafyr, u, m., černý porfyn, hornina.
Vz S. N.

Melago, a, n., tekutina lékárnická. Vz
S. N.

Melamp-us, a, m., strřec. lékař. Vz S. N.

Melanesie, e, f., veliké skupení austral-
ských ostrovů. S. N.

Melange (fr., melanž), směs, směsice, smíše-
nina. Rk.

Melancholický, z řeckého, těžkomyslný,
schwermüthig. Rk. M. letora. Nz.

Melancholie, e, f., z řec., těžkomyslnosť,
zádumčivosť (černožlučnosť). Schwarzes Ge-
blüt, Schwermüthigkeit. Rk., Nz. — Melan-
cholik, a, m., těžkomyslný, zádumčivý člověk.
Rk. Vz S. N.

Melanit, u, m., černá odrůda granátu. Vz
KP. III. 192.

Melanorrhagia, e, f., z řec. = melaena.

Melanosa, y, f., z řec, černěnka, černé
skvrny nejvíce na kůži. S. N.

Melasicter-us, u, m., černá žloutenka. S. N.

Melasm-a, ata, n., z řec., černá plama
na kůži. S. N.

Melassa, y, f., tekutina po hlaceném cukru
v truhlíku hlacovacím zbývající, jg., cu-
krová usedlina, kal cukrový, hnědý syrob.
Rk. Z m-y dělají se silné lihové nápoje.
Kk. 107.

Melatrofie, e, f., z řec., ubytí, chřadnutí
těla. S. N.

Mělce, komp. mělčeji; seicht. M. orati.
Us. Mlýn jde m. v náboji, když palce pa-
lečního kola méně do cev padají; naopak
jde mlýn hluboce v náboji. Jg. V obec. mluvě
komp.: mělč. Vz š (č) jakožto příponu kom-
parativu.

Melč, e, m., ves v rak. Slezsku. Vz S. N.

Mělč = mělčeji. Vz Mělce.

Mělčeti, 3. os. pl. -ejí, el, ení; změlčeti =
mělkým se díti, seicht werden. Voda mělčí
(padá). Berg.

Mělčina, y, f. Untiefe, Sandbank, f. seichter
Ort im Wasser. M., mělina, měl, u, m., nebo:
i, f., banka, lava, Untiefe, Bank; m. písečná,
písek, písčina, písky, Sandbank; m. blatná,
bahnitá, bahná, Schlammbank. Š. a Ž. Na
m-ně uváznouti. Ler. M-ny na moři. V. Na
m-nu přijíti. Kram. M. (měl) písečná, bahnitá.
Tl. — M. = hořejší čásť dolu (naopak: hlu-
bina). Vys.

Mělčinatěti, ějí, ěl, ení = mělčeti. —
kde. Rybník u (při) břehu, na břehu,
k břehu mělčinatí (pískem se zanáší), be-
kommt Untiefen, seichte Stellen. Mus.

Mělčiti, il, en, ení, seicht machen. Us.

Mele, zastr. = mela. Dal.

Meleagr-os, a, m. Argonaut, zabil kance
kalydonského. Vz S. N.

Melec, lce, m. = mleč. Na Slov.

Melen, u, m. Vz Šfk. 508.

Melena, y, f. = mlýn, Mühle. Us. Beroun.

Mělenec, nce, m. a pl. m-ce, těsto dro-
bené, strouhané (do polívky), geriebener Teig;
m-ce = šišky husám. Na Slov.

Meleta, y, f., 56. asteroid. Vz S. N.

Melhuba, y, m., kdo hubou mele, žvastoun,
tlučhuba.

Melí, n. = jmélí. V.

Mělia, zastr. = mělčina. Jir.

Melický, z řec, zpěvný. M. básnictví =
lyrické. S. N.

Melichar, a, m. = Melchior. Gl. 149.

Mělina, y, f., vz Mělčina.

Meliorace, e, f„ z lat., zlepšení něčeho. —
Meliorovati, zlepšiti. Rk.

Melirovaný, z fr., smíšený, zvl. o barvách,
melirt. Rk. M. tkaniny = drobně kropenaté.
S. N.

Melírový, cf. fr. mêler, barvy měňavé,
melirt. M. sosák. Na Mor. Lpř.

Melis, u, m., melisový cukr, cukr čistý,
mající jméno od ostrova Malty, odkudž dříve
se přivážel. Techn. M. pěkný, nadprostřední,
nejpěknější, prostřední, sprostý. Kh. v S. N.,
Cukr.

Melism-a, ata, n., z řec., skupení not,
jež hudební figuru činíc na jedné syllabě
zpívati se má; slove také všeliká ozdoba
v hudbě. — Melismatický zpěv, při kterém více
tonů na jednu syllabu připadá. Vz S. N.

Melissa, y, f., meduňka, meduň, medov-
ník, die Melisse. V., Kom. M. officinalis,
meduň lékařská, doubravník, rojovník, včel-
ník, matečník, marule, meduňka, Citronen-
kraut. — M. turecká, dracocephalum molda-
vica, S. N. Vz Kk. 178.

Melissový, Melissen-. M. vodička, D.,
kapky.