1000

Melita, y, f., ostrov, Malta. — Melitský. —
Meliťan, a, m.

Měliti, il, en, ení; změliti = mělniti, zer-
bröckeln, zerreiben. — co kde. Chléb mezi
prsty měliti. Jg.

Melitism-us, u, m., léčení medem. S. N.

Melituria, e, f., močení medu. S. N.

Melivo, a, n. od koř. ml (mlíti), vz Gb.
Hl. 146. Mahlvorrath, Mahlfrüchte. Do jiných
mlýnů své m. dáti. Us. To je krásné m.
Us. — M., mlení, Mahlwerk, n. V. Nestačí
mlynáři s. melivem. Pam. Kut.

Melka, y, f., obilí po špicování rozestřené.
Us. Dch.

Mělko, a, n., die Seichte. Již je m. (voda
spadla). Us. Pro m. k městu přistati nemohli.
Har. — M., mělce, seicht. M. orati. D. —
M., drobno, kleinkörnig, fein. M. něco ztlouci.
L. Vz Mělký.

Mělkosť, i, f. Untiefe, Seichtigkeit, Seicht-
heit, f. M. rybníka, řeky, základův; m. my-
šlénky, rozumu, mozku. — M. = drobnosť. L.

Mělkovati = měkce zacházeti, verweich-
lichen. — se s čím: s tělem. Kom.

Mělky, pl., f., trusky senné, Heuabfall, m. Us.

Mělký; mělek, lka, o; komp. mělčejší,
mělčí, mělší. Mělkoučký, mělkounký. Od koř.
ml. Gb. Hl. 146. — M. = mělný, drobný,
klein, fein. M. popel, mouka, pepř tlučený,
písek. L. — M. = nehluboký, na Slov. plitký,
nicht tief, seicht. M. mísa, talíř, moře, řeka,
voda; m. kolo v náboji (vz Mělce); m. my-
šlénka, rozum (prostý člověk), mozek, roz-
sudek, hlava, L. — M. místy na Mor. =
vlhký, mokrý, feucht, nass. Jg.

Mellan, u, m., chem. sloučenina. Vz Šfk.
422.

Melné, ého, n. Mahlgeld, -groschen.

Mělněti, mělným se stávati, locker, mürbe
werden. Jg.

Mělnický, vz Mělník.

Mělničina, y, f., mělnické víno, Melniker
Wein.

Melník, a, m. = mleč. D.

Mělník (Melník), a, m., mě. v Čechách,
Melnik, dříve: Pšov, Dal.; 44., Bženo, Pelc. kron.
čes. Vz S. N., Tk. I. 617., II. 398., III. 653.
Uhodil Mělníkem v Hošku, až se Roudnice
zatřásla (= notně selhal). Č., D., Lb. Vz
Lhář. — Mělnický m. mělničský, vz -ský.
M. víno, Us., župa, probošt, kapitola. Vz Tk.
I. 617., II., 398., III. 653. — Mělníčan, a,
m., pl. -né.

Mělniti, il, ěn, ění; změlniti, mělnívati,
mürb, locker machen, bröckeln. — co: zemi
(kypřiti, drobiti). Br. — co čím: motykou.

Mělný = sypký, kyprý, locker, mulmig.
M. země, prach. Ras. Sůl na prach m. roz-
tlouci. Vys. — M. člověk = měkký, citlivý,
mürb. Jg.

Melodický, z řec., zpěvný, libozvuký,
melodisch, wohltönend, singbar. M. skala či
stupnice, vz Skala v S. N. — Melodie,
e, f., pěv, nápěv, zpěv v hudební skladbě,
Rk., posloupnosť jednotlivých, rhytmicky
spořádaných tonův. Hd. M. se nazývá vůbec
každá upravená řada tonů; zvlášť pak sluje
m. řada tonů, která se při rozmanitém stří-
dání vysokých tonů s nízkými, dlouhých
s krátkými sluchu jakožto okrouhlený celek

jistého určitého rázu aneb výrazu předsta-
vuje. Vz S. N. Tonfolge, Singweise, Melodie.

Meloditi, il, ění, muchlati, cuchati, wirren.
Obilí se melodí. Us.

Melodram-a, -ata, n. (dle, Slovo'), z řec.,
jest malá dramatická hra, v níž se řeč a hudba
tak střídají, že hudba pokaždé city v řeči
projevené prostředky svými dále provádí.
Vz S. N. Schauspiel mit Musik zwischen den
einzelnen Sätzen.

Meloplastika, y, f., z řec., umělé tvoření
lící. S. N.

Melos, skloňuje se jako Epos, úd, Glied;
zpěv, nápěv, Gesang, m., Lied, n.

Melothesie, e, f., z řec, zpěvní skladba,
S. N.

Melothet, a, m., z řec., zpěvní skladatel.
S. N. Tonsetzer, m.

Melotypie, e, f., z řec., tištění pohybli-
vými notami. S. N. Notendruck, m.

Melouch, u, m. Na melouch pracovati,
jíti (pro sebe pracovati, ne pro mistra u te-
sařů, zedníků, pokrývačův). Také: meloucho-
vati. — Melouchář, e, m., kdo na melouchy
chodí. Us. Jg.

Meloun, u, melounek, nku, m., dýně.
M. vodní, Zk., cucumis citrullus vulgaris,
Wassermelone, f. Kk. 222., Čl. 87., FB. 36.,
KP. III. 27. Tvář jako melounek (kulatá).

Melounový, Melonon-. M. voda, semeno.
Ras.

Meloušiti se, il, ení. — okolo čeho =
ometati se, čuměti, herumschwänzen. Us., Dch.

Melpomene, y, f., v řec. bájesloví musa
tragoedie. Vz S. N. — M., 18. asteroid. S. N.

Mels, něm., Nouzka, Melže u Vyškova na
Mor.

Melu, vz Mlíti.

Melún = meloun. V.

Meluzina, y, f., příšera báječná, kteréž
se hučení a fičení větru připisovalo, pročež
jí mouku a sůl za okna sypávali. Krok. Winds-
braut, f. M. upí (říká se, kdykoli vichřice zvuky
pískavé vydává). S M-nou sůl lízati (= ze-
mřelým býti, ješto dle pověry trochu mouky
n. soli M-ně za okno dávali). Vz Smrť. Č.
Co bychom se už dnes k tomu chystali? Do
té doby, kdo ví kde budeme s M-nou sůl
lízati! Us. Ber. Dch. Keď vetor hviždí, M.
plače. M. S. — Vz více v S. N.

Mělý (zastr. ); měl, a, o; komp. mělejší,
mělší = mělký, mělný, na drobno smletý,
klein gemahlen, gestossen. L.

Membrana, y, f., lajt., kožka, blána; též
rukopis na pergamenu. Žer. List. Zarte Haut,
Häutchen, Membrane. Vz KP. I. 270.

Memento, lat., pamatuj, pomni. M. mori,
pamatuj na smrť. Gedenke (des Todes).

Memfi-s, e nebo -dy, f., mě. v Aegyptě.
Memphis. — Memfiďan, a, m. — Memfidský.

Memmi-us, a, m., jm. římské.

Memnon, a, m., aethiopské kníže. Vz S. N.

Memoary, pl. (fr. memoire, memoar), z lat.
memoria, paměti, zápisky. Vz S. N. Gedenk-,
Staatsschrift, f.

Memorabili-a, i, n., pl. dle, Gymnasium',
lat., pamětnosti, věci pamětihodné, Rk., pa-
mátnosti. S. N. Denkwürdigkeiten, f.

Memorand-um, a, n., lat., pamětní spis,
připamatování, Rk., celkové vyjádření o ně-